|
|
Sféra podnikání a firemní agenda na českobudějovicku v období let 1850-1950
Plávek, Aleš František ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tendence stále sílicího ekonomického liberalismu, které začínáme pozorovat výrazněji už od dob tereziánských a josefinských s sebou přinesly vlnu nových byrokratických procedur a vzájemných vztahů ve světě právě vznikající moderní kapitalistické společnosti. Konstituce větších průmyslových a menších živnostenských a obchodních jednotek po roce 1850 si vyžádala jejich scelování do profesních korporací a utváření dosud neexistujících prvků stavovské organizovanosti. To vše mělo nacházet více či méně podporu v legislativě, především v živnostenském řádu z roku 1859 a jeho pozdějších novelizacích, na druhou stranu zde stát budoval úřednickou síť, jíž musel projít každý, kdo měl v úmyslu zavést svou vlastní, společenskou anebo J1nOU podnikatelskou praxi a podřídit se tak určeným podmínkám a pravidlům. Třetím faktorem, který působil na oblast podnikatelské sféry ze strany státní moci byl dozor nad fungováním těchto vztahů na pozadí daňové politiky, ekonomického rozvoje, existence profesní příslušnosti a civilního obchodního soudnictví. Tato diplomová práce by měla obrážet právě vztahy mezi podnikatelskou sférou a státními orgány především na pozadí civilního soudnictví. V rámci toho lze totiž nabýt informace nejen v této oblasti, nýltŽ také v návaznostech na jiné úřady a instituce, které ze zákona poskytovaly...
|
|
|
Můj milý Mýso! Z málo známé korespondence Vojtěcha Hynaise s J.V. Myslbekem let 1881-1900
Kolář, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Vztah Vojtěcha Hynaise s Josefem Václavem Myslbekem je krásnou ukázkou ryzího přátelství a naprosté profesní kolegiálnosti. Předcházející řádky jsou důkazem, jaký důraz mezi umělci byl na tyto hodnoty kladen v pomalu končícím 19. století. Unikátně dochovaná korespondence je k těmto dějům, jakož i k jejich celkovým životním osudům neocenitelným pramenem. Nic na tom nemění ani fakt, že se ukázala být ne zcela kompletní. Pokud bych mohl stručně shrnout její přínos pro eventuální další bádání, vyzdvihl bych nejspíše dva momenty. Především se dostalo zveřejnění materiálu let 1890 - 1900, který je v porovnání s osmdesátými léty z několika důvodů cennější. Je totiž zatím prakticky neznámý a tím také zůstal dosud netknut "rukou editorovou" (již bylo zmíněno, že také František Žákavec se tomuto časovému období vyhnul). Zmíněné desetiletí Hynaisova a Myslbekova života můžeme bez obav nazvat vrcholným. Je tedy samozřejmě bohaté na další významné události, jejichž souvislosti tento pramen může pomoci odkrýt. Také přesvědčivě poukazuje na ten fakt, že v úvodu zmiňované "železné přátelství" obou špičkových umělců doznávalo postupných změn. Ostatně absenci zveřejnění pramenů těchto let pociťuje namnoze i odborná veřejnost. Druhým významným faktem je to, že také tato část (stejně tak jako celý soubor) se nachází v...
|
|
|
Židé ve Finsku v období 2. světové války
Dvořáková, Jana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Před 2. světovou válkou antisemitismus ve Finsku téměř neexistoval a finská vláda zavrhla kooperaci s Německem, protože odmítala nacistický protižidovský program. Když Finsko odmítlo i spolupráci se Sovětským svazem na konci roku 1939, sovětské jednotky napadly Finsko. Finští Židé, stejně jako ostatní finští občané, narukovali do boje proti Sovětům, 15 z nich bylo zabito a mnoho dalších zraněno. Poté, co Finsko vzdorovalo několik měsíců, bylo v březnu 1940 obklíčeno sovětskými jednotkami a donuceno vzdát se části svého území Sovětům. V roce 1941 přišly do Finska německé jednotky, Finsko jako válčící spojenec Německa zaútočilo na Sovětský svaz, aby získalo zpět půdu, kterou ztratilo se Sověty v Zimní válce. Během Pokračovací války sloužilo ve finské armádě okolo 300 Židů (finských občanů a uprchlíků z jiných zemích). Německé úřady žádaly finskou vládu o vydání finské židovské komunity, ale Finové odmítli. Finský předseda vlády Johann Wilhelm Rangell byl v roce 1942 dotazován šéfem SS Heinrichem Himmlerem na "židovskou otázku" ve Finsku, Rangell však nekompromisně konstatoval, že ve Finsku žádná židovská otázka neexistuje, že v zemi žije 2000 vážených židovských občanů, kteří bojovali ve finské armádě stejně jako každý jiný, a tím uzavřel téma diskuse. Němci v této záležitosti již na Finsko netlačili, protože...
|
|
|
Dějiny města Janovice nad Úhlavou do roku 1848. Historická monografie
Lhoták, Jan ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Monografické pojednání o dějinách města Janovice nad Úhlavou si kladlo za cíl podat co mozna nejvšestrannější pohled na vývoj lokality od nejstarších dob do roku 1848. Její výběr vycházel ze dvou skutečností. Za prvé se problematika komplexního vývoje poddanských městeček srovnatelných s Janovicemi v rámci jihozápadních Čech soustavněji nezkoumala, takže téma nabídlo k řešení řadu badatelsky atraktivních otázek, za druhé se Janovice svým charakterem ukázaly jako lokalita, kde se projevily snad všechny atributy, které s sebou nesl feudalismus. Nebyly jen běžnou poddanskou sídelní jednotkou, ale předtím také rezidencí feudálního vlastníka a s tím souvisejícím hospodářským centrem - fungovaly jako místo směny, ale umístěním poplužního dvora rovněž jako průsečík vrchnostenské ekonomiky a její soustřediště. Šíře, s jakou jsem si předsevzal dějiny Janovic nad Úhlavou zachytit, se také nezbytně projevila ve množství použitého pramenného materiálu a literatury.
|
|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Dějiny cechovních řemesel v Krupce
Flaková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Dějiny cechovních řemesel v Krupce" si klade za cíl přiblížit vznik, vývoj a fungování jednotlivých cechovních řemesel, které působily na území města Krupky. Cílem této práce je analyzovat obsah jednotlivých cechovních artikul, cechovních knih a spisového materiálu z různých hledisek, které jsou podrobněji popsány v jednotlivých kapitolách, do kterých je práce rozdělena. Kapitola prameny a literatura reflektuje důležité archivní prameny týkající se otázky cechovnictví v obecném měřítku i pro území Krupky, zároveň kapitola informuje o základních publikacích, které se tematicky vážou k cechovním organizacím, jejich vývoji a fungování. Následující kapitola přináší nástin správního vývoje v horním městě Krupce. Jádrem práce je kapitola zabývající se krupskými cechovními řemesly z různých hledisek a pohledů. Přílohy připojené k této práci doplňují poznatky uvedené v její textové části, a jsou tvořeny především soupisy řemeslníků.
|
|
|
Cech soukeníků a tkalců v Soběslavi
Linhart, Stanislav ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Cílem bakalářské práce, jejímž tématem je cech soukeníků a tkalců ve městě Soběslavi, je podniknout na základě příslušných cechovních pramenů (jde zejména o cechovní statuta, cechovní knihy a spisový materiál) sondu do života těchto dvou cechů a přiblížit jejich organizaci a správu. Pozornost je však také věnována obecné problematice, to znamená stavu dosaženého poznání v cechovnictví, otázkám spojených se vznikem, vývojem a zánikem cechovního systému v našich zemích a v neposlední řadě také charakteru soukenického a tkalcovského řemesla.
|
|
|
Židovská obec v Libochovicích v raném novověku
Zentner, Jakub Václav ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Diplomová práce přináší obraz židovské společnosti v raném novověku na příkladu města Libochovic. Po úvodním objasnění podstaty židovské náboženství a kultury jsou připomenuty základní souvislosti historického vývoje židovské národa v Čechách a okolnosti, které utvářely zvláštní postavení židů v křesťanské společnosti středověku a raného novověku. Další kapitoly se zabývají počátky židovského osídlení Libochovic a jeho demografickým vývojem v průběhu 16.-18. století. Práce se dále věnuje topografii židovského sídelního okrsku, pojednává o způsobu obživy (řemesla a obchod) ve vztahu k většinové společnosti a o životě židovské obce (samospráva), včetně popisu základních kultovních institucí (synagoga, mikve, hřbitov). Ve stručnosti je zmíněn vývoj židovské obce v 19. století a její zánik během holocaustu. Součástí práce je jako textová příloha edice patnácti soupisů libochovických židů z let 1697-1846 a obrazová příloha.
|
|
|
Alchymista Edward Kelley aneb příběh jednoho "Engellendera"
Chourová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá alchymistou Edwardem Kelleym, jenž je dosud v české historiografii neprávem opomíjen. Jedná se o velmi zajímavou osobnost, k níž se pojí řada legend, které je někdy těžké odlišit od reality. Kelley se narodil roku 1555 v anglickém Worcestru, velkou část svého života však prožil v Čechách. Pro nás je podstatné, že vstoupil do služeb vzdělance působícího u dvora královny Alžběty Johna Dee. Spolu s tímto mužem, který potřeboval Kelleyho jako médium při tzv. andělských seancích, které mu měly ukázat tu správnou cestu k dosažení veškerého vědění, se posléze vydal na cestu po Evropě. Do českého království přijeli pánové roku 1584 a Kelley zde setrval až do své smrti roku 1597. Pražský rudolfínský dvůr představoval ideální prostřední pro učence i umělce z nejrůznějších zemí, lákal též mnoho podvodníků prahnoucích po penězích.
|
|
|
Apothecaries in the Czech countries in the early modern period
Čižmárová, Lucia ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Ludmila (oponent)
Práca sa zaoberá dejinami lekární a lekárnikov do roku 1170. Hlavný akcent je kladený na lekárnikov pôsobiacich v Prahe. Úvod práce zachycuje európsky vývoj farmácie a pokračuje celkovým vývojom lekárnikov a lekární v Českých krajinách. Obsahuje podrobnú sumarizáciu pražských lekárnikov vyskytujúcich sa v archívnych prameňoch. Práca sa zároveň venuje profesnej úrovni lekárnikov a popisuje medicinálne poriadky, ktorými sa museli okrem iných profesií riadiť aj lekárnici. Popisuje vybavenie lekární, nástroje a nádoby, s ktorými prichádzali lekárnici každodenne do styku. Práca ďalej približuje atmosféru lekárne, ktorá mala svoje tajomné špecifika a končí krátkou exkurziou do pražskej lekárne.
|
host ::
RSS.