|
|
Didaktické aspekty historické paměti holocaustu
Hes, Milan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Labischová, Denisa (oponent) ; Kamenec, Ivan (oponent)
Disertace přináší představení vzájemného vztahu dějin a paměti. Klade si otázky po narůstajícím zájmu o paměť. V této souvislosti se rovněž snaží ukázat, že paměť vztah k minulému demokratizuje a významným způsobem tak rozšiřuje možnosti tematizace minulého i mimo oblast tradiční historiografie. Práce si všímá ovládání paměti v prostředí nedemokratických režimů, ale k úvaze rovněž předkládá hypotetické eventuality zneužití paměti v systémech demokratických. Zvláštní pozornost je věnována zkreslování paměti šoa. Významnou měrou se disertace zabývá vzpomínkami přeživších šoa. Mezi klíčové roviny svědectví, které jsou v této práci sledovány, tak patří otázky vztahu přeživších k vlastním vzpomínkám a vzpomínání, jejich motivace k započetí vyprávění o minulém nebo naopak objasnění důvodů, které je vedly k tomu, že řadu let či desetiletí o válečných zážitcích mlčeli. K rozboru komunikativní paměti přeživších byla využita "vzpomínková" literatura šoa a vizuální archiv orální historie USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education. Disertace se zamýšlí nad možnostmi historického poznání, které příjemcům filmových svědectví tento archiv přináší. Klade si rovněž otázky po tom, k jakým didaktickým výzvám inspiruje. Na příkladu středoškolské výuky dějepisu je předloženo k diskusi několik...
|
|
|
Kalistovy "dějiny duchové" a německá Geistesgeschichte
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma stěžejními okruhy. Na jedné straně charakterizuje metodologický rozvrh dějin duchových, jak je jako svébytný směr v historiografii koncipoval Zdeněk Kalista. Podrobně se věnuje všem ústředním otázkám, které se Kalista pokoušel ve svých dějinách duchových řešit. Přitom se nevychází pouze z Kalistových textů, které se věnují přímo metodologii historie, nýbrž v potaz jsou brány také vlastní ne-metodologické historické práce Kalistovy. V předkládané diplomové práci jsou také připomenuti někteří jiní čeští historikové, ke kterým se Kalista vztahoval a na které navazoval. Mimo Jaroslava Golla a Josefa Pekaře je to především Max Dvořák. Ne náhodou je Dvořák řazen jako jeden z významných představitelů německé Geistesgeschichte. V diplomové práci je učiněn pokus o srovnání Dvořákova konceptu dějin, resp. dějin umění jako místa projevování se ducha doby, a Kalistových dějin duchových. Druhou důležitou oblastí, která je v předkládané diplomové práci reflektována, je tradice německé Geistesgeschichte, která se jako svébytný směr v historiografii konstituovala především v první polovině 20. století. Podrobnější prozkoumání této tradice je důležité také pro hlubší pochopení Kalistovy metodologie historie, jelikož Kalista svými dějinami duchovými navazoval na německou...
|
|
|
Nikola Tesla - Génius, který změnil svět
Fexová, Lucie ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Nikola Tesla - Génius, který změnil svět Tato bakalářská práce pojednává o životě a díle srbského vynálezce Nikoly Tesly a věnuje se především létům, která strávil v Americe. V kontextu doby je vyzdvižen význam jeho vynálezů, z nichž některé výrazně ovlivnily technologii dnešního světa. Největší prostor v práci zaujímají dva Teslovy celoživotní spory, které ovlivnily jak jeho kariéru, tak osobní život. První z nich, takzvaná "válka o proudy", probíhal mezi Teslou a Edisonem. Druhý vedl Tesla s Marconim, když se spolu soudili o vynález rádia. Vývoj obou sporů je popsán po historické, ekonomické i technologické stránce, kdy je kladen důraz především na následky pro dnešní dobu. V závěru práce jsou představeny některé další Teslovy méně známé vynálezy a různá uznání, která za svůj přínos vědě získal.
|
|
|
Otázka československého revizionismu. Problematika vývoje marxistického myšlení mezi lety 1948 až 1959
Tauchman, Jaroslav ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá vývojem českého marxistického myšlení v padesátých letech 20. století. Konkrétně se zaměřuje na období mezi převzetím moci komunistickou stranou v Československu v roce 1948 a vyvrcholím tzv. kampaně proti revizionismu na přelomu let 1958 a 1959. Studie vychází z předpokladu, že uvolňování na poli vědeckého výzkumu v Československu, ale například i v kultuře, má své jasné historické příčiny. Vedle neoddiskutovatelného vlivu na toto dění ze strany ekonomického a politického vývoje, se imanentní rozvoj československého marxistického myšlení jeví jako klíčový prvek v celé struktuře tohoto procesu. Studie dochází víceméně k závěrům, že proces uvolňování poměrů v socialistickém Československu na poli kultury a vědy byly do značné míry umožněny vlastními pokusy o aktualizaci marxismu ze strany jednotlivých československých vědeckých pracovníků i kolektivů, které utvářely například při různých pracovištích (Filozofický Ústav Československé akademie věd). Šedesátá léta jsou víceméně obecně přijímána jako jedno z vrcholných období českých a československých kulturních dějin. Nicméně právě vývoj vědeckého a společensko-kritického myšlení v padesátých letech byl předzvěstí a předpokladem tohoto období.
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, diplomová práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná diplomová práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
|
|
Regulace ukazatelů biologické aktivity kolorektálního karcinomu
Svobodová, Šárka ; Svačina, Štěpán (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Kolorektální karcinom (KRK) patří celosvětově frekvencí svého výskytu a celkovou úmrtností mezi nejčastější nádorová onemocnění. Předpokladem úspěšné léčby tohoto onemocnění je časná diagnostika. Během posledních let bylo vyvinuto mnoho laboratorních testů, které by měly sloužit k časné detekci kolorektálního karcinomu. Zatím jen zlomek informací má však praktické využití v rutinní klinické praxi. Cílem dizertační práce bylo vyšetřit široké spektrum parametrů u pacientů s časným stádiem KRK a zjistit jejich význam pro rutinní praxi, neboť tyto faktory mohou hrát potenciální regulační úlohu při vzniku či kontrole nádorového bujení. (...) Originální je naše sledování vybraných nádorových markerů v průběhu cytostatické léčby, kde jsme prokázali, že pro monitoraci adjuvantní léčby je vhodná pouze TK a pro monitoraci paliativní léčby lze použít kromě TK i CEA a CA 19-9. TK npři úspěšné adjuvantní terapii po každém cyklu typicky stoupá a do začátku dalšího cyklu se normalizuje. Naproti tomu při neúspěšné léčbě trvale stoupá. CEA a CA 19-9 jsou během adjuvantní léčby trvale v mezích normy. Před zahájením paliativní léčby jsou vždy všechny markery zvýšené a při úspěšné léčbě klesají nebo se dokonce normalizují. Naopak při neúspěšné paliativní léčbě všechny trvale stoupají. Závěrem lze říci, že v současné době...
|
|
|
Dějiny městečka Pecka 1848 - 1990
Coganová, Daniela ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce zachycuje velmi podrobně dějiny městečka od zřízení obecní samosprávy v polovině 19. století, přes její postupný zánik, až po její obrodu v roce 1990. Je rozdělena do tří dějinných epoch, v jejichž rámci autorka popisuje život v městečku - z hlediska správního, hospodářského, stavebního, školského, kulturního, spolkového, sociálního, zdravotního a církevního. První část studie popisuje období let 1848 - 1918, kde je nejvíce prostoru věnováno místním živnostem a spolkům. Druhá část postihuje léta 1918 - 1945, je rozdělena do tří podkapitol: první popisuje počáteční léta v rámci samostatného státu, druhá období hospodářského vzrůstu a následné hospodářské a národnostní krize, třetí se pak zaměřuje na období druhé republiky a Protektorátu. Poslední kapitola poté sleduje poválečný vývoj, vznik místního národního výboru a více než čtyřicet let vývoje obce v rámci totalitního komunistického režimu. Zachycuje nejdůležitější mezníky poválečných československých dějin, jako nastolení komunistického režimu, sovětskou okupaci a události vedoucí k Sametové revoluci. Vlastní text je doprovázen bohatou fotodokumentací a poznámkovým aparátem, který doplňuje údaje v textu a zároveň informuje o původu uvedených dat. Na konci textu čtenář nalezne soupis starostů a předsedů MNV, graf zachycující demografický...
|
|
|
Situace řeckokatolické církve v Československu po nástupu komunistického režimu
Zajacová, Marie ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat situací řeckokatolické církve po nástupu komunistického režimu v roce 1948, kdy po tzv. akci P došlo k likvidaci samotné církve. Zaměří se především na období po nástupu komunizmu k moci, třebaže bude analyzovat příčiny plánů na likvidaci církve již před rokem 1948 a mapovat jejich systematické naplňování po nástupu komunistického režimu do roku 1950, kdy se konal "Prešovský sobor". Ten se stane jedním z ústředních témat celé práce a bude zasazen do kontextu tehdejší nábožensko-politické situace v Československu.
|
|
|
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
|
|
|
Poválečný odsun Němců z Bruntálska a Opavska 1945 - 1947
Vostruha, Matěj ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vyhnáním a odsunem sudetských Němců z oblasti Sudety východ (Bruntálsko Opavsko). Pozornost se soustředí především na psychickou stránku odsunu, tj. jak jej prožívali samotní Němci a jaká byla stanoviska tehdejších Čechů žijících v regionu. Důraz bude také kladen na otázky religiozity. Poslední část práce bude zamyšlením nad historickou a etickou problematikou vyhnání a odsunu. Klíčová slova nacistický okupační režim, Sudetská župa, vyhnání, odsun, etická rovina historie.
|
host ::
RSS.