|
| |
|
|
Silk as a motif in Tang poetry and related meanings
Slabáková, Eliška ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Andrš, Dušan (oponent)
Hodvábnictvo je súčasťou čínskej kultúry už od staroveku. Hodvábny odev patril k spoločenským výsadám vzdelanej elity a dvora. Produkcia hodvábu a spracovanie látok naopak tvorili dôležitú súčasť každodenného života dedinčanov. Hodváb bol pre spoločnosť Číny podstatný hospodársky i kultúrno-symbolicky. Práca analyzuje, akým spôsobom sa aspekty života tangskej spoločnosti spojené s hodvábom premietli do diela stredne tangských básnikov Wang Jiana 王建 (cca. 751-830) a Bai Juyiho 白居易 (772-846). Identifikuje rôzne témy a popisuje, aké významy hodváb ako literárny motív pomáha vyjadriť v literatúre.
|
|
|
Svět Mo Yanových povídek a jeho obyvatelé
Pavlasová, Dagmar ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Sehnal, David (oponent)
V první části práce představujeme tohoto významného čínského spisovatele osmdesátých let 20. století. Mo Yan je jedním z autorů tzv. literatury nové generace, která vznikala v období kulturního a politického uvolnění na konci sedmdesátých let. Tato generace spisovatelů se naplno projevila až v polovině osmdesátých let, kdy vznikala řada nových literárních proudů a hnutí. Jedním z nejvýznamnějších byla "literatura hledání kořenů" (xungen wenxue ). Mo Yanovu povídkovou tvorbu tedy posoudíme jednak ve vztahu k tomuto hnutí, ale i k tzv. "literatuře "domoviny" (xiangtu wenxue ), jež byla významným proudem v čínské literatuře předválečného období.
|
|
|
Analýza čínského překladu románu Tři muži ve člunu se zaměřením na převod humoru
Klusáčková, Alžběta ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Diplomová práce rozebírá slavný humoristický román anglického spisovatele Jerome K. Jeromeho Tři muži ve člunu (Three Men in a Boat), jež dodnes získává nové čtenáře a právem patří do zlatého fondu anglického humoru. Tři muži ve člunu se dočkali překladu do několika desítek jazyků včetně čínštiny. Jádrem práce je srovnání původního díla se současným čínským překladem, který pořídil Wang Bi. Jednosměrná analýza od anglického originálu k čínskému překladu je provedena s přihlédnutím k překladu výchozího díla do češtiny od J. Nováka. Metodologicky práce vychází z bohaté tradice českého strukturalismu a z něj odvozené teorie překladu reprezentované Jiřím Levým, při textové analýze využívá vlivného teoretického konceptu německé translatoložky Christiane Nordové. Opírá se i o specializované studie zabývající se přímo překladem humoristické literatury. Práce v prvé řadě definuje britský humor a na vybraných příkladech nastíní, jak originál dosahuje humorného efektu. Dále charakterizuje strategie a postupy, jejichž pomocí čínský překladatel provádí převod jednotlivých prvků humoristického díla (např. ironie, personifikace, hyperbola, understatement), hodnotí také míru funkčnosti a zdařilosti převodu díla jako celku. Výstupem komplexní analýzy je představení konkrétních překladatelských řešení z oblasti...
|
|
|
Fei Mingův Most (Qiao): Analýza moderní čínské lyrické prózy
Táborský, Matyáš ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá knihou Most 桥 (Qiao), již v letech 1925-1932 napsal Feng Wen Bing 冯文炳 pod pseudonymem Fei Ming 废名. Zkoumanédílo není významné pouze kvůli tomu, že zachycuje reflexi alternativního přístupu k modernizující se Číně, ale i proto, že je z literárního pohledu na svou dobu velmi inovativnía experimentální. Mísíse v něm Západnívlivy i domácíliterárnítradice. Po stránce jazykové kombinuje několik rejstříků a samo o sobě je složitě srozumitelné. Z tohoto důvodu se bude práce během analýzy opírat o literárně-vědné postupy, nicméně jakožto práce filologická vždy dojde k výsledku na základě kontextu autorova života a stavu společnosti, v níž se pohyboval. Na základě analýzy a komparace ukáže na konkrétních příkladech výjimečnost Mostu. Popíše okolnosti které vedli k tomu, že Most vypadá právě tak, jak vypadá. Obzvláště v Číně období modernizace je přikládána moci literatury velká váha, i proto bude tato bakalářská práce definovat to, jaké poselstvíkniha potenciálně vysílá vůči společnosti. Prestože se Mostu dostalo velkého uznání ze strany tehdejších intelektuálů, tak je v Číně i na Západě málo znám a málo probádán. Snad tedy tato práce může mít ambici rozšířit o něm povědomí a doplnit dosud často zjednodušující a zkratkovitá vyjádření. V kontextu tradice české sinologie se...
|
|
|
Feng Zikai jako hudební pedagog
Tichá, Adéla ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Chaloupková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na významnou postavu čínské literatury a umění Feng Zikaie a jeho aktivity při uvádění západní hudby do čínských škol. Mapuje jeho přístup k hudebnímu vzdělávání a ke vzdělávání a výchově obecně. Charakterizuje jeho osobitý styl a pedagogické techniky, a ukazuje na jejich inspiraci v kulturním prostředí reformní atmosféry období Májového hnutí v Číně a v konkrétních zahraničních, zejména japonských předobrazech. Hlavní pramen je Feng Zikaiova populárně-naučná práce o hudbě Úvod do hudby (Yinyue rumen 音樂入門), využita jsou i další autorova díla ze souborného vydání Feng Zikai wenji 豐 子愷文集. Klíčová slova: Feng Zikai; vzdělávání v Číně; modernizace čínské hudby; yinyue rumen
|
|
|
Ztvárnění reality v románu Den sedmý spisovatele Yu Hua
Kolářová, Daniela ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Práce podrobuje analýze román Den sedmý (2013) od současného čínského spisovatele Yu Hua (* 1960), který nápaditým způsobem zrcadlí dění v soudobé čínské společnosti a upozorňuje na mnohé problémy dnešní Číny. Yu Hua v románu využívá ozvláštňující způsob vyprávění: vypravěčem a hlavním protagonistou příběhu je Yang Fei, který po své smrti po dobu sedmi dnů putuje Zemí nepohřbených. Ačkoliv autor využívá některé experimentální postupy ztvárňování reality, román vykazuje zároveň řadu podobností s tradičními čínskými romány z pozdního období vlády dynastie Qing. Dílo je zasazeno do kontextu spisovatelovy románové tvorby, zevrubná analýza románu Den sedmý se zaměřuje na specifické postupy ztvárnění reality a na další významotvorné složky, které rozhodující měrou určují povahu literárního obrazu soudobé Číny, jako jsou například náboženské motivy, prvky nadpřirozena či groteskna a frašky. .
|
|
|
Svět Tibetu v románu Tibetský kód
Čeplová, Markéta ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Tibetský kód je desetidílný dobrodružný román současného čínského spisovatele He Maa. Původně internetový román je He Maovým nejpopulárnějším dílem. Hlavním tématem románu je cesta hrdinů za nalezením bájného tvora a buddhistického pokladu. Spisovatel a jeho dílo stojí takřka mimo zájem odborné veřejnosti v Číně i na Západě. Tato práce na základě literární analýzy prvního dílu Tibetského kódu popisuje způsob, jakým spisovatel zobrazuje Tibet a jeho obyvatele. Práce vyčleňuje reprezentativní motivy, identifikuje stereotypy užité pro zobrazení světa "tibetského Druhého" v kontrastu ke světu "čínského Já" a zasazuje je do širšího literárního a společenského kontextu. Klíčová slova He Ma, Tibet, současná čínská literatura, koloniální literatura, orientalistická literatura, menšiny, Druhý, stereotypy, exotičnost, konzumerismus
|
|
|
Staré příběhy ve službách nové společnosti: Příběh Bílého hada
Procházková, Markéta ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Andrš, Dušan (oponent)
Práce se zaměří na Příběh Bílého hada (Baishe zhuan) ve zpracování moderního dramatika Tian Hana pro inscenaci v žánru Pekingské opery v 50. letech minulého století. Tuto adaptaci lze chápat jako realizaci tehdejší kulturní politiky ČLR, která se mj. obracela k domácím tradicím a usilovala o jejich reinterpretaci v duchu ideologie nové společnosti. Reinterpretace domácí tradice v perspektivě nových hodnot byla běžná i ve starší době, jak máme dokumentováno v čínských literárních památkách několika staletí. Autorka se zaměří na pojetí tématu lásky jako společenského vztahu, který se dostal do centra zájmu čínských intelektuálů v procesu modernizace a na nějž navázala i ideologie Komunistické strany Číny. Na základě rozboru Tian Hanovy adaptace představí pojetí hlavních postav a přístup k milostnému tématu a náboženským motivům a v konfrontaci se staršími verzemi příběhu bude sledovat jaké hodnoty a postoje se zde prosazují. Analýzu vlastního libreta spojí s dobovou reflexí příběhu a jeho propagací v tisku. Klíčová slova Tian Han, Baishe zhuan, pekingská opera, 50. léta Čína, divadlo
|
|
|
Rané povídkové dílo taiwanského spisovatele Huang Chunminga
Baňka, Martin ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Huang Chunming je významným autorem moderní taiwanské literatury, jenž tvoří v druhé polovině dvacátého století. Autorovo literární dílo doznalo v průběhu let značné proměny, tematické zaměření rané a pozdní tvorby se velmi liší. I přes významnou pozici, kterou dílo tohoto spisovatele zastává mezi jinými klasiky taiwanské literatury, mu v západní sinologii nebylo věnováno dostatek pozornosti. Tato práce představuje Huang Chunmingovu tvorbu z let 1967 až 1971 prostřednictvím tematické a motivické analýzy šesti reprezentativních děl. Primární důraz je přitom kladen na způsoby zobrazování taiwanského venkova a vytváření literárních postav tzv. "malých lidí" obývajících specifický časoprostor dobového venkova. Práce rovněž zvažuje styčné body mezi Huang Chunmingovou tvorbou a taiwanskou modernistickou literaturou či tvorbou některých významných moderních čínských spisovatelů (Lu Xun, Shen Congwen). Klíčová slova: taiwanská literatura, čínská literatura, Huang Chunming, literární postava, povídka
|
host ::
RSS.