|
|
JUDr. Bedřich Schwarzenberg (1862-1936), významná osobnost českých dějin 19. a 20. století
Kaiseršat, Jakub ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Rameš, Václav (oponent)
Studium sociálních elit představuje nezbytnou součást moderní historiografie.1 Primárně nám slouží k co nejlepšímu pochopení nejen politických událostí, které se v řadě případů odrazily v sociálním a hospodářském vývoji lidských dějin. Zájem historiků je pochopitelně dán logickou úvahou - kdo určuje další směřování národů, států, regionů a potažmo celé společnosti? Právě úzká skupina lidí, třímající ve svých rukou většinu mocenských prostředků. Vůdčí vrstvou společnosti představovala v posledních několika staletích evropských dějin šlechta neboli nobilita. Toto slovo pochází z latinského noscere, tj. znát a přeneseně býti veřejně známým. Signifikatní pro šlechtice devatenáctého věku byla historická tradice, zosobněná především erbem, titulem a majetkem. Čím dříve jednotlivec těchto symbolů nabyl, tím větší díl na veřejné moci zpravidla žádali jeho potomci. Nejen ve střední Evropě se však musela šlechtická obec v průběhu devatenáctého století vypořádat s celou řadou změn. Neurození, avšak bohatí, se začali stále důrazněji hlásit o slovo ve společnosti a aristokraté již pozbývali svého výlučného postavení absolutní elity.
|
|
|
Právní úprava židovské menšiny v meziválečném Československu
Urešová, Jana ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
- český jazyk Problematika židovské menšiny především za doby 2. světové války byla probírána již nesčetněkrát. V celé řadě zdrojů je poměrně přesně zachycena tehdejší politická situace a postupné vylučování židů ze společnosti, o samotné perzekuci ani nemluvě. Toto téma mě zajímalo asi už od doby, kdy jsem se o židech a 2. světové válce dozvěděla. Už na základní škole jsem v dětských encyklopediích nejčastěji pročítala toto téma a stále nemohla pochopit, jak se něco takového mohlo stát. Čím jsem byla starší, tím více informací jsem zjišťovala, ale stále bez pochopení příčiny, proč vlastně židé, co komu provedli, že museli tak krutě skončit a stále dokola ta stejná otázka, jak je možné, že k tomu mohlo v nedávné minulosti dojít?? Téma diplomové práce pro mě proto bylo jasné. Měla jsem poměrně hodně informací o židovském životě za války, ale příliš jsem nevěděla o jejich původu a především mě zajímaly počátky jejich omezování, co vlastně situaci za války předcházelo. Jako úplný základ a pro pochopení veškerých souvislostí, je dle mého názoru nezbytné začít od začátku. Kdo to jsou židé, kde se vzali, odkud přišli, jací byli, čím se živili a jak se k nim jako k menšině přistupovalo. Po zjištění těchto informací pro mě bylo překvapením, že židovská menšina to vlastně nikdy neměla úplně jednoduché....
|
|
|
Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966
Pokorná, Žaneta ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Resumé Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966 Práce se zabývá vývojem právní úpravy poskytování péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích od roku 1918 do 1966, která byla účinná pouze na území Čech. V úvodních kapitolách jsou vzhledem k recepci právních předpisů z Rakouska prozkoumány i předpisy od roku 1848, týkající se chudinství, domovského práva a lékařské péče, potažmo veřejného zdravotnictví. Autorka rozdělila tuto práci do tří hlavních kapitol o veřejném zdravotnictví podle jednotlivých časových úseků. Hlavní kapitoly se dále člení na subkapitoly zaměřující se na dílčí právní úpravu jednotlivých složek veřejného zdravotnictví. První kapitola pojednává o recipovaných zdravotnických předpisech z Rakouska-Uherska, o právní úpravě veřejné zdravotní službě, zdravotní policii, a dále o předpisech upravujících lékařskou službu, odměňování lékařů, o právech a povinnostech lékaře a pacienta a pohřebnictví Druhá kapitola obsahuje krátký exkurz do právní úpravy zdravotnictví za Protektorátu Čechy a Morava, přičemž toto období blíže záměrně vynechává pro jeho specifickou právní úpravu, jež by mohla být předmětem zkoumání samostatné práce. Třetí kapitola navazuje na časové rozdělení jednotlivých částí práce a přináší výsledky bádání v oblasti právní úpravy sociální a zdravotní péče...
|
|
|
Jan Otto- podnikatel a bankovní manažer
Herc, Svatopluk ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá nakladatelem Janem Ottou (1841 - 1916), jednou z nejvýznamnějších osobností české národní společnosti sklonku 19. a počátku 20. století. Na základě důkladného studia archivního materiálu je analyzována jeho podnikatelská činnost v nakladatelském a knihtiskařském oboru podnikání a jeho manažerské působení v největší národnostně české bance, Živnostenské bance, které Otto věnoval přes 40 let svého života. To jsou dva základní tematické okruhy práce. Komplementárním doplňkem práce je analýza jednoho z projevů českého hospodářského nacionalismu konce 19. století, jímž bylo zřízení firmy Národní podnik obchodní a průmyslový. Otto byl totiž s celým projektem úzce spjat. V úplném závěru práce mě zajímá otázka Ottovy identity. Práce je případovou studií k problematice nacionálně českých podnikatelských a bankovních elit.
|
|
|
Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk ve svých dopisech z let 1918-1936. Edice a rozbor jejich vzájemné korespondence
Quagliatová, Vlasta ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V celkové koncepci diplomové práce, nazvané Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk ve svých dopisech z let 1918-1936, se reflektuje snaha postihnout danou tematiku dvojím způsobem. Jednak nabídnout jeden z možných pohledů na specifika a proměny vztahu těchto výrazných osobností české a československé historie a jednak analyzovat dochovanou vzájemnou korespondenci a přiblížit témata v ní dominující. Sledovaným cílem bylo edičně zpřístupnit dostupný archivní materiál a podat k němu příslušný komentář. Celostní historické zhodnocení a interpretaci tohoto významného souboru korespondence v celé šíři nastíněných témat a problematik je třeba dopracovat, podobně jako komplexní analýzu poměru Kramář-Masaryk, která by nebyla nijak časově ohraničena, tak jak je tomu doposud. Systematicky pojednat o všech tématech, zmíněných v prezentovaných dokumentech, nebylo možné, proto bylo definovaným záměrem spíše naznačit, jak důležitým a jedinečným pramenem dochovaný epistolografický materiál je, navíc jedná-li se o korespondenci mezi tak mimořádnými postavami naší národní minulosti a ve sledované etapě rovněž mezi předními veřejnými činiteli nově konstituovaného československého státu. Smyslem práce tedy bylo vystihnout podstatné aspekty kramářovsko-masarykovského personálního vztahu, jejich ideologického zaměření i...
|
|
|
Vojenské trestní právo (1918-1938)
Hledík, Michal ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
127 RESUMÉ Diplomová práce se zabývá problematikou vojenského trestního práva v Československé republice mezi lety 1918 až 1938. Toto téma jsem zvolil z několika důvodu. Prvním z nich je, že se v tématu prolínají dva právní obory - právní dějiny a trestní právo. Zároveň jde o téma, které nebylo dosud rozsáhle zpracováno. Důvodem je, že v obou právních odvětvích, která se v tématu meziválečného vojenského trestního práva spojují, jde o marginální oblast zájmu. Dosavadní práce se ve většině případů zaměřovaly pouze na jednotlivé součásti problematiky. U druhé skupiny prací pak bylo téma zvoleno příliš široce a výsledný výstup měl charakter enumerativní, bez poskytnutí souvislostí. Cílem této práce tak bylo přinést ucelený pohled na problematiku našeho vojenského trestního práva na počátku 20. století a v rámci tohoto pohledu se pak zaměřit na jeho nejvýznamnější prvky. Práce vychází zejména z právních předpisů účinných v daném období a jejich komentovaných znění. Dalším důležitým podkladem pro vypracování byly dobové odborné publikace, opomenuta však nezůstala ani recentní pojednání. V práci je u vybraných otázek okrajově zmíněno srovnání s meziválečným trestním právem obecným. U institutů vojenského trestního práva, jejichž úprava nebo pojetí se do současnosti značně pozměnilo, je zařazena komparace se...
|
|
|
Židovské instituce a státní správa v letech 1945-1956
Munková, Michaela ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
P ředmětem mé diplomové práce bylo prozkoumat vztahy židovských institucí a státní správy mezi léty 1945 a 1956 a na z ákladě analýzy literatury a pramenů a jejich zhodnocení v r ámci dobového kontextu jsem dospěla k následujícím z ávěrům. Je však velice složité utvo ř i t ze z áplavy archivního materi álu, osobních svědectví a čl ánků v tisku nějakou ucelenou teorii o vztahu Československa a židovských institucí v poválečných letech.
|
|
| |
|
|
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové v letech 1868-1926
Fiala, Jiří ; Šouša, Jiří (oponent) ; Šůla, Jaroslav (oponent)
Záložní úvěrní ústav vznikl v roce 18 68 jako nejstarší prostředí součástí nacionálně česká akciová královéhradeckého regionu. banka ve specifickém Jeho zrod byl samozřejmou probíhajícího procesu akumulace a koncentrace drobného nacionálně českého kap i tál u. Za vznikem banky stály především východočeské záložny a v nich působící malí a střední podnikatelé. Pro Záložní úvěrní ústav bylo charakteristické úzké, sepětí Hradce udrželo deprese z původního místních Králové) a banku při (stagnace) svépomocného určení banky vycházející, podnikatelů, komunální samosprávy (města jeho bankovního managementu. Toto "sepětí" "životě" v období dlouholeté hospodářské 70. a 80. let 19. století a umožnilo ji i pozvolný vzestup a podnikatelský rozmach ve druhé polovině let devadesátých. Silné postavení regionální elity v čele bankovního managementu však zároveň de facto znemožňovalo kritickou reflexi výsledků činnosti (úspěšnosti) bankovního managementu ze strany akcionářů banky. Úzké propojení a faktická "symbióza" na Královéhradecku působících podnikatelů zasedajících v místní samosprávě a statutárních orgánů banky pokračovala i poté co na počátku 20. století došlo ke generační obměně místní finanční elity, která v bankovním managementu postupně nahrazovala "původní" generaci zakladatelů banky. Omlazený bankovní management...
|
|
|
Fenomén družstevnictví na českém venkově
Brízová, Eva ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá proměnami družstevní formy hospodaření na českém venkově a změnami, které působení družstev zpětně přineslo do života vesnice. V popředí zájmu stojí okolnosti a důvody, které vedly tisíce lidí ke sdružení sil a účasti na společném hospodaření. Zabývá se organizační strukturou a principy, na kterých toto hospodaření stálo, a jejich proměnami v měnících se politických systémech. V neposlední řadě představuje družstevnictví jako nástroj společenských změn v teoretických úvahách politiků a národohospodářů. Pozornost je věnována významu družstevních elit v politice a využívání družstevních myšlenek pro ideologické účely. Práce se soustřeďuje na české země, pouze v záležitostech širšího kontextu poukazuje na družstevnictví v jiných oblastech. Práce je chronologicky řazena od začátků zemědělského družstevnictví v druhé polovině 19. století po únor 1948, kdy došlo k diskontinuální změně systému a následné kolektivizaci.
|
host ::
RSS.