|
|
Retence vody v půdách horských oblastí na příkladu Šumavy
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent)
Práce pojednává o retenčním potenciálu půd v experimentálních povodích na Šumavě. Zadržení vody v krajině je otázka nejen retenční vodní kapacity, ale i infiltrační rychlosti, celkové redistribuce infiltrované vody v půdním prostředí a také doby, po kterou je dotován samotný vodní tok. Zvolené téma je rozebíráno pomocí detailního pedologického průzkumu, zpracováním a vyhodnocením srážkoodtokových událostí, chemismu toků a metody stabilních isotopů vodíku a kyslíku a využití barviv a stopovačů. Formování odtoku je v pohořích typu Šumava vázáno na zastoupení hydromorfních půd jako organozemí - hlavně pak na jejich nasycenost. Organozemě tvoří značnou zásobu vody v suchých obdobích, nicméně vodu hlavně zadržují a místní toky dotují jen minimálně. V období maximálního nasycení znásobují objem odtoku vlivem povrchového odtoku a preferenčních cest. U minerálních půd v oblasti Šumavy dochází obvykle infiltraci do zvodní v podloží, které pak zásobují prameny i v suchých obdobích. Z hospodářsky využívaného podhůří Šumavy mohou mít luční povodí vyšší retenční kapacitu díky odvodňovacím opatřením, na druhou stranu svým povrchem a drenážemi urychlují odtok během srážkových událostí. V dnešní době, kdy se extrémní srážky často střídají s obdobím sucha, je tak důležité uvažovat pro udržení vody v krajině nejen o...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj profilu Drnovice v historické době
Švábová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením vývoje a využití ploch v šesti katastrálních územích Drnovice u Valašských Klobouk, Vysoké Pole, Tichov, Bratřejov u Vizovic, Pozděchov, Lačnov a zaměřuje se především na lesní plochy. Odebraný sedimentologický profil, který byl využit pro rekonstrukci vegetace, se nachází v lokalitě Peklo, která je zajímavá zejména svými svahovými deformacemi. Svahové sesuvy vytvořily hráz řece Vláře za vzniku podmáčené lokality neboli slatiniště, na němž byl profil odebrán. Odebraný sediment byl zkoumán pomocí pylové analýzy a byl podroben radiometrickému datování. Výsledky přinášejí informace o vývoji vegetace na dané lokalitě a v jejím okolí. Sledován byl i vývoj počtu obyvatel a vliv člověka na lesní plochy. Klíčová slova: palynologie, pylová analýza, land use, historie vegetace, Západní Karpaty Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dálkový průzkum jako indikátor změn struktury půdního pokryvu
Kocum, Jiří ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie Studijní program: Geografie (Bakalářské studium) Studijní obor: Fyzická geografie a geoinformatika Jiří KOCUM Dálkový průzkum jako indikátor změn struktury půdního pokryvu Remote sensing as indicator of Soil structure changing Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Luděk Šefrna, CSc. Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou půdních vlastností, jejich vlivu na spektrální odrazivost půdy a využitím metod dálkového průzkumu Země v pedologii. Cílem práce je na vybraném území obce Kleneč v Ústeckém kraji, za pomoci terénního šetření a dostupných dat dálkového průzkumu vysvětlit příčinu a odhadnout možný vývoj mozaikovitosti zdejších půd, viditelných na leteckých snímcích. Na základě dosažených výsledků pak zhodnotit, zdali jsou metody dálkového průzkumu vhodnou aparaturou na řešení této problematiky. Pro tento účel byly nasbírány data z terénních šetření, leteckých a satelitních snímků. Tyto informace byly následně porovnávány a vyhodnoceny. Výsledky ukázaly odlišnost v půdních vlastnostech, které způsobují rozdílnou schopnost dlouhodobě vázat vodu. Rozdílný obsah vody v půdě následně ovlivňuje spektrální chování půdy, který se na leteckých a satelitních snímcích projeví formou mozaiky. Klíčová...
|
|
|
NÍŽINNÉ PODZOLY V ČESKU A JEJICH VÝZNAM PŘI SEKVESTRACI UHLÍKU
Freyerová, Kateřina ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Nížinný podzol je litogenně podmíněným typem podzolu, pro který je charakteristická především translokace organických látek z povrchu půdy do spodikového Bhs horizontu. Právě při tomto posunu dochází k akumulaci velkého množství organického uhlíku. Kvantifikace zásob uhlíku v českých půdách CzechCarbo se ovšem počítala pro do hloubky 30 cm, proto jsou hodnoty v případě podzolu podhodnocené. V této bakalářské práci bylo provedeno hrubé stanovení zásoby půdního uhlíku, pomocí vzorce použitého v projektu CzechCarbo. Výsledná hodnota je 56,4 tC/ha, tedy zhruba ekvivalent zásoby ve svrchních 30 cm půdy. Nezahrnutí humusem obohacených horizontů podzolů vede k dezinterpretaci výsledků zásob organického uhlíku v půdách a podhodnocení možností sekvestrace uhlíku u těchto půd. Klíčová slova: podzol, půdní organická hmota, půdní organický uhlík, sekvestrace uhlíku, kvantifikace zásob uhlíku.
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Změny půdních znaků po změně využívání půdy
Stehlík, Martin ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Janderková, Jana (oponent)
Práce se zabývá změnami vybraných půdních znaků a vlastností na plochách bývalé orné půdy přeměněné v lesní plochy ve středočeském Plutonu v dolním povodí řeky Sázavy. Jsou zkoumány časová období 8, 15, 25 - 35, 50 - 55, 100, 160 a 235 let od ukončení zemědělské činnosti. V práci jsou dále hodnoceny dostupné zdroje pro sledování změn v krajině a analyzovány jejich přínosy. Výsledky vykazují pokles hodnot pH ve všech studovaných hloubkách půdního profilu a růst mocnosti humusového lesního horizontu. Podíl půdní organické hmoty (SOM) postupně narůstá v čase v hloubce 3 - 5cm oproti ostatním hloubkám. Znaky dřívější zemědělské činnosti jsou znatelné až 100 let po jejich ukončení. Klíčová slova: Land use, historická geografie, zalesňování na orné půdě, pH, půdní organická hmota (SOM), barva, středočeský Pluton, dolní povodí Sázavy Abstract The thesis concerns with changes of soil features and characteristics on the areas of former arable land transformed to the forest area. The research took place in the region of central-Bohemian pluton in lower basin of the Sázava river. Time periods of 8, 15, 25-35, 50- 55, 106, 160 and 235 years since the abandonment of farming (agricultural activity) are explored. Furthermore, available sources for monitoring of landscape changes and their contribution are also...
|
|
|
Antrakologie a NMR spektroskopie v paleoekologickém výzkumu černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o černém uhlíku, o jeho charakteristických vlastnostech a jeho výskytu v černozemních půdách. Zejména se ale věnuje metodám, kterými lze přítomnost černého uhlíku v půdách studovat. Výskyt černého uhlíku a celkové složení půdní organické hmoty tří českých černozemí (Zeměchy, Tursko, Syrovice) je zkoumáno pomocí 13 C NMR spektroskopie. Antrakologickou analýzou uhlíků z fosilních černozemí sprašové rokle u Zeměch je naopak řešen vývoj černozemí a vegetace v průběhu kvartéru ve střední Evropě. Antrakologickou analýzou byly v půdách sprašové rokle u Zeměch identifikovány jehličnaté dřeviny rodu Pinus sp., Pinus cf. cembra, Larix/Picea, Juniperus a Vaccicium, tedy dřeviny odolné vůči suchu a chladu. Identifikované dřeviny naznačují, že krajina v okolí Zeměch měla zřejmě podobu tajgy parkového charakteru. Půdní organickou hmotu fosilní černozemě ze sprašové rokle u Zeměch tvoří podle 13 C NMR spektroskopie zejména struktury alkylového a O-alkylového uhlíku, výrazněji se projevuje také aromatický uhlík. U současných černozemí z Turska a Syrovic má nejvýznamnější zastoupení O-alkylový uhlík. Nejmenší podíl má u obou černozemí aromatický uhlík, zastoupení aromatického uhlíku je u turské černozemě nejnižší ze všech analyzovaných půd. 13 C NMR spektroskopie odhalila u všech černozemí...
|
|
|
Půdy labské nivy: Dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na vybraných profilech v průběhu 100 let.
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá půdami labské nivy. Obsahuje základní informace o vývoji labské nivy se zřetelem na oblast středního toku Labe. Jejím cílem je zachycení vývoje nivy v zájmovém území mj. za pomoci popisu a porovnání půd na vybraných transektech v okolí Kostelce nad Labem ve dvou různých časových obdobích. Za tímto účelem bylo vybráno několik transektů z fragmentů historické dokumentace vypracované při příležitosti příprav splavnění Labe, které byly analyzovány. Dále bylo v roce 2013 provedeno terénní šetření na identických transektech. Získané informace byly následně porovnány a vyhodnoceny
|
host ::
RSS.