|
|
Hodnocení erozních procesů s využitím modelů WaTEM / SEDEM a USPED
Vysloužilová, Barbora ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kadlec, Václav (oponent)
Vodní eroze patří v České republice k nejzávažnějším faktorům, které poškozují zemědělské půdy. V minulosti bylo vyvinuto mnoho metod hodnocení erozního ohrožení pomocí matematických modelů. Nejpoužívanějším je univerzální rovnice ztráty půdy USLE., která sloužila však ke kalibraci a jako báze pro vznik modelů WaTEM/ SEDEM (Van Rompaey a kol. 2001, Van Oost a kol. 2000, Verstraeten a kol. 2002) a USPED (Mitášová a kol., 1996), které jsou v této diplomové práci aplikovány na experimentálním povodí Černičí. Model WaTEM/ SEDEM je schopen vypočítat i odnos plavenin závěrovým profilem. Během mimořádných srážko-odtokových událostí dochází ke zvýšení intenzity erozních procesů. Diplomová práce se také zabývá jejich příčinami, četností a průběhem, jak z hlediska průběhu odtokové vlny, tak i z pohledu transportu plavenin a látek v povodí. Zároveň je vyhodnocena kvalita povrchových vod. KLÍČOVÁ SLOVA: eroze, mimořádná srážko-odtoková událost USPED, WaTEM/ SEDEM
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Hodnocení erozních procesů s využitím modelů WaTEM/SEDEM a USPED
Vysloužilová, Barbora
Vodní eroze patří v České republice k nejzávažnějším faktorům, které poškozují zemědělské půdy. V minulosti bylo vyvinuto mnoho metod hodnocení erozního ohrožení pomocí matematických modelů. Nejpoužívanějším je univerzální rovnice ztráty půdy USLE., která sloužila však ke kalibraci a jako báze pro vznik modelů WaTEM/ SEDEM (Van Rompaey a kol. 2001, Van Oost a kol. 2000, Verstraeten a kol. 2002) a USPED (Mitášová a kol., 1996), které jsou v této práci aplikovány na experimentálním povodí Černičí. Model WaTEM/ SEDEM je schopen vypočítat i odnos plavenin závěrovým profilem. Během mimořádných srážko-odtokových událostí dochází ke zvýšení intenzity erozních procesů. Práce se také zabývá jejich příčinami, četností a průběhem, jak z hlediska průběhu odtokové vlny, tak i z pohledu transportu plavenin a látek v povodí. Zároveň je vyhodnocena kvalita povrchových vod.
|
|
| |
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Hodnocení erozních procesů s využitím modelů WaTEM/SEDEM a USPED
Vysloužilová, Barbora
Vodní eroze patří v České republice k nejzávažnějším faktorům, které poškozují zemědělské půdy. V minulosti bylo vyvinuto mnoho metod hodnocení erozního ohrožení pomocí matematických modelů. Nejpoužívanějším je univerzální rovnice ztráty půdy USLE., která sloužila však ke kalibraci a jako báze pro vznik modelů WaTEM/ SEDEM (Van Rompaey a kol. 2001, Van Oost a kol. 2000, Verstraeten a kol. 2002) a USPED (Mitášová a kol., 1996), které jsou v této práci aplikovány na experimentálním povodí Černičí. Model WaTEM/ SEDEM je schopen vypočítat i odnos plavenin závěrovým profilem. Během mimořádných srážko-odtokových událostí dochází ke zvýšení intenzity erozních procesů. Práce se také zabývá jejich příčinami, četností a průběhem, jak z hlediska průběhu odtokové vlny, tak i z pohledu transportu plavenin a látek v povodí. Zároveň je vyhodnocena kvalita povrchových vod.
|
|
|
Hodnocení erozních procesů s využitím modelů WaTEM / SEDEM a USPED
Vysloužilová, Barbora ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kadlec, Václav (oponent)
Vodní eroze patří v České republice k nejzávažnějším faktorům, které poškozují zemědělské půdy. V minulosti bylo vyvinuto mnoho metod hodnocení erozního ohrožení pomocí matematických modelů. Nejpoužívanějším je univerzální rovnice ztráty půdy USLE., která sloužila však ke kalibraci a jako báze pro vznik modelů WaTEM/ SEDEM (Van Rompaey a kol. 2001, Van Oost a kol. 2000, Verstraeten a kol. 2002) a USPED (Mitášová a kol., 1996), které jsou v této diplomové práci aplikovány na experimentálním povodí Černičí. Model WaTEM/ SEDEM je schopen vypočítat i odnos plavenin závěrovým profilem. Během mimořádných srážko-odtokových událostí dochází ke zvýšení intenzity erozních procesů. Diplomová práce se také zabývá jejich příčinami, četností a průběhem, jak z hlediska průběhu odtokové vlny, tak i z pohledu transportu plavenin a látek v povodí. Zároveň je vyhodnocena kvalita povrchových vod. KLÍČOVÁ SLOVA: eroze, mimořádná srážko-odtoková událost USPED, WaTEM/ SEDEM
|
|
|
Ekologické lesnictví – principy, zkušenosti a možnosti uplatnění v ČR
Vysloužilová, Barbora ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Současné metody lesnického hospodaření jsou často z pohledu ekologie nevyhovující. V rámci zachování biodiverzity je nutné vyvinout a prakticky aplikovat alternativní metody lesnictví. Ekologické lesnictví vzniklo jako reakce na kritiku těžebních postupů, v rámci nichž se neklade důraz na ekologické funkce lesa. Je to souhrnný název pro metody a praktiky, které kopírují přirozené procesy ekosystému. Byly popsány a odůvodněny 3 základní principy ekologického lesnictví - zachování biologického dědictví přirozených disturbancí; rozmanitější zásahy, které zachovávají nebo vytvářejí heterogenitu; ponechat porostu dostatečný čas na obnovu. Dále byly charakterizovány konkrétní modely praktického uplatnění a jejich aplikace ve světě. Závěrem byly možnosti uplatnění ekologického lesnictví shrnuty do několika možných praktických aplikací. Jde spíše o obecná doporučení, v nichž jsou nevhodné metody nebo postupy nahrazeny ekologičtějšími možnostmi a je vysvětlen dopad těchto metod na lesní ekosystém.
|
host ::
RSS.