Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
NÍŽINNÉ PODZOLY V ČESKU A JEJICH VÝZNAM PŘI SEKVESTRACI UHLÍKU
Freyerová, Kateřina ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Nížinný podzol je litogenně podmíněným typem podzolu, pro který je charakteristická především translokace organických látek z povrchu půdy do spodikového Bhs horizontu. Právě při tomto posunu dochází k akumulaci velkého množství organického uhlíku. Kvantifikace zásob uhlíku v českých půdách CzechCarbo se ovšem počítala pro do hloubky 30 cm, proto jsou hodnoty v případě podzolu podhodnocené. V této bakalářské práci bylo provedeno hrubé stanovení zásoby půdního uhlíku, pomocí vzorce použitého v projektu CzechCarbo. Výsledná hodnota je 56,4 tC/ha, tedy zhruba ekvivalent zásoby ve svrchních 30 cm půdy. Nezahrnutí humusem obohacených horizontů podzolů vede k dezinterpretaci výsledků zásob organického uhlíku v půdách a podhodnocení možností sekvestrace uhlíku u těchto půd. Klíčová slova: podzol, půdní organická hmota, půdní organický uhlík, sekvestrace uhlíku, kvantifikace zásob uhlíku.
Nížinné podzoly v Česku a jejich role v uhlíkové bilanci půd
Freyerová, Kateřina
Tato práce se zabývá nížinnými podzoly v Česku, s důrazem na sekvestraci uhlíku v jejich podpovrchových horizontech a jejich rolí v uhlíkové bilanci půd. Pro tyto účely byly v ČR vybrány dvě lokality s arenickými podzoly - Ralsko a Týnec nad Labem. V těchto dvou lokalitách byla spočítána zásoba uhlíku ve všech horizontech a byly analyzovány vybrané vlastnosti půdy ovlivňující tuto zásobu. Pro Týnec vychází zásoba uhlíku 21,107 t.ha-1 , pro Ralsko 25,064 t.ha-1 , resp. 49,97 t.ha-1 podle podrobnosti dat o mocnostech horizontů použitých při výpočtu. Značná část této zásoby se přitom nachází v podpovrchových horizontech pod hranicí 30 cm. Profil z Ralska byl dále zpracováván - proběhla vizualizace zásob uhlíku v jednotlivých horizontech a její průběh. Protože zásoba uhlíku v daném horizontu je závislá na jeho mocnosti, která je u nížinných podzolů značně proměnlivá, byla provedena trojrozměrná vizualizace průběhu horizontů v rámci půdního profilu z Ralska. Byly také nastíněny možné příčiny této variability. Klíčová slova: podzol arenický, nížinný podzol, uhlík, zásoba uhlíku, vývraty.
Nížinné podzoly v Česku a jejich role v uhlíkové bilanci půd
Freyerová, Kateřina
Tato práce se zabývá nížinnými podzoly v Česku, s důrazem na sekvestraci uhlíku v jejich podpovrchových horizontech a jejich rolí v uhlíkové bilanci půd. Pro tyto účely byly v ČR vybrány dvě lokality s arenickými podzoly - Ralsko a Týnec nad Labem. V těchto dvou lokalitách byla spočítána zásoba uhlíku ve všech horizontech a byly analyzovány vybrané vlastnosti půdy ovlivňující tuto zásobu. Pro Týnec vychází zásoba uhlíku 21,107 t.ha-1 , pro Ralsko 25,064 t.ha-1 , resp. 49,97 t.ha-1 podle podrobnosti dat o mocnostech horizontů použitých při výpočtu. Značná část této zásoby se přitom nachází v podpovrchových horizontech pod hranicí 30 cm. Profil z Ralska byl dále zpracováván - proběhla vizualizace zásob uhlíku v jednotlivých horizontech a její průběh. Protože zásoba uhlíku v daném horizontu je závislá na jeho mocnosti, která je u nížinných podzolů značně proměnlivá, byla provedena trojrozměrná vizualizace průběhu horizontů v rámci půdního profilu z Ralska. Byly také nastíněny možné příčiny této variability. Klíčová slova: podzol arenický, nížinný podzol, uhlík, zásoba uhlíku, vývraty.
Vliv vývratových disturbancí na půdní charakteristiky vybraných pramenných oblastí Šumavy
Halešová, Julie ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Freyerová, Kateřina (oponent)
Vliv vývratových disturbancí na půdní charakteristiky vybraných pramenných oblastí Šumavy Abstrakt Disturbance jsou narušení vývoje ekosystému nebo krajiny. Vývraty jsou jedním z druhů disturbancí vyskytující se v lesích po celém světě. Cílem této práce je shrnutí informací o disturbancích. Praktická část se zabývá změnami vybraných fyzikálních a chemických vlastností půdy po vývratové činnosti v povodí Rokytky v Národním parku Šumava. Zkoumanými vlastnostmi jsou zrnitost, půdní reakce, barva a vlhkostní charakteristiky. Výsledky prokázaly významný vliv vývratové činnosti a rozdíly mezi depresemi a elevacemi. Zřetelný je i vliv na uspořádání půdních horizontů po vývratu. Díky svrchnímu rašelinnému horizontu lze předpokládat výraznou retenci vody, netypickou pro místní půdy.
Nížinné podzoly v Česku a jejich role v uhlíkové bilanci půd
Freyerová, Kateřina ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá nížinnými podzoly v Česku, s důrazem na sekvestraci uhlíku v jejich podpovrchových horizontech a jejich rolí v uhlíkové bilanci půd. Pro tyto účely byly v ČR vybrány dvě lokality s arenickými podzoly - Ralsko a Týnec nad Labem. V těchto dvou lokalitách byla spočítána zásoba uhlíku ve všech horizontech a byly analyzovány vybrané vlastnosti půdy ovlivňující tuto zásobu. Pro Týnec vychází zásoba uhlíku 21,107 t.ha-1 , pro Ralsko 25,064 t.ha-1 , resp. 49,97 t.ha-1 podle podrobnosti dat o mocnostech horizontů použitých při výpočtu. Značná část této zásoby se přitom nachází v podpovrchových horizontech pod hranicí 30 cm. Profil z Ralska byl dále zpracováván - proběhla vizualizace zásob uhlíku v jednotlivých horizontech a její průběh. Protože zásoba uhlíku v daném horizontu je závislá na jeho mocnosti, která je u nížinných podzolů značně proměnlivá, byla provedena trojrozměrná vizualizace průběhu horizontů v rámci půdního profilu z Ralska. Byly také nastíněny možné příčiny této variability. Klíčová slova: podzol arenický, nížinný podzol, uhlík, zásoba uhlíku, vývraty.
NÍŽINNÉ PODZOLY V ČESKU A JEJICH VÝZNAM PŘI SEKVESTRACI UHLÍKU
Freyerová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Nížinný podzol je litogenně podmíněným typem podzolu, pro který je charakteristická především translokace organických látek z povrchu půdy do spodikového Bhs horizontu. Právě při tomto posunu dochází k akumulaci velkého množství organického uhlíku. Kvantifikace zásob uhlíku v českých půdách CzechCarbo se ovšem počítala pro do hloubky 30 cm, proto jsou hodnoty v případě podzolu podhodnocené. V této bakalářské práci bylo provedeno hrubé stanovení zásoby půdního uhlíku, pomocí vzorce použitého v projektu CzechCarbo. Výsledná hodnota je 56,4 tC/ha, tedy zhruba ekvivalent zásoby ve svrchních 30 cm půdy. Nezahrnutí humusem obohacených horizontů podzolů vede k dezinterpretaci výsledků zásob organického uhlíku v půdách a podhodnocení možností sekvestrace uhlíku u těchto půd. Klíčová slova: podzol, půdní organická hmota, půdní organický uhlík, sekvestrace uhlíku, kvantifikace zásob uhlíku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.