|
|
Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí
Švehlová, Nina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí, které tvoří velmi širokou a rozmanitou skupinu nástrojů. Cílem práce je vytvoření uceleného a souhrnného přehledu výše zmíněných nástrojů uplatňovaných nejen v České republice, nastínění jejich základní charakteristiky, způsobů jejich využívání a vzájemných kombinací, včetně analýzy právní úpravy dobrovolných nástrojů. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných politice životního prostředí a soustavě všech nástrojů ochrany životního prostředí je pozornost dále věnována pouze dobrovolným nástrojům, které jsou pro účely této diplomové práce rozčleněny do kategorií nástrojů regulačních, informačních a vzdělávacích. Vzhledem k šíři tématu se v další části diplomové práce autorka rozhodla provést detailní rozbor tří vybraných nástrojů. V kapitole čtvrté je pozornost věnována programu EMAS dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009, o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), který je porovnán s druhou možností zavedení systému environmentálního managementu, jež představuje mezinárodně platná norma ISO 14001. Kapitola pátá pojednává o provozování ekologického zemědělství dle české i evropské legislativy a zaměřuje se také na problematiku označování...
|
|
|
Omezení vlastnického práva k půdě
Trčková, Michaela ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na právní úpravu jednotlivých institutů, které ve svém důsledku znamenají omezení v dispozici s předmětem vlastnického práva. Pro účely této diplomové práce je předmětem vlastnického práva půda, resp. pozemek ve smyslu zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, jakožto individualizovaná část zemského povrchu, která je vyznačena hranicí, proto kde autorka uvádí "půda", má se za to, že tím rozumí pozemek. Cílem této diplomové práce je podrobná analýza jednotlivých právních úprav, které obsahují restrikce vlastnického práva k pozemku. Je bezesporu jisté, že téma diplomové práce je co do rozsahu opravdu široké, proto se autorka rozhodla na úvod provést rozbor základních pojmů, kterými jsou půda, nemovitá věc, pozemek, parcela a závěrem vlastnické právo, na které bylo navázáno kapitolou druhou, která poskytuje exkurz do problematiky omezení vlastnického práva z pohledu ústavního pořádku, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i příčin, které vedou k zakotvení restrikcí vlastnického práva v právním řádu. Stěžejními částmi této diplomové práce jsou kapitoly tři a čtyři, které analyzují jednotlivé instituty problematiky omezení vlastnického práva k půdě z pohledu veřejného a soukromého práva. Poukazují i na některé problémové otázky, které právní úprava obsahuje,...
|
|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Vondrášková, Terezie ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je popis a provedení analýzy institutu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), který je jedním z významných právních nástrojů ochrany životního prostředí. Tento proces předchází povolení zamýšleného záměru a jeho účelem je identifikace a komplexní vyhodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. V první části této diplomové práce je věnována pozornost mezinárodní a unijní právní úpravě tohoto institutu. Tato práce by měla nabídnout širší pohled na problematiku EIA v mezinárodním právu, v této části jsou tak zahrnuty nejen klíčové mezinárodní úmluvy související s procesem EIA (Aarhuská úmluva a Úmluva z Espoo), ale i příklad integrace EIA do politiky mezinárodní organizace (na příkladu Světové banky) a úvaha, zda je proces EIA součástí mezinárodního obyčejového práva. Souvislosti evropského práva (předně revidovaná směrnice 2011/92/EU) se současnou národní právní úpravou jsou pak nastíněny v druhé části této kapitoly. Druhá část je zaměřena na českou právní úpravu obsaženou v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění s důrazem na její novelizaci provedenou zákonem č. 326/2017 Sb. (s účinností k 1. listopadu 2017). V této části jsou popsány a analyzovány základní prvky procesu EIA společně...
|
|
|
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona
Vozák, Jiří ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona Abstrakt Tato práce se zabývá účastí veřejnosti ve vybraných řízeních podle stavebního zákona. Hlavním cílem je posouzení toho, zda je v České republice zajištěna účinná účast veřejnosti. Z různých forem účasti veřejnosti se tato práce v detailu zaměřuje na účast spolků na ochranu životního prostředí. Ochrana životního prostředí je ve veřejném zájmu a základní úlohu by při ní měl hrát stát a jeho orgány. Při kolizi protichůdných veřejných zájmů se však může ochrana životního prostředí dostat do pozadí. Z toho důvodu je důležité, aby se i jiné subjekty mohly podílet na ochraně životního prostředí. Klíčovým institutem v této souvislosti je účast veřejnosti. Subjekty odlišné od státu v tomto ohledu disponují různou mírou práv a povinností a jejich postavení a možnost ovlivnit rozhodovací procesy se může lišit. Účast veřejnosti je v právním systému České republiky zakotvena na různých úrovních. V mezinárodním právu hraje nejdůležitější roli Aarhuská úmluva, v evropském právu umožňují účast veřejnosti některé směrnice a další právní předpisy EU. Vliv na účast veřejnosti má samozřejmě také judikatura Soudního dvora Evropské unie. Ve vnitrostátním právu jsou samotné základy účasti veřejnosti zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Tato obecná...
|
|
|
Právní úprava ochrany přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Brdy
Abrhámová, Veronika ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Název diplomové práce Právní úprava ochrany přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Brdy Abstrakt Předmětem této práce je rozbor Chráněné krajinné oblasti Brdy, a to z hlediska ochrany přírody a krajiny a jejího legislativního zakotvení a dále z pohledu některých praktických problémů vyvstávajících z nového právního režimu tohoto území. Práce se zaměřuje na popis a analýzu vybraných právních institutů především zvláštní územní ochrany přírody, které byly zvoleny s ohledem na specifika ochranného režimu v předmětné chráněné krajinné oblasti. Práce je pomyslně rozdělena na dvě části. První se zabývá obecně právní úpravou ochrany přírody a krajiny, přičemž je však propojena s částí druhou, která se věnuje již jen Chráněné krajinné oblasti Brdy. Práce se člení na úvod, sedm kapitol a závěr. První kapitola se zaměřuje na ochranu přírody a krajiny z pohledu vývoje její právní úpravy na našem území, výhod a nevýhod hlavních vědeckých přístupů k této ochraně a jejich zakotvení v mezinárodním i vnitrostátním právu, a nevynechává ani představení institucionální struktury ochrany přírody a krajiny ve zvláště chráněných územích. První kapitola dále rozebírá z pohledu práva některé stěžejní pojmy, čímž dotváří nejzákladnější rámec pro obsah této práce. Druhá kapitola se zabývá právními prameny mezinárodního,...
|
|
|
Ochrana a trvale udržitelné užívání lesa z právního pohledu
Bašný, Vojtěch ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
1 Ochrana a trvale udržitelné užívání lesa z právního pohledu Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je zpracovat ucelený rozbor základních pramenů právní úpravy ochrany a trvale udržitelného užívání lesa, identifikovat hlavní nedostatky stávajících nástrojů a možnosti překonání těchto nedostatků do budoucna na úrovni mezinárodní, Evropské unie a České republiky. Disertační práce se nejprve zabývá významem komplexních funkcí lesů, jejichž prostřednictvím jsou uspokojovány ekonomické sociální, ekologické, kulturní a duchovní potřeby celé společnosti a jsou nenahraditelné pro veškerý život na Zemi. Právní úprava by tak měla usilovat o zajištění rovnoměrného užívání jednotlivých funkcí lesa a to prostřednictvím prosazovaní principů trvale udržitelného hospodaření v lesích, ochrany jednotlivých funkcí lesa a obecného užívání lesa společností. S ohledem na tento význam lesů přesahující hranice jednoho státu se disertační práce zabývá i postavením lesa jako přírodního zdroje, na který mají zásadní vliv zásady a principy ochrany životního prostředí, přičemž ke zvýšení odpovědnosti států za ochranu lesa by napomohlo nahlížet na lesy jako na přírodní zdroj "společného zájmu", jehož ochrana je zajištěna v rámci konceptu konceptu "opatrovnické suverenity" států. Ve vztahu k mezinárodní úrovni je disertační práce...
|
|
|
Právní aspekty ochrany soustavy Natura 2000 v České republice, Rakouské republice a Spolkové republice Německo
Boučková, Adéla ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Cílem rigorózní práce je posoudit a analyzovat právní úpravu týkající se soustavy Natura 2000 v České republice, Rakouské republice a Spolkové republice Německo a na vzájemném srovnání implementace institutů na ochranu soustavy Natura 2000 postihnout významné vzájemné podobnosti a odlišnosti za účelem zhodnocení, která právní úprava účinněji napomáhá naplnit cíle směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích. Za tímto účelem je v rigorózní práci identifikováno pět kritérií, která mají na implementaci soustavy Natura 2000 významný vliv, a na jejichž základě je následně česká, rakouská a německá právní úprava porovnávána. Prvním kritériem je územně-organizační struktura státu, zejména, zda se jedná o stát federální či unitární, a s tím spojený vliv na implementaci evropského práva na ochranu přírody. Druhé kritérium zohledňuje formu vyhlášení chráněných lokalit soustavy Natura 2000, zejména z hlediska formy právního aktu, jímž k vyhlášení dochází, a skutečnosti, zda jsou lokality soustavy Natura 2000 vyhlašovány každá jednotlivě nebo několik současně. Třetí kritérium spočívá v posouzení způsobu začlenění chráněných lokalit soustavy Natura 2000 do národních systémů zvláštní územní ochrany přírody. V případě překryvu lokality soustavy Natura 2000 se zvláště chráněným územím podle národního práva je...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Švarc, Ondřej ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem této diplomové práce je návrat zásady superficies solo cedit do českého právního řádu. Práce má za cíl komplexní náhled a analýzu problematiky této zásady na základě jejího zasazení do historického i soudobého kontextu. Dalším z cílů této práce je pohled na zápis zásady včetně souvisejících institutů do veřejného seznamu - katastru nemovitostí. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část této práce sleduje vývoj superficiální zásady napříč historií, včetně komparace jejího užití v daných právních řádech. Tato část začíná pohledem na římské soukromé právo a jeho vybrané instituty, které byly na základě recepce římského práva přejaty do soudobého českého práva soukromého. Prostor je v této části rovněž věnován právu habsburské monarchie a ustanoveními ABGB, platného na našem území až do roku 1950. Závěr této části je věnován pozemkovému právu v socialistickém Československu a zejména občanskému zákoníku z roku 1964. Následující část je stěžejní kapitolou této práce. Má za cíl nabídnout ucelený pohled na znovuzavedení institutu superficiální zásady v kontextu nejen samotného občanského zákoníku z roku 2012, ale rovněž dalších souvisejících právních předpisů, zejména z hlediska výjimek stanovených v předpisech veřejného práva. Jsou zde vysvětleny vybrané právní pojmy se zásadou...
|
|
|
Formální publicita katastru nemovitostí a ochrana osobních údajů
Tůma, David ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Formální publicita patří mezi základní principy, jež se od nepaměti uplatňovaly při vedení pozemkových knih a později i pozemkových katastrů. Současný katastr nemovitostí převzal funkce obou výše zmíněných institutů, a proto se i v jeho případě uplatní široce pojatá formální publicita. Někteří autoři mají za to, že katastr nemovitostí může plnit svou funkci pouze tehdy, bude-li veřejný neomezeně. Takový názor však naráží na zájem (nejen) zapsaných osob na ochraně soukromí a osobních údajů, které byly uznány za základní lidská práva, a proto jsem přesvědčen, že je zapotřebí nalézt spravedlivou rovnováhu mezi ochranou soukromí a veřejností katastru. Diplomová práce se zabývá jak stávající, tak i předchozí právní úpravou veřejnosti katastru nemovitostí. V případě každé významné legislativní změny se pak snažím o její kritické zhodnocení z hledisek ochrany osobních údajů. První část práce popisuje samotný pojem katastru, historii pozemkových knih i pozemkových katastrů v kontextu státních předchůdců České republiky a konečně i vznik Katastru nemovitostí České republiky. Součástí části je i krátké zařazení zásady formální publicity mezi ostatní principy uplatňované při vedení katastru. Druhá část v obecnosti vymezuje pojem soukromí a dále představuje jednotlivé zásady sloužící k ochraně osobních údajů...
|
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Zemanová, Renáta ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá i v dnešní době stále aktuálním tématem, a to zápisy do katastru nemovitostí. Jedná se o institut, se kterým se v běžném životě může setkat každý člověk. To bylo i jedním z důvodů, proč si autorka práce takové téma zvolila. Dalším důvodem je její celkový zájem o nemovitosti a jejich evidenci. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se autorka zaměřila na katastr nemovitostí jakožto v dnešní době velmi důležitý informační systém. V samém úvodu první části seznamuje autorka čtenáře s některými základními pojmy, které jsou pro institut katastru nemovitostí příznačné. Poté následuje stručné pojednání o historii evidence nemovitostí, což autorka považuje za nutné pro lepší pochopení současné právní úpravy. Dále je již práce zaměřena na soudobou právní úpravu katastru nemovitostí, jeho účel, obsah a také strukturu katastrálních orgánů. Celkem podrobně je vymezen i předmět katastru, tedy objekty podléhající evidenci. Druhá část diplomové práce, převažující, se věnuje jednotlivým zápisům do katastru nemovitostí, tedy vkladu, záznamu, poznámce a příslušným řízením. Na počátku druhé části jsou vymezena práva, která jsou předmětem zápisů. Nejběžnějším z nich je právo vlastnické, které je zaručeno i ústavními předpisy. Za nejvýznamnější ze zápisů považuje autorka vklad...
|
host ::
RSS.