|
|
Charakteristika hezitací v češtině a míra jejich percepční rušivosti
Průchová, Tereza ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou hezitací v mluvené češtině. Teoretická a popisná část se primárně soustředí na popis hezitací jakožto jednoho z poměrně běžných rysů spontánní řeči, na jejich typologii, na zmapování možných pragmatických funkcí, které mohou v různých komunikačních situacích zastávat, a na tendence jejich umisťování v promluvě. Cílem praktické části je pak s využitím poslechového testu zjistit, jak je posluchači vnímána percepční rušivost hezitací v podobě vyplněných pauz v porovnání s tichými pauzami. Hypotéza na pozadí experimentu předpokládá, že tiché pauzy budou posluchači vnímány jako rušivější než pauzy vyplněné. Výsledky testu podpořené statistickými výpočty tuto hypotézu potvrzují, vzhledem k relativně úzkému okruhu hodnotitelů, jejich nízkému počtu a poměrně specifickému výběru jednotlivých testových položek však nelze tento závěr zobecnit nad rámec daného materiálu. Klíčová slova: hezitace, míra rušivosti, percepční test
|
|
|
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
|
|
|
Znělost v češtině německých mluvčích
Pospíšilová, Lucie ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností češtiny německých mluvčích, konkrétně problematikou znělostí obstruentů. Jejich fonologická znělost je v češtině a němčině realizována odlišnými způsoby a asimilace znělosti se řídí rozdílnými principy. Výslovnost je ve výuce často podceňována. Cílem této práce je zjistit nejčastější chyby a navrhnout způsoby ke zlepšení výuky této problematiky. K tomu jsem pečlivým poslechem analyzovala 20 čtených projevů mluvčích, jejichž mateřštinou je němčina. Také jsem provedla srovnání učebnic z hlediska toho, jak se věnují výuce výslovnosti. Nejvíce problémů jsem zjistila v asimilaci znělosti přes hranice slabik a slov. Přínosem pro učitele češtiny jako cizího jazyka by mělo být shrnutí problémů s výslovností německých mluvčích a vytvořené materiály, které je možné zařadit do výuky.
|
|
|
Vliv vzdělání na schopnost maskovat svůj hlas
Vyhnálková, Lenka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
(česky) Maskování hlasu se může potenciálně objevit v každém řečovém projevu spojeným s kriminálním případem. Aby bylo možné pachatele správně identifikovat, je třeba analyzovat řečový materiál a porozumět tomu, jakým způsobem mohou jednotlivé typy maskování ovlivňovat hlasové kvality mluvčího. Tato práce se zabývá schopností maskování hlasu u tří skupin mluvčích rozdělených podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání. Jejím cílem bylo zjistit, jaké strategie mluvčí ve snaze o zakrytí identity používají a zda se ve volbě těchto technik a v jejich úspěšnosti jednotlivé skupiny liší. Výzkum je založen na 86 nahrávkách 43 mladých lidí ve věku od 20 do 31 let, které byly pořízeny v Praze a Plzni. Od každého participanta byly získány dvě čtené promluvy, nemaskovaná a maskovaná, které byly mezi sebou porovnávány. Výsledky ukazují, že preferovanými technikami používanými k maskování hlasu byly fonační změny, zejména snížení a zvýšení základní frekvence hlasu. Mezi třemi zkoumanými skupinami se sice objevily rozdíly nejen v povaze strategií maskování, ale i v jejich úspěšnosti, ale tyto rozdíly byly tak malé, že k jejich potvrzení by bylo třeba dalšího výzkumu.
|
|
|
Parametrická syntéza a percepční ověření českých vibrant
Koppová, Martina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Pro parametrickou syntézu pomocí high-level parametrů v systému HLSyn existuje parametrický popis hlásek americké angličtiny, nad níž byl systém autory Stevensem a Bickleym vytvořen jako typ syntézy založený na formantové syntéze Denise Klatta a kombinující vlastnosti formantové a artikulační syntézy. Cílem této práce bylo sestavit parametrický popis českých vibrant, tedy /r/ a /ř/, provést syntézu těchto hlásek a otestovat jejich přirozenost percepčním testem. Percepční test ukázal, že jednoduchá vibranta /r/ lze syntetizovat bez větších problémů na základě úprav parametrů znělé alveolární explozivy, aniž by byly tyto úpravy vnímány posluchači jako nepřirozené. Oproti tomu frikativní vibranta /ř/ je hláska natolik komplikovaná, že i přes snahu věrně okopírovat její průběh podle reálných dat ji posluchači hodnotili jako nepřirozeně znějící.
|
|
|
Výslovnostní redukce na úrovni slov ve spontánní řeči a identifikovatelnost řečových jednotek
Tomanová, Eliška ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice výslovnostních redukcí a identifikovatelnosti redukovaných forem slov. V první části práce jsou analyzována vybraná slova z dialogů s vysokým stupněm spontaneity. Tato část mapuje míru stability fonetických rysů. Potvrdil se předpoklad, že mezi velmi stabilní rysy patří frikativnost sykavek a / /ř , znělost a formantová struktura vokálů a nazalita nazálního konsonantu. Naopak rysy poměrně nestabilní jsou závěrovost explozív a kvalita vokálů. Druhá část práce je zaměřena na percepční testy, jejichž pomocí se ověřuje identifikovatelnost vybraných slov v závislosti na stupni redukce a šířce a typu kontextu. Dále se pokoušíme určit fonetické rysy, které jsou za daných podmínek relevantní pro odpovídající identifikaci slova. Ukázalo se, že mezi nejčastěji zaznamenané fonetické rysy patří výše zmíněné rysy s vysokou stabilitou. Potvrdilo se, že rozpoznatelnost slova závisí na míře redukce a na typu kontextu: slova silně redukovaná, s nulovým kontextem bývají velmi obtížně rozpoznatelná, zatímco v obsahovém kontextu dochází k jejich identifikaci často.
|
|
|
Fonetická variabilita na úrovni slov ve veřejných projevech
Kodytková, Carmen ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fonetickou variabilitou slov ve veřejných projevech. V první části práce bylo naším cílem přehledně shrnout dosavadní poznatky o vlastnostech a principech spontánní řeči, o fonetických rysech českých hlásek a o možných faktorech ovlivňujících druh a míru redukce. Dále sumarizujeme výsledky několika starších studií provedených na jiných jazycích (zejména na holandštině a němčině) a také nastiňujeme možné využití výsledků analýz variability slov. V druhé části práce se zabýváme českými slovy protože, prostě, myslím, samozřejmě a určitě, u nichž stanovujeme několik skupin variant podle míry redukce, určujeme stabilitu jejich vlastních fonetických rysů a zjišťujeme, zda u nich má na míru redukce vliv pozice v promluvovém úseku (rozlišujeme pozici iniciální, mediální, finální a I = F) a/nebo rychlost vyslovení celého slova. Pro každé vybrané slovo se nám podařilo sestavit hierarchizovaný seznam pěti až osmi skupin variant dle míry redukce. Stabilita fonetických rysů u čtyř typů hlásek (vokály, nazály, neznělé explozívy a neznělé sykavky) se shoduje s dosavadními pozorováními (např. Machač, 2004). Vliv rychlosti vyslovení slova na míru redukce se projevil u slov protože, prostě, samozřejmě a určitě, vliv pozice v promluvovém úseku se projevil menší redukcí v pozici finální...
|
|
|
Lingvopalatální kontakt u českých palatálních okluziv
Bartošová, Petra ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tématem bakalářské práce je artikulační analýza českých palatálních exploziv [ť] a [ď] pomocí elektropalatografie. Cílem této práce je analyzovat průměrnou a maximální míru lingvopalatálního kontaktu v palatální oblasti a analyzovat také dynamický průběh tohoto kontaktu. K tomuto se přidává také krátká analýza trvání okluze českých palatálních exploziv. V teoretické části je práce zaměřena na popis explozivních hlásek, palatál a metodu výzkumu- elektropalatografii. Jelikož podrobná analýza těchto hlásek v češtině není rozsáhlá, má tato práce přispět k detailnějšímu přiblížení artikulačních jevů při produkci českých palatálních okluziv. Tato práce má také ozřejmit vliv několika faktorů na produkci těchto hlásek, jedná se o znělost vs. neznělost, diference mezi jednotlivými mluvčími, vokalické okolí hlásek a povahu materiálu. Přínosem by mohla být i mezi studiemi o EPG, jelikož je zde analyzováno 6 mluvčích, což je v okruhu těchto studií poměrně vysoké číslo.
|
|
|
Ukazatele identity mluvčího v oblasti temporálních modulací řečového signálu
Weingartová, Lenka ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozpoznáváním mluvčího, a to konkrétně v oblasti temporálních změn v řečovém signálu. Po krátkém úvodu do forenzní fonetiky podává přehled přístupů a faktorů, které napomáhají nebo naopak zabraňují úspěšnému rozpoznání. Následně jsou představeny současné přístupy k temporální struktuře řeči a především k metodám její analýzy. Praktickou část práce pak tvoří experiment, který zjišťuje přínos některých temporálních ukazatelů k rozpoznávání mluvčího. Tyto ukazatele jsou %V (poměrné zastoupení vokalických intervalů ve větě), ΔV a ΔC (směrodatná odchylka vokalických, respektive konsonantických intervalů v rámci věty), VarcoV a VarcoC (normalizace předchozích ukazatelů vzhledem k průměrnému trvání daných intervalů) a indexy párové variability (PVI) pro vokalické i konsonantické intervaly, normalizované i nenormalizované. Kromě toho je k zachycení lokálních změn tempa a obzvláště závěrového zpomalování použit ukazatel LAR (převrácená hodnota vzdálenosti středů dvou následujících vokalických intervalů). Zatímco první zmíněné ukazatele nejsou v rozlišení mluvčích příliš úspěšné, LAR se zdá být velmi dobrým nástrojem pro zachycení individuálních rysů mluvčích. Pro praktické využití tohoto ukazatele bude ale potřeba další výzkum, zejména na větším vzorku...
|
|
|
Zvukové vlastnosti jednoslabičných slov v semispontánním dialogu a hlasitém čtení
Ondrušková, Lucie ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá temporálními vlastnostmi jednoslabičných synsémantických slov je, se, že ve spontánních a čtených projevech. Pro jejich zkoumání byla pořízena nahrávka projevů šesti mluvčích, tří mužů a tří žen, kteří nejprve přečetli text, a poté s nimi byl nahrán spontánní dialog. Kromě rozdílů v trvání mezi oběma typy projevů bylo zkoumáno, jaký vliv mají na trvání slov je, se, že tyto faktory (zaměřili jsme se podrobněji na spontánní projevy): pozice slova v taktu, přítomnost přízvuku, přítomnost pauzy a osobnost mluvčího. Ukázalo se, že typ projevu má významný vliv především na poměr trvání hlásek ve zkoumaných slovech - a to u slov je, že. Slovo se v tomto ohledu typem projevu ovlivněno nebylo - a celkově můžeme říci, že se jevilo jako velmi stabilní element. Styl projevu neovlivnil ani průměrné trvání slov. Měl však vliv na variabilitu tohoto trvání - ta se ukázala jako vyšší v projevech spontánních. Rovněž další zkoumané faktory měly na trvání slov dopad. Významně ho ovlivnila především pozice, přičemž největší zásluhu na tom měla slova, která tvořila samostatný takt. V této pozici byla zkoumaná slova delší než slova v ostatních pozicích. Pro slova je, se byl rovněž nalezen významný rozdíl u pozice mediální, kde bylo trvání slov vůči ostatním pozicím kratší. Také se ukázalo, že slova...
|
host ::
RSS.