|
|
Heterochromatinové varianty lidského karyotypu
Michalová, Michaela ; Šípek, Antonín (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Chromozomy jsou buněčné struktury složené z chromatinu, z nichž jeden druh je konstitutivní heterochromatin, který neobsahuje žádné kódující sekvence a je transkripčně neaktivní. Heterochromatinové úseky jsou tvořené vysoce repetitivními sekvencemi satelitních DNA, díky kterým dochází k variabilitě. Největší oblasti heterochromatinu nalezneme na dlouhých ramenech chromozomů 1, 9, 16 a Y, ale na variabilitě se podílí i heterochromatin na krátkých ramenech akrocentrických chromozomů 13 - 15, 21 a 22. Tato bakalářská práce na základě dostupných vědeckých článků shrnuje poznatky o heterochromatinových variantách, jejich výskytu, četnosti, možnostech zkoumání a také klinickém významu v současné době. Poukazuje především na možnou spojitost s reprodukčními poruchami a na protichůdné výsledky jednotlivých pozorování. Současné poznatky ukazují na význam nových laboratorních metod (molekulárně cytogenetických), které lze využít k upřesnění a podrobnějšímu třídění nálezů, které byly kdysi za použití méně přesných pruhovacích metod označeny jako neškodné varianty. Ze shrnutí tedy vyplývá, že by měl být kladen důraz na studii klinického významu heterochromatinových variant, které, přestože jsou považovány za normální varianty bez klinického významu, mohou mít vliv například na průběh meiózy a tím způsobit...
|
|
|
Karyotypová evoluce skupiny Dictyoptera
Jankásek, Marek ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Diploidní počty chromosomů a komentář k jejich morfologii pro 107 druhů řádu Mantodea ♂ - , 126 druhů skupiny "Blattaria" ♂ - a 84 druhů skupiny Isoptera ♂ - této bakalářské práci s meiotickému dělení a chromosomovým mechanismem určení pohlaví. Pozornost byla také dána některým zvláštním prvkům karyotypu skupiny Dictyoptera jako je premetafázní protažení a formace rozličných chromosomálních multivalentů. Celková informace o karyotypech skupiny Dictyoptera je vztažena k řádu Mantodea, principy karyotypových změn napříč evolucí některých nově definovaných skupin mohly být navrženy. Ve skupině "Blattaria" není možné utvářet jakékoliv širší úsudky o karyotypové evoluci, jelikož většina cytogeneticky studovaných druhů je z čeledí "Ectobiidae" a Blaberidae, pro které stále chybí detailnější fylogenetická studie. Některé evoluční trendy mohly být vyneseny ve skupině Isoptera, jakožto formace rozličných chromosomových sexuálních multivalentů a častá fúze jednoramenných chromosomů. Klíčová slova:
|
|
|
Molekulární mechanismy regulace G2/M kontrolního bodu
Kořínková, Klára ; Macůrek, Libor (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Buněčné dělení je nezbytné pro udržení homeostázy tkání, zároveň jsou však jeho defekty úzce spjaty s rozvojem řady onemocnění včetně nádorů a předčasného stárnutí. Aktivace onkogenů vede k replikačnímu stresu a přímo ohrožuje stabilitu genomu. Důležitým mechanismem pro ochranu integrity genomu je správná kontrola přechodu mezi interfází a mitózou. Jaderné dělení je umožněno jen buňkám, ve kterých došlo k bezchybnému zdvojení genetické informace. Naopak buňky s poškozenou strukturou DNA zůstávají dočasně či trvale zastaveny v G2 fázi buněčného cyklu. Předmětem této bakalářské práce je podrobná literární rešerše na téma molekulárních mechanismů regulace G2/M přechodu za normálních podmínek a za přítomnosti poškození DNA.
|
|
|
Interakce jaderné membrány
Štach, Martin ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Jaderná membrána se skládá z vnitřní membrány a vnější membrány, která je pokračováním drsného ER. Lipidy membrány mají i signální funkce. Gangliosid GM1 pomáhá regulovat koncentraci Ca2+ v jádře. Proteomické studie odhalily v jaderných membránách kolem 100 proteinů. Nicméně pouze u malé části z nich byly dosud zjištěny jejich funkce. LEM proteiny (LAP2, emerin, MAN1) interagují s faktorem BAF propojujícím je s laminou a chromatinem. Hlavní funkcí LAP1 a LAP2 je vazba laminů. Emerin váže transkripční represory, podílí se na signalizaci a sestřihu RNA. MAN1 váže laminy a LEM2 hraje úlohu v určení tvaru jádra. LBR asociuje s laminem B, DNA a proteiny vážící heterochromatin. LINC komplex složený z nesprinů a SUN proteinů propojuje cytoskelet s nukleoskeletem. Transport proteinů do vnitřní membrány je zajišťován přes jaderný pór několika různými mechanismy. Přestože se v posledních letech zintenzivnil výzkum této důležité buněčné struktury, bude zapotřebí ještě mnoho úslilí k získání úplného obrazu struktury a funkce jednotlivých složek jaderné membrány. Klíčová slova: jaderná membrána, emerin, LBR, LAP, MAN1, LINC, transport
|
|
|
Acetylace mikrotubulů a jeji role ve virové infekci
Mariničová, Zuzana ; Horníková, Lenka (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Recentní poznatky o posttranslačních modifikacích nás nutí uvažovat o mikrotubulech jako o důležitém aspektu regulace buněčných funkcí a signalizace. Nejinak je tomu u té nejprozkoumanější, acetylace α- tubulinu na lysinu 40. Desítky let jsou acetylované mikrotubuly považovány za stabilní, nicméně teprve nedávno byly identifikovány konkrétní tubulin acetyltransferázy a deacetylázy. I když byla popsána důležitá role acetylace při neurodegenerativních onemocněních nebo rakovině, stále si nejsme jisti významem acetylace, jelikož její roli v patogenezi protiřečí výsledky prezentující téměř normální fenotyp mutantů v některém z enzymů acetylace. Acetylace byla také studována v souvislosti s virovou infekcí. Z dostupných poznatků vyplývá, že viry modulují signální dráhy, jejichž součástí jsou i enzymy modulující acetylaci. Po vstupu viru do buňky totiž často dochází ke zvýšení acetylace, její zabránění většinou vede k znemožnění vstupu viru do buňky. Z tohoto důvodu je potřeba se acetylací mikrotubulů a její regulací dále zabývat, bližší pochopení těchto procesů nám umožní vyvinout nová terapeutika nejen proti virové infekci, ale i dalším onemocněním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Geny časné meioticke profáze I spermatogeneze myši domácí
Škaloudová, Eliška ; Trachtulec, Zdeněk (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Meiotickým dělením vznikají gamety nutné pro reprodukci sexuálně se rozmnožujících organismů. Tato práce je zaměřena na popis genů časné fáze meiotického dělení, a to u samců modelového organismu myši domácí. První část práce souhrnně popisuje meiózu s hlubším zaměřením na profázi I, která trvá déle než profáze II. Profáze I se dělí na pět stádií, jmenovitě leptotenní, zygotenní, pachytenní, diplotenní a diakinetické. Dále je stručně popsána myší spermatogeneze a její rozdíly oproti oogenezi. Druhá část práce podává výčet genů, kódujících proteiny nutné k iniciaci meiotického dělení, k párování a synapsi a k iniciaci katalýzy dvouřetězcových zlomů. Dvouřetězcové zlomy jsou opraveny procesem homologní rekombinace, která může vyústit v tzv. crossing-over, což je hlavní zdroj genetické variability. Práce se zabývá časnou fází homologní rekombinace a složkami pro tento proces nezbytnými. Umístění meiotických dvouřetězcových zlomů v genomu není náhodné a je pod kontrolou genu Prdm9, který patrně zastává více rolí, například při vzniku nových poddruhů myši domácí. Znalost genů, kontrolujících ranou fázi meiotického dělení, je nezbytná k pochopení některých příčin neplodnosti nejen u myši, ale i u jiných obratlovců včetně člověka. Klíčová slova: meióza, myš domácí, sterilita, homologní rekombinace,...
|
|
|
Karyotypová evoluce stepníkovitých pavouků (Araneae: Eresidae)
Forman, Martin ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Presented study is aimed to determine basic trends of karyotype evolution in velvet spiders (Eresidae; Araneae). Eresids are burrowing spiders; they includes also some social species. Karyotypes of 16 species of the family Eresidae as well as 2 species of the other families of the superfamily Eresoidea, Hersiliidae and Oecobiidae, are presented. Furthermore, DNA content and base proportion was determined in 14 species. In two species, DNA content of sex chromosomes was also measured. Obtained results revealed considerable variability of diploid numbers, and sex chromosomes systems in eresids. Obtained karyotype data allow to divide eresids into four groups. Karyotypes of the genera Gandanameno, Dresserus and S. lineatus are close to proposed ancestral karyotype of entelegynae spiders and they show the ancestral state of karyotype in velvet spiders. Karyotypes of S. lineatus and E. annulipes differ substantially from other representatives of the genera Stegodyphus and Eresus which indicates paraphyly of these genera. Karyotypes of basal forms are formed by acrocentric chromosomes. Further evolution of eresid karyotypes included considerable reduction of diploid numbers as well as changes of chromosome morphology. Social species of the genus Stegodyphus show tendency to reduce diploid numbers by...
|
|
|
Úloha glukokortikoidů v cirkadiánním systému
Tejkal, Karel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Glukokortikoidy jsou savčí hormony steroidní povahy sekretované z nadledvin. Jejich hladina v organismu se vyznačuje denním rytmem rytmem s maximem na počátku aktivní periody organismu a minimem na jejím konci. Glukokortikoidy ovlivňují množství pochodů organismu a jejich sekrece je přesně regulována. Tato regulace je závislá mimo jiné na cirkadiánním systému, který dále pomocí glukokortikoidů seřizuje periferní tkáně organismu indukováním rytmické genové exprese. Mechanismus účinku glukokortikoidů na hodinový systém savců však doposud nebyl přesně definován, především co se týká rozdílného vlivu glukokortikoidů na genovou expresi v jednotlivých tkáních a dynamiky obsazení glukokortikoidních receptorů (GR). Tato práce se zabývá vlivem absence glukokortikoidní signalizace vyvolané pomocí adrenalektomie na expresi hodinových genů v centrálních hodinách suprachiasmatických jader a v periferních hodinách v hipokampu a distálním kolonu. Efekt adrenalektomie na genovou expresi vybraných genů v hipokampu je dále porovnán s efektem omezení doby příjmu potravy, který taktéž ovlivňuje hladinu kortikoidů v těle. Další experimenty byly zaměřeny na zjištění vlivu změn aktivity GR na expresi vybraných genů pomocí syntetického antagonisty GR in vitro. Výsledky získané těmito experimenty potvrzují existenci...
|
|
|
Marketingová strategie pro firmu poskytující videokonference
Procházková, Magda ; Střížová, Vlasta (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Aby firma uspěla na trhu, musí mít dobře propracovanou marketingovou strategii. V dnešní informační společnosti hraje významnou roli internet a proto i internetová marketingová strategie. Tato práce se nejprve krátce zabývá marketingem a jeho specifiky v rámci služeb. Dále pak popisuje marketing na internetu a jeho nástroje (SEO, PPC atd.). Poslední kapitola teoretické části se zabývá tvorbou off-line i on-line marketingové strategie. Praktická část začíná fází analýzy. Tato fáze obsahuje nejprve popis videokonferencí a jejich technologií. Dále pak seznamuje čtenáře se službou Mojekonference, za pomoci porterovy analýzy popisuje konkurenční prostředí, zabývá se detailní analýzou trhu, průzkumem trhu (za pomoci dotazníkového šetření), tvorbou podpůrných marketingových nástrojů, analýzou současné marketingové strategie a zejména analýzou webové prezentace (analýza klíčových slov, SEO analýza atd.). Poslední část práce se zabývá samotným návrhem marketingové strategie, produktovou, cenovou, komunikační a distribuční politikou a hlouběji zpracovává návrh nové struktury webové prezentace a navrhuje reklamní PPC kampaň v nástroji Google AdWords.
|
host ::
RSS.