|
| |
|
|
Československo-rakouské vztahy po první světové válce 1918 - 1925
Čižinský, Jan ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Po skončení první světové války se československé politické reprezentaci podařilo během prvních let poměrně přesně odhadnout, kam se bude politický vývoj ve střední Evropě ubírat. Ve vztahu k Rakousku vystupovalo Československo z pozice silnějšího a šťastnějšího a zúročilo vykonané přípravy na získání své samostatnosti. Nabytou mezinárodně politickou převahu a mezinárodní podporu dokázal československý stát na pařížské mírové konferenci a ve Společnosti národů úspěšně zhodnotit. Co se týkalo úřadů a zákonů, navázalo Československo na rakousko-uherské tradice, což se ukázalo být v neklidné době stabilizujícím prvkem . Československý stát prostřednictvím své zahraniční politiky, personifikované především ministrem Edvardem Benešem, sledoval v československo-rakouských vztazích opravdu především politické oddělení od Rakouska. Svědčí o tom řada závažných rozhodnutí: vytvoření Malé dohody a odmítání jejího rozšíření o Rakousko, odpor proti podunajské federaci stejně jako proti jakékoli celní unii, přijetí zákona o měnové odluce, o samostatném celním prostoru, o nostrifikaci. V hospodářské oblasti obětovalo Československo nejvýhodnější možnost středoevropského uspořádání - společný trh - na oltář čerstvě nabyté samostatnosti. Podobně naložilo i s českou menšinou ve Vídni. Zahraniční politika dala Brněnskou...
|
|
| |
|
|
" Východní politika" Brandtovy vlády a Československo
Novotný, Jiří ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Touto diplomovou prací jsem Brandtovu východní politiku zpracoval z perspektivy československo-německých vztahů. Proces normalizace vztahů mezi ČSSR a SRN za vlády Willyho Brandta jsem přiblížil z pohledu obou zainteresovaných stran, poukázal na problémy a obtíže s ní spojené a také na přínos Brandtovy ostpolitiky pro další rozvoj vztahů mezi Československem a Spolkovou republikou Německo. Její motivy byly zřejmé: snaha přispět k uvolnění mezinárodního napětí a upevnění míru v Evropě i vlastním dílem a zejména cíl postupně překonat poválečné rozdělení Německa, které bylo Němci pociťováno jako nespravedlnost. Proto spolkové vlády usilovaly již od konce války o znovusjednocení obou německých států, znovuspojování rozdělených rodin i zdí rozděleného Berlína. NDR odmítaly uznat jako stát, neboť ji považovaly za nelegitimní a nedemokratický režim udržovaný pouze s pomocí SSSR. Od 60. let 20. stol. se však SRN postupně dostávala do diplomatické defenzívy, neboť navzdory svému lpění na Hallsteinově doktríně (která bránila mezinárodněprávnimu uznání NDR) se režim v NDR přesto a za nemalé pomoci SSSR stabilizoval a byl diplomaticky úspěšný nejenom v socialistických zemích východního bloku, ale i v mnoha státech třetího světa. V protikladu k západní politice (která SRN integrovala do svazku západoevropských...
|
|
|
Totalitární tendence v německé koloniální politice
Weiser, Martin ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Totalitární tendence v německé koloniální politice pojednává o německé koloniální politice vůči africkým domorodcům v letech 1884-1914. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku a analýzu německé domorodé politiky v nejvýznamnější kolonii - Německé jihozápadní Africe. Práce se snaží o postižení vztahu kolonistů ke kolonizovaným, o charakterizaci rasistických představ Němců a popis jejich dopadu na koloniální realitu. Dále pojednává o válce Herero a především o německém vedení bojů během tohoto konfliktu. Snaží se identifikovat příčiny jeho radikalizace, jakož i zodpovědět otázku o genocidním záměru. V části totalitarismus jsou rozebrány totalitární aspekty německé domorodé politiky v Německé jihozápadní Africe, jak se rozvinula po skončení války Herero. Následně je věnována pozornost srovnání německé koloniální politiky vůči domorodcům s africkou koloniální politikou ostatních velmocí. Závěrečná kapitola se snaží zodpovědět otázku po kontinuitě německé historie, po kontinuitě mezi německým kolonialismem a nacionálním socialismem.
|
|
|
Současné sino-vatikánské vztahy
Krchňavý, Petr ; Andělová, Petra (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Operativní prevence konfliktů v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie
Pikna, Stanislav ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Mise NATO a OBSE na Balkáně po pádu železné opony
Fojta, Roman ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
A legitimate, legal and just war : towards a new paradigm of the lawful and justified use of force in international relations
Kolín, Vilém ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Palouš, Martin (oponent)
13627367300088-143499e520a6c7aec4c264070f1f2a6e.txt Ozbrojený zásah Severoatlantické aliance (NATO) proti Jugoslávii v roce 1999 s cílem odvrátit humanitární katastrofu v Kosovu a ozbrojený zásah koalice států v čele se Spojenými státy proti Iráku v roce 2003 s cílem svrhnout režim Saddáma Husseina porušily zákaz použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích. Oba ozbrojené zásahy zásadně přispěly k pádu mezinárodněprávního režimu založeného na Chartě Organizace spojených národů (OSN), který od roku 1945 upravuje použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích. Na základě reakce, které tyto zásahy vyvolaly, je možné konstatovat, že v současné době neexistuje obecná shoda, za jakých okolností je možné v mezinárodních vztazích použít ozbrojené síly a kdy je její použití právní (lawful) a oprávněné (justified). Tato skutečnost se dotýká i případu použití ozbrojené síly z humanitárních důvodů ve formě tzv. humanitární intervence, za kterou byly oba výše uvedené zásahy v menší či větší míře vydávány, a která se po skončení studené války dostala do popředí světového zájmu. Absence shody, kdy je možné v mezinárodních vtazích použít ozbrojené síly a kdy je její použití právní a oprávněné včetně případu humanitární intervence, může vést k rozšířenému použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích a návratu války...
|
|
|
Komparace Norimberského procesu a Mezinárodního soudního tribunálu pro Dálný Východ
Beranová, Monika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komparací Norimberského procesu a Mezinárodního soudního tribunálu pro Dálný východ. Každý ze soudních tribunálů má svá specifika, která zde budou zohledněna. V práci bude analyzována úloha vítězných velmocí, které do průběhu více či méně zasahovaly a vliv tohoto chování na pozdější prohlubování jejich neshod při počátcích studené války. Po analýze průběhu obou procesů následuje komparace jejich vybraných aspektů. V závěru je pak zhodnocen vliv obou procesů na tvorbu poválečného mezinárodního systému.
|
host ::
RSS.