|
|
Perception of criminal activities by patients of Ordered protective treatment
Nichtová, Andrea ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Duševná porucha a trestná činnosť je neustále aktuálna téma vďaka vysokej medializácii trestných činov pacientov, ktorá podporuje ich stigmatizáciu. Cieľom práce bolo zmapovanie pohľadu pacienta na svoju trestnú činnosť. Popísali sme proces trestnoprávneho konania s duševne chorých páchateľom a ochranné opatrenia. Venovali sme sa vybraným aspektom vnímania trestnej činnosti - motivácii, atribúcii viny, sebaobrazu a trestu. Popísali sme duševné poruchy v psychiatrickej ochrannej liečbe a ich forenzný význam. Pre účely výskumu sme využili kvalitatívnu analýzu pološtruktúrovaného rozhovoru, metódu koláča viny, zdravotné záznamy a súdnoznalecké posudky. Vzorku tvorilo 16 pacientov nariadenej psychiatrickej ochrannej liečby v Psychiatrickej nemocnici Bohnice, Praha, Česká republika. Získané výsledky sú rôznorodé a zodpovedajú vysokej heterogenite výskumného súboru. Za najdôležitejšie výsledky práce považujeme potvrdenie názoru, že nielen duševná porucha, ale aj ďalšie faktory ako osobnosť, užitie návykových látok alebo nízka kontrola impulzov, sa podieľajú na vzniku trestnej činnosti a pacienti si toho sú vedomí a nevysvetľujú svoju trestnú činnosť len v rámci duševnej poruchy. Práca poukazuje na využívanie množstva obranných mechanizmov u pacientov s cieľom vyrovnať sa s pocitmi viny a zachovania...
|
|
|
Projevy emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Název práce: Projevy emocí ve tváři Autor: Bc. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D. Abstrakt: Práce se zabývá projevy emocí ve tváři, předkládá krátký úvod do problematiky emocí jakožto jedné z kognitivních funkcí, v rámci kterého vymezuje tento termín, klasifikuje emoce a jejich patologie a stručně shrnuje různé teorie emocí. Větší prostor teoretické části je věnován základním emocím a jejich projevům ve tváři, stejně jako schopnosti je rozpoznávat a napodobovat. Teoretická část je uzavřena tématikou emoční inteligence jako jednotícího prvku, který vyzdvihuje důležitost této problematiky. Empirická část je zaměřena na zkoumání především dvou schopností spojených s projevy emocí ve tváři, konkrétně jejich rozpoznáváním a nápodobou, dále pak souvislostí těchto schopností s dalšími znaky jako je pohlaví, vzdělání či sebeodhady. Hlavním zjištěním a výsledkem této práce je, že mezi oběma schopnostmi existuje statisticky významná souvislost (ρ=0,35; α=0,05). Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve tváři, rozpoznávání emocí, nápodoba emocí, emoční inteligence, poruchy emocí
|
|
|
Vybrané charakteristiky osobnosti pachatele vraždy a způsob spáchání trestného činu
Fajtlová, Zuzana ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Tato rigorózní práce vychází z práce diplomové, která byla obhájena autorkou. Věnuje se forenzně-psychologické problematice, konkrétně zjišťování vztahu mezi osobností pachatele a způsobem spáchání trestného činu vraždy. V teoretické části je pojednáno o analýze a ohledání místa činu z pohledu kriminalistiky s interpretovatelným přesahem do forenzní psychologie. Dále je věnován prostor typologii organizovaného a dezorganizovaného pachatele, popisu jejich osobnosti a projevům na místě činu, specificky je pak pojednána problematika charakteristik způsobu spáchání trestného činu vraždy ve vztahu k místu činu. Pozornost je věnována také soudně-lékařské problematice, a to zraněním oběti, zásadním z pohledu forenzní psychologie. Následuje rozsáhlejší kapitola věnující se aspektům pachatelovy osobnosti, zejména možné psychopatologii. Závěr teoretické části je věnován motivaci pachatele, jednak obecnému pohledu motivace vražd jako takových, dale pak nejznámějším typologiím pachatelů dle jejich motivace, která se podílela na spáchání činu vraždy. Empirická část, zaměřená na hledání vztahů mezi osobnostními proměnnými a způsobem spáchání trestného činu vraždy byla založena na analýze výpisů ze spisu a posudků znalce psychologa ve 40 případech vraždy. Výzkumná část je založena na statistické analýze dat...
|
|
|
Specifika svědeckých výpovědí dětí v trestním řízení z pohledu psychologie
Brousilová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Kostelníková, Zuzana (oponent)
V předkládané bakalářské práci se snažím o představení specifik, kterým musí vyslýchající čelit, pokud roli svědka trestného činu zaujímá dítě do 15 let. V první kapitole jsem krátce pro účely této práce vyjasnila pojem dítě a výslech. Pak se již detailněji zaměřuji na stěžejní témata. Přípravou výslechu je míněno zabezpečení vhodného prostředí pro výslech, nastolení příjemné atmosféry a důkladné vysvětlení právního systému a práv. Druhou kapitolu jsem věnovala komunikačním dovednostem dětského svědka, kde v podkapitolách přibližuji například konverzační pravidla či motivaci ke lhaní u dětí. V nejrozsáhlejší kapitole o sugestibilitě seznamuji čtenáře s nejznámějšími sugestivními technikami, a to jejich definováním, příklady a upozorněním na jejich škodlivost. Empirická část pak v návaznosti na poslední kapitolu teoretické části poskytuje můj návrh kvalitativního výzkumu, který si klade za cíl prozkoumat, zda je v České republice během výslechů dětských svědků využíváno sugestivních technik. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fenomén závislosti na sociálních sítích
Rynešová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
a klíčová slova Rynešová, K. (2016). Fenomén závislosti na sociálních sítích. Bakalářská práce (Bc.). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra psychologie. Tato bakalářská práce se věnuje tématu sociálních online sítí (SNS) jako stále poměrně novému společenskému a komunikačnímu fenoménu. Zaměřuje se především na problematiku potencionální závislosti na sociální online síti jako specifické formě závislosti v rámci internetové závislosti. Teoretická část mapuje problematiku závislosti, užívání sociálních online sítí, motivaci uživatelů a možná rizika, která jsou spojena s jejich užíváním jako jsou osamělost, izolace či fyziologické problémy. Zaměřuje se především na sociální online síť Facebook jako na relativně novou sociální platformu, která má stále více aktivních uživatelů a na jejímž pozadí tráví stále více lidí svůj volný čas. Zabývá se místem této platformy v rámci sociálních vztahů a interpersonální komunikace. V empirické části je předložen návrh kvantitativního výzkumu s přidruženou kvantitativní částí, který se zaměřuje na možný výskyt abstinenčních příznaků u uživatelů sociálních sítí, kteří vykazují znaky potencionální závislosti. Klíčová slova: Závislost, sociální online sítě, Facebook, kyberprostor, internet, interpersonální komunikace
|
|
|
Detekce lži na základě sledování verbálního a neverbálního chování
Mynaříková, Lenka ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Tato dizertační práce s názvem 'Detekce lži na základě sledování verbálního a neverbálního chování' se zabývá lhaním a lží z hlediska jejich podob, funkcí i z hlediska vývoje jedince a role lhaní v jeho životě. Lhaní zde není pojímáno jako něco negativního, ale jako jeden ze způsobů komunikace, tedy za sociální fenomén, tvořící součást naší každodenní existence. Pozornost je věnována verbálním projevům lži, ale hlavní důraz je kladen na neverbální projevy lhoucích osob. Dále se práce věnuje využití poznatků o lhaní a lžích v systému forenzní psychologie v rámci detekce lži. Popisuje historické přístupy k detekci lži i současnou podobu této oblasti. Práce se zaměřuje také na některé další aspekty, které mohou ovlivnit detekci lži, mezi něž patří falešné vzpomínky, falešná přiznání a sugestibilní způsob vedení výslechu. Empirická část porovnává dva výzkumné designy, které sledují dovednost detekovat pravdu a lež jednak na souboru studentů, u nichž výzkum hledá možné osobnostní determinanty úspěšnosti v detekci lži a propojuje koncept detekce lhaní s emoční inteligencí. Dále pak analyzuje schopnost detekovat lež mezi policisty České republiky jako specifickou populační skupinou, využívající metody detekce lži při výkonu své profese. Klíčová slova: lhaní, detekce lži, neverbální chování, wizardi,...
|
|
|
Vybrané koncepce kriminálního myšlení u pachatelů trestné činnosti
Faridová, Petra ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Kriminální myšlení či postoje představují koncept, který si v zahraničí vydobyl značnou výzkumnou pozornost, a to především pro svůj prokázaný vztah k antisociálnímu jednání a možnost ho ovlivnit právě změnou či eliminací těchto postojů (např. Blud et al., 2003; Henning & Frueh, 1996; Walters, 2005c). Přesto zůstává v České republice dosud téměř nepopsán. Předkládaná práce se zaměřuje na jeho zkoumání u souboru 202 pachatelů aktuálně odsouzených za spáchání trestného činu loupeže nebo krádeže vloupáním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Základní metodou sběru dat se stala česká verze amerického sebeposuzovacího inventáře Psychological Inventory of Criminal Thinking Styles, která vznikla v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (Blatníková, Faridová, & Zeman, dosud nepublikováno). Pod záštitou Institutu byla realizována i tato diplomová práce. Získaná data naznačují specifické zvýraznění tzv. sentimentálního stylu myšlení v našem výzkumném souboru. Prokázána byla pozitivní souvislost mezi intenzitou kriminálního myšlení a bohatou kriminální minulostí respondentů, dále její pokles s přibývajícím věkem a vyšším dosaženým vzděláním. Diskutovány jsou přednosti a nedostatky práce, zkušenosti s instrumentem, jeho uplatnění a četné náměty pro navazující výzkum. Klíčová slova: kriminální...
|
|
|
Psychologické aspekty sugestibility v kontextu vyšetřování trestné činnosti
Kožušníková, Tereza ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychologických aspektů výslechové sugestibility v rámci vyšetřování trestné činnosti. Část teoretická a literárně přehledová čtenáře seznamuje s teoretickými východisky studia sugestibility v psychologii, na které později navázali Gudjonsson a Clark se svým modelem výslechové sugestibility. Jejich model je představen v návaznosti na vybrané psychologické charakteristiky a s důrazem na praktický přesah do forenzně psychologické a kriminální praxe. Teoretická část práce je uzavřena podrobným seznámením se s Gudjonssonovými škálami sugestibility - GSS 1 a GSS 2. V empirické části práce se autorka zaměřila na adaptaci a ověření GSS 1 v českém prostředí. Výstupem práce jsou psychometrické charakteristiky české verze GSS 1 včetně podrobných instrukcí k administraci a k vyhodnocení GSS 1 a statistické normy pro českou populaci. V současné době v České republice psychologové ani kriminalisté nedisponují psychodiagnosticku metodou k ověření výslechové sugestibility. Klíčová slova: výslechová sugestibilita, GSS 1, Gudjonsson, psychodiagnostika
|
|
|
Vybrané charakteristiky osobnosti pachatele násilné trestné činnosti a jejich souvislost se způsobem spáchání trestného činu
Fajtlová, Zuzana ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje forenzně-psychologické problematice, konkrétně zjišťování vztahu mezi osobností pachatele a způsobem spáchání trestného činu vraždy. V teoretické části je pojednáno o analýze a ohledání místa činu z pohledu kriminalistiky s interpretovatelným přesahem do forenzní psychologie. Dále je věnován prostor typologii organizovaného a dezorganizovaného pachatele, popisu jejich osobnosti a projevům na místě činu, specificky je pak pojednána problematika charakteristik způsobu spáchání trestného činu vraždy ve vztahu k místu činu. Pozornost je věnována také soudně-lékařské problematice, a to zraněním oběti, zásadním z pohledu forenzní psychologie. V poslední kapitole teoretické části pak také aspektům pachatelovy osobnosti, zejména možné psychopatologii. Empirická část, zaměřená na hledání vztahů mezi osobnostními proměnnými a způsobem spáchání trestného činu vraždy byla založena na analyze výpisů ze spisu a posudků znlace psychologa ve 40 případech vraždy. Odhalila některé zajímavé souvislosti, které odkazují zejména k dezorganizovanému pachateli a chování na místě činu.
|
|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
host ::
RSS.