|
|
Sociologické aspekty překladových norem v právním prostředí
Valenta, Jan ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Slavomíra (oponent)
Tématem této diplomové práce je stanovování a negociace překladových norem v právním prostředí. Práce vychází z teoretických poznatků o překladu právních textů a z teoretických prací o překladových normách, zejména z prací Gideona Touryho, Thea Hermanse, Andrewa Chestermana a dalších autorů. Cílem práce je konfrontovat tyto teoretické poznatky s každodenní praxí překládání v právním prostředí. Výzkumnou metodou práce je kvalitativní sociologický výzkum, konkrétně kombinace analytických postupů metody zakotvené teorie podle sociologů Strausse a Glasera a sběru dat formou tzv. "rozhovorů zaměřených na problém" a zkoumání dokumentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů - překladatelů, kteří jsou nebo byli zaměstnanci advokátní kanceláře. Překlad v prostředí advokátní kanceláře je z hlediska procesů stanovování a negociace překladových norem velice specifický. Klíčovou otázkou je odpovědnost za překlad. Překladatel v advokátní kanceláři není za konečnou podobu překladu odpovědný - za překlad jako součást právní služby nebo právního poradenství je odpovědný advokát. Tato skutečnost má důsledky pro vzájemné vztahy mezi překladatelem a právníkem jako autorem originálu a zadavatelem překladu. Překladatel nemá za těchto okolností možnost stanovit ani prosadit vlastní normu, jelikož nemá kontrolu nad celým...
|
|
| |
|
| |
|
|
Polarita diskurzu v překladu popularizačních textů ze španělštiny do češtiny
Bulířová, Anna ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Slavomíra (oponent)
Inherentní složkou každého komunikativního procesu je existence autora a adresáta, kteří jsou významnými slohotvornými činiteli, neboť do značné míry ovlivňují výstavbu textu. Autor při tvorbě textu zohledňuje očekávání a kompetenci adresáta, který text přijímá a interpretuje podle toho, jak je formulován a jak odpovídá konvencím pro daný typ textu. Vztah autora a adresáta vytváří v komunikátu tzv. polaritu. Polaritu je možné sledovat ve výstavbě řečnické perspektivy - v užívání 1. os. sg., inkluzivního plurálu, 2. os.pl., ve využívání řečnických otázek, zvolacích vět, v předjímání adresátových reakcí apod. Vztah mezi komunikačními partnery je ovlivňován normami, které se v různých kulturách liší, a proto je třeba při překladu zohledňovat, že k dosažení adekvátního přenosu je třeba překročit kulturní hranici a polaritu diskurzu v textu uzpůsobit tak, aby odpovídala očekáváním ze strany příjemce překladu. V naší práci jsme zkoumali polaritu diskurzu v původních španělských a českých popularizačních textech a sledovali jsme, jak s polaritními prostředky zacházejí čeští překladatelé. Na styl popularizační jsme se zaměřili proto, že v souvislosti s polaritou diskurzu zaznamenal v posledních letech v důsledku internacionalizace komunikace četné změny.
|
|
|
Sociologické aspekty překladových norem v právním prostředí
Valenta, Jan ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Slavomíra (oponent)
Tématem této diplomové práce je stanovování a negociace překladových norem v právním prostředí. Práce vychází z teoretických poznatků o překladu právních textů a z teoretických prací o překladových normách, zejména z prací Gideona Touryho, Thea Hermanse, Andrewa Chestermana a dalších autorů. Cílem práce je konfrontovat tyto teoretické poznatky s každodenní praxí překládání v právním prostředí. Výzkumnou metodou práce je kvalitativní sociologický výzkum, konkrétně kombinace analytických postupů metody zakotvené teorie podle sociologů Strausse a Glasera a sběru dat formou tzv. "rozhovorů zaměřených na problém" a zkoumání dokumentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů - překladatelů, kteří jsou nebo byli zaměstnanci advokátní kanceláře. Překlad v prostředí advokátní kanceláře je z hlediska procesů stanovování a negociace překladových norem velice specifický. Klíčovou otázkou je odpovědnost za překlad. Překladatel v advokátní kanceláři není za konečnou podobu překladu odpovědný - za překlad jako součást právní služby nebo právního poradenství je odpovědný advokát. Tato skutečnost má důsledky pro vzájemné vztahy mezi překladatelem a právníkem jako autorem originálu a zadavatelem překladu. Překladatel nemá za těchto okolností možnost stanovit ani prosadit vlastní normu, jelikož nemá kontrolu nad celým...
|
|
|
Vyjadřování mezipropozičních vztahů v překladu bilaterálních mezinárodních smluv
Novotná, Marcela ; Uličný, Miloslav (oponent) ; Králová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vyjadřováním mezipropozičních vztahů v překladu bilaterálních mezinárodních smluv. V teoreticko-empirické části charakterizujeme právní funkční styl obecně a posléze vymezujeme znaky, jimiž se projevuje v českém a ve španělském jazyce. Stručně podáváme přehled o různých žánrech, jež tento funkční styl zastřešuje. Zastavujeme se i u problematiky právního překladu a vymezujeme dva jeho základní typy - překlad instrumentální a překlad dokumentární. Velký prostor věnujeme žánru bilaterální mezinárodní smlouvy a na základě odborné literatury a překladatelské analýzy stanovíme jeho dominantní rysy v českém a ve španělském jazyce (vyjma oblasti mezipropozičních vztahů, které se detailně věnujeme v empirické části naší práce). Následně přecházíme k oblasti mezipropozičních vztahů a vymezujeme je jako předmět našeho výzkumu. Empirická část je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Na materiálu bilaterálních mezinárodních smluv z oblasti práva sociálního zabezpečení zkoumáme realizaci propozice z hlediska explicitnosti a implicitnosti jejího vyjádření. Poté přecházíme ke kvantitativnímu vyjádření mezipropozičních vztahů v souvětí a k utřídění a kvantitativnímu vyjádření zastoupení typů syntaktických celků, kde se zaměřujeme především na poměr hypotaxe a parataxe. Tento kvantitativní výzkum...
|
|
|
Odborně poskytovaná podpora studentům se zrakovým postižením na vysokých školách
Seifert, Radek ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Vysoké školy v České republice přebírají stále větší a větší díl odpovědnosti za kvalitu vzdělávání svých studentů, kteří jsou zrakově handicapováni. Jsou jim poskytovány základní i odborné služby a zřizují se střediska studijní podpory se speciálně určenou infrastrukturou. Úroveň konkrétních služeb i jejich rozsah se však meziuniverzitně liší, a to mnohdy i velmi výrazně. Práce proto hledá odpověď na otázku, za jakých podmínek systém studijní podpory pro tuto cílovou skupinu studentů vzniká a jaké konkrétní podpůrně studijní aktivity s sebou přináší. V obecně zaměřené části shromažďuje práce informace o tom, jakými tématy se dostupná literatura v této souvislosti zabývá a jaký prostor se ve službách studijní podpory odkrývá sociálním pracovníkům. Vedle toho jsou detailně zmapována jednotlivá střediska studijní podpory: jejich vznik, vzájemné odlišnosti a přínos pro studenty i odbornou veřejnost. Zvláštní kapitola nabízí srovnání provozu středisek studijní podpory a jejich podpůrných služeb se zařízeními, poskytujícími služby sociální. Při sestavování práce bylo využito kromě veřejně dostupných informací značného množství interních materiálů a osobních rozhovorů s podpůrnými pracovníky i se samotnými studenty. Vypracována byla podrobná tabulka aktivit středisek studijní podpory, která je výsledkem obsahové...
|
|
|
Polarita diskurzu v překladu popularizačních textů ze španělštiny do češtiny
Bulířová, Anna ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Slavomíra (oponent)
Inherentní složkou každého komunikativního procesu je existence autora a adresáta, kteří jsou významnými slohotvornými činiteli, neboť do značné míry ovlivňují výstavbu textu. Autor při tvorbě textu zohledňuje očekávání a kompetenci adresáta, který text přijímá a interpretuje podle toho, jak je formulován a jak odpovídá konvencím pro daný typ textu. Vztah autora a adresáta vytváří v komunikátu tzv. polaritu. Polaritu je možné sledovat ve výstavbě řečnické perspektivy - v užívání 1. os. sg., inkluzivního plurálu, 2. os.pl., ve využívání řečnických otázek, zvolacích vět, v předjímání adresátových reakcí apod. Vztah mezi komunikačními partnery je ovlivňován normami, které se v různých kulturách liší, a proto je třeba při překladu zohledňovat, že k dosažení adekvátního přenosu je třeba překročit kulturní hranici a polaritu diskurzu v textu uzpůsobit tak, aby odpovídala očekáváním ze strany příjemce překladu. V naší práci jsme zkoumali polaritu diskurzu v původních španělských a českých popularizačních textech a sledovali jsme, jak s polaritními prostředky zacházejí čeští překladatelé. Na styl popularizační jsme se zaměřili proto, že v souvislosti s polaritou diskurzu zaznamenal v posledních letech v důsledku internacionalizace komunikace četné změny.
|
|
|
Komentovaný překlad: La vida cotidiana de los espanoles
Elstnerová, Romana ; Uličný, Miloslav (oponent) ; Králová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vytvořit funkčně ekvivalentní překlad odborného španělského textu o módě ve Španělsku z pohledu sociologie. Samotný překlad představuje první část této práce. Ve druhé části se pak nejprve celkově charakterizuje výchozí text a poté se přistupuje k nastínění hlavních problémů, které při překladu vyvstaly, a postupů užitých při jejich řešení. Jednotlivá překladatelská řešení jsou pak podložena konkrétními příklady z textu překladu.
|
|
|
Uvádění mezinárodních časopisů (National Geographic a Reader's Digest) na český trh: strategie a postupy přenosu
Gallóová, Markéta ; Králová, Jana (oponent) ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce)
Cílem naší práce bylo popsat jak vypadá uvádění mezinárodních časopisů National Geographic a Reader's Digest. Zaměřili jsme se na to, jakou roli oba časopisy hrají v poměru výchozí a cílové kultury, zda při jejich převodu do češtiny dochází k mocenské manipulaci s texty, zda se jedná spíše o kolonizaci či přisvojení a zda jsou zda tvoří součást procesů globalizace nebo spíše glokalizace. Náš empirický výzkum zahrnoval několik fází. Jeho výsledky nebyly na první pohled zcela jednoznačné, pokud je však spojíme v jeden celek, dojdeme k určitým zajímavým závěrům. V případě časopisu National Geographic je proces tvorby každého čísla silně řízen výchozí redakcí. Česká redakce nemá téměř žádnou volnost ve výběru článků ani v nakládání se samotným textem článků. V důsledku toho se cílová čísla časopisu velmi podobají číslům výchozím, a to jak na úrovni makrostrukturní, tak mikrostrukturní - překladatelská metoda se mírně blíží exotizaci. Časopis zahrnuje poměrně malý podíl původně českých článků. Přesto se domníváme, že tento titul není nástrojem kolonizace nebo mocenské manipulace. Není totiž téměř vázán na americký kulturní systém a nezastává žádnou ideologii. Jak dokládá jedna z instrukcí pro překlad, kterou jsme zde ocitovali, National Geographic se snaží být ideologicky neutrální. Tento časopis neusiluje o...
|
host ::
RSS.