|
|
Komparace systémů vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice a ve Velké Británii
Fialová, Zdeňka ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací vzdělávacích systémů tlumočníků znakového jazyka v České republice a ve Velké Británii. Cílem práce je komparace možností, dostupnosti a kvality vzdělávacích systémů tlumočníků znakového jazyka ve zmíněných zemích. Práce se pokouší o zhodnocení a vymezení rozdílů mezi těmito systémy a následné předložení možností na případné úpravy systému vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice. V teoretické části této práce jsou stručně vymezeny základní pojmy a terminologie související se sluchovým postižením relevantní pro dané téma, dále pak specifika českého znakového jazyka, britského znakového jazyka a mezinárodního znakového systému, společně s porovnáním vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice a Velké Británii. Výzkumná část je zpracována pomocí kvantitativního výzkumu, specificky formou anonymního dotazníkového šetření a soustředí se na analýzu současné situace očima tlumočníků samotných. Výstupem práce je vyhodnocení dotazníkového šetření, společně s podáním návrhů na možné úpravy současného vzdělávacího systému tlumočníků českého znakového jazyka v České republice.
|
|
|
Problematické situace z pohledu asistenta pedagoga v rámci jeho profese
Benešová, Gabriela ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Autorka se ve své diplomové práci zabývá problematikou nepříznivých situací v profesi asistenta pedagoga. Tato práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část seznamuje čtenáře se školským vzdělávacím systémem v České republice a inkluzivním vzděláváním. Dále věnuje pozornost vymezení funkce asistenta pedagoga a spolupráci s vedením školy, učiteli, žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich rodiči. V této kapitole je poukázáno na zásadní vznikání problémů, včetně komunikace mezi jednotlivými aktéry, proto jí je věnována následující kapitola. Autorka v posledních dvou kapitolách představuje nejčastější problematické situace a možnosti jejich předcházení nejen pro asistenty pedagoga. V empirické části se seznamujeme s metodologií a charakteristikou výzkumu, kdy bylo použito kvalitativního výzkumu prostřednictvím kombinace dotazníku a rozhovoru. Dostáváme se k samotné prezentaci výsledků a zodpovězení hlavního cíle, kterým je popsat možnosti problematických situací a úskalí v profesi asistenta pedagoga. Dílčími cíli této práce je zjistit možný dopad konfliktních situací na zdraví asistenta pedagoga a navrhnout možná řešení pro předcházení problematických situací. Výsledky jsou následně shrnuty a zhodnoceny v rámci diskuze. KLÍČOVÁ SLOVA asistent pedagoga, inkluze,...
|
|
|
Teorie mysli u uživatelů kochleárního implantátu předškolního věku
Cajthamlová, Tereza ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato práce se zabývá teorií mysli u uživatelů kochleárního implantátu v předškolním věku. V teoretické části jsou představena témata: sluchové postižení v dětském věku, kochleární implantace, teorie mysli a vývoj dětí předškolního věku. Všechna tato témata jsou zpracována s ohledem na problematiku dětí užívajících kochleární implantát (popř. implantáty). Přičemž kromě obecných informací se práce zaměřuje hlavně na výsledky zahraničních výzkumů, které nabízejí pohled na současnou situaci týkající se uživatelů kochleárního implantátu v dětském věku. Empirická část shrnuje výsledky výzkumu teorie mysli u českých dětí užívajících kochleární implantát. Výzkumu se zúčastnilo celkem 31 dětí, z toho 11 uživatelů kochleárního implantátu a 20 intaktních dětí v kontrolní skupině. Teorie mysli byla testována pomocí úlohy shodná přání, úlohy rozdílná přání, lentilkového testu (Smarties task) a testu Anička a Lucka (Sally-Ann task). Rodičům uživatelů kochleárního implantátu byl navíc distribuován krátký dotazník. Za účelem zjištění kompetencí v českém jazyce byl uživatelům kochleárního implantátu zadán subtest Slovník z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukazují, že u českých dětí užívajících kochleární implantát dochází v předškolním věku k opoždění rozvoje teorie mysli v...
|
|
|
Využití moderních technologických pomůcek pro rozvoj mluvené řeči u dětí s těžkým sluchovým postižením.
Šleisová, Denisa ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomůckami určenými pro rozvoj řeči u dětí se sluchovým postižením. V teoretické časti shrnuje problematiku sluchového postižení, možností kompenzačních pomůcek, rozvoje řeči, logopedické intervence a pomůcek sloužících pro rozvoj řeči u osob se sluchovým postižením. Podrobněji se věnuje především pomůcce Speech Viewer, jež byla inspirací pro vytvoření nové aplikace Hlásek, která vznikla v rámci meziuniverzitní spolupráce Univerzity Karlovy a ČVUT v Praze v průběhu zpracovávání dvou diplomových prací. Empirická část práce ve svém úvodu popisuje vytvořenou aplikaci a za využití sběru a analýzy dat, rozhovoru a pozorování sleduje přínos aplikace pro rozvoj základních prvků mluvené řeči u dětí se sluchovým postižením. Výsledky empirického šetření jsou zpracovány pomocí grafů a zobrazují tak přehledně pokroky dětí v jednotlivých částech aplikace. Závěr práce je věnován budoucímu rozvoji aplikace a navázání další možné spolupráce s Centrem pro dětský sluch Tamtam. KLÍČOVÁ SLOVA Aplikace Hlásek, děti se sluchovým postižením, logopedie, sluchové postižení, Speech Viewer, pomůcky pro rozvoj řeči, rozvoj řeči
|
|
|
Logopedická intervence poskytovaná dětem v mateřských školách pro děti se sluchovým postižením
Dvořáková, Lucie ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou logopedické intervence poskytované v mateřských školách pro děti se sluchovým postižením. Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou sluchového postižení, možnostmi kompenzace sluchu a nejčastěji využívanými komunikačními přístupy ve výchovně-vzdělávacím procesu dětí se sluchovým postižením. Dále popisuje ontogenetický vývoj řeči u dětí se sluchovým postižením s jeho specifiky v jednotlivých jazykových rovinách, seznamuje s logopedickou intervencí, její strukturou a organizací v České republice a popisuje často se vyskytující druhy narušené komunikační schopnosti u dětí v předškolním věku. Závěr teoretické části popisuje trendy předškolního vzdělávání dětí se sluchovým postižením. Hlavním cílem praktické části práce bylo zmapovat a popsat současnou situaci v poskytování logopedické intervence dětem v mateřských školách pro děti se sluchovým postižením. Konkrétnějším zaměřením práce bylo v rámci dotazníkového šetření zjistit, kdo je zde v současné době objektem logopedické intervence, kým je tato péče zajišťována a jakým způsobem spolupracují logopedi, učitelky a rodiče, kteří o tyto děti pečují. Na základě analýzy školních dokumentů a přímého pozorování chodu konkrétní mateřské školy pro děti se sluchovým postižením, bylo cílem popsat, jakým způsobem...
|
|
|
Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení
Doležalová, Kateřina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení" se zabývá problematikou kochleárních implantací a komunikačními kompetencemi u dětí s kochleárním implantátem předškolního věku. Cílem práce je zjistit schopnosti komunikace a školní zařazení u dětí s kochleárním implantátem. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá aplikací kochleárního implantátu, celým rehabilitačním procesem před i po zákroku. Dále se zaměřuje na komunikační kompetence a vzdělávání uživatelů s kochleárním implantátem. Empirická část obsahuje deset konkrétních případů dětí s kochleárním implantátem. Soustředí se především na jejich jazykové schopnosti a to slovní zásobu, porozumění jazyku a gramatice. Z empirické části vyplývá, že kochleární implantát prospívá jazykovým schopnostem, větší část dětí ze zkoumaného vzorku se vyrovnala intaktním vrstevníkům. KLÍČOVÁ SLOVA kochleární implantát, komunikační kompetence, předškolní věk, školní zařazení, vzdělávání, surdopedie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Logopedická intervence u dospělých osob s dyslálií
Sudová, Kateřina ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá logopedickou intervencí u dospělých s dyslalií. Vymezuje teoretické základy týkající se komunikace a řeči, narušené komunikační schopnosti, oboru logopedie a specifik práce s dospělými. Dále ve zkratce popisuje nejčastější typy narušené komunikační schopnosti u lidí z období adolescence, dospělosti i senia, jimiž jsou dle statistik afázie, dysartrie, balbuties a dyslalie. Hlouběji se zaměřuje právě na patologickou výslovnost neboli dyslalii. Ta zastává hlavní část teoretického celku, kde je detailně popsána nejen její terapie. Z důvodu nejčetnějšího výskytu byla reedukace zaměřena na dyslalii hlásek r a ř, tedy rotacismus a rotacismus bohemicus. Hlavním záměrem práce je popsat průběh reedukace u dospělých s dyslalií, najít důvody pro zahájení reedukace a rozdíly mezi intervencí s dětmi a s dospělými. Výzkumné šetření je rozděleno do dvou částí, v první části jsou informace získávány metodou rozhovorů s klinickými logopedy, v části druhé jsou pak získané informace zpracovány případovými studiemi dvou dospělých respondentů s dyslalií.
|
host ::
RSS.