|
|
Pedagogické časopisy pro výuku dějepisu jako praktická metodická pomoc československému učiteli dějepisu v období 1948-1970
Bimková, Dana ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato práce pojednává o výuce dějepisu v období 1948-1970. Zabývá se nikoli tím, jak výuka vypadala, neboť to nelze přesně detailně popsat, ale zaměřuje se na metodiku výuky dějepisu, tedy na to, jak se měl dějepis správně učit. Základním pramenem jsou pedagogické časopisy pro výuku dějepisu, především časopis Dějepis ve škole jeho předchůdci a následovníci. Základní otázkou je, jestli tyto časopisy mohly skutečně pomáhat učitelům s metodologickou přípravou výuky a jak taková pomoc vypadala. Práce má několik kapitol, první popisuje dějiny školství ve sledované době, druhá se zabývá pedagogickými časopisy pro výuku dějepisu. Dále je pozornost zaměřena na to, jak vypadala vyučovací hodina, jak měl učitel vykládat, opakovat, zkoušet, jak se mělo pracovat s učebnicí. Velkou samostatnou kapitolu tvoří pomůcky pro vyučování, mezi které byly zařazeny především mapy, obrazy, audiovizuální pomůcky a literatura. Dále je věnována pozornost regionálním dějinám, exkurzím, spolupráci s muzeem a archivem. V závěru je potvrzena základní hypotéza, že časopisy mohly sloužit jako dobrá pomoc pro učitele, že v nich byla celá řada zajímavých a inspirativních článků a že i v dnešní době jsou ve výuce dějepisu podobné problémy, které ještě nebyly překonány. Navíc je řešena problematika odborných diskuzí, které se v...
|
|
|
Reflexe lipanské bitvy v dílech odborné historiografie a v učebnicích dějepisu
Moraová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce Reflexe lipanské bitvy v dílech odborné historiografie a v učebnicích dějepisu se věnuje problematice historického vědomí, budováni historického mýtu a vlivu, jaký školní dějepis v tomto procesu hraje. Autorka se zamýšlí nad tím, do jaké míry dějepis vyučovaný ve školách reflektuje nejnovější poznatky odborné historiografie. Ukazuje zda, jak rychle a v jaké podobě se poznatky historické vědy dostávají do učebnic dějepisu, tedy do mnohdy pohříchu jediného textu, se kterým se žáci, studenti, a bohužel někdy i učitelé setkávají. Problematika je studována na případu bitvy u Lipan - tedy bitvy, která bývá historiky často hodnocena jako klíčová v perspektivě celých českých národních dějin. V úvodní části autorka zkoumá otázku historického vědomí a povědomí, českého národního mýtu a českého nacionalismu. V dalších částech práce je potom v jednotlivých kapitolách rozdělených podle historických období ukázáno, jak se v kterém období měnil obraz lipanské bitvy v odborné historiografii a jak na tyto případné změny reagovali autoři učebnic dějepisu, případně populárně naučné literatury. Autorka konstatuje, že učebnice dějepisu v minulosti č asto žily vlastním životem a výsledky historické vědy přejímaly jen velmi neochotně. Výjimkou je období Protektorátu a komunismu, kdy naopak ideologický výklad...
|
|
|
Beletrizace dějin ve výuce dějepisu
Knitlová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
98 Resumé Tato diplomová práce se zabývá tématem beletrizace dějin ve výuce dějepisu, které velmi úzce souvisí s osobou Eduarda Štorcha. Eduard Štorch byl amatérský archeolog, uznávaný spisovatel a nedoceněný pedagog. Na základě různých archeologických nálezů vytvářel dobrodružné příběhy na rozhraní prózy a populárně-naučné publikace, pojednávající o nejstarších dobách naší historie. Tyto knihy dodnes patří k nejlepším svého druhu a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Jako pedagog se Štorch snažil udělat co nejvíce ve prospěch dětí. Na Libeňském ostrově vybudoval téměř sám a na vlastní náklady Dětskou farmu. Jednalo se o školu v přírodě, ve volných chvílích však mohly na pozemek přicházet i ostatní děti z Prahy. Eduard Štorch se snažil prosadit různé změny ve výuce jednotlivých předmětů, nejvíce se to týkalo výuky dějepisu. Za tímto účelem sepsal několik publikací - např. Reforma školního dějepisu (1905), Nový dějepis (1909) a Školní dějepis v theorii i praxi (1946). Velkým přínosem byla v tomto směru také jeho třídílná Pracovní učebnice dějepisu. Kromě toho Štorch velmi usiloval o zařazení výkladu o pravěku do dějepisné výuky. Součástí diplomové práce je rovněž výukový program Štorchův pravěk českých zemí. Na základě četby Štorchových děl a informací z výuky a z odborných textů si žáci mají vytvořit...
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika výuky moderních dějin na středních školách
Kulhavá, Zdeňka ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA: žák, učebnice, didaktická analýza, analýza funkcí učebnice, moderní dějiny, výuka, didaktické materiály, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Tématem diplomové práce je Problematika výuky moderních dějin na středních školách. Cílem práce je zmapování situace na gymnáziích a středních odborných školách v České republice, týkající se výuky moderních dějin a dějin současnosti. V rámci řešení této problematiky jsou zodpovězeny otázky typu: "učí učitelé na českých středních školách moderní dějiny do roku 1989 nebo ne?", "přesáhnou ve výuce moderních dějin rok 1989, pokud ano, jak daleko látku dovedou?", "jaké využívají didaktické i jiné materiály k dosažení svého cíle?", "s jakými učebnicemi pracují učitelé? Pracují s nimi i žáci?", "jaké podmínky pro tvorbu učebnic a výuku moderních dějin vytváří česká školská politika?". S cílem nalézt odpovědi na tyto otázky je v diplomové práci analyzován legislativní rámec vzdělávací politiky České republiky (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, tzv. školský zákon), základní kurikulární dokumenty (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, školní vzdělávací programy vybraných gymnázií), Schvalovací doložka Ministerstva školství mládeže a...
|
|
|
Deníky z terezínského ghetta ve výuce
Jordánová, Helena ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím deníků z terezínského ghetta ve výuce. Zaměřuje se na jejich propojení s odbornými publikacemi o daném tématu a jejich praktické využití ve výuce. Dokazuje, že deníky jsou vhodným pramenem pro poznání každodenního života v Terezíně, pro výuku přinášejí nové možnosti práce v hodině i širší pohled na probíranou problematiku.
|
|
|
Velká Morava a její odkaz na Uherskohradišťsku
Bělohradová, Šárka ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Mů j zájem o dě jiny Velké Moravy zač al již krátce po narození. Ne, není to omyl, narodila jsem se totiž v Uherském Hradišti a celý svů j dosavadní život prožila ve Starém Mě stě , v centru onoho dávného Veligradu, který svou velikostí a vyspě lostí v devátém století př edč il mnohé svě tové civilizace a př edbě hl dě jinný vývoj mnohdy až o ně kolik staletí. Již ve 3 letech jsem v doprovodu rodiců zpovzdálí se zájmem sledovala práci archeologů a ve skrytu duše jim závidě la to jejich "velké pískoviště " a speciální "lopatky", se kterými si tam den co den "hráli"... Dnes již jen s úsmě vem na tvář i vzpomínám na mou bujnou fantazii a uvě domuji si, že ono "velké pískoviště ", na které jsem se v 80.letech 20.století chodila dívat, bylo pohř ebiště "Na Valách" a archeologové se tam vě novali dalšímu ze svých př ínosných archeologických výzkumů . Možná jsem tam tehdy ještě stač ila zahlédnout Viléma Hrubého, jednoho z nejvýznamně jších archeologů Starého Mě sta, nebo Luď ka Galušku, soudobého archeologa, se kterým jsem se po více jak 20 letech setkala v Mě stském zemském muzeu v Brně , aby mi shrnul dosavadní archeologické úspě chy a dal velmi cenné rady k této diplomové práci. V posledních mě sících jsem mnohokrát odpovídala na otázku, co mě vedlo k výbě ru tématu mé práce a proč jsem si zvolila právě Velkou...
|
|
| |
|
|
Pivovarnictví v režii vrchnostenských velkostatků jihovýchodně od Prahy (1489-1789)
Cicvárek, Michal ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce pojednává o pivovarnictví v režii vrchnostenských velkostatků jihovýchodně od Prahy mezi lety 1489 - 1789. Je rozdělena do dvou částí. První poskytuje obecné teoretické a metodologické základy k tématu pivovarnictví v rámci vrchnostenských velkostatků v Čechách. Popisuje vývoj vztahu mezi šlechtou a pivovarským podnikáním a zatížení piva daněmi uvalovanými státem, které přináší několik statistických pramenů k poznání pivovarnictví 18. století. Velký prostor je věnován popsání procesů opatřování a zpracovávání pivovarských surovin v predindustriálních pivovarech a monopolu odbytu piva v rámci panství (propinační právo). Druhá část je založena na těchto předchozích zjištěních a popisuje historii pivovarů ve vymezeném regionu v sousedství hlavního města Čech. Práce je vybavena pojmovým aparátem pivovarské terminologie užívané v 17. - 18. století, včetně soudobých německých překladů pojmů obsažených v pramenech. Může posloužit jako pomůcka ke studiu historie preindustriálního pivovarnictví v Čechách.
|
host ::
RSS.