|
|
Ústřední dílny Elektrických podniků hlavního města Prahy v letech 1912-1929
Zeman, Petr ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
K tématu mé diplomové práce jsem se dostal v průběhu třetího ročníku studia na Pedagogické fakultě UK, kdy jsem na jednom ze seminářů zpracovával stavební památky Libně. Jednou z těchto památek byl i tehdy ještě stojící objekt První pražské strojírny. Protože zpracování historie tohoto podniku v literatuře jsem vzhledem k jeho někdejšímu významu považoval za nedostatečné, pojal jsem plán na sepsání dějin tohoto závodu. Po seznámení se s dostupnými prameny jsem bohužel musel uznat, že k vytvoření diplomové práce je materiálu příliš málo. Protože jsem se však tématu nechtěl vzdát, pokusil jsem se o zpracování historie objektu v období, kdy již patřil Elektrickým podnikům, což vzhledem k množství archiválií v Archivu Dopravních podniků vypadalo velmi nadějně a navíc korespondovalo s mým zájmem o dopravní problematiku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mor v Rakovníku roku 1680
Fialka, Jan ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Téma mé diplomové práce Mor v Rakovníku roku 1680, jsem částečně zpracovával již v rámci seminářů Doc. PhDr. Ivany Čornejovové, CSc. a PhDr. Bohdana Zilynského, jejichž obsahem byly katastrofy v raném novověku a Rakovnický region. Tyto seminární práce posloužily jako základní studie pro mou diplomovou práci. Z jejich textu jsem samozřejmě čerpal, nebylo však možné je použit v nezměněné podobě. Na základě poznatků vycházejících ze studia dalších pramenů jsem byl nucen opravit většinu svých původních závěrů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konec druhé světové války na Novostrašecku
Hlinková, Dagmar ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Práce se soustředila na závěrečné kapitoly druhé světové války v soudním okrese novostrašeckém, který ve zkoumaném období patřil do slánského politického okresu a poté byl rozdělen mezi rakovnický a kladenský okres. Stručně jsem se věnovala průmyslu v regionu, správním dějinám a obecným dějinám až do druhé světové války. Větší pozornost byla věnována meziválečnému období, zejména událostem souvisejícím s děním v posledních okamžicích války a květnového povstání, jako bylo například působení komunistů nebo zřízení letního sídla prezidentů v Lánech.
|
|
|
Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova. Vzestup a pád rodu se zkříženýmí meči v erbu.
Znamenáčková, Helena ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Ačkoli se Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova na dějinné scéně udrželi poměrně dlouho, nikdy nedosáhli obrovského bohatství ani věhlasu jako jiné rody. Snad neměli dost cílevědomosti, snad nespatřovali cíl svého snažení v získávání majetku. Již na počátku jejich postupného vzestupu vlastnili pouze několik statků, avšak dalo by se říci, že statky v okolí Přeštic, tedy Mečkov, Nedanice, Předslav, Lhota a Činovy, byly nejucelenějším seskupením majetku rodu. V dalších stoletích vidíme v jejich držení jen jednotlivé vsi a hospodářské dvory. Ty byly postupně pohlcovány většími panství. Statky Jeníků a Bradleckých se tak staly obětí nového pojetí pozemkové držby, sceleného panství. Rodu z Mečkova, přestože nikdy neživořil, chyběly prostředky k zvětšení jeho dominia. To, když pomineme ucelenější komplex statků v západních Čechách z počátků pramenného doložení rodu, prakticky neexistovalo. Jeníkům a Bradleckým nezůstaly ani hrady jako byl Valdek nebo Bradlec, tím spíše Zdeslavem Jeníkem z Mečkova nechvalně proslavené Pardubice. Po odpoutání se od vsi, ze které rod vzešel, tedy od Mečkova, již nenašli Jeníkové a Bradlečtí na delší dobu žádný statek, jenž bychom mohli nazvat rodový nebo jenž by byl centrem jejich panství.
|
|
|
Kulturní a společenský život v Bystřici pod Hostýnem za první republiky
Matějčková, Gabriela ; Míšková, Alena (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zabývala kulturním a společenským životem v Bystřici pod Hostýnem v meziválečném období. Soustředila jsem se na shromáždění základních údajů o spolkovém životě ve městě s bližším zastavením u těch spolků a institucí, které na život města měly největší vliv. Pozornost jsem rovněž věnovala osobnostem, které za kulturními akcemi stály, nebo na kulturní a společenské dění nejvíce působily. Název mé práce je časově i obsahově poměrně omezený. Snažila jsem se proto v úvodní kapitole dát kulturní dějiny města do souvislostí s hospodářským apolitickým vývojem ve městě, protože i ten má na rozvoj kulturních aktivit nesporný vliv. Mnohá zde nastíněná témata, například činnost bystřického Sokola, instituce Krajinského muzea, aktivity a osobnost bystřického rodáka Františka Táborského, byla natolik bohatá, zajímavá a rozsáhlá, že by si zasloužila i samostatné zpracování. Bystřice pod Hostýnem byla na počátku 20. století městečkem s bezmála čtyřmi tisíci obyvateli, s kostelem na náměstí a zámkem. Byla sídlem soudu i berního úřadu a se světem byla spojena železnicí. Potud se podobala mnoha jiným místům stejné velikosti. Ne zcela obvyklá byla její tradice klimatického lázeňského místa. Za naprosto nezaměnitelnou pak lze označit její polohu na úpatí posvátného Hostýna. Lázeňští hosté, mezi kterými...
|
|
|
Město Tábor a jeho role v době třicetileté války.
Šmejkal, Jan ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Třicet let trvající válečný konflikt, který se rozhořel na konci druhého desetiletí sedmnáctého století mezi habsburským panovníkem a českými stavy a postupně přerostl v rozsáhlou válku celoevropského významu, zanechal výraznou stopu ve všech místech a krajích, do nichž zavítal nebo se jich přinejmenším dotkl. Bylo tomu tak i v případě významného jihočeského Tábora, který byl válečným požárem přímo zasažen hned dvakrát, poprvé v roce 1621, když jej obléhali císařští a podruhé na samém sklonku války v roce 1648, když jej dobyla švédská vojska. Hradiště Hory Tábor, které bylo jednou z klíčových součástí obranného systému království a nejlépe opevněným bodem v jižních Čechách, mělo za úkol střežit dopravní spojnici ve směru Praha - Linec a ochraňovat obyvatelstvo jižních Čech před útokem nepřítele. V klíčových momentech v roce 1621 a potom v roce 1648 přesto neodolal útoku císařských, ani Švédů a v obou těchto nejdůležitějších případech podlehl. Pokaždé se tak stalo po boji proti silnějšímu protivníkovi, v němž město buď zůstalo ve svém zápase osamoceno a opuštěno politickými spojenci, nebo nedostalo včas nezbytnou vojenskou pomoc. V obou případech město muselo na obětní oltář války položit životy svých obyvatel a hospodářské hodnoty všeho druhu. Mimo tyto dvě zásadní vojenskohistorické události Tábor své...
|
|
|
Akce "Visła" - Zobrazení v propagandě lidového Polska a současné interpretace
Veselý, Luboš ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Cílem této práce je popsat příčiny, průběh a následky Akce "Visla", motivy polských komunistů pro její uskutečnění, přiblížit způsob, jak byla prezentována v soudobé propagandě a shrnout důležitější rozpory v jejím hodnocení dnes. Záměrem je rovněž analyzovat, jak danou tematiku ovlivnila příslušnost tehdejšího Polska v utvrzujícím se sovětském bloku a silná závislost Polské dělnické strany (Polska Partia Robotnicza - PPR) a bezpečnostních složek na Sovětském svazu. Daným intencím odpovídá i struktura práce, která je členěna na šest kapitol. První přibližuje zahraničněpolitickou a vnitropolitickou situaci v Polsku po skončení druhé světové války, postavení Ukrajinců a stav polsko-ukrajinských vztahů a jeho příčiny. Kapitola druhá se zabývá jednáním Polska a Sovětského svazu o výměnách obyvatelstva a jejich realizací. Provedením samotné Akce "Visla", jejím okolnostem a souvislostem z hlediska vojenského a především politického se věnuje kapitola čtvrtá. Následující kapitola popisuje důsledky akce, situaci přesídleného obyvatelstva a další postup proti UPA. Poslední dvě kapitoly analyzují soudobé odůvodnění provedení akce, související propagandu a současný stav historického poznání problematiky a rozdíly v jeho interpretaci mezi polskými i ukrajinskými historiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Lidové hnutí Ukrajiny a jeho role ve vývoji Ukrajiny v 90. letech
Stepanyuk, Viktoria ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Na Ukrajinu se nyní pohlíží jako na transformující se postsovětský stát, ovládaný nestabilitou, korupcí, s pozůstatky komunistické ideologie. Po prezidentských volbách na sklonku roku 2004 se к Ukrajině začalo vzhlížet s nadějemi. Stránky nejvýznamnějších světových deníků nikdy nebyly tolik plné zpráv o ukrajinských událostech, jako tomu bylo na podzim a v zimě roku 2004 a 2005. S napětím se očekávaly parlamentní volby z března 2006, jejich výsledek ale vedl ke zklamání. "Oranžová euforie" z podzimu 2004 pomalu, ale jistě vyprchává. Ani těmto novodobým demokratickým silám, vzešlým z Majdanu nezávislosti, se nepodařilo sjednotit dosud v mnoha ohledech rozdrobenou Ukrajinu. O totéž se pokoušelo Lidové hnutí Ukrajiny v samotných počátcích nezávislé ukrajinské existence. Jak bylo naznačeno již v úvodu této práce, Lidové hnutí Ukrajiny bylo a je záležitostí spíše než celého ukrajinského státu jen západní části země. Přesto se žádnému jinému politickému uskupení na Ukrajině nikdy nepodařilo dosáhnout většího významu a masovějšího charakteru, než jako tomu bylo v případě Ruchu. Na začátku této práce byly popsány vnitropolitické poměry v Ukrajinské SSR vedoucí ke vzniku Lidového hnutí Ukrajiny. Ačkoli к rozpadu Sovětského svazu podle mnohých odborníků došlo hlavně z ekonomických důvodů, nelze pomíjet roli...
|
|
|
Počáteční etapa formování stranického systému na Ukrajině: od vzniku opozičních hnutí do parlamentních voleb roku 1994
Bilanyn, Inna ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
V dané diplomové práci jsem se zabývala otázkou formováni stranického systému na Ukrajině během obdobi posledních let perestrojky až do parlamentních voleb roku 1994. Reformy socialistického systému, které zahájil M. Gorbačov po nástupu do funkce generálního tajemníka KSSS umožnily emancipaci sovětské společnosti. Perestrojka "shora" se brzy změnila na demontáž sovětského politického systému z iniciativy občanů. Glasnosť a iniciativy občanů vytvořily blahodárnou půdu pro vznik občanských sdružení a politických uskupení, jenž vytvořily základ pro nové politické strany. V ukrajinském kontextu sehrálo důležitou roli několik faktorů - Černobylská katastrofa, odmítavý postoj komunistických špiček republiky vůči změnám, vrstva inteligence (zejména Svaz spisovatelů Ukrajiny), která na sebe převzala průkopnickou pozici ve společnosti, politicky aktivní disent, jenž se v podstatě stal fundamentem nové politické elity Ukrajiny. Pozoruhodným fenoménem se pak stalo Lidové hnuti Ukrajiny (září roku 1989), které spojilo lidi rozdílných názorů, ale zároveň se společným cílem, jímž bylo podporovat demokratizaci politického života Ukrajiny. Období samoorganizace občanů se vyznačovalo konsolidací úsilí a zájmů různorodých sil ve snaze probojovat se ke společné metě. Formálně začalo utváření multipartismu okamžikem zrušení...
|
|
|
Josef Ambrož Gabriel (Zakladatel české regionální historiografie na Sušicku)
Matyášová, Jitka ; Ferstl, Roman (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
Šumava a konkrétně Sušicko s hradem Kašperkem si mě natrvalo získalo už před mnoha lety, když jsem na hradě Kašperku začala pracovat jako průvodkyně. Strávila jsem tam s přáteli nejedno léto i zimu, ať už jako průvodkyně nebo brigádník v době, kdy se hrad intenzívně rekonstruoval, a zajímala se o historii regionu. Když jsem si měla vybrat téma diplomové práce, bylo jasné, že se musí týkat dějin této oblasti. Původně jsme s vedoucím diplomové práce PhDr. Bohdanem Zilynským uvažovali o zpracování tématu širšího, a to České regionální historiografie na Sušičku. Jak ale práce na tomto tématu postupovala, ukázalo se, že Josef Ambrož Gabriel byl osobností vskutku zakladatelskou, přesto však o něm dodnes kromě několika menších prací neexistuje monografie, která by shrnovala nové poznatky o jeho životě a díle. Proto jsem se nakonec rozhodla věnovat se podrobněji právě tomuto prvnímu významnému historiografovi Sušická. Zaměřila jsem se především na jeho dílo, i když jeho strhující životní osud jsem nemohla vynechat.
|
host ::
RSS.