|
|
Sociální aspekty stárnutí u osob bez domova v souvislosti se systémovými opatřeními v Praze
Pěnkava, Pavel ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Bezdomovectví je sociálně deviantní jev, zapříčiněný neschopností jedince řešit krizové situace a způsobující destrukci zejména vztahového, ale také materiálního prostředí. U svých nositelů způsobuje sociální exkluzi, která se postupně stává neměnnou. Proces bezdomovectví lze rovněž popsat jako vertikální propad v rámci sociální stratifikace, což vyvolává hlubokou frustraci a v řadě případů vede k rezignaci na úsilí o efektivní řešení nepříznivé situace (Pěnkava, 2013). Příčiny takového propadu jsou vícefaktoriální, k jeho řešení je proto nezbytná spolupráce na úrovni multidisciplinárních týmů. V současné době však tyto problémy v mnoha případech řeší výhradně sociální pracovníci, kteří jsou nuceni činnost odborníků, např. z oblasti práva, psychologie, pedagogiky volného času, geriatrie a medicíny, suplovat. Ústředním tématem disertační práce jsou možnosti a limity řešení současné situace osob bez domova v seniorském věku na území hlavního města Prahy. Jedná se o specifickou skupinu, která je vzhledem ke svému věku, odlišnému uspokojování potřeb a s tím spojenými riziky, bezprostředně ohrožena na zdraví a životě. Dalším průvodním jevem je zde zkušenost snižování vlastní důstojnosti, kterou tato skupina pociťuje nejen ze strany ostatních osob bez domova, ale i příslušníků většinové společnosti....
|
|
|
Stížnosti uživatelů služeb BONA, o.p.s. jako nástroj zpětné vazby
Furmaníková, Lada ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Velký důraz, který je po roce 1989 kladen na dodržováni lidských práv, se velmi výrazně odrazil i v oblasti sociálních služeb. Posilování práv občanů, uživatelů sociálních služeb, pak v průběhu 90. let 20. století nalézalo svoje vyjádření v dokumentech, jejichž cílem bylo velmi individualizovaným způsobem podpořit sociální začleňování občanů a jejich uplatnění ve společnosti. Jedním z cílů sociálních služeb se stalo umožnění důstojného života občanům tak, aby mohli prosazovat svá práva a oprávněné zájmy. Od ledna 2007 jsou principy, které odrážejí dobrou praxi v dodržování lidských práv a svobod v sociálních službách součástí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb. (příloha č. 2), a to v podobě tzv. Standardů kvality sociálních služeb. Právě v souvislosti s uvedenými změnami a požadavky na kvalitu prochází sociální služby transformací. Podobně, jako v jiných sociálních službách, bylo i v sociálních službách poskytovaných nevládní neziskovou organizací BONA, o.p.s. nutno zásadně přehodnotit praxi poskytovaných služeb. V souladu se Standardy kvality sociálních služeb musí být změny v metodice poskytování služeb podpořeny změnou postojů pracovníků i uživatelů sociálních služeb k tomu, jak mají sociální služby vypadat a k jakému cíli by měly směřovat. Taková změna předpokládá...
|
|
|
Princip solidarity v hlavních monoteistických náboženstvích
Ošancová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Odrobiňák, Jaromír (oponent)
Princip solidarity je pojem, který je známý asi především z oblasti sociologie a sociální politiky. Odkazuje nás k dalším příbuzným termínům jako je altruismus, filantropie, dobročinnost a možná nám také asociuje témata jako morálka, etika, hodnoty, normy společnosti. Solidární znamená být svorný, vzájemně se podporovat, uvědomovat si svou příslušnost k celku. Solidarita se rodí z vědomí faktické nerovnosti lidí ve společnosti - nerovnosti majetku, schopností, možností, a je vyjádřením snahy tyto nerovnosti korigovat. Altruismus a solidarita v nejrozmanitějších podobách byly přítomny v lidské společnosti od nepaměti, již v primitivních společnostech se našly principy altruistického či solidárního chování. Byla to ale až velká monoteistická náboženství, který dala principům solidarity určitou institucionalizovanou podobu a zahrnula je do svých doktrín, v nichž byla pomoc bližnímu formulována jako ctnost. (Tomeš 2001) Solidarita je společensky dosti zajímavým jevem. Požaduje, aby jedinec (alespoň částečně) rezignoval na svůj bezprostřední individualistický zájem a nad něj postavil zájem druhých anebo zájem společenství jako celku. Takové jednání je pak obvykle hodnoceno jako dobré, správné, morální, etické. Odpovědi na to, proč je takové jednání dobré, správné a žádoucí rozpracovávají dopodrobna opět...
|
|
|
Dobrovolnictví v sociálně vyloučených lokalitách
Sechovcová, Jana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Klingerová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje problematiku dobrovolnictvi v sociálně vyloučených lokalitách. V úvodnich kapitolách jsou vysvětleny pojmy, které se k tématu poji, tedy dobrovolnictvi, dobrovolník, sociálni vyloučeni, sociálně vyloučená lokalita a dalši. Druhá část práce je věnována praktickému výzkumu týkajicimu se tématu dobrovolnictvi v sociálně vyloučených lokalitách. Na základě dotazníkového šetřeni provedeného mezi dobrovolníky organizace Člověk v tisni a jejich koordinátory je zde vymezeno, kdo vlastně dobrovolnici v sociálně vyloučeném prostředi jsou, jaké jsou jejich potřeby a jaké maji při své činnosti v tomto prostředi problémy. Součásti práce je i návrh metodiky práce s dobrovolníky pro organizaci Člověk v tisni. Kličová slova: Dobrovolnictvi, dobrovolník, sociálni vyloučeni (sociálni exkluze), sociálně vyloučená lokalita, metodika
|
|
| |
|
|
Přechod dítěte do ústavní péče jako trauma
Kloudová, Dana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
V dnešní době se stále častěji objevuje kritika ústavní péče o děti a objevují se snahy tuto péči zlepšit. Není pochyb o tom, že dítě vstupující do ústavní péče prožívá značný stres a to se projevuje na jeho chování a ovlivňuje ho to i v dalším vývoji. Měla jsem možnost poznat dvě ústavní zařízení, Dětský domov Nymburk a Ústav sociální péče Milovice. V těchto zařízeních jsem mohla pozorovat děti, které zde pobývaly. Zabývám se otázkami: Jaké jsou reakce dětí na vstup do ústavu? Jaké techniky a přístupy pomáhají pracovníkům zmírnit nepříznivé projevy při vstupu dítěte do ústavu? Abych poodhalila odpovědi na tyto otázky navštívila jsem výše zmíněná zařízení a vedla rozhovory s jejich pracovníky. Položila jsem jim šest základních otázek, které jsem rozvinula o další individuálně dle odpovědí pracovníků. Těmito rozhovory jsem chtěla potvrdit své hypotézy. Rozhovory se uskutečnili v první polovině roku 2007. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit jakých negativních projevů si všimli pracovníci ústavů u dětí, při vstupu do ústavů. Jak dlouhá je podle nich adaptace dítěte na ústav. Co podle nich pomáhá při zmírňování negativních projevů při vstup do ústavu u dětí. Potvrdili se obě mé hypotézy. Z rozhovorů vyplynulo, že hypotéza o nepříznivých reakcích na vstup do ústavních zařízeních je pravdivá a přes veškerou snahu...
|
|
|
Kompetence mediátora - se zaměřením na vzdělávání mediátorů
Martinová, Lucie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Matoušková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce "Kompetence mediátora - se zaměřením na vzdělávání mediátorů" popisuje profesi mediátora jako takovou a zabývá se především vzděláváním mediátorů. Nejprve se práce zabývá tím, co je to mediace a kdo je mediátor. První část práce popisuje odborné kompetence mediátora. Postihuje osobnost mediátora a jeho činnost, návaznost jednotlivých jeho aktivit, popisuje dovednosti, které musí mediátor ovládat i problémové situace, se kterými se ve své profesi může setkat. Na konci této části se práce zabývá také návrhy na zlepšení jeho činnosti. Dále pojednává o formálních kompetencích, které vycházejí zejména z právní úpravy. V této části se tedy práce věnuje současné právní úpravě, podle které může mediátor vykonávat svou činnost, mezinárodním právním kontextem i připravovaným zákonem o mediaci v netrestních věcech. V další části práce popisuje systém vzdělávání mediátorů v některých zemích Evropské unie a oproti tomu systém vzdělávání mediátorů v České republice. Zmiňuji se také o oblastech uplatnění mediátora v praxi a v závěrečné praktické části uvádím průzkum provedený mezi absolventy výcviků mediace dvou významných českých organizací s cílem zjistit, co by se na těchto kurzech mělo změnit a o co by kurzy měly být obohaceny.
|
|
|
Na cestě ke kvalitě: zavádění individuálního plánování služby do domovů důchodců
Antonů, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Mazalová, Hana (oponent)
Zavád ní individuálního plánování služby je dlouhodobý proces. Jedná se o zm nu p ístupu k poskytování služby, která p edpokládá p edevším zm nu postoje pracovník - jejich profesní i lidský r st. Zm na osobních postoj nebývá nikdy lehká a rychlá, a proto je zjevné, že jde o b h na dlouhou tra . Pokud se n které organizace snaží rychle sepsat pro své klienty n jaké "plány", aby je m ly p ipraveny pro inspekci, p eskakují tak mnoho etap a ochuzují se tak o d ležitý proces zavád ní individuálního plánování. Podstatou plánování není "mít plán", ale p edevším mluvit s klienty, dostat se s nimi do kontaktu a zjiš ovat jejich p ání a pot eby.
|
|
|
Vliv přijetí dítěte do pěstounské péče na biologické děti pěstounů
Večeřová, Štěpánka ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu pěstounské péče na biologické děti pěstounů z pohledu pěstounů, biologických dětí pěstounů a odborníků, kteří se ve své praxi s problematikou pěstounské péče setkávají. Cílem práce bylo navrhnout možnosti sociální práce s biologickými dětmi žadatelů o pěstounskou péči tak, aby je pěstounská péče co nejméně negativně ovlivnila. Klíčová slova: pěstounská péče, biologické děti pěstounů, doprovázení pěstounských rodin, příprava na pěstounskou péči
|
|
|
Sociální služby jako nástroj státní politiky v procesu sociálního začleňování Romů a analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v krajích České republiky
Špallová, Lucie ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce představuje pokus o uchopení fenoménu sociální exkluze Romů v majoritní společnosti a jeho řešení prostřednictvím sociálních služeb. V tomto ohledu byla práce koncipována se zaměřením na nejzřetelnější a patrně v současnosti nejnaléhavější projev sociálního vyloučení, a sice na sociálně vyloučené lokality. V prostředí sociálně vyloučených lokalit dochází k naprosté segregaci sociálně vyloučených, kteří si vlastními silami z této situace nepomohou, a tudíž je nutné v těchto lokalitách podporovat poskytování sociálních služeb, které prostřednictvím terénní sociální práce mohou k sociálnímu začleňování přispět. Práce dále obsahuje popis funkce subjektů sociální politiky na úrovni státu, krajů a obcí a jejich vliv na zmiňovaný fenomén. Analýzou střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb šesti krajů České republiky je proveden nástin situace na úrovni krajů, na jejichž území se nachází nejvyšší počet sociálně vyloučených Romů a analýza vypovídá o tom, zda si tyto kraje palčivý problém sociální exkluze Romů uvědomují a zda mají zájem jej prostřednictvím sociálních služeb řešit či nikoliv. Výsledkem této práce by tedy měla být především možnost utvořit si představu o tom, jakým způsobem subjekty sociální politiky (stát, kraj, obec, NNO) ovlivňují proces sociálního začleňování Romů...
|
host ::
RSS.