|
|
Politické myšlení Armina Mohlera v jeho díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932
Kloučková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Problematika konzervativní revoluce a německé Nové pravice je v českém akademickém prostředí jedním z méně probádaných témat. Osobnost Armina Mohlera, jenž je jedním z duchovních otců německé Nové pravice, přitom nabízí prostor pro nalezení a pochopení podstatných myšlenek, které ovlivňují Novou pravici dodnes. Cílem této práce je proto popsat klíčové pojmy Mohlerova myšlení v jeho prvním a velmi vlivném díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932. Zároveň se práce snaží ukázat momenty, v nichž se Mohler dostává na pomezí mezi konzervatismem a pravicovým extremismem. Analýza tohoto pomezí se opírá o klíčové pojmy konzervatismu a pravicového extremismu, které jsou popsány v první části. Druhá část se již konkrétně věnuje klíčovým pojmům Mohlerovy práce. Jednak je vysvětleno Mohlerovo chápání toho, co konzervativní revoluce vůbec je, přičemž už na tomto místě lze sledovat zkoumané pomezí. Dále práce identifikuje pojmy jako národ, rasa, říše, věnuje se také militarismu a militantnímu myšlení konzervativní revoluce a spolkům, které reprezentují nezanedbatelnou součást konzervativní revoluce. U všech těchto aspektů je popsáno, v jakých ohledech se blíží spíše konzervatismu a kde se již dostávají do oblasti pravicového extremismu.
|
|
|
Komparace Machiavelliho Vladaře se spisem Erasma Rotterdamského O výchově křesťanského vladaře
Pazderová, Tereza ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zabývá komparací spisu Vladař od Nicòlla Machiavelliho a spisu O výchově křesťanského vladaře Erasma Rotterdamského. Cílem práce je zjistit, zda jsou tato díla oprávněna stavěna do protikladu. K dosažení tohoto cíle je nejprve představen historický kontext obou autorů a jejich doby. Poté jsou pomocí textuální analýzy rozebrána obě díla, která jsou místy doplněna o poznatky z kontextuální části. Ta jsou pak následně porovnána komparační metodou. Na základě rozboru a srovnání obou děl bylo zjištěno, že obě díla nelze pokládat za zcela protikladná. V některých oblastech jsou názory obou autorů protikladné, ovšem najdeme i mnoho názorových okruhů, kde naopak nalezli shodu. Ta byla nejčastěji zapříčiněna společným humanistickým základem obou tvůrců.
|
|
| |
|
|
Responsibility of Nation States for Global Justice: The Case of Germany
Wrenger, Nora Alma Emilie ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
The thesis philosophically examines what moral responsibility Germany has towards non-nationals outside of its borders, based on the country's commitment to human dignity. International institutions are excluded. The focus of this work lies on the concept of human dignity as the basis for global justice. As the foundation, a political and legal background is provided in the form of a discourse analysis. Using the criteria of Dworkin's method of the "moral reading" of the constitution, the Kantian notion of human dignity is identified as the moral philosophical basis of the German concept of dignity - thereby contributing to definitional clarification of human dignity and the related concepts constituting the foundation of the German hierarchy of values. On this basis, Germany has a moral duty to respect the human dignity of every individual. To examine whether a positive duty can also be established, the philosophical foundations identified - especially Kant's theory of justice - are applied to the global level. Lastly, the concept of negative and positive duties is utilised to explore the limitations of assigning responsibility to nation states in the globalised world. As a result, this thesis establishes, for Germany, a negative duty for non-nationals and a weak positive duty manifested in the...
|
|
|
Vliv západních myslitelů na Sunjatsena, jeho politickou filozofii a praxi
Mališ, Jan ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této práce je poukázat na vlivy hlavních západních myslitelů na Sunjatsena, kteří autoři měli jak velký vliv, a jak na sebe různé vlivy od různých autorů působí. Práce začíná, tedy hned po úvodu, stručným shrnutím Sunjatsenova života, s důrazem na možné vlivy z jakéhokoli úhlu. Dále se práce přesouvá na hlavní část, kterou jsou samotné vlivy, rozdělené na dvě části. Tou první jsou vlivy širší, tedy vlivy autorů, podnětů nebo prostředí, které neměli vliv tak velký, jako čtyři hlavní autoři, ale stále stojí za samotnou podkapitolu v práci. V těchto kapitolách je analyzován Mill, Rousseau, Lincoln, a poté vliv Japonska a území s britských vlivem. V části druhé pak jde o autory hlavní, kterými jsou Montesquieu, George, Kropotkin a Marx. Práce je poté ukončena shrnutím hlavních poznatků, krátkou rekapitulací práce a celkově závěrečnými myšlenkami k práci.
|
|
|
Vláda Marca Aurelia aneb stoicismus v politických rozhodnutích
Vošček, Lukáš ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá filozofií a vládou římského císaře Marca Aurelia. Cílem této práce je zjistit, jak stoická filozofie ovlivnila Marca Aurelia a jeho politická rozhodnutí. Ačkoliv bývá obecně považován za představitele stoicismu, práce v prvním bloku zkoumá, do jaké míry, případně zda vůbec, stoikem byl. V úvodu je tedy popsán stoicismus obecně, načež navazuje představení dvou zástupců mladší stoy - Senecy a Epiktéta, z jejichž myšlenek práce v následujících částech čerpá. Jejich stoické myšlenky jsou porovnávány s filozofickými úvahami Marca Aurelia, které jsou obsaženy v jeho jediné filozofické knize - Hovory sobě. Myšlenky tohoto díla jsou v práci detailně analyzovány za pomoci kvalitativní obsahové analýzy. Na základě této části zabývající se samotnou filozofií je možné zodpovědět první výzkumnou otázku, tedy do jaké míry byl Marcus Aurelius stoikem. Ve druhém bloku pak práce mapuje důležitá a kontroverzní politická rozhodnutí, která Marcus Aurelius za své vlády učinil. Poznatky získané z historické literatury jsou doplněny vlastní interpretací provázanosti se stoicismem, což vytváří podklad pro zodpovězení druhé výzkumné otázky, tedy do jaké míry byla císařova politická rozhodnutí ovlivněna filozofií stoicismu.
|
|
| |
|
|
Integrace republikánské politické teorie: konceptuální přístup
Halamka, Tomáš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent) ; Fořtová, Hana (oponent)
Republikánská politická teorie bývá často rozdělována na neo-římský a neo-athénský republikanismus. Obě varianty chápané odděleně však poskytují pouze úzký a nekompletní obraz republikanismu, který přichází o řadu významných teoretických vhledů. Předkládaná práce naopak přichází s tezí, že z historického i teoretického hlediska může být přesnější a přínosnější chápat neo-římský a neo-athénský proud jako dvě větve jednotné a integrované republikánské tradice. Práce začíná metodologickou diskusí otázky, jakým způsobem může být integrované pojetí republikanismu zformulováno, a vysvětluje důvody svého příklonu ke konceptuálnímu přístupu a k volbě morfologicky orientované metodologie Michaela Freedena. Práce dále pátrá po nejranějších dochovaných formulacích republikánských konceptů ve starověkém Řecku a Římě a diskutuje jejich vzájemné podobnosti a rozdíly. Poté přesouvá pozornost na vývoj těchto konceptů v období klasického republikanismu v renesanční Itálii, raně novověké Anglii a Americe 18. století. Následně jsou analyzovány nejvýznamnější artikulace současného neo-římského a neo-athénského republikanismu. Poslední kapitola shrnuje a syntetizuje nejvýznamnější zjištění: (1) Existence dvou separátních narativů neo- římského a neo-athénského republikanismu nebyla prokázána ani ve starověku, ani v...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.