|
| |
|
| |
|
|
Jmenovací pravomoce prezidenta republiky podle Ústavy ČR a jejich komparace s ústavní listinou z roku 1920
Brázdilová, Jana ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Závěr Úkolem této práce bylo první ucelené zpracování tématu "jmenovací pravomoce prezidenta republiky podle Ústavy ČR a jejich komparace s ústavní listinou z roku 1920". Tato práce si nekladla za cíl rozebrat a prozkoumat všechny jmenovací pravomoci prezidenta, jak na základě platné Ústavy, tak podle ústavní listiny z roku 1920, což ani s ohledem na rozsah práce nebylo možné. V práci jsem se soustředila na vybrané pravomoce, které jsem považovala za nejpodstatnější. Vzhledem k rozsahu práce nebyly vybrané pravomoce rozpracovány do všech detailů, ale byly pouze uvedeny hlavní problémy a fakta s nimi související. Z provedeného srovnání je jednoznačně patrná návaznost obou dokumentů. Pravomoce prezidenta v obou historických obdobích vykazují výrazné shody. Přesto lze konstatovat, že pravomoce prezidenta dle současné Ústavy ČR vykazují určité "oslabení". Jako příklad tohoto "oslabení" můžeme uvést pravomoc prezidenta jmenovat a odvolávat vládu. V čl. 62 písm. a) Ústavy se odděluje předseda vlády od dalších členů vlády: "Prezident republiky jmenuje a odolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi," a dále upřesněno v čl. 68 odst. 2. Ústavy "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády…". Jak můžeme dovodit...
|
|
|
Právní úprava střetu zájmů v České republice de lege lata a de lege ferenda
Řehoř, Václav ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Závěr Z výše uvedeného je více než patrné, že střet zájmů je vysoce důležitým právním institutem v každém státě, a to zejména z pohledu náležité ochrany veřejného zájmu a veřejných financí. Každý stát disponuje určitým výkonem státní moci, který je definován v jednotlivých ústavách či právních dokumentech obdobného významu (ať se již nazývají jak chtějí), přičemž tato pravidla mohou být i nepsaná. Jejich smyslem však vždy je upravit a patřičným způsobem nastavit obecně platná pravidla pro základní fungování toho kterého státu, včetně nastavení míry svobody občanů a celkového způsobu výkonu státní moci. Vzhledem k tomu, že takový dokument nutně obsahuje pravidla pro obsazování mocenských pozic, které mají následně rozhodující vliv na nakládání s veřejnými zdroji, je vysoce důležité právně zakotvit ochranu veřejných zájmů, a to zejména s ohledem na veřejné finance. Právě z těchto důvodů vzniká potřeba právně upravit případné střety zájmů, a to jak ve formě inkompatibility jednotlivých funkcí ve státě (zde zpravidla v demokratických státech), která tak zamezuje případné ingerenci jedné ze tří základních mocí do druhé, či třetí a naopak, tak v případě střetu mezi zájmem veřejným a soukromým (resp. osobním). Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi citlivou oblast právní úpravy, je toto téma poměrně obsáhle veřejně...
|
|
|
Kompetenční spory rozhodované Ústavním soudem České republiky
Grinc, Jan ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Závěr Rozhodování kompetenčních sporů je významným prostředkem k naplňování zásady, že státní moc je možné uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Historicky tento institut vznikl především v důsledku oddělení soudnictví od správy a potřeby kontrolovat, zda je toto rozdělení dodržováno. Do pozornosti ústavního práva se dostává nejprve ve federativních státech a později i v souvislosti s judicializací ústavy a rozvojem ústavního soudnictví. V některých státech se tak tento institut na ústavní úrovni přetváří v rozhodování sporů mezi ústavními orgány (a to i zákonodárnými) a vzdaluje se klasickému pojetí kompetenčního sporu podle nauky správního práva. Vývoj právní úpravy rozhodování kompetenčních sporů na našem území byl značně spletitý. Mezi úkoly ústavního soudnictví se rozhodování kompetenčních sporů dostává až se vznikem československé federace. První realizovanou úpravou je však až rozhodování kompetenčních sporů Ústavním soudem ČSFR těsně před jejím zánikem. Od 1. 1. 1993 je Ústavní soud ČR podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy oprávněn rozhodovat o sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu. Na podústavní úrovni, kde došlo po roce 1948 k přetržení kontinuity rakouské a prvorepublikové tradice, přináší...
|
|
|
Postavení prezidenta republiky v polském ústavním systému
Kryska, David ; Kudrna, Jan (oponent) ; Jirásková, Věra (vedoucí práce)
Lze tedy shrnout, že současná Ústava vykročila důmyslněji směrem k racionalizaci parlamentarismu, než tak učinila Malá ústava z roku 1992. Odstranila totiž třecí plochy, které často vedly ke konfliktům na linii prezident republiky-předseda Rady ministrů, prezident republiky-parlament (byť ne úplně), a to zejména cestou oslabení pozice prezidenta republiky a posílením postavení Rady ministrů a jejího předsedy. Výkonnou moc tak v Polské republice drží výhradně Rada ministrů (srov. čl. 146 Ústavy), kterou reprezentuje a jejíž práce řídí předseda Rady ministrů (srov. čl. 148 Ústavy). Prezident republiky by tak měl v rámci výkonu svých pravomocí plnit výhradně svou funkci hlavy státu, politického arbitra, pouvoir neutre a v souladu se svými ústavními úkoly jako nejvyšší představitel Polské republiky a garant kontinuity státní moci bdít nad dodržováním Ústavy, střežit suverenitu a bezpečnost státu, jakož i nedotknutelnost a nedílnost jeho území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Právo na život a trest smrti
Peleška, František ; Kudrna, Jan (oponent) ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce)
95 VII. ZÁVĚR Snad žádné jiné téma nevyvolalo a stále nevyvolává tolik bouřlivých diskusí jako téma mé diplomové práce, ve kterém se dostává do konfliktu na jedné straně základní lidské právo každého jedince, a to právo na život, a na straně druhé právo státu zbavit některé jedince života v případě spáchání zločinu a jejich následného odsouzení za některé zločiny. Jak zastánci trestu smrti tak jeho odpůrci uvádějí celou řadu argumentů pro absolutní trest nebo proti němu. Jak vyplývá ze závěrů, ke kterým jsem v průběhu mé práce dospěl, některé argumenty retencionistů dostávají vážné trhliny. Odstrašující účinek trestu smrti a s tím spojenou generálně preventivní funkci trestu smrti ve vztahu k nejzávažnějším trestným činům se mi nepodařilo prokázat. Naopak v mnoha případech platí, že státy, které trest smrti ve svých právních řádech nezakotvují, mají menší úroveň nejzávažnější kriminality, než státy s trestem smrti. Na úroveň kriminality má větší účinek spíše objasněnost trestných činů a neodvratnost trestu než jeho přísnost. Rovněž argument o tom, že v některých státech je veřejnost trestu smrti výrazně nakloněna, a proto by jeho zrušení bez ohledu na názor veřejnosti mohlo vést k oslabení důvěry v právo, je nepřesvědčivý. Vysoká podpora trestu smrti v některých státech, jako např. v Japonsku, může vyplývat...
|
|
|
Ústavodárné Národní shromáždění v letech 1946 - 1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
99 ZÁVĚR Předkládaná práce si v úvodu položila několik otázek, na které měly být v jednotlivých kapitolách nalezeny odpovědi. Na hlavní z nich, sice na otázku, zda Ústavodárné Národní shromáždění splnilo zadání k vypracování a přijetí nové ústavy, je třeba odpovědět záporně. Formálně ÚNS svůj hlavní úkol splnilo, nicméně Ústava 9.května z výše popsaných důvodů nemůže být považována za ústavu demokratického právního státu, obsahující ve svých ustanoveních garanci základních lidských práv a svobod, nezávislou justici, dělbu moci a další instituty právního státu. Na druhou stranu se dá souhlasit s názorem, že i přes únorové události zakotvovala spíše poměry předúnorové, což by se s jistou dávkou zjednodušení dalo považovat za splnění zadání spočívající v ústavním zakotvení poválečných změn. Následující léta však tento částečný úspěch poněkud mění. Přebíráním sovětských vzorů je ústavní listina opakovaně měněna a doplňována a také v masovém měřítku porušována, obcházena a široce a svévolně interpretována. Na druhou stranu je třeba poukázat na fakt, že vina za nesplnění hlavního úkolu neleží v převážné části na samotném zákonodárném sboru. Ten již od počátku své činnosti znamenal určité zrcadlení sporů a následující krize odehrávající se ve vládě a na půdě Národní fronty, čemuž odpovídala i jeho nečinnost při...
|
|
| |
|
|
Analýza a aplikace marketingových metod na sociálních sítích
Kudrna, Jan ; Lohr, Václav (vedoucí práce) ; Hřebejková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o marketingu na sociálních sítích. Práce je nejdříve zaměřena na jednotlivé sociální sítě a poté samozřejmě i na využití marketingu a reklamy na těchto sociálních sítích. Tato práce taktéž pojednává o výběru vhodné strategie pro sociální sítě a o analytických nástrojích, kterými se měří úspěšnost kampaní na těchto sítích. V závěru teoretické části jsou zhodnoceny již proběhnuté kampaně na sociálních sítích. Dále se tato práce zabývá porovnáváním a zhodnocením efektivnosti několika sad reklam na sociální síti Facebook. Každá z těchto sad reklam probíhala jeden týden, a měření probíhalo v analytickém nástroji od Facebooku. V závěru práce je dotazníkové šetření, ve kterém uživatelé sociálních sítí odpovídají na otázky ohledně reklam na sociálních sítích a jejich využívání pomocí mobilních zařízení a osobních počítačů.
|
host ::
RSS.