|
|
Ústavodárné Národní shromáždění v letech 1946-1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
ÚSTAVODÁRNÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ V LETECH 1946-1948 ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá činností Ústavodárného Národního shromáždění v letech 1946- 1948. Zaměřuje se na vznik tohoto zákonodárného sboru, a to zejména z hlediska právních základů, na kterých byl tento druhý poválečný parlament založen. Činnost Ústavodárného Národního shromáždění rozděluje práce dle hlediska věcného a časového. Po věcné stránce tak práce rozlišuje činnost zákonodárnou a činnost ústavodárnou, z hlediska časového je pak rozhodným okamžikem politická krize vrcholící v Únoru 1948. Stěžejní část práce je věnována období tzv. boje o ústavu, když tento boj je možno v širším kontextu označit za boj o podobu a další směřování celé země. KLÍČOVÁ SLOVA Ústavodárné Národní shromáždění, boj o ústavu, Únor 1948, Ústava 9. května
|
|
|
Ústavodárné Národní shromáždění v letech 1946 - 1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
99 ZÁVĚR Předkládaná práce si v úvodu položila několik otázek, na které měly být v jednotlivých kapitolách nalezeny odpovědi. Na hlavní z nich, sice na otázku, zda Ústavodárné Národní shromáždění splnilo zadání k vypracování a přijetí nové ústavy, je třeba odpovědět záporně. Formálně ÚNS svůj hlavní úkol splnilo, nicméně Ústava 9.května z výše popsaných důvodů nemůže být považována za ústavu demokratického právního státu, obsahující ve svých ustanoveních garanci základních lidských práv a svobod, nezávislou justici, dělbu moci a další instituty právního státu. Na druhou stranu se dá souhlasit s názorem, že i přes únorové události zakotvovala spíše poměry předúnorové, což by se s jistou dávkou zjednodušení dalo považovat za splnění zadání spočívající v ústavním zakotvení poválečných změn. Následující léta však tento částečný úspěch poněkud mění. Přebíráním sovětských vzorů je ústavní listina opakovaně měněna a doplňována a také v masovém měřítku porušována, obcházena a široce a svévolně interpretována. Na druhou stranu je třeba poukázat na fakt, že vina za nesplnění hlavního úkolu neleží v převážné části na samotném zákonodárném sboru. Ten již od počátku své činnosti znamenal určité zrcadlení sporů a následující krize odehrávající se ve vládě a na půdě Národní fronty, čemuž odpovídala i jeho nečinnost při...
|
|
|
Ústavodárné Národní shromáždění v letech 1946-1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
ÚSTAVODÁRNÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ V LETECH 1946-1948 ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá činností Ústavodárného Národního shromáždění v letech 1946- 1948. Zaměřuje se na vznik tohoto zákonodárného sboru, a to zejména z hlediska právních základů, na kterých byl tento druhý poválečný parlament založen. Činnost Ústavodárného Národního shromáždění rozděluje práce dle hlediska věcného a časového. Po věcné stránce tak práce rozlišuje činnost zákonodárnou a činnost ústavodárnou, z hlediska časového je pak rozhodným okamžikem politická krize vrcholící v Únoru 1948. Stěžejní část práce je věnována období tzv. boje o ústavu, když tento boj je možno v širším kontextu označit za boj o podobu a další směřování celé země. KLÍČOVÁ SLOVA Ústavodárné Národní shromáždění, boj o ústavu, Únor 1948, Ústava 9. května
|
|
|
Ústavodárné Národní shromáždění v letech 1946 - 1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
99 ZÁVĚR Předkládaná práce si v úvodu položila několik otázek, na které měly být v jednotlivých kapitolách nalezeny odpovědi. Na hlavní z nich, sice na otázku, zda Ústavodárné Národní shromáždění splnilo zadání k vypracování a přijetí nové ústavy, je třeba odpovědět záporně. Formálně ÚNS svůj hlavní úkol splnilo, nicméně Ústava 9.května z výše popsaných důvodů nemůže být považována za ústavu demokratického právního státu, obsahující ve svých ustanoveních garanci základních lidských práv a svobod, nezávislou justici, dělbu moci a další instituty právního státu. Na druhou stranu se dá souhlasit s názorem, že i přes únorové události zakotvovala spíše poměry předúnorové, což by se s jistou dávkou zjednodušení dalo považovat za splnění zadání spočívající v ústavním zakotvení poválečných změn. Následující léta však tento částečný úspěch poněkud mění. Přebíráním sovětských vzorů je ústavní listina opakovaně měněna a doplňována a také v masovém měřítku porušována, obcházena a široce a svévolně interpretována. Na druhou stranu je třeba poukázat na fakt, že vina za nesplnění hlavního úkolu neleží v převážné části na samotném zákonodárném sboru. Ten již od počátku své činnosti znamenal určité zrcadlení sporů a následující krize odehrávající se ve vládě a na půdě Národní fronty, čemuž odpovídala i jeho nečinnost při...
|
host ::
RSS.