|
|
"I feel like an alien" - migrace filipínských žen do ČR a smíšená manželství
Kotrbatá, Adéla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce reaguje na trend filipínské migrace, který je z ekonomických důvodů zčásti podporován i filipínskou politikou, především za účelem pracovní příležitosti migrantů v zahraničí. Autorka se soustředí na migraci, která není primárně pracovní, ale partnerská, zaměřuje se na filipínské ženy, které do České republiky přijíždějí za svými manželi. Závěry práce vznikly na základě pěti hloubkových rozhovorů s filipínskými migrantkami, v nichž byly identifikovány strategie volby a významné okamžiky v konstruovaných narativních obrazech skutečnosti. V procesu migrace byla identifikována změna genderové moci, která ale neprobíhala fluidně. Gender je zde vnímán jako ukotvený v institucích a ve společenských vztazích, které nejsou závislé na prostoru. V tomto konkrétním případě se ukotvenost projevuje v instituci rodiny. Rodinné vazby přetrvávají i přes prostorovou vzdálenost. Je zde vnímán rozdíl mezi životními příběhy a strategiemi žen, které už měly dříve možnost migrovat do vyspělé země a rozšířit si tak svou genderovou moc, a žen, pro které je Česká republika první zemí, kam z Filipín odjely a staly se tak ekonomicky a částečně i společensky závislé na svém manželovi.
|
|
|
Rakovina jako strašák, aneb jak se pacienti s nádorovým onemocněním učí zacházet se svou nemocí
Spíralová, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na důležité téma dnešní doby, kterým je rakovina. Popisuje tuto zákeřnou nemoc z pohledu sociálního, tedy z pohledu toho, jaké dopady má nemoc na život ve společnosti, ale i na postavení nemocného jedince v ní. Rakovina je spojena se silnými konotacemi, které vyplývají z pohledu, jaký tvoří média a spolčenost. Je to primárně status bojovníka, který je dominantní i tím, jak je nemoc komunikována v rodině a jak je na ni pohlíženo. Pacient s rakovinou alias bojovník je člověk, který má rakovinu, ale nepřestává být aktivní, bojuje s nemocí, ale nezapomíná na svůj život a dál pracuje, žije společensky atd. Takovéto chování je od něho často očekáváno rodinou i blízkými, ale rakovina je nemoc, která působí velice často bolest a obavu o vlastní život a nemocný se tak musí potýkat nejen s ní, ale i s naplněním představy bojovníka pro své blízké. Dále bude ukázáno, jak s nemocí pracují samotní pacienti, jak se "učí být nemocnými" i jak nemoc dále začleňují do své biografie, jako velice zásadní událost ve svém životě a jak její vznik, jehož představa není zcela jasná, dávají do vztahu se svým životem a její vznik spojují s určitým typem trestu, který jim byl dán za "nevhodné" chování. Tato konstrukce tak bude částečným nahlédnutím do sociálního konstruktivismu i a částečně i do práce s...
|
|
|
Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů
Pavlačková, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů" se primárně věnuje vietnamské komunitě a jejímu pohybu po Praze. Je inspirována projektem spojeným s osobou Waltera Benjamina, který si při pobytu v Paříži vedl poznámky o místech, kde se pohyboval. Přestože jsou Vietnamci vděčným tématem v médiích, nedomnívám se, že je veřejnost dostatečně o této komunitě informována. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, v rámci něhož proběhlo 5 polostrukturovaných narativních rozhovorů v jedné vietnamské rodině žijící dlouhodobě v Praze. V první části se věnuje historii vietnamské imigrace na území ČR a současné situaci, dále se zabývá teoretickými východisky a krátkým vymezením používaných pojmů. Druhá část blíže rozebírá použitou metodologií a průběh jednotlivých rozhovorů. Odkazuje také na literaturu zabývající se tímto tématem a na již proběhlé výzkumy. Poslední část blíže charakterizuje jednotlivé respondenty a jejich pohyb po Praze, zároveň také analyzuje respondenty mezi sebou a snaží se najít určité podobnosti, tendence a charakteristiky. Nedílnou součástí práce jsou i přiložené mapy, které vizuálně zachycují pohyb respondentů a slouží k lepší ilustraci zmiňovaných míst pro čtenáře.
|
|
|
Politika v životech seniorů v domově důchodců
Proksch, Pavel ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce pojednává o voličské skupině seniorů v institucionální péči. Tato skupina seniorů se může cítit vyloučena ze společenského dění a čelí také, díky vyššímu věku a zhoršenému zdravotnímu stavu, řadě problémů, které mohou limitovat její zájem o politiku. Svou roli sehrává také specifické prostředí instituce domova seniorů, které má na identitu a sebepojetí jeho klientů podstatný vliv. Práce se tak snaží přiblížit motivy seniorů k účasti ve volbách, možnosti přístupu ke zpravodajství prostřednictvím médií, předvolební politické agitace, které v domově probíhají, a diskuse mezi seniory o politice. Snahou bylo také popsat organizaci voleb a atmosféru, která při nich panuje v domově. Je vylíčen vztah seniorů k mladším generacím a svým potomkům a reflexe postavení seniorů ve společnosti. Klíčový je pro práci osobní pohled seniorů na svou budoucnost. Teoreticky se práce snaží popsat jak procesy spojené se stárnutím, tak obecná specifika vztahu politiky a seniorů. Výzkumnou část představuje kvalitativní výzkum, tvořený 12ti rozhovory který proběhl, v Domově pro seniory Pohoda Chválkovice v Olomouci.
|
|
|
Genderově stereotypní optika ve výchově několika pražských rodin
Novotná, Barbora ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou genderových stereotypů v souvislosti s rodičovskou výchovou. Práce je založena na kvalitativním výzkumu a analýze jedenácti polo-strukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří vychovávají nejméně dvě děti různého pohlaví. Zaměřuji se na vztah mezi identifikovanými genderovými stereotypy ve výchově a výchovným stylem rodičů. Dále se zaměřuji na genderově stereotypní postoje otců a matek v rámci jednotlivých rodin. Na základě analýzy rozhovorů docházím k závěru, že genderové stereotypy ve výchově a celkově genderově stereotypní optika náhledu na svět je pozorovatelná u všech rodin, bez ohledu na výchovný styl. Rozdíly mezi rodinami s různými způsoby výchovy nalézám především v míře uvědomování si těchto genderově stereotypních postojů a míře aktivního předávání těchto postojů svým dětem.
|
|
|
Mushrooms and Slag Heaps: Symbolic Processes and Practices of Group Boundaries Defining in Kukolice
Hrčková, Jana ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Frantová, Veronika (oponent)
Hlavným problémom textu je téma symbolických procesov a praktík vytvárania skupinových hraníc komunity v Kukoliciach. V obci je u obyvateľov pozorovateľné silné vymedzovanie sa voči susednej skupine Poliakov, s použitím rôznych naratívov a predstáv. Ústredným cieľom práce je snaha o porozumenie a vysvetlenie daného stavu. V texte sa pri analýzach a interpretáciách empirických dát pracuje najmä s teoretickými východiskami Cohenovej knihy The Symbolic Construction of Community, Saidovho Orientalizmu a Eliasovho úvodu k The Established and the Outsiders. Výskum bol uskutočnený v oblasti Frýdlantského výbežku, v obci o veľkosti 390 obyvateľov hraničiacej s Poľskom. Boli pri ňom využité najmä neštrukturované rozhovory, zúčastnené pozorovania a analýzy mediálnych a úradných dokumentov. Počas analýzy sa ukázalo, že Poliaci prenesene splynuli s obrazmi bane a elektrárne, špiny, chudoby a nižšej civilizačnej úrovne, ktoré sú pripisované poľskému územiu za hranicou - zodpovedajúc Taussigovmu konceptu mimesis.
|
|
|
Proměny trampingu po roce 1989
Pokorná, Kateřina ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Synaková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce "Proměny trampingu po roce 1989" se zabývá změnami, kterými prošlo trampské hnutí po pádu komunistického režimu. Trampové byli před rokem 1989 pronásledováni a mohli se pouze velmi omezeně svobodně projevovat. Práce se snaží odpovědět na otázku, jak se trampové vyrovnali se svobodou, a jak změnila samotné hnutí. Výzkum byl proveden kvalitativním způsobem, protože se současnému trampingu odborná literatura téměř nevěnuje. V rozhovorech je postupováno podle metody autobiografického narativního rozhovoru. Ta umožňuje analyzovat změny, které informátoři zmínili, v kontextu jejich životního příběhu. V empirické části práce jsou představeny proměny trampingu, jejich důvody a hodnocení z pohledu vypravěčů. Tato část se také věnuje samotnému vlivu trampingu na jejich život a proměnám jejich vnímání hnutí v průběhu života. Přestože není v dnešní době tramping oficiálně zakázaný, zažívá podle trampů značná příkoří ze strany ochránců přírody. Musí se také vyrovnávat s výrazným úbytkem členů, jejichž řady porevoluční generace trampů nedokáže doplnit. Mimo informací o proměnách hnutí vyplývá z rozhovorů i nečekaně silný vztah subjektů k trampingu a jeho zásadní vliv na celý jejich život.
|
|
|
Význam materiálních objektů v ulici Ječné z pohledu jednotlivce a sociální biografie stavby Ječná 39a
Strecková, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Význam materiálních objektů v ulici Ječné z pohledu jednotlivce a sociální biografie stavby Ječná 39a" se věnuje sociálními významu hmotných objektů, přičemž toto téma je, jak název napovídá, zkoumáno na materiálním prostředí velmi frekventované pražské ulice Ječné. V práci vycházíme z myšlenky, že lidé chápou a dávají smysl hmotným objektům na základě jejich ukotvení v rámci meziskupinových sítí, které tvoří součást jejich sociální identity. Způsob, jakým jednotlivci (či skupiny jednotlivců) materiálním objektům rozumí, je navíc podmíněn také časoprostorovým kontextem. První zmíněnou tezi blíže zkoumáme na základě dat získaných z interview s obyvateli ulice Ječné, kde analyzujeme, jak tito dané materiální prostředí interpretují a jak se tyto interpretace různí nebo shodují. Hledisko, kdy se může porozumění hmotnému objektu měnit v čase, potom blíže rozebíráme na stavbě Ječná 39a, kde na základě teorie Igora Kopytoffa zkoumáme její sociální biografii. Cílem bakalářské práce je ukázat, že i dopravně vytížená ulice, zdánlivě bez většího společenského významu, může mít sociální signifikantnost právě v tom, jakým způsobem se k jejímu materiálnímu prostředí lidé vztahují.
|
|
|
Burn it and that's it? "Funeral without a ceremony" from the survivors' perspective
Gajdoš, Adam ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Česká tlač v posledných rokoch opakovane informovala o stúpajúcom počte pohrebov bez obradu. Medzi interpretáciami zhruba tridsaťpercentného podielu pohrebov bez akéhokoľvek verejného obradu sa objavovali úvahy, ktoré tento jav vysvetľovali stratou vysokou mierou sekularizácie, dezintegráciou sociálnych väzieb, či tabuizáciou smrti v modernej spoločnosti. Predkladaná práca si kladie za cieľ preklopiť interpretačnú perspektívu a analyzovať jav "pohrebu bez obradu" z perspektívy zmysluplne konajúceho aktéra. Na základe analýzy desiatich pološtrukturovaných rozhovorov autor 1) identifikuje východiská rozhodovania (motivácie, postoje, situačné faktory), ktorými respondenti legitimizujú voľbu formy pohrebu; a 2) systematicky rozoberá a interpretuje rituálne praktiky a symbolickú činnosť (ritualizácie), ktoré na smrť zosnulého pochovaného bez obradu nadväzovali. Podrobná analýza príbehov respondentov ukazuje, že pohreb bez verejného obradu organizovaného pohrebnou službou zďaleka neznamená, že smrť je prostá rituálu, ktorý by skúsenosť straty pomáhal zmysluplne rámcovať. V záverečnej úvahe nad Walterovými ideálnymi typmi prístupu k smrti (Walter 1996) dospieva autor k záveru, že popri prevažne modernom kontexte umierania a pochovávania v súčasnom Česku predstavuje odmietnutie profesionálnych služieb...
|
|
|
Vyjednávání limitů - limity vyjednávání. Případová studie sítě aktérů ovlivňujících podmínky splouvání Teplé Vltavy na území NP Šumava
Endrštová, Veronika ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
V diplomové práci se zabývám problematikou vyjednávání podmínek ochrany přírody a způsobu legitimizace rozhodovacích procesů a přijatých opatření. Na konkrétním případu kontroverze ohledně podmínek splouvání Teplé Vltavy v NP Šumava sleduji, jaké sítě lidských i ne-lidských aktérů ovlivňují podobu vyjednávání a jakou roli v něm hrají. Prostřednictvím kvalitativní analýzy polostrukturovaných rozhovorů a dokumentů odhalují klíčové faktory, které ovlivňují výchozí pozice aktérů. Jako nejdůležitější se v tomto ohledu jeví způsob pojetí přírody a vztah k místu. V obou případech se snažím porozumět tomu, jak aktéři tyto faktory interpretují a jaké souvislosti se s tím ve vztahu k případu pojí. Pomocí identifikovaných faktorů dále analyzuji případ jako takový a zaměřuji se přitom na způsob, jakým aktéři využívají politiku a expertýzu coby strategie vyjednávání. Práci jako celek zakládám na teorii sociální konstrukce reality (Berger and Luckham 1999) a teorii sítí aktérů (Latour 2003). Klíčová slova: ochrana přírody, síť aktérů, vyjednávání, rozhodovací procesy, vodáctví, perlorodka, Teplá Vltava, NP Šumava
|
host ::
RSS.