|
|
Genderové rozdíly ve svědectvích z Osvětimi
Navrátilová, Kristýna ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá svědectvími z doby holokaustu. Jejím cílem bylo porovnat dvě vybraná svědectví přeživších, najít hlavní témata a porovnat tato svědectví i z hlediska genderu. Ke stanovení hlavních témat jsem použila 17 svědeckých výpovědí, které jsem přečetla. V první části práce se zabývám vývojem vnímání svědectví v čase, vztahem holokaustu a genderu a svědectvím jako žánrem. Ve druhé části analyzuji svědectví Elieho Wiesela a Edith Egerové. Hledala jsem společné rysy i rozdíly v prožívání věznění. Vybrala jsem událost, která hrdiny během dospívání v táboře zásadně ovlivnila a zabývala se i jejich vývojem před válkou a po válce. Jako zásadní pro jejich přežití se jeví přítomnost blízké osoby v táboře a poté jejich schopnost odmítnout vinu za to, co jim stalo. Oba aktéři také dokázali uplatnit zkušenosti z let věznění ve svém profesním životě po válce. Z hlediska genderu se svědectví Elieho Wiesela a Edith Egerové zásadně neliší, naopak jsou si velmi podobná. Gender tedy na přežití těchto svědků neměl zásadní vliv.
|
|
|
Dospělé ženy s poruchou příjmu potravy
Zachová, Jana ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
této diplomové práce je co možná nejlépe porozumět jedinečné zkušenosti dospělých žen poruchou příjmu potravy a identifikovat klíčová témata, které se s tuto práci byl zvolen kvalitativní přístup. Jako konkrétní metoda byla vybr fenomenologická analýza, jejíž záměrem je porozumění žité zkušenosti člověka. Výzkumný vzorek tvoří pět žen, které se nyní nacházejí ve věku odpovídající střední dospělosti. Každá nich má zkušenost s dlouhotrvající poruchou příjmu potravy. Sběr dat probíhal za pomoci polostrukturovaných rozhovorů a následná analýza odpovědí respondentek probíhala ve dvou Nejdříve zkušenost žen í́ přičemž byly zdůrazněny podstatné společná témata a kategorie zkoumaných osob. Konkrétně se jedná o nefunkční rodinné prostředí a trauma, sycení základních potřeb zástupným způsobem, objektifikaci, ištění byla následně ukotvena teoretickými koncepty a již Klíčov poruchy příjmu potravy, střední dospělost, interpretativní fenomenologická analýza, životní příběh, zkušenost
|
|
|
Možnosti psychobiografie v českém kulturní prostředí
Flíčková, Aneta ; Brummer, Martin (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku aplikace psychologických teorií v rámci tvorby psychobiografického textu. Nejdříve popisuji historické pozadí vývoje psychobiografického přístupu a hlavní metodologické postupy v psychobiografickém výzkumu. Poté následuje rozboru jednotlivých kategorií, které byly u této interpretace použity. Návrhy interpretací pro tvorbu budoucího psychobiografického textu vznikaly z textu ryze autobiografického (dostupné paměti analyzovaných osobností). Pracuji zde s tématem psychobiografie jako se základní metodou psychologického zkoumání, které aplikuji na přední politiky československé politické scény v první polovině dvacátého století. Jmenovitě se jedná o doktora práv Karla Kramáře, profesora Edvarda Beneše a novináře Jiřího Stříbrného. Zvolené psychologické optiky, skrze které jsou tyto analyzované prameny interpretovány, jsou Kohutova teorie o tvorbě self a Adlerova teorie zabývající se úsilím o nadřazenost. Tyto interpretace jsou v závěrečné kapitole této diplomové práce kriticky zhodnoceny a je popsána využitelnost daných pramenů pro další psychobiografické zkoumání. Výstupem práce je zjištění, že možnosti interpretace jsou do velké míry závislé na schopnostech badatele. Je nutné, aby badatel vhodně zvolil interpretační rámec, který by byl následně pro analyzovaná data...
|
|
|
Charakteristika snů u lidí s úzkostí
Korábová, Sára ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá charakteristikami snů u lidí s úzkostí. Snové charakteristiky, kterými jsou emoce ve snech, snové obsahy, výbavnost snů a postoje ke snům, jsou sledovány u lidí s úzkostí (N=36) a srovnávány s intaktní populací (N=28). V teoretické části je prostor věnován úzkosti a snům, výzkumná část se potom zaměřuje na výběr metod, samotný proces sběru dat, výsledky a diskusi. Účastníci byli v rámci studie rozděleni pomocí inventáře STAI do skupiny lidí s úzkostí či bez úzkosti, rozřazovacím kritériem byla hladina rysové úzkosti. Následně účastníci vyplňovali své sny do online snového deníku po dobu dvou týdnů a v průběhu sběru dat byli ještě kontrolně testováni na míru aktuální úzkosti. Bylo zjištěno, že lidi s úzkostí mají emočně negativněji zabarvené sny a i postoje ke snům těchto lidí se v několika ohledech liší (v oblasti důležitosti, pozitivity, výbavnosti a obav ze snů). Odlišnosti byly zaznamenány i v četnosti určitých kategorií snových obsahů (kategorie postav, agresivních interakcí, neštěstí a negativních emocí). Vliv úzkostnosti na frekvenci a délku snů se neprokázal jako významný. Cílem práce bylo komplexně popsat charakteristiky snů u lidí s úzkostí, zkoumat tyto charakteristiky optikou jedinců s vysokou úzkostností spíše než jedinců s diagnostikovanou úzkostnou...
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Analýza rychlosti cyklistů ve věkové kategorii 10 až 15 let
Valentová, Hana ; Semela, Marek (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou rychlosti cyklistů ve věkové kategorii 10 až 15 let. Zhodnocuje rozdíly v konstrukci dětských kol, popisuje vztah dítěte a jízdního kola, druhy a velikosti dětských jízdních kol. Charakterizuje postup při analýze nehod jízdních kol. Nedílnou součástí jsou statistická data z oblasti nehodovosti cyklistů a zhodnocení současných poznatků dané problematiky v této věkové kategorii. Hlavním záměrem této práce je zpracovat analýzu rychlosti cyklistů pro jednotlivé věkové kategorie a vyhodnotit tento soubor. Získané měření bude doplněno o měření dosažitelného brzdného zpomalení cyklistů ve věku 10 až 15 let. Smyslem této závěrečné práce je rozšíření materiálů pro soudní znalectví v oblasti dopravy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zdroje štěstí seniorů žijících v domově důchodců
Kovalová, Diana ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu štěstí seniorů žijících v domově pro seniory. Zaměřuje se především na to, jak lidé žijící v pečovatelském domě štěstí vnímají a odkud ho čerpají. Díky těmto hlavním chvílím lidského života, kdy se cítí člověk opravdu šťastně, dokáže pak jedinec zvládat těžké momenty, které s sebou stáří a úbytek sil přináší (horší zdravotní stav, ubývající sociální vazby, strach ze smrti atd.). Otázkami péče a spokojenosti je důležité se zabývat nejen z důvodu toho, že se toto téma jednou dotkne úzce každého z nás, ale vzhledem k postupujícímu vyššímu průměrnému věku populace a délce dožití se tyto otázky stávají čím dál aktuálnějšími. V neposlední řadě byla cílem práce snaha ukázat, jak velký vliv na seniora má prostředí, ve kterém žije a jak je důležité zlepšovat kvalitu života a poskytované péče v domovech pro seniory s cílem maximální spokojenosti jejich klientů. Práce je rozdělena na dvě základní části. V teoretické části je představeno téma stáří a stárnutí, dále periodizace stáří, projevy stárnutí a adaptace jedince na toto období. Dalším tématem práce je štěstí, jeho charakteristika, pojetí a jeho zdroje. V neposlední řadě jsou zde uvedeny výzkumy (jak v českém prostředí, tak i v zahraničí), které přinášejí zjištěné poznatky k tématu této práce. V empirickém oddílu je...
|
|
|
Prožívání atopického ekzému z perspektivy mladých dospělých žen
Poláková, Erin ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Předložená diplomová práce je zaměřena na problematiku atopického ekzému. Cílem práce bylo zmapovat zkušenosti mladých dospělých žen s atopickým ekzémem, a to s důrazem na jejich subjektivní prožívání tohoto onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část práce uvádí čtenáře do tématiky. Vymezuje pojem atopický ekzém, popisuje jeho specifika, formy, etiopatogenezi a možnosti léčby. Dále se zabývá psychosomatickým přístupem jako jedním z možných nahlížení na toto onemocnění. V teoretické části jsou rovněž zohledněny psychosociální aspekty atopického ekzému včetně vlivu diagnózy na kvalitu života dospělých pacientů. Na teoretickou část navazuje část empirická. Zde jsou prezentovány výsledky kvalitativní studie, v jejímž rámci bylo realizováno osm polostrukturovaných rozhovorů s mladými dospělými ženami, kterým byl v průběhu života diagnostikován atopický ekzém. Analýzou získaných dat bylo identifikováno devět hlavních kategorií, které zachycují individuální prožitky žen s atopickým ekzémem. Jedná se o kategorie specifika ekzému, spouštěcí faktory, ekzém překážkou, emoce spojené s ekzémem, metody zvládání ekzému, reakce okolí, ekzém a partnerský vztah, zkušenost se zdravotnickým systémem a přínosy ekzému. V závěru práce jsou získaná data komparována s teoretickými...
|
host ::
RSS.