|
|
Predispozice k rakovině plic u pacientů s cystickou fibrózou.
Kulichová, Kristýna ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Canová, Nikolina (oponent)
Cystická fibróza je dědičné onemocnění, které postihuje obzvláště dýchací a trávicí soustavu. Ačkoliv je onemocnění dosud nevyléčitelné, díky pokrokům v terapii došlo ke zlepšení kvality života pacientů s cystickou fibrózou a rovněž k prodloužení jejich života. S narůstajícím věkem pacientů však narůstá i riziko rozvoje rakoviny. Ukazuje se, že pacienti trpící cystickou fibrózou pravděpodobně mají zvýšené riziko rozvoje rakoviny zažívacího ústrojí. Obecně nejpostiženějším orgánem přitom bývají plíce, které jsou často kolonizovány bakteriemi. V této rešerši se budu zabývat nejprve popisem samotné rakoviny a cystické fibrózy, poruchami, které cystickou fibrózu provází, dále jak by mohl být rozvoj rakoviny spojen s cystickou fibrózou, a v poslední části se pokusím rozebrat spojitost mezi cystickou fibrózou a rakovinou plic.
|
|
|
Význam estrogenového receptoru spřaženého s G proteinem (GPER) pro rakovinu prsu
Říhová, Adéla ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Spálenková, Alžběta (oponent)
Rakovina prsu představuje nejčastěji diagnostikovanou formu maligního onemocnění u žen. Její progrese je ovlivněna steroidním hormonem estrogenem, který působí prostřednictvím tří receptorů, estrogenového receptoru alfa (ERα), estrogenového receptoru beta (ERβ) a estrogenového receptoru spřaženého s G proteinem (GPER). Zatímco ERα a ERβ jsou jaderné receptory, které regulují expresi cílových genů, tak GPER je membránový receptor, který zprostředkovává rychlé mimojaderné signalizace. Z hlediska terapie je analýza exprese estrogenových receptorů klíčová, jelikož jejich přítomnost výrazně ovlivňuje úspěšnost léčby. Zdá se, že exprese GPER v rakovinných buňkách zhoršuje prognózu. Na základě dostupné literatury jsem shrnula hlavní signální dráhy aktivované klasickými estrogenovými receptory a GPER v buňkách rakoviny prsu, a jejich vliv na proliferaci a progresi karcinomu. Dále jsem se zaměřila na různé mechanismy, kterými může GPER přispívat ke vzniku rezistence na tamoxifen, což je nejčastěji užívané léčivo proti rakovině pozitivní na estrogenový receptor. Klíčová slova: GPER, estrogenový receptor, ERα, ERβ, karcinom prsu, receptor spřažený s G proteinem
|
|
|
Studium vazebné interakce tyrosinkinasových inhibitorů se sérovým albuminem
Rodová, Marie ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
jsou protinádorová léčiva užívaná k léčbě pacientů s karcinomem štítné žlázy v případě vandetanibu a v případě sunitinibu pro pacienty renálním buněčným karcinomem, gastrointestinálním stromálním tumorem a nádorem slinivky břišní. Patří do skupiny tyrosinkinasových inhibitorů a jejich aktivita spočívá antiangiogenních účincích a inhibici proliferace a přežití nádorových buněk prostřednictvím VEGFR a u vandetanibu ještě navíc prostřednictvím EGFR a RET. V předkládané diplomové práci byla studována vazebná interakce sérového albuminu TKI sunitinibem a vandetanibem za použití BSA, HSA a krevní plasmy. Kromě rozdílu různými sérovými albuminy (čistý B čistý H i povaha a lokalizace vazebné interakce. Dále byl studován vliv přítomnost dalších ligandů a fotosenzitivita samotného sunitinibu. Za použití spektroskopických metod, jako je UV VIS absorpce nebo fluorescenční zhášení, byly stanoveny Stern BSA a HSA. Data zhášení VIS absorpce naznačovaly tvorbu komplexu BSA je dostačující pro účinný přenos léčiva do jeho specifického cílového místa prostřednictvím krevního oběhu. Silná vazebná afinita byla potvrzena i metodou HPLC za použití centrifugačních filtrů. Z termodynamických parametrů bylo pro oba TKI při vazbě SA i BSA předpovězeno primární zapojení hydrofobních interakcí. Data zhášení přítomnosti markerů...
|
|
|
Vliv pH a dalších faktorů na metabolické přeměny tyrosinkinasových inhibitorů.
Čillíková, Olívia ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Čermáková, Michaela (oponent)
Cílená protinádorová terapie je novodobým efektivním přístupem k léčbě nádorových onemocnění. Tento typ léčby zahrnuje několik skupin protinádorových léčiv. Druhou nejčastěji využívanou skupinou cílených chemoterapeutik jsou inhibitory tyrosinkinas. Jedná se o nízkomolekulární látky, které cíleně zasahují do určitých signalizačních drah nádorové buňky a tím inhibují její růst, proliferaci a angiogenezi. Zástupci této skupiny léčiv jsou např. vandetanib a sunitinib. Vandetanib se primárně využívá k léčbě medulárního karcinomu štítné žlázy a sunitinib byl schválen pro léčbu gastrointestinálního stromálního tumoru a pro léčbu pokročilého renálního karcinomu. Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem pH a teploty na in vitro metabolismu sunitinibu a vandetanibu pomocí enzymů v první fázi biotransformace. Při experimentech byly použity různé jaterní mikrozomy z premedikovaných a kontrolních potkanů. Pro porovnání byly využity lidské a potkaní rekombinantní cytochromy P450. Primárním účelem experimentů bylo nalezení experimentálního pH a teplotního optima jejich in vitro metabolismu. V rámci těchto experimentů byl zkoumán i vliv pH a teploty na samotná léčiva a jejich stabilitu. Ovlivnění metabolismu vandetanibu a sunitinibu pomocí pH a teploty bylo analyzováno pomocí vysokoúčinné kapalinové...
|
|
|
Molekulární biomarkery účinnosti protinádorových léčiv v experimentálních modelech a u pacientů se solidními nádory
Šeborová, Karolína ; Václavíková, Radka (vedoucí práce) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent) ; Indra, Radek (oponent)
Souhrn Karcinom ovarií je heterogenní skupinou onemocnění zpravidla epiteliálního původu. Naprostá většina diagnostikovaných případů je tzv. high-grade serózní karcinom, který tvoří přes 80 % všech odhalených případů. Karcinom ovarií je jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen na gynekologické malignity. Hlavními příčinami vysoké úmrtnosti je diagnostika onemocnění až v pozdějších fázích onemocnění z důvodu dlouhodobého bezpříznakovému průběhu. Druhou důležitou příčinou je rozvoj mnohočetné rezistence k podávané léčbě, která je stále u většiny pacientek založena na kombinaci paklitaxelu a platinových derivátů - cisplatina či karboplatina. Toto jsou jedny z důvodů, které motivují vědce k hledání nových biomarkerů, které by mohly pomoci odhalit onemocnění v brzkých stádiích, nebo sledovat úspěšnost léčby a předpovědět rozvoj rezistence. Molekulární charakterizace nádorových onemocnění obecně může také objevit nové terapeutické cíle. Rozvoj rezistence, k již existujícím léčivům podněcuje směřování vědců k přípravě nových léčiv, které by byly zejména účinné proti již rezistentním nádorům. Hlavním cílem předkládané práce bylo rozšířit informace o molekulárním profilu karcinomu ovarií, odhalit prognostické a prediktivní molekulární biomarkery ovariálního karcinomu a identifikovat geny hrající roli ve vzniku a...
|
|
|
Studium metabolismu inhibitorů tyrosinkinas a mechanismu jejich protinádorového účinku
Vavrová, Katarína ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Ječmen, Tomáš (oponent)
Jelikož se inhibitory tyrosinkinas staly široko používanými protinádorovými léčivy, podrobné popsání a pochopení jejich farmakokinetického profilu je zásadní pro zlepšení výsledků léčby. Hlavním orgánem zodpovědným za metabolismus léčiv jsou játra, proto jsme studovali metabolizmus v jaterních mikrozomech zvířecích modelů a lidí. Objasnění, které jaterní enzymy, konkrétně které isoformy cytochromů P450 (CYP), jsou zapojeny do metabolismu vandetanibu, cabozantinibu a lenvatinibu může být klíčové v onkologické praxi, protože se dané protinádorové léčiva podávají v kombinaci s jinými léky. To může představovat riziko vzniku lékových interakcí, které mohou ve výsledku vést ke snížení účinnosti nebo zvýšení toxicity související s léčivem. Pro toto objasnění metabolismu námi vybraných protinádorových léčiv v lidských játrech byly postupně využity stejné přístupy a to korelační analýza pomocí lidských jaterních mikrosomů od 12 různých dárců, inhibiční studie, a použití rekombinantních isoforem CYP. Pro objasnění metabolismu vandetanibu v potkaních játrech byl navíc použit přístup s mikrosomy zvířat, které byly premedikovány induktory jednotlivých isoforem CYP. Prvním z inhibitorů tyrosinkinas, na který jsme se v naší laboratoři zaměřili, byl vandetanib. V první publikaci jsme různými přístupy objasnili...
|
|
|
Úloha glutathionu v metabolismu rostlin vystavených kontaminantům životního prostředí.
Rychnová, Andrea ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Indra, Radek (oponent)
Ke kontaminaci životního prostředí léčivy dochází v současné době neudržitelným tempem. Je veřejným zájmem, aby xenobiotika, dostávající se nejen do odpadní, ale i podzemní a pitné vody, byla odstraňována z kontaminovaného prostředí efektivně a ekologicky. Nadějnou metodou je fytoremediace, která může splňovat dané nároky. Dalším problémem současné doby je rostoucí nedostatek vody a s ní spojená otázka, zda je možné recyklovat odpadní vodu a využívat ji k závlahám hospodářských plodin. Jakým způsobem metabolismus rostlin reaguje na léčiva, mohou objasnit biomarkery oxidačního stresu, který je xenobiotiky způsobován. Mezi ně se řadí aktivita enzymů spojených s detoxifikačním a antioxidačním systémem rostlin. V této práci byl v rostlinách kukuřice (Zea mays L., DKC 3969) pěstovaných ve sterilních podmínkách in vitro sledován vliv v současné době stále více používaných antidepresiv (buspironu, sulpiridu a paroxetinu). Práce byla soustředěna na enzymy spojené s metabolismem glutathionu a na askorbátperoxidasu (APX). V listech rostlin byla aktivita glutathion-S-transferasy (GST), konjugačního enzymu II. fáze biotransformace xenobiotik, vlivem všech léčiv zvýšena. Kromě toho byla nativní elektroforézou detekována isoforma GST indukovatelná léčivy. V listech rostlin studovaná xenobiotika snížila aktivitu...
|
|
|
Nanočásticové formy cabozantinibu - příprava a charakterizace
Fürbacherová, Pavlína ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
Nádorová onemocnění patří hned po kardiovaskulárních potížích k nejzávažnějším problémům moderní medicíny. V souvislosti s řešením tohoto problému došlo v uplynulých letech k rozvoji tzv. cílené terapie, která při léčbě využívá nanočástice, které mají za cíl zefektivnění léčby rakoviny. Jednou z testovaných nanočástic je protein apoferritin, přirozeně se vyskytující v těle jako transportní a zásobní protein. Apoferritin má ve své struktuře dutinu, do které je možné cytostatikum inkorporovat. Jeho struktura je navíc silně závislá na hodnotě pH, díky čemuž je možné jednoduše ovlivnit inkorporaci léčiva a jeho následné uvolnění v požadovaném místě. Tyto vlastnosti dělají z apoferritinu vhodný potenciální nanotransportér. Léčivem, sledovaným v této diplomové práci, je cytostatikum cabozantinib. Jedná se o tyrosinkinasový inhibitor, používaný při léčbě pokročilého metastazujícího medulárního karcinomu štítné žlázy, hepatocelulárního karcinomu a refrakterního renálního karcinomu. Byla optimalizována příprava komplexu cabozantinibu inkorporovaného v apoferritinu a následně bylo sledováno uvolňování léčiva z apoferritinu a metabolismus tohoto komplexu pomocí jaterních mikrosomů a cytochromů. Předkládané výsledky ukazují, že nejvhodnějším z testovaných způsobu přípravy komplexu cabozantinibu s apoferritinem...
|
|
|
Vliv potkaních enzymů na metabolismus tyrosinkinasových inhibitorů in vitro a in vivo
Škriabová, Simona ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Ptáčková, Renata (oponent)
Inhibitory tyrosinkinas jsou malé molekuly perorálně dostupných, dobře tolerovaných a celosvětově schválených léků pro léčbu několika typů nádorů. Mezi tyto léčiva patří vandetanib, cabozantinib a lenvatinib, které se využívají pro léčbu rakoviny štítné žlázy. Vandetanib a cabozantinib jsou léčiva schválená pro léčbu medulárního karcinomu štítné žlázy a lenvatinib je schválený pro léčbu diferencovaného karcinomu štítné žlázy. V předkládané diplomové práci byl studován in vitro a in vivo metabolismus vandetanibu, cabozantinibu a lenvatinibu. Pro studium in vitro metabolismu byly použité mikrosomy izolované z jater potkanů premedikovaných pregnenolonkarbonitrilem a pro studium in vivo metabolismu byly použity vzorky plasmy a moči potkanů premedikovaných jednotlivými tyrosinkinasovými inhibitory. Vzniklé metabolity byly analyzovány vysokoúčinní kapalinovou chromatografii a následně identifikovány pomocí metody hmotnostní spektrometrie. Při studiu in vitro metabolismu, kdy byly ke vzorkům přidané NADPH a kofaktory (kyselina glukuronová a glutathion) bylo zjištěno, že se u všech třech léčiv tvořilo nejvíce metabolitů při delší době inkubace a zároveň bylo zjištěno, že kyselina glukuronová a glutathion mohou ovlivňovat strukturu, vlastnosti a funkce enzymu CYP3A4. Během in vivo experimentu byly v této...
|
|
|
Příprava mitotických inhibitorů ve formě nanotrasportérů
Meskařová, Veronika ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Rakovina patří k nejrozšířenějším onemocněním, se kterým se podle statistik setká každý třetí člověk. Jedná se o onemocnění vznikající náhlým růstem a rychlým dělením vlastních buněk. Navzdory pokroku v léčbě, není její účinnost dostatečná a rakovina tak představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí. Navíc je léčba spojena s řadou nežádoucích účinků. V současné době se pro léčbu rakoviny využívá mimo jiné i nanomedicína, která používá nanomateriál pro transport léčiv. Vazbou léčiva do vhodného nanotransportéru lze nejen dopravit léčivo do cílového místa, ale i snížit systémovou toxicitu léčiva. Tato diplomová práce pojednává o nalezení vhodného hmotnostního poměru protinádorových léčiv, kolchicinu a docetaxelu, a nanotransportéru apoferritinu. Cílem bylo nalézt příznivé podmínky pro vysokou míru enkapsulace daných léčiv do nanotransportéru. Enkapsulace léčiv probíhala při pasivních a aktivních podmínkách, kdy aktivní enkapsulace probíhala za otevření a uzavření nanotransportéru pomocí změn pH prostředí. Pro zlepšení vázanosti léčiva do nanotransportéru byla léčiva rozpuštěna v DMSO nebo ve vodě s přídavkem HCl za účelem nabití molekul léčiva a snadnější enkapsulaci do nanotransportéru. V rámci pasivní enkapsulace byla léčiva inkubována v prostředí močoviny či bivalentních iontů kovů. Celkově lze...
|
host ::
RSS.