|
|
COVID-19 and political preferences through stages of the pandemic: the case of the Czech Republic
Bičáková, Alena ; Jurajda, Štěpán
We track the effects of the COVID-19 pandemic on political preferences through ‘high’ and ‘low’ phases of the pandemic. We ask about the effects of the health and the economic costs of the pandemic measured at both personal and municipality levels. Consistent with the literature, we estimate effects suggestive of political accountability of leaders during ‘high’ pandemic phases. However, we also find that the pandemic political accountability effects are mostly short-lived, and do not extend to the first post-pandemic elections.
|
|
|
Disappearing stepping stones: technological change and career paths
Kashkarov, Daniil ; Artemev, V.
Which career paths lead workers towards high-skilled non-routine cognitive occupations? Using PSID data, we show that, for a significant share of workers, a career path towards non-routine cognitive occupations goes through middle-skilled routine occupations, with the majority going through a subset of routine cognitive occupations. We then argue that the decline in employment in routine cognitive occupations due to routine-biased technological change can negatively affect the chances of younger cohorts joining high-skilled occupations. To test this hypothesis, we develop a structural occupational choice model that endogenously generates realistic career paths and estimate it using PSID data and job ad data from three major US outlets covering the period from 1940 to 2000. Our estimations suggest that, on average, 6% of workers ending up in non-routine cognitive occupations use routine cognitive occupations as stepping stones that allow them to maintain and accumulate human capital and experience relevant for later employment in high-skilled occupations. A fall in employment opportunities in routine cognitive occupations over the period of the most intensive routine-biased technological change led to at least 1.37 million lost high-skilled workers who got stuck in less skilled occupations.
|
|
|
Matching to suppliers in the production network: an empirical framework
Alfaro-Ureña, A. ; Zacchia, Paolo
This paper develops a framework for the empirical analysis of the determinants of input supplier choice on the extensive margin using firm-to-firm transaction data. Building on a theoretical model of production network formation, we characterize the assumptions that enable a transformation of the multinomial logit likelihood function from which the seller fixed effects, which encode the seller marginal costs, vanish. This transformation conditions, for each subnetwork restricted to one supplier industry, on the out-degree of sellers (a sufficient statistic for the seller fixed effect) and the in-degree of buyers (which is pinned down by technology and by “make-or-buy” decisions). This approach delivers a consistent estimator for the effect of dyadic explanatory variables, which in our model are interpreted as matching frictions, on the supplier choice probability. The estimator is easy to implement and in Monte Carlo simulations it outperforms alternatives based on group fixed effects. In an empirical application about the effect of a major Costa Rican infrastructural project on firm-to-firm connections, our approach yields estimates typically much smaller in magnitude than those from naive multinomial logit.
|
|
|
The American origin of the French Revolution
Ottinger, Sebastian ; Rosenberger, L.
We show that the French combatants’ exposure to the United States increased support for the French Revolution a decade later. French regions from which more American combatants originated had more revolts against feudal institutions, revolutionary societies, volunteers for the revolutionary army, and emigrants from the Old Regime’s elite. To establish causality, we exploit two historical coincidences: i) originally, a French army of seven and a half thousand was ready to sail, but one-third did not, ii) among those deployed, only some regiments were stationed in New England. Only combatants exposed to New England affected the French Revolution after their return.
|
|
|
Pracovně motivační dopady návrhů daňových změn na zaměstnance
Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel ; Šoltés, Michal
V této studii analyzujeme dopady změn daní a povinných odvodů zaměstnanců, tak jak je navrhuje vládní konsolidační balíček představený v květnu 2023. Detailně se věnujeme i dopadům omezení slevy na manžela či manželku s nízkými příjmy. Zatímco existující analýzy se soustředí především na vyčíslení přerozdělovacích efektů a dopadů na daňový výnos, naše analýza sleduje i proměnu motivací k práci, tedy motivace pracovat či nepracovat a motivace pracovat více nebo méně. Ukazujeme, jak návrh změní průměrné, mezní a participační daňové sazby. Zatímco průměrná daňová sazba vypovídá o daňovém zatížení příjmů a říká, jaká část nákladů práce je odváděna ve formě daní a odvodů, další dva ukazatele souvisejí s motivací pracovat. Mezní daňová sazba popisuje motivaci pracovat více nebo méně hodin a participační daňová sazba motivaci k participaci na trhu práce (nebo naopak k odchodu z něj). Poskytujeme tedy tzv. ex ante analýzu očekávaných dopadů vládního balíčku na míru zdanění různých skupin obyvatel a jejich pracovní motivace. Ex post analýzu behaviorálních efektů tohoto balíčku, tedy jeho dopadů na participaci na trhu práce nebo počet odpracovaných hodin, přirozeně není možné provést před samotnou implementací daňových opatření.
|
|
|
Reforma sociálních odvodů OSVČ: vstupní analýza
Prokop, D. ; Pertold, Filip
Studie analyzuje dopady celkem tří variant. Vládní varianta byla představena 11. 5. spolu s dalšími změnami v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Výzkumníci z PAQ a IDEA dodávají vylepšenou vládní variantu, která optimalizuje zveřejněný návrh, a poté ideální podobu reformy. Ideální varianta PAQ + IDEA počítá se zrušením paušální daně a revizí paušálních výdajů. Nezhoršuje pozici nízkopříjmových OSVČ s reálnými náklady (zejména řemeslníci), zároveň omezuje zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ s malými náklady. Vede k narovnání nerovností mezi samotnými OSVČ i mezi zaměstnanci a OSVČ, snižuje motivaci ke švarcsystému. Otevírá prostor pro reformu zdanění zaměstnanců (jejíž podobu jsme navrhli v předchozí studii). Pomáhá konsolidovat rozpočet a brání budoucí sociální krizi, kterou by způsobily nízké důchody pro statisíce živnostníků.
|
|
|
Je rostoucí vzdělanost žen překážkou partnerských vztahů a rodičovství?
Bičáková, Alena
Přestože velké množství lidí stále nachází partnery především během studií, není jasné, zda změny v genderovém zastoupení přes úrovně či obory vzdělání budou mít v budoucnu pro formování partnerství a rodin stále stejnou váhu. Definice sociálních kruhů, ve kterých se člověk pohybuje, se výrazným způsobem díky novým technologiím mění. Je tedy pravděpodobné, že se bude měnit i způsob, jakým budou lidé nejčastěji nacházetsvé partnery.
|
|
| |
|
|
Ruská imperiální válka a potřeba pomoci Ukrajině během války a po ní
Švejnar, Jan
V této eseji se na základě historického pohledu na imperiální ambice Ruska a Sovětského svazu zabývám Putinovou invazí na Ukrajinu a potřebou rozhodné pomoci západu Ukrajině během války a po ní. Zdůrazňuji, že role, kterou v západní reakci sehrály země středovýchodní Evropy, byla rozhodující, stejně jako je a v budoucnu může být jiným způsobem rozhodující role Číny. Západní sankce doposud nebyly příliš účinné, protože Evropa nadále dovážela ruskou ropu a plyn a většina západních firem Rusko neopustila. Na globální úrovni Putinova invaze na Ukrajinu také do značné míry předznamenává, že se žádná země nikdy nevzdá svých jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky velmocí.
|
|
|
Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Janský, Petr ; Kolář, Daniel
Naše analýza srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mezidobí tedy zahrnuje dvě zásadní události — koronavirus a agresi Ruska na Ukrajině — s řadou významných ekonomických dopadů. Procentní nárůsty klíčových výdajů státního rozpočtu poměřujeme s nárůstem cenové hladiny o 40,6 % a nominálního hrubého domácího produktu (HDP) o 33,9 % za stejné období 2019–2024. Srovnání s inflací je určující pro změnu reálné hodnoty výdajů, srovnání s nárůstem HDP ukazuje změnu podílu výdajů na HDP.
|
host ::
RSS.