Název: Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Překlad názvu: Kosher in lexicography. Problems of one religion term
Autoři: Dvořáková, Žaneta
Typ dokumentu: Příspěvky z konference
Konference/Akce: Propria a apelativa – aktuální otázky 2, Liberec (CZ), 20211119
Rok: 2023
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného adjektiva a adverbia košer je ve slovnících češtiny zachycena i řada dalších tvarů a odvozenin, některé z nich se však již v současnosti neužívají (např. košerný, košerně). Při jejich hodnocení vycházíme z analýzy dokladů z korpusu Syn2015 i ze sondy do soudobých textů v židovských časopisech nebo na webech židovských obcí a spolků. Ve slovnících češtiny se též v některých případech můžeme setkat se zúžením významu oproti tomu, jak je výraz tradičně užíván v židovském prostředí, např. adjektivum košer je v SSJČ omezeno pouze na oblast masa, sloveso košerovat je spojováno jen s rituální porážkou zvířat. Velmi diskutabilní jsou také substantiva uváděná ve slovnících: životné maskulinum košer ve významu ‚řezník‘ a neživotná maskulina košer s významy ‚zaříznutí‘ a ‚pokrm židům k požívání dovolený‘, ty vycházejí z ojedinělých dokladů z děl autorů zřejmě neznalých židovského prostředí, o němž (přesto) psali. Je potom otázkou, zda (a dle jakých kritérií) by taková hesla měla být do slovníků zařazena. The Hebrew term košer (‘kosher’) came into Czech through Jewish sociolect / ethnolect. It was originally a religious term for what is ritually pure and appropriate. In addition to the adjective and adverb košer, Czech dictionaries also contain a number of other forms and derivatives, but some of them are no longer used at the moment (e.g. košerný, košerně). Our evaluation is based on an analysis of material base from the Syn2015 Corpus and from a probe into contemporary texts in Jewish magazines or on the websites of Jewish communities and organizations. In Czech dictionaries, we may see a reduction of the meaning compared to how the term is traditionally used in the Jewish community, e.g. the adjective košer is limited to meat, the verb košerovat is associated only with the ritual slaughter. The nouns mentioned in the dictionaries are also very debatable: masculine košer in the sense of ‘butcher’ and masculine košer with the meanings of ‘cut’ and ‘food appropriate for Jews to eat’, these are based on isolated documents from the works of authors apparently unfamiliar with the Jewish community. The question then is whether (and according to what criteria) such words should be included in the dictionaries.
Klíčová slova: dictionary; kosher; lexicography; meaning; religious term
Zdrojový dokument: Propria a apelativa – aktuální otázky 2, ISBN 978-80-7603-410-5

Instituce: Ústav pro jazyk český AV ČR (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dokument je dostupný v příslušném ústavu Akademie věd ČR.
Původní záznam: https://hdl.handle.net/11104/0352550

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-613912


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Věda a výzkum > AV ČR > Ústav pro jazyk český
Konferenční materiály > Příspěvky z konference