Název:
Studium mikroviskozity membránových systémů na bázi iontových amfifilních párů
Překlad názvu:
Study of microviscosity of membrane systems based on ionic amphiphilic pairs
Autoři:
Moslerová, Lenka ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2021
Jazyk:
cze
Nakladatel: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstrakt: [cze][eng]
V rámci této diplomové práce byly z hlediska mikroviskozity zkoumány kataniontové vezikuly tvořené pseudodvouřetězcovým komplexem CTA-DS a pro jejich stabilizaci byl použit dvouřetězcový tenzid DODAC a cholesterol. Vzorky kataniontových vezikul obsahovaly 23; 43 a 53 mol. % cholesterolu. Kataniontové vezikuly byly připraveny pro vizuální pozorování, následně byla metodou DLS stanovena stabilita a takto připravený systém byl dále zkoumán. Mikrovizkozita byla stanovena metodou měření fluorescenční anizotropie. Měření bylo provedeno za využití fluorescenčních sond laurdanu pro studium vnější části membrány a difenylhexatrienu pro studium vnitřní části membrány. Tato metoda byla určena jako vhodná, jelikož odráží stavy membrány. V práci byla dále pro studium mikroviskozity ve dvojvrstvě vezikuly využita sonda 1,3–bispyrenylpropan (P3P) tvořící intramolekulární excimery. Pro využití techniky molekulárních rotorů byla použita sonda dikyanovinyljulolidin (DCVJ). Ukázalo se, že v případě sondy DCVJ je technika molekulárních rotorů prakticky nepoužitelná, a to z toho důvodu, že má sonda při zvoleném teplotním rozsahu nízký kvantový výtěžek. Taktéž při tvorbě excimeru sondy P3P nedochází k očekávaným výsledkům, kataniontové vezikuly tuto tvorbu zřejmě nepodporují, jelikož jsou příliš těsně spjaty. Tento typ sondy je pro zvolený systém použitelný s určitým omezením.
In this master ‘s thesis, catanionic vesicles formed by the pseudo-double-chain complex CTA – DS were investigated from the point of view of microviscosity. Samplesand of cationic vesicles contained 23, 43 and 53 mol. % of cholesterol and the double-chain surfactant DODAC. Cationic vesicles were prepared for visual observation, their stability was determined by DLS and the prepared system was further investigated. Microviscosity was determined from fluorescence anisotropy. To study the outer part of the membrane, laurdan fluorescent probes were used whereas diphenylhexatriene was used for the inner part of the membrane. This method has been proven to be suitable because it reflects the conditions of the membrane. Moreover, a 1,3-bispyrenylpropane probe forming intramolecular excimers was used to study the microviscosity in the vesicle bilayer. The dicyanovinyljulolidine (DCVJ) probe was applied in the case of the molecular rotor technique. It has been shown that in the case of the DCVJ probe, the molecular rotor technique is practically unusable, due to the fact that the probe has a low quantum yield at low temperatures. Also, the excimer formation of P3P probes does not lead to the expected results. The cationic vesicles do not seem to support this formation, as they are too closely related. This type of probe can be used for the selected system with some restrictions.
Klíčová slova:
anizotropie fluorescence; bispyrenylpropan.; difenylhexatrien; fluorescence; Iontový amfifilní pár; kataniontové vezikuly; laurdan; molekulární rotory; bispyrenylpropane.; catanionic vesicle; diphenylhexatriene; fluorescence; fluorescence anisotropy; Ion pair amphiphile; laurdan; molecular rotors
Instituce: Vysoké učení technické v Brně
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v Digitální knihovně VUT. Původní záznam: http://hdl.handle.net/11012/201432