Název:
(Genderově neutrální) povinná vojenská služba v ozbrojených silách severských zemí
Překlad názvu:
(Gender-Neutral) Conscription in the Nordic Countries' Armed Forces
Autoři:
Šťastníková, Štěpánka ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2023
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] While conscription has been experiencing a modest, albeit notable comeback in the past decade, the emergence of its gender-neutral variant is largely overlooked. Through a comparative case study of Norway, Sweden, and Finland, this thesis explores the reasons that led to or hindered the introduction of gender-neutral conscription in the three Nordic countries. Given the countries' similarities in many areas, the thesis aims to explain why Norway and Sweden introduced gender-neutral conscription, whereas Finland retained conscription only for men. To do that, the three cases are analysed using an original framework based on the surveyed literature, which features the following factors: national security situation, role and character of conscription, its legitimisation, integration of women into the military and thematization of gender equality in the military. On the one hand, the analysis identifies common patterns in the cases of Norway and Sweden across most of the factors. In the two countries, the security situation was perceived to be relatively favourable, conscription was used as a tool for the recruitment of future active-duty soldiers and thus the practice was considerably selective, conscription was reformulated to address changing circumstances, women were integrated into the military...Zatímco povinná vojenská služba (PVS) zažívá v posledním desetiletí mírný, ale pozoruhodný návrat, vznik její genderově neutrální varianty byl značně přehlížen. Táto práce prostřednictvím komparativní případové studie Norska, Švédska a Finska zkoumá důvody, které vedly k, nebo naopak bránily zavedení genderově-neutrální PVS. Vzhledem podobnostem těchto zemí v mnoha oblastech se práce snaží vysvětlit, proč Norsko a Švédsko zavedly genderově neutrální PVS, zatímco Finsko zachovalo PVS pouze pro muže. Za tímto účelem jsou tyto tři případy analyzovány pomocí originálního rámce založeného na existující literatuře, který obsahuje následující faktory: bezpečnostní situace země, role a charakter PVS, její legitimizace, integrace žen do armády a tematizace genderové rovnosti v armádě. V případě Norska a Švédska analýza ve většině faktorů identifikuje shodné vzorce. V obou zemích byla bezpečnostní situace vnímána jako relativně příznivá, PVS byla využívána jako nástroj pro rekrutaci budoucích vojáků*yň z povolání, a proto byla tato praxe značně selektivní, PVS byla přeformulována v reakci na měnící se okolnosti, ženy byly do armády integrovány brzy a genderová nerovnost v armádě byla vnímána jako problém. Naproti tomu ve Finsku bylo Rusko vnímáno jako určitá hrozba, PVS byla formulována na stejném základě...
Klíčová slova:
civilně-vojenské vztahy; genderově neutrální povinná vojenská služba; ozbrojené síly; povinná vojenská služba; severské země; armed forces; civil-military relations; conscription; gender-neutral conscription; Nordic countries