Název: Antropologie albánských povstání po roce 1981
Překlad názvu: Anthropology of Albanian insurgencies after 1981
Autoři: Tesař, Filip ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Haluzík, Radovan (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2023
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Práce rozebírá kvantitativně i kvalitativně na mikro-úrovni činnost povstaleckých skupin a organizací operujících mezi Albánci na Kosovu, v Makedonii a v jižním Srbsku v rozmezí 1981-2010, zejména formou terorismu a guerrillového válčení. Největší pozornost je věnována Osvobozenecké armádě Kosova (UÇK). Na základě toho práce předkládá empiricky měřitelný teoretický model společenské mobilizace do násilné kolektivní akce. Model, jehož základním cílem je vysvětlit tzv. problém černého pasažéra ve vysoce riskantní kolektivní akci, se skládá ze čtyř tezí: 1. Násilí napomáhá udržet vnitřní soudržnost podzemní skupiny, změnit postoje veřejnosti, přitáhnout nováčky a přesvědčit potenciální dárce o smysluplnosti finančního přispění. 2. Problém černých pasažérů v kolektivní akci je oslaben v okamžiku, kdy se hrozba ze strany státu a příležitosti vyrovnávají a účastníci získají subjektivní pocit bezpečí mezi množstvím dalších. 3. Otevřené povstání se územím nešíří plošně, ale v geografických shlucích kolem vybraných ohnisek. 4. V počáteční fázi otevřeného povstání převládá samoorganizovanost, většina nováčků se do něj zapojuje kvůli vyhlídkám na řešení své osobní životní situace. Samoorganizací vzniká síť vzájemně si důvěřujících, vysoce motivovaných lidí, kteří se do povstání zapojují mezi prvními a zejména... Presented work analyzes quantitatively and qualitatively at the micro-level the activities of insurgent groups and organizations that were operating among Albanians in Kosovo, Macedonia and South Serbia during 1981-2010, particularly in the form of terrorism and guerrilla warfare. Major attention is paid to the Kosovo Liberation Army (KLA). Based on it, the work presents an empirically measurable theoretical model of social mobilization into violent collective action. The model, whose basic goal is to explain the so-called free-rider problem in a high-risk collective action, consists of four theses: 1. Violence helps maintain the internal cohesion of the clandestine group, change public attitudes, attract new recruits and convince potential donors of the meaningfulness of financial contributions. 2. The problem of free-riding in collective action is weakened when the threat posed by the state and opportunities became balanced, and participants will get the subjective feeling of safety among large numbers of others. 3. Open insurgencies do not spread evenly across the country, but in geographical clusters around selected epicenters. 4. In the initial phase of an open insurgency, self-organization prevails, with most new recruits joining it due to the prospects of resolving their personal life...
Klíčová slova: povstání|Albánci|kolektivní akce|společenská mobilizace|problém černých pasažérů|terorismus|guerrilla|UÇK|Kosovo|Makedonie|jižní Srbsko; insurgency|Albanians|collective action|social mobilization|the free-rider problem|terrorism|guerrilla|KLA|Kosovo|Macedonia|South Serbia

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/178769

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-520438


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce