Název:
Kosmologická konstanta na nekosmologických škálách
Překlad názvu:
The cosmological constant on the non-cosmological scales
Autoři:
Liška, Andrej ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Kofroň, David (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2021
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] The cosmological constant Λ was first added to the gravitational field equations in 1917 by Albert Einstein. Einstein preferred the static universe, whereas field equations without the cosmological constant did not allow for such a scenario. A series of later observations mainly by Slipher, Lemaitre and Hubble showed the universe to be dynamic, which led to the cosmological constant being ne- glected from Einstein's field equations. In the early 1990s, it became clear that the expansion of the universe accelerates and the cosmological constant emerged in the field equations again, as an explanatory element. Based on a study by Perlmutter and Riess who observed distant type Ia supernovae, the cosmological constant is positive with a value of 10−56 cm−2 . The 2011 Nobel Prize was awarded for this discovery. Within the limit of weak gravitational fields and low velocities, Einstein's theory of gravitation must be reduced into Newtonian theory of gravity, the so-called Newtonian limit of Einstein equations. The full Einstein equations of the gravitational field, in the Newtonian limit, are not reduced exactly to Poisson's equation of Newtonian theory of the gravitational field. The Newtonian limit contains two additional terms with the cosmological constant, which the classical theory of gravity does not account for....Kosmologická konstanta Λ byla poprvé přidána do rovnic gravitačního pole v roce 1917 Albertem Einsteinem. Einstein preferoval statický vesmír, což polní rovnice bez kosmologické konstanty neumožňovaly. Série pozdějších pozorování hlavně Sliphera, Lemaitre a Hubblea ukázala dynamičnost vesmíru, což vedlo od upuštění kosmologické konstanty z Einsteinových polních rovnic. Začátkem 90. let se ukázalo, že rozpínání vesmíru akceleruje, čímž byla kosmologická kon- stanta opět dosazena do polních rovnic jako vysvětlující element. Na základně studie Perlmuttera a Riessa, kteří pozorovali vzdálené supernovy typu Ia, je kosmologická konstanta kladná z hodnotou 10−56 cm−2 . Za tento objev byla udělena v roce 2011 Nobelova cena. V limitě pro slabé gravitační pole a malé rychlosti se musí einsteinova teorie gravitace redukovat v Newtonovskou teorii gravitace, tzv. Newtonovskou limitu Eisteinových rovnic. Plné Einsteinovy rovnice gravitačního pole se v Newtonovské limitě neredukují přesně na Pois- sonovu rovnici Newtonovské teorie gravitačního pole. Newtonovská limita ob- sahuje navíc dva členy s kosmologickou konstantou, které klasická teorie grav- itace nezná. Rozdíl potenciálů Poissonovy rovnice a Newtonovské limity musí být na...
Klíčová slova:
Obecná teorie relativity|kosmologická konstanta|observační data|astronomické vzdálenosti; General theory of relativity|cosmological constant|observational data|astronomical distances