Název: Studium difrakčních procesů v experimentu ATLAS
Překlad názvu: Study of diffractive processes at the ATLAS Experiment
Autoři: Kůs, Vlastimil ; Taševský, Marek (vedoucí práce) ; Royon, Christophe (oponent) ; Valkárová, Alice (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2015
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
Title: Study of diffractive processes at the ATLAS Experiment Author: Vlastimil Kůs Department: Institute of Particle and Nuclear Physics Supervisor: Mgr. Marek Taševský, Ph.D. Institute of Physics of the Academy of Sciences of the CR, v.v.i. Abstract: A data sample of pp collisions corresponding to an integrated lumi- nosity of 6.75 nb−1 was collected at √ s = 7 TeV using the ATLAS detector at the Large Hadron Collider. Collision events with at least two jets with pT > 20 GeV are used to measure the differential cross section of the diffractive dijet production as a function of the rapidity gap size ∆ηF , the largest forward region extending from |η| = 4.8 devoid of particle activity above threshold momentum cuts, and an estimator of the fractional momentum loss of the scattered proton assuming the single diffractive dissociation (pp → pX), ˜ξ± . Comparisons with various Monte Carlo models reveal that though the region of small ˜ξ± and large rapidity gaps is dominated by diffraction, a contribution form non-diffractive events cannot be neglected. The rapidity gap survival probability is estimated based on data to Monte Carlo comparisons in the −3.2 < log10 ˜ξ± < −2.5 region of the ˜ξ± distri- bution with the ∆ηF > 2 requirement. 1 Název práce: Studium difrakčních procesů v experimentu ATLAS Autor: Vlastimil Kůs Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí práce: Mgr. Marek Taševský, Ph.D. Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Data z pp srážek odpovídající integrální luminozitě 6.75 nb−1 byla za- znamenána detektorem ATLAS na urychlovači LHC při těžišťové energii √ s = 7 TeV. Události obsahující alespoň dva jety s pT > 20 GeV jsou použity k prove- dení měření diferenciálního účinného průřezu difrakční dijetové produkce jakožto funkce velikosti tzv. gapu v rapiditě ∆ηF , tj. nejvetší dopředné oblasti začínající na |η| = 4.8 bez částic s hybností nad definovanou hranicí, a veličině ˜ξ± , kterážto aproximuje relativní úbytek hybnosti rozptýleného protonu za předpokladu jednoduché difrakční disociace (pp → pX). Porovnání s různými Monte Carlo modely ukazují, že ač je v oblasti malých ˜ξ± a velkých gapů v rapiditě dominantní difrakční pro- dukce, příspěvek od nedifrakčních událostí nelze zanedbati. Pravděpodobnost přežití gapů v rapiditě je určena na základě srovnání s Monte Carlo předpověďmi v oblasti −3.2 < log10 ˜ξ± < −2.5 rozdělení ˜ξ± s užitím dodatečného výběrového kritéria ∆ηF > 2. 1
Klíčová slova: difrakce; difrakční dijety; pravděpodobnost přežití gapu v rapiditě; diffraction; diffractive dijets; rapidity gap survival probability

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/64656

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-333795


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce