|
| |
|
| |
|
|
Studium difrakčních procesů na experimentu ATLAS
Kůs, Vlastimil ; Taševský, Marek (vedoucí práce) ; Valkárová, Alice (oponent)
The chapter of forward and diraction physics is an indispensable and always a rich part of the physics menu of any experiment at high-energy accelerators. In last years, a big eort was put to study and estimate the feasibility or a discovery potential of Higgs boson produced in the central exclusive diraction events at LHC. These processes have a chance to become competitive or complementary to the program of the Higgs boson search in standard (non-diraction) processes, in particular in the supersymmetric extension of the Standard model. In this thesis an analysis of the central exclusive production of Higgs boson decaying to two tau leptons is performed, along with investigations of corresponding background processes.
|
|
| |
|
|
Diffractive Dijet Production with Leading Proton in ep Collisions at HERA.
Žlebčík, Radek ; Valkárová, Alice (vedoucí práce) ; Chýla, Jiří (oponent) ; Levonian, Sergey (oponent)
Tématem práce je měření účinného průřezu difrakční produkce dijetů v pozitron-protonových interakcích za použití detektoru H1 na urychlovači HERA. Difrakční interakce e+p → e+Xp jsou měřeny při těžiš`tové energii 319 GeV, systém X obsahuje nejméně dva jety a proton je detekován v H1 spektrometru VFPS. Měření je realizováno ve fotoprodukčním režimu definovaném virtualitou fotonu Q2 < 2 GeV2 a v hlubokém nepružném rozptylu s 4 GeV2 < Q2 < 80 GeV2 . Výsledky jsou srovnány s QCD výpočty vyššího řádu založenými na difrakčních partonových distribučních funkcích získaných z měření inkluzivního účinného přůřezu v difrakčním hluboce nepružném rozptylu. Platnost kolineární QCD faktorizace je testována s využitím naměřených účinných průřezů a jejich poměrů. 1
|
|
|
Study of diffractive processes at the ATLAS Experiment
Kůs, Vlastimil ; Taševský, Marek (vedoucí práce) ; Royon, Christophe (oponent) ; Valkárová, Alice (oponent)
Název práce: Studium difrakčních procesů v experimentu ATLAS Autor: Vlastimil Kůs Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí práce: Mgr. Marek Taševský, Ph.D. Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Data z pp srážek odpovídající integrální luminozitě 6.75 nb−1 byla za- znamenána detektorem ATLAS na urychlovači LHC při těžišťové energii √ s = 7 TeV. Události obsahující alespoň dva jety s pT > 20 GeV jsou použity k prove- dení měření diferenciálního účinného průřezu difrakční dijetové produkce jakožto funkce velikosti tzv. gapu v rapiditě ∆ηF , tj. nejvetší dopředné oblasti začínající na |η| = 4.8 bez částic s hybností nad definovanou hranicí, a veličině ˜ξ± , kterážto aproximuje relativní úbytek hybnosti rozptýleného protonu za předpokladu jednoduché difrakční disociace (pp → pX). Porovnání s různými Monte Carlo modely ukazují, že ač je v oblasti malých ˜ξ± a velkých gapů v rapiditě dominantní difrakční pro- dukce, příspěvek od nedifrakčních událostí nelze zanedbati. Pravděpodobnost přežití gapů v rapiditě je určena na základě srovnání s Monte Carlo předpověďmi v oblasti −3.2 < log10 ˜ξ± < −2.5 rozdělení ˜ξ± s užitím dodatečného výběrového kritéria ∆ηF > 2. 1
|
|
|
Measurement of Diffractive Dijet Production in Deep Inelastic Scattering at HERA Collider
Pokorný, Boris ; Valkárová, Alice (vedoucí práce) ; Kupčo, Alexander (oponent) ; Leitner, Rupert (oponent)
Difrakční produkce dvou jetů v hloubkově nepružném rozptylu je měřena v kinematické oblasti virtuality fotonu 4 < Q2 < 80 GeV2 , inelasticity 0.1 < y < 0.7, frakce momentu hybnosti xIP < 0.03, přenosu impulzu v protonovém vertexu |t| < 1 a hmoty disociačního baryonového systému MY < 1.6 GeV. Difrakční případy jsou rozeznávány pomocí metody velké mezery v rapiditě. Celkový a diferenciální účinný průřez jsou měřeny pro jety s příčnými momenty hybnosti p∗ T1 > 5.5 GeV a p∗ T2 > 4.0 GeV a s pseudorapiditou −3 < η∗ 1,2 < 0. Data byla nabírána experimentem H1 na urychlovači HERA v letech 2005-2007, což odpovídá celkové luminozitě 283.7 pb−1 . Měření jsou porovnána s předpovědí NLO QCD založené na partonové evoluci ve schématu DGLAP.
|
|
|
Studium difrakčních ep interakcí na hadron-elektronovém collideru
Jansová, Markéta ; Valkárová, Alice (vedoucí práce) ; Žáček, Josef (oponent)
V CERNu je plánována výstavba ep collideru LHeC, který by měl doplnit fyzikální program bývalého ep collideru HERA a stávajícího hadronového col- lideru LHC. S pomocí LHeC by měly být studovány srážky elektronů o en- ergii 60 GeV a protonů o energii 7 TeV. Práce je věnována studiu difrakčního hluboce nepružného rozptylu probíhajícího přes nabité proudy. Difrakční pro- cesy s výměnou W± byly již zkoumány na urychlovači HERA (H1 experiment), avšak s nedostačující statistikou. Práce reprodukuje Monte Carlo předpovědi získané na H1 experimentu a jejím hlavním cílem je určení velikosti účinného průřezu difrakčního hluboce nepružného rozptylu s nabitými proudy pro budoucí LHeC projekt.
|
|
| |
|
|
Elastic Scattering at the LHC
Kašpar, Jan ; Kundrát, Vojtěch (vedoucí práce) ; Valkárová, Alice (oponent) ; Kupčo, Alexander (oponent)
Na'zev pra'ce: Elasticky' rozptyl na LHC Autor: Jan Kasˇpar Katedra: U' stav cˇa'sticove' a jaderne' fyziky Vedoucı' doktorske' pra'ce: RNDr. Vojtečh Kundra't, DrSc., Fyzika'lnı' u'stav AV CŘ, v. v. i. Abstrakt: Elasticky' rozptyl protonu˚, prěstozě proces zda'nliveˇ jednoduchy', prědstavuje pro teorii sta'le velkou vy'zvu. V te'to pra'ci se zaby'va'me elasticky'm rozptylem z teoreticke'ho i experimenta'lnı'ho hlediska. V teoreticke' cˇa'sti shrneme neˇkolik modelu˚ a jejich prědpoveďi pro LHC. V diskuzi veňovane' interferenci mezi Coulombickou a hadronovou interakcı' prědstavı'me novy' eikona'lovy' vy'pocět do vsěch rˇa'du˚ v konstanteˇ jemne' struktury α. V experimenta'lnı' cˇa'sti pra'ce popı'sěme experiment TOTEM, ktery' je mimo jine' zasvečen meřěnı' elasticke'ho rozptylu protonu˚ na LHC. Toto meřěnı' je realizova'no prědevsˇı'm detektory v rˇı'msky'ch hrncı'ch (Rˇ H). To jsou pohyblive' vakuove' na'doby zasouvajı'cı' se do urychlovacˇove' trubice stovky metru˚ od interakcňı'ho bodu. Dı'ky tomu jsou Rˇ H schopny detekovat cˇa'stice rozpty'lene' do velmi maly'ch u'hlu˚. V pra'ci takte'zˇ diskutujeme neˇktere' aspekty simulacňı'ho a rekonstrukcňı'ho softwaru pro Rˇ H. Velky' prostor je veňova'n alignmentu Rˇ H, tj. urcěnı'pozic senzoru˚ v Rˇ H navza'jem i vu˚cˇi svazku. V za'veřu...
|
host ::
RSS.