|
| |
|
|
Studium difrakčních procesů na experimentu ATLAS
Kůs, Vlastimil ; Taševský, Marek (vedoucí práce) ; Valkárová, Alice (oponent)
The chapter of forward and diraction physics is an indispensable and always a rich part of the physics menu of any experiment at high-energy accelerators. In last years, a big eort was put to study and estimate the feasibility or a discovery potential of Higgs boson produced in the central exclusive diraction events at LHC. These processes have a chance to become competitive or complementary to the program of the Higgs boson search in standard (non-diraction) processes, in particular in the supersymmetric extension of the Standard model. In this thesis an analysis of the central exclusive production of Higgs boson decaying to two tau leptons is performed, along with investigations of corresponding background processes.
|
|
|
Study of diffractive processes at the ATLAS Experiment
Kůs, Vlastimil
Název práce: Studium difrakčních procesů v experimentu ATLAS Autor: Vlastimil Kůs Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí práce: Mgr. Marek Taševský, Ph.D. Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Data z pp srážek odpovídající integrální luminozitě 6.75 nb−1 byla za- znamenána detektorem ATLAS na urychlovači LHC při těžišťové energii √ s = 7 TeV. Události obsahující alespoň dva jety s pT > 20 GeV jsou použity k prove- dení měření diferenciálního účinného průřezu difrakční dijetové produkce jakožto funkce velikosti tzv. gapu v rapiditě ∆ηF , tj. nejvetší dopředné oblasti začínající na |η| = 4.8 bez částic s hybností nad definovanou hranicí, a veličině ˜ξ± , kterážto aproximuje relativní úbytek hybnosti rozptýleného protonu za předpokladu jednoduché difrakční disociace (pp → pX). Porovnání s různými Monte Carlo modely ukazují, že ač je v oblasti malých ˜ξ± a velkých gapů v rapiditě dominantní difrakční pro- dukce, příspěvek od nedifrakčních událostí nelze zanedbati. Pravděpodobnost přežití gapů v rapiditě je určena na základě srovnání s Monte Carlo předpověďmi v oblasti −3.2 < log10 ˜ξ± < −2.5 rozdělení ˜ξ± s užitím dodatečného výběrového kritéria ∆ηF > 2. 1
|
|
|
Study of diffractive processes at the ATLAS Experiment
Kůs, Vlastimil
Název práce: Studium difrakčních procesů v experimentu ATLAS Autor: Vlastimil Kůs Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí práce: Mgr. Marek Taševský, Ph.D. Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Data z pp srážek odpovídající integrální luminozitě 6.75 nb−1 byla za- znamenána detektorem ATLAS na urychlovači LHC při těžišťové energii √ s = 7 TeV. Události obsahující alespoň dva jety s pT > 20 GeV jsou použity k prove- dení měření diferenciálního účinného průřezu difrakční dijetové produkce jakožto funkce velikosti tzv. gapu v rapiditě ∆ηF , tj. nejvetší dopředné oblasti začínající na |η| = 4.8 bez částic s hybností nad definovanou hranicí, a veličině ˜ξ± , kterážto aproximuje relativní úbytek hybnosti rozptýleného protonu za předpokladu jednoduché difrakční disociace (pp → pX). Porovnání s různými Monte Carlo modely ukazují, že ač je v oblasti malých ˜ξ± a velkých gapů v rapiditě dominantní difrakční pro- dukce, příspěvek od nedifrakčních událostí nelze zanedbati. Pravděpodobnost přežití gapů v rapiditě je určena na základě srovnání s Monte Carlo předpověďmi v oblasti −3.2 < log10 ˜ξ± < −2.5 rozdělení ˜ξ± s užitím dodatečného výběrového kritéria ∆ηF > 2. 1
|
|
|
Study of diffractive processes at the ATLAS Experiment
Kůs, Vlastimil ; Taševský, Marek (vedoucí práce) ; Royon, Christophe (oponent) ; Valkárová, Alice (oponent)
Název práce: Studium difrakčních procesů v experimentu ATLAS Autor: Vlastimil Kůs Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí práce: Mgr. Marek Taševský, Ph.D. Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Data z pp srážek odpovídající integrální luminozitě 6.75 nb−1 byla za- znamenána detektorem ATLAS na urychlovači LHC při těžišťové energii √ s = 7 TeV. Události obsahující alespoň dva jety s pT > 20 GeV jsou použity k prove- dení měření diferenciálního účinného průřezu difrakční dijetové produkce jakožto funkce velikosti tzv. gapu v rapiditě ∆ηF , tj. nejvetší dopředné oblasti začínající na |η| = 4.8 bez částic s hybností nad definovanou hranicí, a veličině ˜ξ± , kterážto aproximuje relativní úbytek hybnosti rozptýleného protonu za předpokladu jednoduché difrakční disociace (pp → pX). Porovnání s různými Monte Carlo modely ukazují, že ač je v oblasti malých ˜ξ± a velkých gapů v rapiditě dominantní difrakční pro- dukce, příspěvek od nedifrakčních událostí nelze zanedbati. Pravděpodobnost přežití gapů v rapiditě je určena na základě srovnání s Monte Carlo předpověďmi v oblasti −3.2 < log10 ˜ξ± < −2.5 rozdělení ˜ξ± s užitím dodatečného výběrového kritéria ∆ηF > 2. 1
|
|
| |
|
|
Studium difrakčních procesů na experimentu ATLAS
Kůs, Vlastimil ; Valkárová, Alice (oponent) ; Taševský, Marek (vedoucí práce)
The chapter of forward and diraction physics is an indispensable and always a rich part of the physics menu of any experiment at high-energy accelerators. In last years, a big eort was put to study and estimate the feasibility or a discovery potential of Higgs boson produced in the central exclusive diraction events at LHC. These processes have a chance to become competitive or complementary to the program of the Higgs boson search in standard (non-diraction) processes, in particular in the supersymmetric extension of the Standard model. In this thesis an analysis of the central exclusive production of Higgs boson decaying to two tau leptons is performed, along with investigations of corresponding background processes.
|
host ::
RSS.