2022-11-07
16:05 |
Bilancování dusíku v zemědělství
Dědina, Martin ; Klír, Jan ; Wollnerová, Jana ; Beranová, Jana
Metodika řešící problematiku bilance dusíku je vhodným nástrojem pro ověření správnosti zemědělského hospodaření a ukazuje spojitost mezi dusíkem používaným v zemědělství a jeho ztrátami v plynné formě do ovzduší nebo ve formě dusičnanů do povrchových a podzemních vod. Hodnocení bilance dusíku a emisí skleníkových plynů i znečišťujících látek spolu úzce souvisí, a proto vyžaduje kvantifikaci zdrojů dusíku používaných při zemědělském hospodaření. Synchronizace vstupních dat využívaných k hodnocení toků dusíku v zemědělství je klíčová pro zvýšení metodické úrovně vykazování dusíkové bilance, emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek za ČR z hlediska požadavků mezinárodních organizací.
Plný text:  PDF
Detailed record
|
2022-11-07
15:56 |
Detailed record
|
2022-11-07
15:51 |
Metodika pro používání technologických vod na zemědělské půdě (3. aktualizované vydání)
Klír, Jan ; Mühlbachová, Gabriela ; Svoboda, Pavel ; Vegricht, Jiří
V metodice jsou definovány technologické vody, a to z pohledu platné legislativy (zpracování změn schválených v roce 2021). Pozornost je zaměřena zejména na samostatně skladované a používané technologické vody vznikající při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů. Produkce technologických vod je hodnocena z hlediska používaných technologií a provozů, se zaměřením na dojírny, mléčnice a chladicí zařízení. V metodice jsou hodnoceny charakteristiky technologických vod z hlediska obsahu živin a potenciálních rizik jejich aplikace na půdu. Vliv technologických vod na rostliny a půdu byl experimentálně ověřen na základě hodnocení růstu rostlin a zjišťování obsahu a aktivity mikrobiální biomasy v půdě. Metodika obsahuje i praktická doporučení pro oužívání technologických vod na zemědělské půdě.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2022-11-07
15:46 |
Uložení hnojiv, upravených kalů a krmiv na zemědělské půdě
Klír, Jan ; Kozlovská, Lada ; Wollnerová, Jana ; Svoboda, Pavel
Tuhá statková hnojiva vznikající při chovu hospodářských zvířat, kompost a nově i separát digestátu lze za určitých legislativních podmínek uložit na zemědělské půdě. Stanoveny jsou rovněž způsoby ukládání upravených kalů a objemných krmiv, jako jsou siláž a senáž určené pro výživu hospodářských zvířat. Nově jsou stanovena i pravidla pro provozování příkrmišť na zemědělské půdě. Z minerálních hnojiv je možné na zemědělské půdě uložit pouze vápenatá hnojiva (cukrovarská šáma, hnojiva na bázi mletých vápenců). Metodika reaguje na úpravy legislativy v letech 2020 a 2021, vychází mimo jiné ze zemědělské praxe a přináší komplexní návod pro ukládání těchto materiálů a provoz příkrmišť na zemědělské půdě. Přehledně popisuje všechna opatření, která mají za cíl zachování kvality uloženého materiálu a omezení rizika znečištění okolního prostředí, zejména povrchových a podzemních vod. Doporučuje i možnosti rekultivace po rozvozu hnojiv, upravených kalů, odvozu krmiva a ukončení provozu příkrmiště. Pozornost je věnována zvláště opatřením, která řeší možnosti složišť ve zranitelných oblastech stanovených v rámci akčního programu nitrátové směrnice. V neposlední řadě jsou v metodice zařazeny i návody pro výběr vhodného místa k uložení hnojiv, upravených kalů a objemných krmiv, případně místa pro příkrmiště, a to s využitím údajů z Registru půdy (LPIS) na Portálu farmáře.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2022-11-07
15:41 |
Škůdci na obilninách a jejich přirození nepřátelé
Honěk, Alois ; Platková, Hana ; Saska, Pavel ; Skuhrovec, Jiří ; Martinková, Zdena
Metodika shrnuje především nové výsledky a zkušenosti autorského kolektivu, který dlouhodobě studuje biologii některých škůdců obilnin a jejich přirozených nepřátel. Cílem metodiky je upozornit na vybrané druhy škůdců, poskytnout návod jak je rozeznat, v některých případech zjistit jejich aktuální počty v porostech obilnin a v rámci možností současného poznání předpovědět další vývoj jejich abundance v daném porostu a odhadnout snížení výnosu. Dalším cílem je rekapitulace možností ochrany s důrazem na využití přirozených nepřátel. Třetí cíl je osvětový. Metodika umožňuje přístupným způsobem porozumět biologii a procesům populačního vývoje škůdců obilnin (především mšic) tak, aby čtenář nezůstal jen slepým uživatelem nezdůvodněných praktických návodů, ale sám se mohl rozhodovat podle okamžité situace.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2022-11-07
15:36 |
Přínosy a rizika aplikace dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy
Kusá, Helena ; Mühlbachová, Gabriela ; Vavera, Radek ; Růžek, Pavel ; Káš, Martin ; Watzlová, Elizaveta
V metodice jsou vyhodnoceny přínosy a rizika v praxi dosud používané aplikace dusíku na podporu rozkladu slámy obilnin. Byly ověřeny možnosti snížení běžně doporučovaných dávek dusíku. Jsou navrženy vhodné způsoby hnojení, a to i s ohledem na dostupnost živin pro následující plodiny včetně optimálních dávek N na podporu rozkladu slámy v případech, kdy je dodání N nezbytné. Předkládaná doporučení jsou výsledkem polních pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách včetně provozních pokusů v zemědělských podnicích, kdy byla na slámu pšenice ozimé aplikována různá dusíkatá hnojiva. Výsledky ukázaly, že v letním a podzimním období se po hnojení dusíkem rozloží podle průběhu počasí v daném roce 30-50 % slámy, bez hnojení pak 25-30 %. Na základě dosažených výsledků je proto doporučeno snížení hnojení dusíkatými minerálními hnojivy na 4-5 kg N/t slámy, Pokud následuje ozimá řepka nebo meziplodina s vyššími nároky na výživu dusíkem, je možné zvýšit dávku N na 6-10 kg N/t slámy. Toto doporučení pro vyšší dávku dusíku se týká také statkových a organických hnojiv, u nichž část dusíku je v organické formě. Přitom nižší dávky výše uvedeného rozmezí se doporučují, jestliže následně není zaseta žádná plodina, vyšší je možné aplikovat před setím ozimů nebo meziplodin. Celkový rozklad slámy byl vyšší při aplikaci hnojiv na slámu, která byla 3 týdny ponechaná na povrchu půdy. Sláma na povrchu půdy omezuje ztráty vody z půdy a její prohřívání v teplém letním období, což zlepšuje zadržení vody, uhlíku a živin v půdě.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2022-11-07
15:31 |
Metodika identifikace chybějících genetických zdrojů ve sbírkách mikroorganismů a strategie zaplnění zjištěných mezer
Aulický, Radek ; Hanzalová, Alena ; Komínek, Petr ; Komínková, Marcela ; Krejzar, Václav ; Novotný, David ; Pánková, Iveta ; Skuhrovec, Jiří ; Vendl, Tomáš ; Křížková, Iva ; Kubátová, Alena ; Bár, Ladislav ; Kubizniaková, Petra ; Brožová, Jana ; Lebeda, Aleš ; Eichlerová, Ivana ; Malenovská, Hana ; Mertelík, Josef ; Kavková, Miloslava ; Mrázková, Marcela ; Kmoch, Martin ; Petrželová, Irena ; Svoboda, Petr ; Reichelová, Markéta ; Urban, Marian ; Řezáčová, Veronika ; Valentová, Lucie ; Sedláček, Ivo ; Sedlářová, Michaela
Tato metodika je dokumentem především pro potřeby Národního programu konzervace genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu (NPGZM). Její vypracování bylo zadáno na začátku aktuálního pětiletého období řešení NPGZM v roce 2018. Metodika popisuje postupy posuzování zaměření jednotlivých sbírek mikroorganismů z hlediska variability genetický zdrojů uchovávaných v nich s cílem trvalého vylepšování a usměrňování náplně práce jednotlivých sbírek.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2022-11-07
15:25 |
Možnosti využití hnojivých substrátů na bázi biouhlu z kombinované hydrotermochemické úpravy kontaminovaných bioodpadů
Usťak, Sergej ; Muňoz Jans, Jakub ; Váňa, Vojtěch
Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům, majitelům a provozovatelům čistíren odpadních vod (ČOV) a bioplynových stanic (BPS), odborníkům v oblasti meliorací a rekultivací, investorům a dalším zájemcům o dotčenou problematiku základní informace o hnojivých přípravcích ke zlepšení půdních vlastností na bázi kombinované hydrotermochemické úpravy bioodpadů včetně kontaminovaných (především kalů ČOV). V úvodu metodika poskytuje základní přehled literárních informací ohledně uhlí podobných hmot, způsobech jejich přípravy, zejména způsobu hydrotermochemické karbonizace bioodpadů včetně kontaminovaných, dále přehled jejich základních vlastností a zejména možností a perspektiv aplikace v praxi. Dále metodika popisuje vlastní výsledky získané v průběhu řešení výzkumného projektu využitelné v praxi a poskytuje jejich agrochemické, ekologické a ekonomické hodnocení. Na závěr uvádí přehled potenciálu uplatnění a hlavních možností využití nových hnojivých přípravků na bázi hydrotermochemické úpravy bioodpadů včetně kontaminovaných ke zlepšení půdních vlastností a zejména pro zúrodnění běžných zemědělských a antropogenních půd.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2022-11-07
15:12 |
Detailed record
|
2022-11-07
15:06 |
Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu
Chalupníková, Julie ; Cudlín, Pavel ; Erban, Tomáš ; Shcherbachenko, Elena ; Šlachta, Martin ; Votavová, Alena ; Halešová, Taťána ; Tomešová, Daniela ; Václavíková, Marta
Opylovači jsou v prostředí potenciálně vystaveni působení řadě pesticidů. Nejdůležitější skupina rizikových látek pochází z kategorie prostředků na ochranu rostlin (POR), které aplikují nejen zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. Každý POR, počínaje účinnou látkou a konče jeho konkrétní formulací, prochází velmi podrobným a přísným hodnocením, které v Evropské unii (EU) vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. Ačkoliv jsou při správném zacházení negativní vlivy POR na životní prostředí a necílové organismy minimalizovány, nemůžeme vyloučit možné skryté účinky subletálního charakteru. K identifikaci skrytých vedlejších účinků napomáhají moderní analytické přístupy, jako je aplikace vysokokapacitních metod. Předložená metodika je zaměřena na hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu. Při hodnocení rizik pesticidů je jako modelový druh opylovače dlouhodobě upřednostňována včela medonosná, zatímco samotářské včely stojí v pozadí. Pro experimenty a hodnocení rizik je nutné si uvědomit zcela odlišný životní cyklus a životní strategie samotářských včel v porovnání s vysoce sociální včelou medonosnou. Metodika obsahuje inovativní aspekty pro experimenty, jako je modifikovaný izolátor, příprava rostlin pro expozici, načasování experimentu, sledování distribuce aktivních látek či proteomická analýza samotářských včel pro identifikaci skrytých účinků sledované látky nebo její formulace. V této metodice byla jako modelový druh vybrána samotářská včela zednice rezavá (Osmia bicornis). Metodika je však aplikovatelná i na jiné, zejména příbuzné druhy samotářských včel. Metodika může najít využití v oblastech státní správy, v soukromých laboratořích i ve výzkumné činnosti při hodnocení environmentálních rizik pesticidů na samotářské včely. Metodický postup může potvrdit nebo vyloučit environmentální rizika při registraci nových přípravků nebo reevaluaci stávajících přípravků. Tato metodika má proto potenciál pro využití při testování nových látek určených na ochranu rostlin před jejich registrací. V příkladu provedení byl testován vliv acetamipridu ve formulaci Careo tyčinek. Byla hodnocena distribuce acetamipridu v půdním substrátu a v rostlině. V rostlinných pletivech byl identifikován rizikový metabolit acetamipridu IM-2-1. Proteomická analýza však ukázala velmi malé nebezpečí acetamipridu pro O. bicornis. Tento výsledek je v souladu s tím, že acetamiprid byl EFSA vyhodnocen jako málo rizikový pro včely a má v EU registraci do 28. února 2033.
Plný text: PDF
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
