Sociologický ústav

Nejnovější přírůstky:
2024-02-18
00:07
Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - IMPAKT 2023
Červenka, Jan ; Vinopal, Jiří
Výzkumná zpráva s hlavními výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu „Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české společnosti“ v roce 2023.

Úplný záznam
2024-02-18
00:07
Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností
Fialová, Kamila ; Mysíková, Martina
Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností včetně způsobu zajištění bydlení, velikost a struktura domácností, vzdělání či finanční gramotnost. Důležitým aspektem hospodaření je vyrovnanost rozpočtu, která vychází z rozdělení finančních zdrojů mezi pravidelné výdaje pokrývající základní potřeby, luxusnější a nepravidelné výdaje a případně také úspory. Vyrovnanost rozpočtu ovlivňuje finanční stabilitu domácnosti a její vyhlídky do budoucna. V případě vícečlenných domácností může být dalším důležitým aspektem rozdělení příjmů v rámci domácnosti, které může ovlivnit nejen finanční blahobyt jednotlivých členů, ale může mít i širší dopady. \nMezinárodně srovnatelná data Eurostatu za rok 2018 ukazují, že Češi mezi evropskými národy patří k těm průměrně spokojeným se svou finanční situací. Češi na škále od 0 do 10 průměrně hodnotili svoji finanční spokojenost známkou 6,7, zatímco evropský průměr byl 6,6. Čeští muži (6,8) byli o něco spokojenější než ženy (6,6). Od roku 2013 byl v datech patrný výrazný růst finanční spokojenosti českých domácností z průměrného hodnocení 6,0. \nData z výběrového šetření IPSOS v roce 2023 hodnotí finanční spokojenost Čechů v průměru známkou 5,5 (na stejné škále od 0 do 10), přičemž muži jsou opět více spokojeni (5,7) než ženy (5,3). Zhruba třetina respondentů je se svou finanční situací velmi či spíše nespokojena (0–4), více než polovina respondentů je se svou finanční situací naopak spíše či velmi spokojena (6–10).\nVýsledky regresní analýzy ukazují, že demografické charakteristiky jako pohlaví, věk, vzdělání či přítomnost dětí nemají na finanční spokojenost vliv. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem/partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí. \nStěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů je výše příjmů domácnosti a to jak s nimi vychází, tedy „plusový“ rozpočet, stejně jako vytváření krátkodobé či dlouhodobé finanční rezervy. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Splácení úvěrů významně snižuje finanční spokojenost žen žijících v páru. \n

Úplný záznam
2024-02-18
00:07
Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR
Orcígr, V. ; Kodenko Kubala, Petr ; Malý Blažek, J. ; Hoření Samec, Tomáš ; Kubcová, J. ; Káňová, M. ; Tichý, D. ; Kohout, M. ; Vinklárková, A. ; Houser, L. ; Suchánek, R. ; Petrus, E. ; Galčanová, L.
Výzkumná zpráva přináší shrnutí tříletého výzkumu o možnostech a limitech participativního bydlení v ČR. V první části představujeme konceptualizaci participativního bydlení vycházejí z analýzy zahraniční (především západo a středoevropské) situace, historického kontextu a institucionálního zázemí v Česku). V druhé části přinášíme výsledky terénního výzkumu – analýzy dat ze 14 výzkumných workshopů v 5 partnerských městech, kterých se zúčastnilo celkem 176 zájemkyň a zájemců o participativní bydlení, a také z explorativního dotazníku, který kompletně vyplnilo 1012 respondentek a respondentů napříč ČR. Přinášíme zjištění ohledně preferencí obyvatel v otázkách participace, důvěry v realizaci projektů participativního bydlení, otázek financování, správy, překážek či výzev. V závěrečné části shrnujeme, jaké možnosti a limity participativního bydlení vyplývají ze spolupráce obyvatel s městy.

Úplný záznam
2024-02-18
00:07
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – podzim 2023
Červenka, Jan
V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.\n\nNejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Polskem.\n\nNa konci žebříčku se umístily Ukrajina, Čína a Rusko.\n\nVe srovnání s minulým šetřením z konce roku 2021 došlo u všech zemí vyjma Polska ke zhoršení jejich hodnocení.

Úplný záznam
2024-02-18
00:07
Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.\n\nO energetickou politiku se zajímá necelá polovina (49 %) Čechů, což představuje zřetelný pokles zájmu v porovnání s loňským šetřením, ale nadále výrazné navýšení oproti všem předchozím výzkumům.\n\nJen o málo více než čtvrtina (26 %) dotázaných má podle svého vyjádření dostatek informací o Zelené dohodě pro Evropu.\n\n35 % českých občanů se Zelenou dohodou souhlasí, 49 % s ní nesouhlasí. Jen šestina (17 %) českých občanů přitom pokládá cíl Zelené dohody za dosažitelný, dvoutřetinová většina si myslí, že její cíl dosažitelný není.

Úplný záznam
2024-02-18
00:07
Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.\n\nVětšina občanů se přiklání k názoru, že jaderná energetika umožňuje zajistit stabilní dodávky energie, umožňuje vyrábět energii za nízkou cenu, přispívá k opatřením proti změně klimatu a je šetrná k životnímu prostředí.\n\nV české veřejnosti převládá názor, že jaderná energetika je jedním z nejbezpečnějších způsobů výroby energie.\n\nK názoru, že jaderná energetika je přechodnou technologií výroby energie, která bude brzy překonána, se česká veřejnost staví spíše skepticky.\n\nJako největší riziko v souvislosti s jadernou energetikou česká veřejnost vidí případné zneužití nebo poškození jaderné elektrárny v důsledku teroristického útoku nebo války.

Úplný záznam
2024-02-18
00:07
Důvěra vybraným politikům v mezinárodním kontextu – podzim 2023
Červenka, Jan
V šetření, které se v období od konce září do začátku prosince 2023 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.\n\nNejvyšší podíl důvěry šetření ukázalo u Z. Čaputové (52 %), nejvíce nedůvěřujících bylo u V. Putina (82 %).\n\nOproti jaru roku 2022 vzrostla nedůvěra a případně poklesla důvěra s jedinou výjimkou u všech sledovaných politiků, nejvýrazněji v případě V. Zelenského, E. Macrona, J. Bidena, Z. Čaputové, U. von der Leyenové a O. Scholze.

Úplný záznam
2024-02-18
00:07
Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti.

Úplný záznam
2024-02-18
00:07
Korupce ve vybraných sektorech v České republice a možnosti jejího snížení
Bašná, Kristýna ; Bureš, Radim ; Fadrný, Dalibor ; Pospíšilová, Jaroslava
Souhrnná výzkumná práva obsahuje popis projektu, jeho metodologii a analýzu výsledků výzkumu přímé a nepřímé zkušenosti s korupcí v šesti sektorech České republiky (sport, školství a věda, zdravotnictví, exekuce, uzemní a stavební řízení, veřejné zakázkyú). Zpráva kromě analýzy výsledků a doporučení pro zlepšení boje s korupcí popisuje i použitou metodologii měření zkušenosti s korupcí ve vybraných sektorech v České republice a shrnuje poznatky ze všech fází projektu po metodologické stránce a konkrétní doporučení v otázkách případné replikace výzkumu. Výsledky jsou přínosné pro další ústřední správní úřady a jejich snahu o snížení korupce v sektorech (například Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj).

Úplný záznam
2024-01-25
22:11

Úplný záznam