2021-04-25
00:00 |
Hodnocení reakce státu na epidemii COVID-19 - Naše společnost - speciál - únor 2021
Červenka, Jan
Pouze relativní většina českých občanů na úrovni o málo více než dvou pětin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, o málo více než třetina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky. Oproti prosinci 2020 se hodnocení reakce státu na pandemii výrazně zhoršilo, a to zejména v případě hodnocení přiměřenosti a účinnosti opatření proti šíření koronaviru.
Detailed record
|
2021-04-25
00:00 |
Nový typ koronaviru – obavy, média, informace a narativy – Naše společnost – speciál – únor 2021
Spurný, Martin
V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se více než čtyři pětiny českých občanů starších 18 let obávají omezení zdravotní péče pro pacienty s jinými nemocemi než COVID-19 (85 %), zhoršení ekonomické situace v České republice (83 %) a o zdraví svých blízkých (81 %). Oproti poslednímu dotazování v prosinci 2020 se výrazně, o dvacet procentních bodů, zvedly obavy občanů z nedostatečné kapacity nemocnic, jehož se v únoru obávaly přibližně dvě třetiny (67 %) obyvatel.
Detailed record
|
2021-04-25
00:00 |
COVID 19 a finanční situace domácností a dopad na zaměstnání- Naše společnost - speciál – únor 2021
Tuček, Milan
Dvě třetiny dotázaných (67 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době pandemie COVID-19 stejné, více než čtvrtina (28 %) uvedla, že se snížily, z toho 8 %, že výrazně. U 5 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie prakticky neliší. Téměř tři pětiny domácností uvedly, že by za současné situace dovedly vycházet s financemi více než půl roku. 4 % domácností již nyní s financemi nevychází, dalších 6 % by vydrželo nejdéle měsíc. Hodnocení finanční se od prosince výrazně změnilo ve prospěch optimistického pohledu.
Detailed record
|
2021-04-25
00:00 |
Veřejnost o očkování, včetně očkování proti onemocnění COVID-19 - Naše společnost - speciál – únor 2021
Čadová, Naděžda
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v první polovině února 2021 podrobněji zaměřilo na téma očkování obecně a konkrétně pak na postoje veřejnosti k očkování proti onemocnění COVID-19. Čtyři pětiny (80 %) českých občanů v první polovině února 2021 souhlasily s tím, že očkování je zárukou toho, že se u nás nerozšíří některé nebezpečné nemoci. Pouze přibližně desetina českých občanů souhlasí s tím, že očkování je zbytečné, protože není účinné a proti nemoci nás stejně neochrání (12 %) a že nemoci, proti kterým nás má očkování chránit, jsou již úplně nebo téměř úplně vymýceny (11 %). Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřily v našem průzkumu přibližně tři pětiny dotázaných (59 %). Negativní postoj k očkování zaujala asi třetina (33 %) oslovených. Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění (41 %). Dotázaní, kteří se podle svých slov očkovat proti onemocnění COVID-19 nechtějí, jako nejčastější důvod uváděli, že vakcína byla vyvinuta příliš rychle a není tak dostatečně otestovaná (22 %).
Detailed record
|
2021-04-25
00:00 |
Názory české veřejnosti na principy a používání Protiepidemického systému (tzv. PES) - Naše společnost - speciál - únor 2021
Hanzlová, Radka
Nadpoloviční většina (53 %) české veřejnosti se přiklání k tomu, že by se o opatřeních proti šíření koronaviru mělo rozhodovat podle aktuálních okolností, 42 % je pro zavádění opatření stanovených v jednotlivých stupních rizika protiepidemického systému. Naprostá většina (68 %) české veřejnosti považuje používání Protiepidemického systému (tzv. PES) vládou a odpovědnými orgány za špatné, pouze necelá čtvrtina (24 %) za dobré. Principy Protiepidemického systému (tzv. PES) používaného od listopadu 2020 obecně považuje více než polovina (54 %) dotázaných za špatné, téměř dvě pětiny (38 %) pak za dobré.Principy Protiepidemického systému (tzv. PES) používaného od listopadu 2020 obecně považuje více než polovina (54 %) dotázaných za špatné, téměř dvě pětiny (38 %) pak za dobré. Téměř tři pětiny (59 %) české veřejnosti považují nastavení Protiepidemického systému (tzv. PES) z hlediska vypočítávání stupňů rizika a nastavení stupňů pohotovosti a souvisejících opatření za špatné, za dobré pouze necelé tři desetiny (29 %).
Detailed record
|
2021-04-25
00:00 |
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál – únor 2021
Čadová, Naděžda
Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině února 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Téměř třetina (31 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze o málo více než desetina (12 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory (94 %) a dbá na zvýšenou hygienu (89 %). Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla v první polovině února česká veřejnost poněkud rozpolcena, když zlepšení očekávala přibližně třetina veřejnosti (31 %), dalších 29 % zhoršení a přibližně třetina (34 %) očekávala stagnaci. K dalšímu vývoji situace v Evropě a ve světě pak byli čeští občané o něco málo optimističtější, když nejčastěji respondenti vyjadřovali názor, že se tato situace bude dále zlepšovat.
Detailed record
|
2021-04-25
00:00 |
Hodnocení reakce státu a jeho institucí na epidemii COVID-19 - Naše společnost - speciál - prosinec 2020
Červenka, Jan
V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek zjišťujících to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost a účinnost jednak protiepidemických opatření a jednak opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Následně respondenti hodnotili působení vlády a dalších vybraných institucí a skupin v období epidemie. Nakonec se vyjadřovali i k tomu, nakolik srozumitelná jsou vládou přijímaná opatření a nakolik jsou srozumitelné důvody jejich zavádění, nebo naopak rušení.
Detailed record
|
2021-04-25
00:00 |
Ohlédnutí za volbami do zastupitelstev krajů – Naše společnost – speciál – listopad 2020
Červenka, Jan
Ve svém listopadovém speciálním šetření se CVVM SOÚ AV ČR vrátilo k říjnovým volbám do krajských zastupitelstev. Šetření konkrétně zjišťovalo, co bylo pro dotázané hlavním tématem těchto voleb, zda se voleb zúčastnili, jaký byl důvod jejich účasti, případně neúčasti, kdy se tak rozhodli, kterou stranu volili a proč, zda se orientovali při výběru spíše na stranu nebo na konkrétní kandidáty a jak jsou spokojeni s výsledky voleb.
Detailed record
|
2021-04-25
00:00 |
Nový typ koronaviru – obavy, média a informace o něm – Naše společnost – speciál – prosinec 2020
Spurný, Martin
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na obavy v souvislosti s šířením koronaviru, na to, jak se čeští občané v informacích o novém typu koronaviru orientují a také jak často informace o něm sledují v médiích. V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se čtyři pětiny (80 %) českých občanů obávají zhoršení ekonomické situace v ČR, srovnatelný podíl (76 %) se obává o zdraví svých blízkých, naopak nejméně se lidé obávají zhroucení zásobování (29 %) a pak také nedostatečné kapacity nemocnic (47 %).
Detailed record
|
2021-03-28
00:01 |
Škola jako integrační partner. Průběžná výzkumná zpráva projektu
Leontiyeva, Yana ; Mikešová, Renáta ; Tollarová, Blanka ; Šimon, Martin ; Čermáková, Dita
Průběžná výzkumná zpráva je shrnutím dosavadních poznatků projektu Škola jako integrační partner, který se zabývá integrací žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na pražských základních školách. První část zprávy se věnuje analýze dostupných statistických dat, analýze předchozích výzkumů a dalších zdrojů informací o žácích s OMJ jako např. výročních zpráv škol. Druhá část shrnuje poznatky z rozsáhlého výzkumu na základních školách v Praze ve školním roce 2019-2020 zjišťujícího situaci žáků s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka. Výzkum se zaměřil na zjištění počtu těchto žáků na jednotlivých základních školách v Praze s rozlišením podle jejich jazykové úrovně, na využití jednotlivých podpůrných opatření ze strany škol, na financování podpory žáků s OMJ a na existenci učitelů specializovaných na výuku češtiny jako druhého jazyka na základních školách.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
