2025-06-24
13:59 |
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Hodnocení situace ve světě, obavy, bezpečnostní hrozby – březen 2025
Tuček, Milan
Hodnocení současné situace ve světě, pokud jde o mezinárodní vztahy (55 % odpovědí spíše+velmi špatné), ekonomiku (44 %), bezpečnost (54 %), řešení konfliktů (71 %) či řešení globálních problémů v oblasti životního prostředí (53 %) je převážně negativní. Více než tři čtvrtiny dotázaných (76 %) uvedly, že pociťují nějaké obavy. Jde nejčastěji o obavy z války: 38 % respondentů ji uvedlo na prvním místě. Jako reálnou bezpečností hrozbu vnímají dotázaní především Rusko (63 % ze všech uvedených odpovědí). Na dalších místech byly USA (20 %), Čína (19 %) a Ukrajina (7 %).
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Občané o situaci na Ukrajině – březen 2025
Kyselá, Monika
V šetření, jež probíhalo v druhé polovině března 2025, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda a nakolik pokládají situaci na Ukrajině za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku,Evropu a mír ve světě, jak vnímá česká veřejnost kroky české vlády směrem k Ukrajině, který ze dvou scénářů ukončení konfliktu na Ukrajině by z jejich pohledu byl přijatelnější a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Postoje občanů k obraně ČR a členství v NATO – březen 2025
Čadová, Naděžda
Česká veřejnost se v naprosté většině (89 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. I přesto skoro dvě třetiny (63 %) respondentů pochybují o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo. Necelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci, srovnatelný podíl občanů si ale myslí opak. Dvě pětiny dotázaných (40 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí, ale srovnatelný podíl má za to, že výdaje na obranu jen zbytečně zatěžují rozpočet (39 %). U těchto dvou výroků převažuje nesouhlas nad souhlasem a vyjádřila ho přibližně polovina respondentů.Téměř dvě pětiny (39 %) respondentů jsou s členstvím České republiky v NATO „rozhodně spokojeny“ a další rovněž téměř dvě pětiny (37 %) občanů jsou „spíše spokojeny“. Přibližně sedmina (13 %) dotázaných uvedla, že je se skutečností, že je Česká republika členem NATO, nespokojena.
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Nákupní a spotřební chování českých domácností – Potraviny 2025
Kyselá, Monika
Ve výzkumu Potraviny 2025 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin. Respondenti uváděli, jaké aktivity a nákupní návyky jejich domácnosti mají, jakou částku na potraviny měsíčně vydají a podle jakých kritérií a kde nakupují. V další části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní chování, které může přispívat nebo naopak působit jako prevence plýtvání potravinami. Nejčastěji Češi chodí nakupovat potraviny několikrát týdně, jedná se o více než polovinu (52 %) dotázaných. Necelá třetina chodí nakupovat jedenkrát týdně (32 %) a pouze 6 % nakupuje potraviny každý den. Nejobvyklejší místa nákupů potravin jsou hypermarkety (99 % zde alespoň někdy nakupuje), menší obchody (91 %) a specializované prodejny jako je pekařství, řeznictví apod. (86 %). Nejméně časté jsou nákupy v bezobalových prodejnách (10 %). Z novějších forem nákupů využívá pětina dotázaných (20 %) aspoň občas dovoz nákupů (např. Rohlík.cz, Košík.cz, iTesco)
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Plýtvání potravinami v českých domácnostech – Potraviny 2025
Čadová, Naděžda
Více než polovina české veřejnosti (56 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (41 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze 2 % českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.Téměř dvě třetiny (65 %) občanů deklarují, že celkové množství potravin vyhozených jejich domácností nepřesahuje 10 %. Pětina (20 %) dotázaných se pak přiklání k variantě, že jejich domácnost vyhodí více než 10 %, ale méně než čtvrtinu potravin. Pouze 3 % dotázaných přiznala vyhazování více než čtvrtiny, ale méně než poloviny potravin. Naopak 12 % veřejnosti tvrdí, že jejich domácnost nevyhazuje žádné potraviny. Z konkrétních důvodů, proč omezit plýtvání potravinami, zmiňují respondenti jako nejdůležitější finanční úsporu jejich domácnosti a přínos pro životní prostředí. Mezi nejčastější důvody nespotřebování potravin uváděné těmi, kteří nějaké potraviny vyhazují, patří přebytky v podobě odkrojků, to, že na potraviny prostě zapomenou, potraviny se zkazí nebo projde jejich datum spotřeby.
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Stravovací návyky v českých domácnostech – Potraviny 2025
Čadová, Naděžda
Čeští občané jedí nejčastěji tři (44 %) nebo čtyři jídla (29 %) denně. Mezi muži je častější konzumace právě tří jídel denně (50 % mužů, 39 % žen), ženy naopak v porovnání s muži o něco častěji mají za den jídla čtyři (24 % mužů, 32 % žen). Z hlediska věku pak vidíme, že s jeho růstem roste také podíl lidí, kteří pravidelně konzumují 3 jídla za den. Jednoznačně nejčastěji si lidé (sami nebo někdo z jejich domácnosti) doma připravují snídaně a večeře, konkrétně přibližně dvě třetiny lidí (66 % snídaně, 69 % večeře) si je připravují 6 až 7 krát za týden. Co se týká obědů, tak ty si doma chystá 6 až 7 krát za týden více než polovina lidí (52 %) lidí.
Detailed record
|
2025-05-24
00:00 |
Pracovní podmínky začínajících lékařů a lékařek v procesu specializačního vzdělávání. Zpráva z dotazníkového šetření doplněná o zjištění z kvalitativního výzkumu mezi mladými lékaři a lékařkami
Vohlídalová, Marta ; Marková Volejníčková, Romana
Tato výzkumná zpráva shrnuje nejzásadnější zjištění z dotazníkového šetření, které proběhlo v roce 2024. Šetření bylo realizováno ve spolupráci se Sekcí mladých lékařů ČLK. Cílovou skupinou byli mladí lékaři a lékařky (tj. ti, kteří jsou v procesu specializačního vzdělávání). Paralelně s dotazníkovým šetřením proběhly ve vybraných nemocnicích kvalitativní sondy, jejichž cílovou skupinou byli též mladí lékaři a lékařky a jejich vedoucí. V obou výzkumech jsou zkoumána tato témata: pracovní podmínky, způsob organizace práce, ale také na well-being a dopady této náročné profese na soukromý a rodinný život. Součástí zprávy je také diskuze o způsobech odměňování, o kombinaci rodinného života a výkonu lékařské profese a o mezilidských vztazích na pracovišti. Výzkumy přinášejí zásadní a zajímavá zjištění týkající se např. organizování povinných stáží a jejich efektivity, absenci systematického školení během stáží i specializačního vzdělávání, dopadů časové/emoční/psychické náročné profese ale také způsobu odměňování lékařské profese. Součástí výzkumné zprávy jsou doporučení i příklady dobrých praxí, které mohou být inspirující pro mnohá zdravotnická zařízení.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
