2024-04-27
00:01 |
Palingeneze - obnovení všeho? (Matouš 19,28)
Dus, Jan A
V Matoušově verzi Ježíšova zaslíbení (Mt 19,28–30) oproti Markovi a Lukášovi chybí výslovná zmínka o přítomnosti: restituce všeho, co Ježíšovi následovníci opustili, se tak posouvá až do budoucnosti, ve které se chopí vlády spolu se Synem člověka. V zaslíbení figuruje raritní pojem „palingeneze“, jehož bližší časové a věcné určení nelze ze samotného souvětí odvodit. Zatímco v Mt 19,28 je palingeneze podle převažujícího výkladu synonymem pro budoucí obnovu veškerenstva, v Tt 3,5 (jediný další výskyt v NZ) odkazuje totéž slovo na znovuzrození některých lidí, ke kterému došlo v minulosti (při křtu). Ani nebiblická literatura nepřináší jednoznačný precedens – palingeneze bývá zasazována jak do minulosti, tak i do budoucnosti, týká se jak světa, tak i jednotlivců či skupin (Izraele). – Syntax a interpunkce řeckého souvětí ukazují, že oba výklady jsou rovnocenné: palingenezi lze vztáhnout buď (A) k následujícímu výrazu pro „usednutí (Syna člověka na trůn)“, tedy do budoucnosti, anebo (B) k předchozímu výrazu pro „následování (učedníků za Ježíšem)“, tedy do minulosti, kromě toho existuje (C) výklad otevřený. V řeckých, latinských a českých verzích ze 16. století jsou zastoupeny všechny možnosti: Erasmus interpunkčně opravuje Vulgátu (B), Beza nejprve respektuje Vulgátu (A), v anotacích však zvažuje druhé řešení (B), ve čtvrtém a pátém vydání nakonec nechává věc otevřenou (C), v dilematu mezi Vulgátou a Erasmem váhají i dva české překlady z první poloviny 16. stol. (náměšťský 1533, melantrišský 1556/57) (C), většina bratrských překladů počínaje Blahoslavem (1564) se odchyluje od Vulgáty (B), jen kralická Šestidílka (1593/94) váhá (C), v Šestidílce i v kralickém Novém zákoně z r. 1601 Bratří věnují oběma výkladům rovnocennou pozornost v poměrně rozsáhlé poznámce, která je pro svou vyváženost pěkným dokladem intelektuální otevřenosti a tolerance, podobně jako Beza připojují k výkladu (B) nový aspekt: palingeneze může znamenat obnovení celého světa díky evangeliu a prvnímu příchodu Mesiáše. – Vzhledem k dynamickému vývoji v 16. století je překvapivé, že všech deset sledovaných českých překladů z období kolem 20. století se shoduje jen na jedné variantě (A). Zdá se, že variantě (B) hrozí nespravedlivé zapomenutí. Proto si na závěr dovolujeme navrhnout nový, poněkud volnější překlad či parafrázi verše Mt 19,28 v kralickém duchu: „Amen, pravím vám, vy jste šli za mnou, když jsem přišel obnovit svět evangeliem, a až Syn člověka usedne na trůn své slávy, budete to zase vy, kdo usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.“
Detailed record
|
2024-04-01
22:21 |
Tisíc a padesát let pražského biskupství
Kotous, J. ; Sommer, Petr ; Vaníček, V.
Kniha věnovaná 1050. výročí založení pražského biskupství. První blok studií zasazuje téma první české diecéze do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů v jejich jednotlivých částech, např. u Polabských Slovanů. Druhý blok textů sleduje procesy směřující k budování základů české diecéze, jejího založení a ke sledování její návaznosti na velkomoravské církevní začátky. Neméně důležité jsou sondy sledující proces christianizace české společnosti, vztah pražských biskupů a českého panovníka i vznik církevní organizace. Knihu uzavírají studie sledující česká a moravská biskupství ve zlomových dobách husitství a reformace, rekatolizace a v době reforem Josefa II.
Detailed record
|
2024-04-01
22:21 |
Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Sommer, Petr
Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů. Formou sondy sleduje význam misie pro vznik pražského biskupství. V této souvislosti pojednává otázky spojené se sakrální architekturou, liturgickou výbavu a písemnou kulturo neoddělitelně spjatou s novou křesťanskou vzdělaností i s církevní správou.
Detailed record
|
2024-02-18
00:07 |
Exul. Perno. Tiskařská a provenienční bohemika v knihovně kostela Panny Marie v Pirně
Vaculínová, Marta
Pobělohorský vývoj v českých zemích vnesl velký zmatek nejen do životů velké části nekatolických věřících, ale také do jejich knihoven. Po léta budované knižní celky se staly se obětí konfiskací, rozprodávání, krádeží i plenění. Jen malou část si intelektuálové mohli vzít s sebou do exilu. Jednou ze zahraničních knihoven, v níž se svazky z majetku českých exulantů zachovaly, je knihovna kostela Panny Marie v Pirně. Velkou část tamních bohemik zakoupila v minulém století Národní knihovna, další část bohemik (zejména provenienčních) zůstala ale dodnes v prostorách vedle kostelního kúru. Pokusili jsme se o zmapování provenience bohemik z pražské i pirenské části a zachycení stop knižních celků exulantů i dalších významných osobností. Součástí příspěvku jsou soupisy tisků a proveniencí obou částí.
Detailed record
|
2023-09-10
00:01 |
Detailed record
|
2023-06-18
00:02 |
On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Havelka, Tomáš
Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu přenášeným na dějiny církevních obcí a metaforou vědění. Chrám není v žádném náboženství jen místo shromáždění věřících, odjakživa byl chápán jako transcendentní brána spojující stvořený svět a Boží přítomnost. Reprezentoval „střed světa“ a postupně přebíral různé typologické a metaforické realizace: Šalamounova chrámu, nebeského Jeruzaléma, božského kruhu, jehož střed je všude a obvod nikde aj. To vedlo k naplňování různých dispozic. Na druhou stranu jsou ale také v literatuře 17. a 18. století přítomné pozoruhodné postupy, interpretující chrám obráceně, totiž jako antropomorfní metaforu lidského těla, nejvýraznějším způsobem u J. F. Beckovského.
Detailed record
|
2023-06-04
00:44 |
Masarykovo pojetí středoevropské a celoevropské demokratické jednoty
Bednář, Miloslav
V r. 1915 Tomáš G. Masaryk v Londýně veřejně identifikoval a popsal původ první světové války jako neuralgický středoevropský pás menších národů mezi Německem a Ruskem coby geopolitické jádro tzv. východní otázky. Masarykovi tato střední Evropa představovala nejnaléhavější a nejakutnější podnět ke spojenecké demokratické transformaci politické organizace Evropy. V r. 1919 Halford J. Mackinder vyhlásil obdobnou, slavnou geopolitickou koncepci Heartlandu. Masaryk plánoval postupné ustavení Spojených států evropských z transatlantické kooperace mezi konfederací evropských starých a nových demokracií a USA. Masarykovo pojetí demokratické evropské jednoty zjevně protiřečí základní koncepci Evropské unie zaměřené na postupnou eliminaci evropských demokracií.
Detailed record
|
2023-06-04
00:44 |
Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin
Svoboda, Jan
V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný potenciál udílet smysl všem jejím dílčím kontextům, Masaryk našel v myšlence humanity. Účelem příspěvku je poukázat na principiální spojitost mezi demokratizačním úsilím Masarykova politického realismu o jakousi permanentní humanizaci společnosti, jejímž cílem bylo přetvářet disfunkční starý režim federalizovaného Rakouska na moderní občanskou společnost. Teoretický základ k těmto úvahám byl nicméně podán už ve starších pracích, především v knize Základové konkrétní logiky (1885).
Detailed record
|
2023-03-12
00:04 |
Detailed record
|
2023-02-26
00:13 |
Ars nova eloquentiae, její stoupenci a Bohuslav Balbín
Svatoš, Martin
Příspěvek se věnuje pronikání nové literární estetiky, tzv. nového umění elokvence (nova ars eloquentiae) do literatury v českých zemích 17. století. Jezuitský učitel latinského stylu a literatury Bohuslav Balbín byl prvním v českých zemích, kdo ve svých literárně teoretických spisech reflektoval změněnou literární situaci a kdo oceňoval uměřené zastánce umění ostrovtipu. Zároveň se však projevoval jako klasicista a stoupenec M. T. Cicerona, který před nepřiměřeným a nevhodným užívání ostrovtipu varoval.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
