Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 99 záznamů.  začátekpředchozí90 - 99  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Recepce japonského umění v českém malířství a grafice
Petřinová, Alžběta ; Suchomel, Filip (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce Recepce japonského umění v českém malířství a grafice sleduje na několika konkrétních dílech zahrnujících knižní ilustraci, drobnou grafiku, plakátovou tvorbu nebo volnou malbu vybraných českých umělců různorodé projevy inspirace japonským uměním. Časové vymezení je vázané na první příklady japonismů v českém malířství, objevující se již od osmdesátých let devatenáctého století a končí meziválečným obdobím třicátých let století dvacátého. Recepce japonismů v českém malířství a grafice je studována v širších kulturních souvislostech, jako byl vznik Náprstkovy knihovny a muzea, vliv významných sběratelů či pořádání českých výstav japonského umění. Zkoumaný jev je zařazen do celkového evropského kontextu.

Současný stav a budoucnost muzejních knihoven v Praze
Šuranová, Šárka ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá charakteristikou současného stavu a možného vývoje pražských muzejních knihoven. Jejím cílem je zhodnocení současného stavu muzejních knihoven v Praze s využitím dotazníkového šetření provedeného na začátku roku 2011. V popisné části práce je nejprve stručně zmíněna historie a základní legislativa týkající se pražských muzejních knihoven. Poté následuje podrobný popis současného stavu podle jednotlivých specifik (zřizovatelé, zaměření a rozsah fondu, akvizice a způsob zpracování fondu, služby knihoven a zpřístupňování fondu, digitalizace, prezentace knihovny prostřednictvím internetu, dosavadní způsob a možnosti financování jednotlivých muzejních knihoven, postavení knihovny v rámci muzea aj.), aktivit a spolupráce pražských muzejních knihoven i na ilustrovaných příkladech čtyř pražských muzejních knihoven (Knihovna Národního muzea, knihovna Židovského muzea v Praze, knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze a knihovna Národního technického muzea). V další části práce je detailně popsán průzkum provedený dotazníkovou metodou a na základě zjištěných faktů je shrnut současný stav muzejních knihoven v Praze s vymezením jejich silných a slabých stránek. V závěru textu jsou naznačeny možné směry budoucího vývoje a uvedeny případné náměty k zlepšení činnosti muzejních...

Rozšíření knihovny OpenSceneGraph pro zobrazení 3D obrazových dat v medicíně
Kučiš, Michal ; Štancl, Vít (oponent) ; Kršek, Přemysl (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje metody pro zobrazení 3D obrazových dat. Součastí práce je implementace metody, která zobrazuje řez daty.

Rozšíření podpory archivů v systému GVFS
Holý, Ondřej ; Charvát, Lukáš (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozšířením démona pro manipulaci s archivy v systému GVFS. Na základě analýzy současného stavu démona, možností knihovny LibArchive a podobných projektů bylo navrženo, implementováno a otestováno rozšíření. Hlavním přínosem tohoto rozšíření je snadná práce se soubory uvnitř archivu pomocí GIO API, které je využíváno množstvím aplikací běžících pod operačním systémem GNU/Linux. Obsažené soubory a složky v archivu lze nyní číst, přejmenovávat, přesouvat, kopírovat nebo mazat, dále lze vytvářet prázdné adresáře. Démon také umožňuje vytvářet nové archivy požadovaného formátu.

Vývoj a současný stav digitalizace knihovních fondů v České republice a její klíčové otázky
Krouzová, Lucie ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Tématem této diplomové práce je problematika digitalizace knihovních fondů v České Republice a související klíčové otázky. V první části se práce zabývá procesem a nástroji digitalizace. Seznamuje s obrazem a jeho zpracováním, obrazovými formáty, metadaty, popisuje proces mikrofilmování dokumentů a zabývá se způsoby ochrany digitálních objektů. Další část práce stručně popisuje možnosti dotací pro projekty digitalizace v ČR a seznamuje se systémy Manuscriptorium a Kramerius, nejvýznamnějšími českými programy digitalizace. Následuje zásadní část práce, ve které jsou podrobně rozebrány vybrané projekty digitalizace. Další kapitola je věnována problematice duplicit digitalizovaných dokumentů a především nástrojům registrace digitalizovaných dokumentů, které umožňují předcházení vzniku těchto duplicit. Následuje popis projektu Evropské digitální knihovny a kroků, které jejímu vzniku předcházely. Závěr práce tvoří analýza a celkové zhodnocení popisovaných projektů digitalizace knihovních fondů.

Historie lékárenské činnosti v pražské nemocnici Na Františku
Severinová, Lenka ; Dohnal, František (vedoucí práce) ; Rusek, Václav (oponent)
Historie lékárenské činnosti v pražské nemocnici Na Františku Student: Severinová Lenka Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Dohnal František, CSc. Katedra sociální a klinické farmacie Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Předmět práce: Historický vývoj lékárenské činnosti v nemocnici Na Františku v Praze. Cíl: Zmapovat historii lékárny a její činnost od jejího vzniku až do současnosti. Metody: Zpracování historických písemných pramenů z Národního archivu v Praze, Českého farmaceutického muzea na Kuksu, Muzea hlavního města Prahy, Městské knihovny v Praze, dále zpracování již sepsaných diplomových prací a rozhovory s pamětníky. Výsledky: Historie lékárenské činnosti v nemocnici Na Františku je spojena především s řádem Milosrdných bratří, kteří sem přišli po bitvě na Bílé hoře v prosinci roku 1620. Lékárna zde vznikla pravděpodobně roku 1624. Lékárenskou činnost zde tento řád provozoval prakticky bez přerušení do roku 1941, kdy celý konvent sloužil jako nemocnice německé Luftwaffe. Svou činnost lékárna obnovila opět roku 1945. Počátkem roku 1950 byla tato řádová lékárna zestátněna a stala se součástí národního podniku Medika. Od roku 1960 spadala pod Lékárenskou službu hlavního města Prahy, od roku 1993 do dneška je lékárna součástí Nemocnice Na...

ProArc – open source řešení pro produkci a archivaci digitálních dokumentů
Nezbedová, Martina
Produkční a archivační systém ProArc je volně dostupný nástroj na výrobu a editaci popisných, technických a administrativních metadat k digitalizovaným i born digital dokumentům. Systém umožňuje vytvoření importních dat pro systém Kramerius. Jedním z výstupů jsou PSP balíčky vytvořené podle NDK standardů Národní knihovny. Na vývoji systému ProArc spolupracuje Knihovna AV ČR, v. v. i. s firmou INCAD, která zajišťuje analytické a programátorské práce. Od roku 2013, kdy byl tento systém plně nasazen v Digitalizačním centru KNAV, v něm bylo zpracováno více než 400 tisíc stran různých typů dokumentů. Systém začínají v současné době využívat i další instituce. Ve vývoji je archivační část, která umožní propojení na systém Archivematica. Příspěvek představí ProArc z pohledu zpracovatele. Systém ProArc je jedním z výstupů projektu Česká digitální knihovna. Cílem celého projektu je vytvoření jednotného rozhraní nad digitálními knihovnami v ČR pro koncové uživatele a poskytování dat pro mezinárodní projekty. Projekt je financován z programu NAKI Ministerstva kultury ČR.

Digitální knihovny historických dokumentů v prostředí WWW
Hrotková, Zuzana ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou specializovaných digitálních knihoven v prostředí WWW zpřístupňujících historické dokumenty. Práce je zahájena úvahou o pojmu "historický dokument", neboť tento typ dokumentu jako "jednotka obsahu" daného systému je rozhodujícím faktorem ve výběru digitálních knihoven z jejich celkové množiny pro jejich analýzu v této studii. Tématem další části je zhodnocení významu a možností těchto digitálních knihoven ve zpřístupňování historických dokumentů za pomoci jejich srovnání s tradičními knihovnami zprostředkovávajícími historické dokumenty v analogové formě. Dále jsou v práci nastíněny některé z nejdůležitějších jevů a procesů, které se k problematice těchto digitálních knihoven váží, jako je např. digitalizace a obrazové formáty, metadata, problém ochrany digitálních informací apod. Následuje představení některých projektů mezinárodních organizací zabývajících se digitálním zpřístupněním dokumentů jako kulturního dědictví. Závěr práce tvoří analýza čtyř konkrétních digitálních knihoven historických dokumentů, zaměřující se na historii projektů, na jejichž základě byly systémy vytvořeny, na popis specifik systémů, obsahovou charakteristiku, použité formáty a technologie, způsoby vyhledávání a prohlížení informačních zdrojů atd.

Česká digitální knihovna - agregace a zpřístupnění digitálního obsahu z českých knihoven
Lhoták, Martin
Cílem projektu Česká digitální knihovna (ČDK) je agregace obsahu digitálních knihoven provozovaných v České republice. ČDK slouží jako jednotné rozhraní pro koncové uživatele i jako primární národní zdroj dat pro další zastřešující národní i mezinárodní projekty, zejména pro evropskou digitální knihovnu Europeana a pro Centrální portál českých knihoven - KNIHOVNY.CZ. V rámci projektu jsou vyvíjeny volné dostupné nástroje pro komplexní podporu digitalizačních procesů, které zahrnují výrobu digitálních dokumentů, sledování workflow, zpřístupnění a archivaci. Systém pro provozování digitální knihovny Kramerius vyvinutý v rámci projektu je používán ve více než 30 knihovnách v České republice a poskytuje přístup k desítkám milionů digitálních objektů. ProArc - systém kompatibilní s národními a mezinárodními metadatovými standardy, je používán v několika knihovnách pro produkci digitálních dokumentů. S ohledem na archivační součást řešení jsou sledovány standardy pro dlouhodobou archivaci (např. model OAIS) a zajištěno propojení se systémem Archivematica.

Digitální informační zdroje v oboru psychologie
Kotrlová, Jindřiška ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Papík, Richard (oponent)
Cílem rigorózní práce je analyzovat a vyhodnotit digitální informační zdroje v oboru psychologie komerčně nebo volně dostupné v prostředí World Wide Web. Úvodní část práce obsahuje charakteristiku oboru a jeho informační potřeby. Jsou zmíněny instituce, kde vědecká informace vzniká a kde je využívána. V druhé části je pojednáno o problematice elektronického publikování a o terminologických otázkách. Třetí stěžejní část je věnována prezentaci výsledků analýzy a hodnocení vybraných reprezentantů jednotlivých typů digitálních informačních zdrojů z oboru psychologie, kterými zde jsou online časopisy, elektronické archivy a digitální knihovny, bibliografické a plnotextové databáze, elektronické slovníky, elektronické knihy, kolaborativní systémy typu wiki, blogy a osobní stránky, katalogy a rozcestníky. V dílčích částech jsou zdroje charakterizovány a zhodnoceny z hlediska způsobu zpřístupňování obsahu uživatelům. V závěrech je diskutováno o problematice důvěryhodnosti digitálních zdrojů, jsou shrnuty a vyhodnoceny analýzou získané poznatky a formulována doporučení pro využívání zdrojů v ČR