| |
|
Smoot - Hawley tariff and its effects on economy of The United States
Šimo, Dávid ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma dosahů přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku ve Spojených státech amerických v roce 1930. Konkrétně se práce zaměřuje na vliv sazebníku na průběh Velké hospodářské krize a pokouší se zodpovědět otázku, zda přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku krizi zhoršilo. V první části práce je popsána hospodářská situace ve Spojených státech, před přijetím sazebníku, tedy před hospodářskou krizí, a následně postupná cesta k jeho přijetí. Další část práce je rozdělená na tři kapitoly, při čemž každá z nich se zaobírá vlivem sazebníku na ekonomiku z jiného pohledu, změnou situace výrobců a investorů, monetárními dopady a vlivem na světový obchod, také analyzuje důsledky těchto dopadů na průběh krize ve Spojených státech. Výsledkem práce je konstatování, že přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku průběh hospodářské krize určitě ovlivnilo, avšak nepřímo přes nárůst protekcionizmu ve světě, který způsobil pokles mezinárodního obchodu a brzdil zotavení z recese.
|
|
Migration to selected EU countries: Labor market integration
Kaclíková, Roberta ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Objektom skúmania diplomovej práce je trh práce Európskej únie a jej vybraných krajín vo vzťahu k imigrácií na pozadí rozdielnych sociálnych modelov. V práci je analyzovaná problematika trhu práce Európskej únie a integrácia imigrantov na tomto trhu, so zameraním na ekonomiky a trhy práce Švédska, Veľkej Británie a Nemecka, ako krajiny s vysokou mierou imigrácie reprezentujúce tri rôzne sociálne modely. Tieto modely sú sociálno-demokratický, liberálny a konzervatívny model. Hlavným cieľom diplomovej práce je analýza pracovných trhov vybraných krajín EÚ vo vzťahu k imigrácií a ich následná komparácia na pozadí rozdielnych sociálnych modelov. Výsledkom práce je zhodnotenie efektívnosti jednotlivých sociálnych modelov na základe štatistických údajov, získaných poznatkov a komparácie. Práca je rozdelená do štyroch kapitol, obsahuje 13 tabuliek a 8 grafov.
|
|
Konkurenceschopnost zemí EU - komparativní analýza
Kalík, Jan ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou konkurenceschopností zemí EU, konkrétně Velké Británie a Spolkové republiky Německo. Práce je rozdělena na čtyři části. První z těchto částí se zaměřuje na vymezení pojmu konkurenceschopnosti a metodám jejího měření. Druhá a třetí část se zabývají hodnocením vybraných států tvrdými indikátory a jejich globálním umístění v rámci multikriteriálních žebříčků. Poslední část se zaměřuje na vzájemné porovnání konkurenceschopností Velké Británie a Německa.
|
|
Britové v Porýní. Příspěvek ke studiu britské okupace Kolínské zóny v letech 1918-1926
Soukup, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Britská okupace Porýní v letech 1918-1929/30 je vzhledem k politice, již do té doby Londýn zastával, v řadě ohledů překvapivá. Odpovědí na otázku, proč Britové v této oblasti zůstávali tak dlouho, je skutečnost, že aktivní účastí v různých mezispojeneckých komisích chtěli dosáhnout změny Versailleského mírového systému. V očích Britů to byli především Francouzi, kteří způsobovali Němcům těžkosti tím, že ohrožovali jednotu Německa a bránili jeho hospodářské obnově. Podoba okupace se v průběhu první poloviny dvacátých let měnila. Od prosince 1918 až do evakuace Kolínské zóny na přelomu let 1925 a 1926 lze vysledovat čtyři důležité etapy. V období od obsazení Kolína nad Rýnem do ratifikace Versailleské mírové smlouvy se Porýní ocitlo pouze pod vojenskou správou. V praxi to znamenalo, že velitelé jednotlivých okupačních armád se ve svých zónách těšili velké míře nezávislosti. V lednu 1920 se nejvyšším reprezentantem okupačních sil stala civilní Mezispojenecká rýnská vysoká komise (Vysoká komise) se sídlem v Koblenci, jež měla především chránit vojáky, vydávat nařízení pro jejich bezpečí; v obsazených oblastech mohla také vetovat německé zákony. V lednu 1920 ale Kongres Spojených států amerických odmítl ratifikovat Versailleskou mírovou smlouvu, čímž "odsoudil" americké představitele v různých mezispojeneckých...
|
|
Komparace dopadů ropných šoků 70. let na automobilový průmysl USA.
Kopřiva, Jaroslav ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je dokázat hypotézu, že ropný šok z roku 1979 neměl negativní dopady na automobilový průmysl v USA. Řešení této hypotézy se nenalézá v období druhého ropného šoku, ale v období let 1973 a 1974, kdy vypukla první ropná krize. V důsledku jejího vývoje byla vláda Spojených států nucena přijmout celou řadu opat-ření ke zmírnění jejich dopadů. Tato administrativní opatření se dotýkala nejen spotřebitelů, ale i energetického průmyslu. Pomocí vládních opatření byly upraveny zákony regulující podmínky jízdy na pozemních komunikacích, finančně podporovány techno-logické inovace v automobilovém průmyslu, diverzifikovány dodávky ropy, byl uskutečněn pokus o zvýšení domácí těžby, byly regulovány ceny ropných produktů. Uvede-ná opatření se však nemohla ve druhé ropné krizi zcela projevit, protože nebyla dokončena anebo neúčinkovala. Automobilový průmysl se musel přizpůsobit novým trendům a požadavkům zákazníků na automobily s nižší spotřebou a investoval v polovině 70. let miliardy dolarů do nových technologií. Další změny se odehrávaly ve strategiích výroby a prodeje s cílem zamezit anebo z velké části eliminovat prudké propady odbytu a výroby.
|
|
Velká Británie a Evropa. Příspěvek k analýze přístupu ostrovního státu k evropskému integračnímu procesu -- zaměřeno na přístup Winstona Churchilla.
Blažková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem přístupu sira Winstona Churchilla k evropské integraci v letech 1945 až 1955. Snaží se zachytit změnu v Churchillových názorech a postojích od doby, kdy byl ministerským předsedou Clement Attlee, až do doby, kdy se do této funkce navrátil on sám. A to jak v otázkách integrace, tak ve vnitrostátních záležitostech. Z tohoto důvodu je v práci nastíněn vývoj několika významných integračních snah a organizací, od Rady Evropy až po Severoatlantickou alianci. Práce též rozebírá Churchillův vztah ke Spojeným státům americkým a Sovětskému svazu a jeho snahy o dosažení setkání na nejvyšší úrovni mezi těmito dvěma státy a Velkou Británií. Dosažení smíru a domluvy s Ruskem se stalo pro Churchilla po roce 1951, prioritou a proto je tématu věnována velká část v závěru této bakalářské práce.
|
| |
|
Znárodňování ve Velké Británii v letech 1945-1951
Erva, Martin ; Soukup, Jaromír (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Na Nový rok roku 1947 se na dolech ve Velké Británii objevily desky s tímto nápisem: "Tento důl je nyní řízen Národním výborem pro uhlí ve prospěch lidí."l To znamenalo jediné. Nová labouristická vláda ve Velké Británii zahájila znárodňování. Jako první byla znárodněna Bank oj England, následovala letecká doprava a po nich doly, na kterých změnu vlastníka hrdě oznamovaly zmíněné velké cedule. Znárodňovací seznam má mnoho položek. Znárodněna byla železnice a část silniční dopravy, rozvody elektřiny, plynu, jako poslední výroba železa a oceli. Znárodněny byly také nemocnice, omezeny soukromé praxe lékařů. Také školství začal dominovat státní sektor. Znárodněny byly také zisky z půdy. Výsledek? Na začátku padesátých let, pět let od chvíle, kdy se "levicová lavina" přehnala Velkou Británií a přívedla Clementa Attleeho do Downing Street č. 10, vytvářely státem ovládané podniky 12 % HDp2 Spojeného království. Demobilizace armády a rozpouštění impéria uvolnily ruce pro vybudování domácí armády úředníků, zaměstnanců státních podniků a ekonomických plánovačů.
|
|
Přistěhovalectví do Velké Británie v letech 1945-1971. Příspěvek k dějinám ostrovního státu ve 20. století
Simonová, Michaela ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Velká Británie je zemí s dlouhou tradicí imigrace. Stala se svědkem příjezdu mnoha přistěhovalců a uprchlíků z celého světa. Rozsah, jehož nabylo přistěhovalectví z Commonwealthu a států bývalého Britského impéria po druhé světové válce, však nikdo neočekával. Vedl k hlubokým a nevratným změnám v britské společnosti. Ve své diplomové práci jsem se zabývala řadou klíčových témat, spojených s imigrací z Nového Commonwealthu (především z Indického poloostrova) v letech 1945-1971. Hlavním důvodem pro "barevnou" imigraci byla vzrůstající poptávka po pracovních silách ve Spojeném království a British Nationality Act z roku 1948, jenž dával občanům Commonwealthu právo vstoupit, pracovat a usadit se na Ostrovech. Zabývala jsem se zejména problémy, s nimiž se imigranti potýkali v oblasti zaměstnání, ubytování a vzdělání, stejně jako reakcemi a postoji domácího obyvatelstva. Přestože se Britové považovali za tolerantní a vstřícné lidi, museli přistěhovalci v Británii čelit předsudkům, diskriminací, rasismu i otevřeným verbálním a fyzickým útokům.. Nepřátelství bělochů se projevilo ve formě Notting Hill Riots v roce 1958. Rasové nepokoje byly vysvětleny velkým množstvím "barevných" přistěhovalců a řešením problémů mělo být omezení imigrace. Zavedením Commonwealth Immigration Act v roce 1962 skončila britská...
|
host ::
