| |
| |
|
Rybí přechody a jejich význam v péči o krajinu a ekosystémy
Míka, Martin ; Horký, Pavel (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Rybí přechody jsou zařízení, které slouží k obnově migrace ryb přes příčné překážky ve fragmentovaných tocích. Základní typy rybích přechodů lze rozdělit na technické a přírodě blízké. Technické jsou například komůrkové nebo štěrbinové mezi přírodě blízké lze zařadit například obtoková koryta nebo balvanité rampy. Přírodě blízké rybí přechody jsou vhodnější nejen pro migraci širšího druhového a velikostního spektra ryb, ale jsou vhodnější i jako krajinotvorné prvky v urbanizované krajině. Lze proto doporučit, aby byly přírodě blízké přechody při zprůchodňování fragmentovaných toků upřednostňovány, i když ne vždy je jejich využití například z důvodu prostorových omezení na konkrétní lokalitě možné.
|
|
Využití sociální sítě Facebook jako didaktického prostředku ve výuce
Kaiserová, Martina ; Tomšíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je představení sociální sítě Facebook ve výchovně-vzdělávacím procesu s uvedením konkrétních postupů ve výuce předmětu Informační a komunikační technologie. V teoretické části jsou definovány pojmy jako didaktika odborných předmětů, výchovně-vzdělávací cíle, formy a metody výuky, dále pak historie a typy sociálních sítí s důrazem na sociální síť Facebook. Praktická část práce je rozdělena na dílčí části, v úvodu jsou vytvořeny konkrétní postupy pro využití sociální sítě Facebook v předmětu Informační a komunikační technologie. V další části pak bylo provedeno dotazníkového šetření u žáků střední odborné školy, které zjišťovalo jejich spokojenost s používáním Facebooku ve výuce a individuální rozhovor zjišťující názory pedagogů, jaký oni zaujímají postoj k využívání Facebooku při výuce. Na základě získaných poznatků jsou doporučeny dílčí změny, které by měly vést k tomu, aby používání Facebooku pomohlo k lepšímu dosažení výchovně-vzdělávacích cílů.
|
|
Kulturní domy
Adolfová, Barbora ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; KAŠPAR, David (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vybraným kulturním domům provozovaným jako příspěvkové organizace měst. Podrobně popisuje provoz a programovou nabídku šesti z nich. Zvolené kulturní domy mají podobné výchozí podmínky - historii a velikost města, ve kterém stojí, i dobu postavení kulturního domu. Vybrané organizace se potýkají s nízkým zájmem místních obyvatel o kulturní dění, špatným technickým stavem budov a nedostatkem financí.
Cílem práce je popsat současný model fungování těchto kulturních institucí, vzájemně je porovnat a zjistit, jestli může kulturní dům zřizovaný městem v dnešní době obstát. Zaměřuje se i na spolupráci měst a jejich příspěvkových organizací z pohledu zřizovatele a ředitele, spolupráci s dalšími institucemi v místě i kulturními domy mezi sebou.
|
|
Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.
|
|
Zhodnocení migrační propustnosti krajiny - případová studie na dálnici R 10
Novák, Libor ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem technických bariér na množství nehod se zvěří. Na dálnici D10 se během let 2006 až 2014 stalo celkem 598 nehod, ve kterých byla sražena zvěř. Bylo vyčleněno celkem 6 kategorií bariér: 1) žádná bariéra, 2) kovové svodidlo, 3) betonové svodidlo, 4) vyztužené kovové svodidlo, 5) protihluková stěna, 6) plot, které byly během terénního průzkumu zaměřeny. Následně byl přidán územní průmět zaznamenaných nehod a řešeny jejich vazby. V práci je dále řešen vliv urbanizovaných ploch a vytvořena hustota nehod na 1 km dálnice. Výsledky ukazují, že nebyl prokázán vliv technických bariér v kontextu celé dálnice (p=0,73164) . Z analýzy hustoty nehod vyplývá několik rizikových míst, kde dochází ke shlukování nehod >19 nehod/km. Veškeré rizikové hotspoty vykazují shodné vlastnosti. Nacházejí se v blízkosti lesních biotopů nebo jimi prochází liniové prvky zeleně.
|
|
Návrh inovace technologie čištění odpadní vody ve vybrané ČOV
Líkař, Vladislav ; Vaculík, Petr (vedoucí práce) ; Malaťák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění. Nejprve jsou charakterizovány odpadní vody a důležité ukazatele pro stanovení koncentrace znečištění následně jsou popsány jednotlivé technologie a technologická zařízení používaná při čištění odpadních vod z malých zdrojů. V rámci praktické části práce je navržena inovace technologické linky na zpracování splaškové odpadní vody pro areál firmy METRO NITRA. V první části jsou charakterizovány výchozí podmínky vybrané ČOV. V další části je podrobně popsána navrhovaná technologická linka a vyhodnocení odběru vzorků. Dále v této kapitole je ekonomické zhodnocení a předpokládaný harmonogram postupu prací. Cílem práce je navrhnou inovaci ČOV s technickým a ekonomickým posouzením.
|
|
Systém polních a lesních cest v katastrálním území Suchovršice
Jansa, Petr ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Práce se zabývá sítí polních a lesních cest v katastrálním území Suchovršice a navrhuje doplnění sítě polních cest.
V teoretické části práce je shrnuta historie polních a lesních cest. Dále je uvedeno rozdělení polních i lesních cest dle příslušných norem ČSN. Další část se věnuje údržbám, opravám a rekonstrukcím polních a lesních cest. Jsou nastíněny možnosti financování výstavby nových cest. Následuje popis nejdůležitějších objektů na polních a lesních cestách.
V praktické části práce je vymezeno zájmové území včetně širších územních vztahů. Poté jsou popsány stávající polní a lesní cesty v zájmovém území, které byly zakresleny do mapy cestní sítě. Tato mapa je výsledkem provedeného podrobného terénního průzkumu. Na základě zdigitalizované mapy stabilního katastru je popsána cestní síť v roce 1840. Díky tomu mohly být porovnány cestní sítě ve dvou různých časových etapách. Stávající systém polních a lesních cest je zhodnocen. Pro hodnocení jsou vypočítány hustoty obou typů cest v zájmovém území. Vypočítané hustoty polních a lesních cest jsou posouzeny s průměrnou hustotou cest v České republice. Hustota polních i lesních cest v řešeném území je vyšší než celorepublikový průměr. To lze vysvětlit typem reliéfu, který odpovídá pahorkatinnému typu. Celkově lze říci, že počet a délka cest je dostatečná. Nedostatečná je však hustota lesních odvozních cest. Problematický je také technický stav polních cest v řešeném území.
V návaznosti na provedenou analýzu historické a stávající cestní sítě je navrženo doplnění polních cest v rámci pozemkových úprav. Pozemkové úpravy právě v katastrálním území. Suchovršice probíhají a návrh cest může být využit pro zpracování Plánu společných zařízení.
|
|
Small-scale biogas technology in Southeast Asian countries: current state, bottlenecks and perspectives
Roubík, Hynek ; Banout, Jan (vedoucí práce)
Bioplyn produkovaný anaerobní digescí z organických odpadních materiálů je považován za zásadní technologie zlepšující životní prostředí skrze řešení problémů s odpady a zároveň produkující bioplyn jako hlavní produkt a digestát jako vedlejší produkt, který je zároveň organických hnojivem.
Se zvyšujícím se nahrazováním fosilních paliv obnovitelnými zdroji jako jedním z řešení boje s klimatickou změnou, environmentální aspekty malých bioplynových stanic, jakožto rozšířené metody pro tvorbu energie, by měly být zhodnoceny holistickou a systematickou cestou. Malé bioplynové stanice jsou v Jihovýchodní Asii nejčastějším zpracovatelem odpadních materiálů na energii.
Tento zdroj energie je nejvíce ceněn pro své nízké náklady, ekologickou produkci a vysoký hnojící efekt pro rostlinnou produkci. Existuje množství výhod využívání malých bioplynových stanic na farmách, včetně ušetření za palivové dříví či fosilní paliva a redukce zápachu a snížení skleníkového efektu z využívání dalších fosilních paliv. Nicméně, bioplynové stanice jsou často špatně spravovány a chybí vhodné distribuční systémy pro bioplyn. To často vede k únikům metanu skrze praskliny v reaktoru či v potrubních systémech a v případech, kdy množství bioplynu převýší využitelný objem. A protože má metan 25 násobně větší koeficient globálního ohřevu než oxid uhličitý, environmentální benefity malých bioplynových stanic mohou být kompromitovány.
Tato disertační práce si klade za cíl poskytnout komplexní analýzu této problematiky a pracovat se všemi potenciálními riziky dané technologie. Výzkum tohoto tématu je v souladu s dlouhotrvajícím zájmem o malé bioplynové stanice v rurálních oblastech rozvojových zemí. Proto bude vytvořena komplexní analýza z technického, sociálního, ekonomického a environmentálního aspektu. Metody sběru dat budou zahrnovat dotazníkové šetření a fokusní diskuzní skupiny mezi náhodně vybranými vlastníky bioplynových stanic, semi-strukturované osobní rozhovory s místními autoritami a facilitátory a pozorování. Dále bude vytvořena predikce budoucího rozvoje této technologie.
|
host ::
