Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30,881 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.99 vteřin. 


Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.

Teorie redistribuce a její aplikace
Mihalčinová, Hana ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Valenčík, Radim (oponent) ; Peško, Štefan (oponent)
Teorie redistribučních systémů je praktickým rozšířením teorie her, která se zabývá redistribucí uvnitř sociálního systému, kde jsou více než dva hráči s různými výkonnostmi a možností tvorby koalic. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsány teoretické poznatky z teorie her. Druhá kapitola se zabývá teorií redistribučních systémů. Pomocí elementárního redistribučního systému a jeho zobecnění je popsáno skupinové chování při dělení výplaty získané společným výkonem. Je zde představeno rozšíření redistribučního systému na složený redistribuční systém s fraktální strukturou. Dále je ověřena teorie diskriminační a společně přijatelné rovnováhy na elementárním redistribučním systému a také pomocí teorie užitku. Ve třetí kapitole je popsáno využití teoretických poznatků na alokaci prostředků na financování fakulty vysoké školy. Byl použit přístup teorie her, kdy se pomocí tvorby koalic redukovala hra na nekooperativní hru dvou hráčů. Také byla použita teorie redistribučních systémů, kdy byla využita redukce na nekooperativní hru dvou hráčů. Tato redukovaná nekooperativní hra dvou hráčů byla převedena na kooperativní hru více než dvou hráčů pomocí změny pravidel hry a umožněním tvorby koalic. Oba tyto přístupy jsou v praktické části porovnány na konkrétních datech s aktuálním stavem.

Vícekriteriální hry
Tichá, Michaela ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Lachout, Petr (oponent) ; Čičková, Zuzana (oponent)
Teorie vícekriteriálních her je speciální oblastí z teorie her, kdy jeden či více hráčů mají alespoň dvě výplatní funkce a chtějí je maximalizovat zároveň. V této práci je představena řada nových poznatků. Je zkoumán koncept hledání rovnovážných bodů v ryzích strategiích v nekooperativní vícekriteriální hře. Ukázalo se, že je možné určit všechny rovnovážné body v ryzích strategiích úplným prohledáním a vyřešením dvou lineárních programů pro každý bod. Dále je obecně formulováno, jak pomocí dvou lineárních programů ověřit, zda je libovolně navržený bod rovnovážným bodem hry či nikoli. V nekooperativních hrách je také představen koncept, který při znalosti rovnovážného bodu dvoumaticové hry určí preference hráčů, které musejí mít, aby daný bod byl rovnovážným. Přestože hledání rovnovážného bodu dvoumaticové hry je nelineární úloha, hledání preferencí hráčů při znalosti rovnovážného bodu je úloha lineární. Poslední poznatkem v části nekooperativních her je zobecnění konceptu, který vyřeší vícekriteriální hru přiřazením vah jednotlivým kritériím každým hráčem. V práci je dokázáno, že se nemusí jednat nutně o lineární váhy, ale pro řešení převedením na jednokriteriální hru stačí obecnější funkce, kterou hráč popíše své preference. Zbylá část práce se věnuje poznatkům v kooperativních hrách. V práci se uvažuje, že hráči znají své preference a jsou schopni je vyjádřit pomocí vah. Hra se známými preferencemi je definována a vyřešena za pomoci teorie vyjednávání. Poté je ještě zobecněna na případ, kdy hráči nejen že mají více kritérií, ale mají také více výplatních funkcí, ze kterých si mohou vybrat na základě svého uvážení. Nakonec je definován vícekriteriální případ speciálního typu kooperativní hry - volební hry. Je navržen zcela nový koncept, který vybere vítěznou koalici ve volební hře. Ten je poté aplikován na reálnou situaci po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2013.

Historie a současnost vzdělávání dětských sester a jejich postojů k vlastní profesi
ZMEŠKALOVÁ, Stanislava
Diplomová práce se zabývá historií a současností vzdělávání dětských sester a jejich postojů k vlastní profesi. Prvním cílem bylo vyhledat informace týkající se vzdělávání v ošetřovatelské profesi v českých zemích se zaměřením na péči o děti a vytvořit přehled o vzdělávání v profesi dětská sestra. Druhým cílem bylo zjištění postojů dětských sester ke své profesi. Dotazovány byly sestry, které se pro povolání rozhodly po ukončení základní školy a vzdělávaly se kvalifikačním studiem, a sestry, které se pro povolání rozhodly až po ukončení střední nebo vyšší zdravotnické školy a vzdělání dosáhly specializačním studiem. Posledním cílem bylo porovnat tyto dvě skupiny sester a posoudit, zdali jsou mezi nimi rozdíly. V teoretických východiscích práce byly nejprve vymezeny základní pojmy, jako je definice vzdělávání, vzdělávání v ošetřovatelství, profese a postoj k profesi. Dále bylo pracováno s dokumenty souvisejícími se vzděláváním od vzniku ošetřovatelského školství až po současnost. Kapitoly o postavení ošetřovatelského personálu a jeho uplatnění, se zaměřují na vývoj vztahu k profesi a utváření postojů k ní. Ve výzkumné části práce jsou prezentovány informace související se vzděláváním získané z archivních dokumentů, literatury, zákonů a vyhlášek. Výsledky lze využít jako podklad pro vytvoření edukačního materiálu zaměřeného na historii oboru určeného pro vzdělávání dětských sester pro posílení jejich identifikace s profesí. Dále jsou v práci uvedeny rozhovory se současnými dětskými sestrami, ve kterých vyjadřují své názory na působení v oboru a své postoje k vlastní profesi. Výsledky rozhovorů jsou zdokumentovány a seřazeny tak, aby bylo možno posoudit, zdali existují mezi těmito skupinami rozdíly. Předpokládané rozdíly mohou být využity k dalšímu šetření zaměřeném na oblast postojů k profesi. Verifikované poznatky by pak bylo možno využít při vzdělávání dětských sester s cílem vytvářet jejich žádoucí postoje k profesi.

Firemní identita kulturních institucí
Rálek, Jakub ; SULŽENKO, Jiří (vedoucí práce) ; SVOBODOVÁ, Doubravka (oponent)
Tato práce zkoumá problematiku vztahu a aplikace firemní identity v kulturním prostředí. Rozebírá klíčové pojmy grafický design, firemní image, firemní kultura, firemní komunikace, firemní produkt, cílová skupina, symbol, brand, vize, mise a další. Je rozdělena do tří částí – první část obsahujícící definice, druhá část obsahující rozbor případových studií – dvou divadel (Divadla Na zábradlí a Divadla Josefa Kajetána Tyla) – a třetí část, která spojuje dvě předchozí v nastínění procesu budování vlastní identity. Poslední část se zaměřuje zejména na práci s vizuálním stylem. Práce zdůrazňuje nezbytnost a smysl profesionálního marketingového přístupu k dosažení rostoucí hodnoty značky a obecného stabilního růstu jakékoliv kulturní společnosti.

Výtvarná koncepce filmu "The Brigands of Rattleborge" podle scénáře S. Craig Zahler, western jako filmový žánr, historie a příklady ve světové kinematografii
Strnadová, Marie ; NEKVASIL, Ondřej (vedoucí práce) ; KOČÍ, Jindřich (oponent)
Cílem práce je výtvarné a teoretické zpracování filmového scénáře žánru western ve snímku The Brigands of Rattleborg podle předlohy „The Brigands of Rattleborg“ Craiga S. Zahlera. Práce se skládá ze dvou hlavních částí, teoretické a vlastního návrhu výtvarného konceptu. Teoretická část se zabývá problematikou vymezení žánru western, jeho historickým průřezem s významnými milníky a výčtem zásadních podžánrů. Výtvarná část obsahuje tři analýzy tvůrčího přístupu k westernovým filmům natočeným po roce 2000. Tato část práce je zakončena vlastní výtvarnou koncepcí filmu a jejího zevrubného popisu.

Literární předloha jako cesta k tématu nesvobody
Machková, Tereza ; PROVAZNÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; ULRYCHOVÁ, Irina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tvorbě a realizaci baklalářského projektu v podobě dvoudenní dílny dramatické výchovy pro žáky druhého stupně základní školy. Tato dílna byla vytvořena na základě dvou knih Petra Síse Tibet: Tajemství červené krabičky a Zeď: jak jsem vyrůstal za železnou oponou, jejím tématem je okupace a nesvobodný život v totalitním režimu. V úvodních kapitolách jsou popsány předlohy a jejich možnosti pro dramatickou výchovu. Následuje zpráva o dvou realizacích bakalářského projektu. V závěrečné kapitlole je pak uvedena struktura dvoudenní dílny, která byla vytvořena na základě popsaných realizací. Do příloh jsou zařazeny materiály, s nimiž se během dílny pracuje. Dále pak struktury, podle nichž probíhaly popisované realizace a úryvky z písemných reflexí účastníků.

Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.

Shrnutí zahraničních poznatků o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách - rešerše
Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona
Předložená rešerše shrnuje zahraniční poznatky o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách se zaměřením zejména na zásadní výsledky kanadského, švédského, finského a švýcarského výzkumného programu. Studie je rozdělena, kromě úvodu, do celkem sedmi hlavních textových kapitol, které se postupně věnují: (1) definici základních pojmů, (2) přehledu hlavních světových lokalit podzemních výzkumných laboratoří, na kterých byl prováděn výzkum EDZ, (3) metodám popisu a charakterizace EDZ, (4) hlavním faktorům ovlivňujícím vznik porušení okolo ražených děl a časovému vývoji EDZ. Přehled výsledků výzkumů EDZ se zaměřením na evropské podzemní laboratoře v krystalinických horninách (Stripa, Äspö, Onkalo/Olkiluoto a Grimsel) a jejich shrnutí je pak obsahem závěrečných dvou kapitol.\nZ provedené rešerše stěžejních publikovaných studií a výsledků in situ experimentů vyplývá, že pro horninový masiv s nízkou úrovní napětí, tj. v prostředí bez odlupování a odpadávání horniny je zvolená razící metoda základním řídícím faktorem, který určuje rozsah a charakter porušení. Použitím mechanického způsobu rozpojování se může vytvořit pásmo porušení horniny o mocnosti menší než 3 cm od stěny díla, ve kterém narůstá mikroporušení přispívající ke zvýšení hydraulické vodivosti. Na některých podzemních laboratořích (Äspö, Grimsel) byl, v případě ražby metodou TBM, zjištěn rozsah EDZ dokonce do 5 mm.\nNaopak ražba podzemního úložiště, resp. podzemních děl obecně za použití vrtání a trhacích prací může vytvářet mnohem rozsáhlejší poškození v okolí díla (řádově několik decimetrů) než je tomu u technologie TBM (první centimetry). Rozsah poškození se postupně snižuje se vzdáleností od stěny díla.