| |
|
Stanovení vybraných kovů pomocí kapilárních elektroforetických technik
Kleclová, Jaroslava
V diplomové práci je popsána metoda pro stanovení nízkých koncentrací mědi s možností detekce Wilsonovy choroby. Byla vyvinuta metodika a vhodné elektrolytové systémy, které umožňují předkoncentrovat měď před vlastní on-line izotachoforetickou analýzou. Navržený elektrolytový systém pro analýzu měl toto složení: LE1 (1.10-2 M CH3COOH, 2.10-2 M CH3COONH4, 2.10-4 M SPADNS), LE2 (1.10-2 M CH3COONH4, 1.10-2 M NH4OH, 1.10-4 M BKP, 5.10-5 M PAR, 5.10-3 M C6H17N3O7) a DE (7.10-5 M Cu(CH3COO)2, 1.10-3 M CH3COONH4 a 1.10-2 M CH3COOH). S navrženým elektrolytem bylo experimentálně dosaženo téměř sedmdesátinásobného naakumulování mědi během 42 minut, přičemž celá analýza i s detekcí trvala zhruba 98 minut. Akumulace po dobu 42 minut umožnila řádově snížit koncentrační limit metody tak, aby byl dostatečný pro detekci Wilsonovy choroby. V práci byla provedena konduktometrická detekce mědi, nicméně navržený elektrolytový systém umožňuje rovněž detekci fotometrickou, která je citlivější.
|
| |
|
Míra obtíží při vykonávání běžných denních činností u pacientů s revmatoidní artritidou
KAAS, Jiří
Teoretická východiska: Revmatoidní artritida je chronické systémové onemocnění, které se projevuje především zánětlivým postižením kloubů. Mezi hlavní potíže, se kterými se musí nemocný každodenně potýkat patří bolesti pohybového aparátu a únava. Choroba je typická svým dlouhým, progresivním průběhem a i když nevede přímo ke smrti nemocného, zkracuje jeho život v průměru asi o deset let. Závažnost onemocnění spočívá v tom, že postupně dochází k narušení pohybových schopností jedince. Nejprve se musí nemocný vyvarovat větší fyzické aktivitě, mnohdy se musí vzdát svých koníčku a někdy též zaměstnání. V nejvážnějších případech může být choroba překážkou i v provádění základních sebeobslužných činností. Cíl práce: Cílem práce je zmapovat míru potíží při vykonávání každodenních činností u pacientů s revmatoidní artritidou Hypotézy - H1: Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností, H2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností, H3: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností Metodika: Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. Pro vlastní šetření byl využit standardizovaný dotazník HAQ, který byl distribuován nemocným s revmatoidní artritidou. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 200 nemocných trpících revmatoidní artritidou z celé České republiky. Respondenti byli vybíráni na základě kvótního výběru, kdy mělo být dodrženo poměru žen a mužů 3:1, tedy 150 žen a 50 mužů. Při vyhledávání respondentů byly předně osloveny organizace sdružující nemocné s touto diagnózou. Všechny získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Použita byla popisná statistika. Výsledky: Výsledky lze rozdělit do tří oblastí podle toho, k jaké hypotéze se vztahují. První část výsledků poskytla informace o stupni obtíží, které jedinci pociťují při vykonávání konkrétních běžných denních činností. Bylo zjištěno, že jako nejobtížnější činnosti vnímají nemocní sundání předmětu z výšky nad hlavou a koupání ve vaně. Druhá oblast přinesla informace o používaných pomůckách při vykonávání každodenních činností. Nejčastěji respondenti uváděli pomůcky pro oblékání či madlo u vany. Třetí a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, u kterých činností nemocní potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastěji bylo uvedeno dosahování či otevírání věcí. Podstatná část dotazovaných však uvedla, že žádnou pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech nepotřebují. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 - Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností potvrzena, H2 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností potvrzena a H3 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností nepotvrzena. Závěr: Práce poskytuje podrobný a komplexní pohled na problematiku vykonávání běžných denních činností u nemocných s revmatoidní artritidou. Výsledky mohou využít jak sestry v praxi tak studenti ošetřovatelství a příbuzných oborů. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. Výsledky práce budou též prezentovány a publikovány.
|
|
Rajonizace lesních půd ČR v závislosti na jejich acidifikaci a nutriční degradaci
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Strašice ; Hruška, Jakub ; Macků, Jaromír ; Beranová, Jana ; Cienciala, Emil ; Vopěnka, Petr ; Černý, Martin
Projekt zpracoval metodiku rajonizace lesních půd na základě jejich ohrožení acidifikací a nutriční degradací. Postup zpracování vstupních dat je dokumentován a připraven k implementci v lesnicko-hospodářském plánování. Výsledkem projektu je metodika, jejímž výsledkem je rastrová vrstva pokrývající celé území ČR, je navržen i obecný postup začlenění výsledků Rajonizace do map v provozním měřítku. Metodika je připravena s dokumentována tak, aby ji bylo možné využít jako podklad pro zpracování legislativního předpisu, který bude sloužit jako jeden z nástrojů lesnického hospodaření a lesnické politiky.
|
|
Ošetřovatelské postupy v interních oborech v kontextu s vývojem
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Ošetřovatelskými postupy se rozumí poznatky a návody, jak provádět ošetřovatelskou činnost, abychom dosáhli co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Nejedná se o neměnná pravidla, jejich vývoj je závislý na rozvoji medicíny a technologie. Jsou v souladu s medicínskými a technologickými poznatky. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj vybraných ošetřovatelských postupů v interních oborech od období do druhé poloviny devatenáctého století až po současnost. Jednalo se o kvalitativní výzkumné šetření, metodu studium/analýza písemných dokumentů. Metodika dané práce byla založena na procesu vyhledávání, třídění a následném zpracování historických, archivních publikací i soudobých odborných pramenů souvisejících s tímto tématem. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá historií ošetřovatelství. Nalezneme zde stručně popsané počátky ošetřovatelství i faktory, které ošetřovatelství ovlivnily a ovlivňují jej i dnes. Základy moderního ošetřovatelství se utvářely zásluhou Florence Nightingale, která měla mimo jiné významný vliv na rozvoji ošetřovatelství v českých zemích. Historie českého ošetřovatelství je zasazena do období, které souvisí s první a druhou světovou válkou. Druhá část je věnována konkrétním ošetřovatelským činnostem týkajících se zdravého obydlí, pokoje pro nemocné, lůžka pro nemocné a jeho úpravy, péče o hygienu nemocných a sledování vitálních funkcí; počínaje obdobím do druhé poloviny devatenáctého století, neboť v polovině devatenáctého století vznikla skutečná ošetřovatelská profese. Jednotlivé etapy jsou vymezeny po deseti letech. Lze v nich spatřovat komplexní vývoj konkrétních ošetřovatelských postupů od jejich počátků až po dnešní dobu. Ve zmapování historického vývoje vybraných ošetřovatelských postupů vnímám možný přínos mé práce pro dnešní sestry, které se díky znalosti minulosti mohou vyvarovat jednak chyb a také používání postupů, které jsou v současné době překonané. Dále může má práce vést k reflexi současných postupů, které mohou být v budoucnosti ošetřovatelství nahrazeny postupy dokonalejšími.
|
|
Metodika postupu přípravy odstraňování klečových porostů ve vrcholových polohách Hrubého Jeseníku
Maděra, P. ; Šenfeldr, M. ; Buček, A. ; Tippner, A. ; Roštínský, Pavel ; Culek, M. ; Friedl, M. ; Vavříček, D. ; Pecháček, J. ; Špinlerová, Z. ; Matějíček, J.
Zpráva obsahuje popis metodiky postupu přípravy odstraňování klečových porostů Hrubého Jeseníku nad horní hranicí lesa posuzující vybrané rizikové environmentální jevy, které by se mohly vyskytnout v případě její realizace. Rizika zahrnují změnu hydrologických poměrů, rýhovou erozi, plošnou erozi, introskeletovou erozi, pohyb sněhu, změnu retenční schopnosti půd, zvýšený pohyb návštěvníků, změnu hranice lesa a růstu smrku a množství biomasy. Doplněn je výpočet výše újmy (škody) způsobené vlastníkům lesa odstraněním porostů borovice kleče z lesních pozemků. Metodika byla certifikována Ministerstvem zemědělství České republiky (osvědčení číslo 101637/2012-MZE-16222/M45).
|
|
Vzdělání a služba všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského působících v České republice.
SUKUPOVÁ, Dobromila
Současný stav: Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského je nejpočetnější ženskou kongregací v České republice. Její charisma v kontemplaci žitého milosrdenství je stále aktuální. Jako na počátku, tak i dnes se řeholní sestry věnují ve své službě především nemocným, věkem pokročilým a jinak potřebným lidem. Téma diplomové práce Vzdělání a služba všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského působících v České republice je originální a zatím nebylo s tímto zaměřením ani v tomto rozsahu zpracováno. Dosud byly sepsány a publikovány pouze dílčí části tohoto tématu. Vznikl tak dokument, který shromáždil písemné informace obohacené o vzpomínky dosud žijících pamětnic. Cíle práce: Prvním cílem diplomové práce bylo zmapovat vzdělání a službu všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v České republice v historickém vývoji s důrazem na zdravotně-sociální zařízení. Druhým cílem bylo porovnat vzdělání, službu a postavení řádové sestry ve zdravotnickém týmu v jednotlivých historických etapách. Metodika: V diplomové práci bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Techniky sběru dat byly použity dvě, studium písemných dokumentů a narativní rozhovor. Výzkumný soubor pro narativní rozhovory tvoří 10 osob. Všechny respondentky jsou ženy, členky Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, které dosáhly přiměřeného vzdělání pro profesi všeobecné sestry a vykonávaly toto povolání v nemocnici. Respondentky byly rozděleny do 3 skupin podle jednotlivých historických etap. První historická etapa začíná příchodem řeholních sester z Francie do Prahy roku 1837 a končí v roce 1948. Druhá historická etapa navazuje na předcházející a končí v roce 1989. Třetí historická etapa překlenuje období od roku 1989 do současnosti. Celkem byly zaznamenány a vyhodnoceny rozhovory s 10 respondentkami. Narativní rozhovory byly zaznamenávány na diktafon, následně přepsány do písemné formy a dále zpracovány. K analýze textu bylo použito otevřené kódování provedené technikou "tužka a papír". Výsledky byly interpretovány za použití techniky "vyložení karet". Výsledky: Vzdělání všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského odpovídalo nejlepším možnostem dané doby. Konkrétní služba u nemocných a jinak potřebných byla ovlivněna více faktory, mj. rozvojem medicíny a politickou situací v jednotlivých historických etapách. Služba Milosrdných sester sv. Karla Boromejského nicméně vždy vyrůstala z jejich zasvěcení a slibu milosrdenství. Závěr: Vzniklo ucelené dílo, které zachycuje vzdělání a službu všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v historickém kontextu doby a v širších souvislostech historie ošetřovatelství.
|
|
Determinanty práce sester na interních odděleních Jihočeského kraje
SKOŘEPOVÁ, Jana
Základní teoretická východiska: Východiskem pro zpracování této práce byla skutečnost, že s požadavky rozvíjející se společnosti se také významně změnil pohled na sesterské povolání. Na současném trhu práce je především poptávka po erudovaných, kvalifikovaných všeobecných sestrách, které jsou schopné flexibilně a nezávisle fungovat v rozmanitých podmínkách, samostatně se vzdělávat a získávat nové zkušenosti. Teoretická část se v úvodu zabývá bližší identifikací práce sester a následně přibližuje jednotlivé atributy, které se práce sester dotýkají, jako vzdělávání, náplň a kompetence. Jedna z kapitol se také zaměřuje na osobnostní předpoklady pro práci sestry a na organizaci práce na interních odděleních. Druhá část teoretické práce se potom věnuje rozboru hlavních determinantů práce. Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Identifikovat hlavní determinanty práce všeobecných sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 2: Zmapovat spokojenost sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 3: Zmapovat výskyt syndromu vyhoření u sester na interních odděleních Jihočeského kraje. K dosažení cílů byly v části kvalitativního výzkumu položeny čtyři výzkumné otázky. VO 1: Jaké determinanty své práce sestry udávají nejčastěji? VO 2: Jak jsou sestry spokojeny se svými pracovními podmínkami? VO 3: S jakými motivačními prvky se sestry během své praxe setkaly? VO 4: Jak jsou sestry informovány o fenoménu syndrom vyhoření? Pro kvantitativní výzkum bylo následně stanoveno pět hypotéz. H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním označují špatnou organizační strukturu a vedení zařízení jako nejvýznamnější determinant své práce více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2: Sestry s vysokoškolským vzděláním vnímají celoživotní vzdělávání jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H3: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více pocit uspokojení z práce, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H4: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více spokojenost s pracovními podmínkami, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H5: Sestry s celkovou délkou praxe nad 10 let udávají více zkušeností s výskytem syndromu vyhoření, než sestry s délkou praxe 10 let a méně. Metodika: V této diplomové práci bylo využito techniky kvalitativního i kvantitativního sběru dat. Výsledky v první fázi empirického šetření byly získány na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, vedených s dvanácti všeobecnými sestrami pracujícími ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec). Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Druhá část empirického výzkumu obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, určeného všeobecným sestrám pracujících v nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov). Získaná data byla následně roztříděna, popsána a zpracována nejdříve popisnou statistikou do grafů pomocí programu Microsoft Office Excel 2010 a v dalším kroku bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí kvadrát testem v kontingenční tabulce. Zvolená hladina významnosti byla 5 %.
|
|
Současný turismus v Krkonoších se zaměřením na katastrální území obce Špindlerův Mlýn (zmapování současné nabídky služeb)
SLEZÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce zpracovává zmapování současného turismu ve vymezené oblasti Krkonoš s bližším zaměřením na katastrální území obce Špindlerův Mlýn. V úvodu vymezuje cíle práce. Následují teoretická východiska práce a metodika s hypotézami. Dále se věnuje fyzicko-geografické a sociálně-geografické charakteristice území. V následující praktické části řeší vývoj turismu ve Špindlerově Mlýně s ohledem na stravovací a ubytovací zařízení, návštěvnost dle národností a přehled poskytovaných služeb. Dále se v praktické části zabývá analýzou potenciálu cestovního ruchu vybrané oblasti Krkonoš, kde řeší přírodní, kulturní a realizační předpoklady vybraných obcí. Závěrem je vyhodnocení praktické části, ověření hypotéz a rekapitulace cílů práce. Součástí práce je také seznam tabulek, obrázků, grafů, map a zkratek, seznam použité literatury a přílohová část.
|
host ::
