|
Hospodaření politických stran v roce 2006
Krček, Matěj ; Nováková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Takáčová, Hana (oponent)
Diplomová práce analyzuje výroční finanční zprávy politických stran, majících zastoupení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky za rok 2006. Vychází především z údajů, které jsou strany každoročně povinné předkládat Poslanecké sněmovně k nahlédnutí. Práce se zaměřuje především na hospodaření stran, především z hlediska příjmů a výdajů, ale okrajově také na majetek a zdroje jeho krytí.
|
|
Kvantitativní a kvalitativní změny zemědělského půdního fondu ČR po roce 2000
Gebeltová, Zdeňka ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Hlavním cílem dizertační práce je kvantifikovat změny využití ZPF a navrhnout řešení jak snížit či kompenzovat kvantitativní i kvalitativní degradaci ZPF ČR. Data ( WTO, FAO, ČÚZK, VÚMOP, ČSÚ, FADN) jsou zpracovány metodou geografické asociace, ekologické stability, regresní a korelační analýzy a vícekriteriální analýzy. Kvalita zemědělské půdy ve významných zemědělských oblastech Jižní Moravy a středních Čech se snižuje (Voltr, MZe, 2012). Kvalita z.p se snižuje především u zemědělsky hodnotných půd, tedy u půd s vyšší průměrnou úřední cenou. Kvantitativně dochází k úbytku z.p. především v Jihomoravském a Zlínském kraji. V těchto krajích klesá rozsah zemědělsky nejhodnotnějších půd v nejvyšších třídách ochrany z.p. Z agronomického hlediska je pěstování některých plodin (pšenice, ječmen, řepka, kukuřice na zrno, víceleté pícniny, TTP) v ČR lokalizováno bez větších ohledů na produkční předpoklady půd. Homogenizace plodin na z.p. i jejich rozsah může negativně ovlivnit dlouhodobou produkční schopnost. Přestože ve sledovaných krajích existuje nadprůměrně vysoké procento propachtované zemědělské půdy, jeho vliv na změnu HRRE nebyl statisticky potvrzen. Meliorační systémy by měly ovlivňovat kvalitu z.p., nicméně výstavba nových meliorací i využitelnost existujících systémů je omezená ekonomicky i formou vlastnictví. Dotace na udržitelnost produkční schopnosti z.p. v rámci programu PRV jsou vypláceny jen jako důsledek erozních procesů ne prevence. Provedená vícekriteriální analýza obsahuje kritéria, která jsou potenciálními příčinami, a která v součinnosti mohou působit na degradaci z.p.
|
|
Kvalita ovzduší ve vnitřním prostředí knihoven a archivů
Mašková, Ludmila ; Smolík, Jiří
Tento projekt zahrnuje monitoring kvality ovzduší ve vnitřním a vnějším prostředí ve čtyřech vybraných lokalitách, kterými jsou depozitář Jihočeské knihovny na Zlaté Koruně, Statní oblastní archiv Třeboň, knihovna v klášteru Osek a Národní archiv v Praze. Tyto lokality reprezentuji jednotlivá venkovní prostředí: malá obec, malé město s turistickou sezonou, průmyslová oblast a velké město s dopravním zatížením. V roce 2012 probíhá měření v archivech na Zlaté Koruně a v Třeboni a v roce 2013 v Oseku a Praze. V tomto roce proběhly tři intenzivní měřící kampaně v různých ročních obdobích v archivech na Zlaté Koruně a v Třeboni, v průběhu kterých byly sledovány distribuce početní a hmotnostní koncentrace částic ve vnitřním a vnějším prostředí a jejich chemické složení. Dle očekávání v Třeboni byla penetrace vyšší než na Zlaté Koruně. Tyto výsledky byly potvrzeny i pomocí měření ventilační rychlosti. Ta se ukázala v Třeboni téměř desetkrát vyšší než na Zlaté Koruně.
Plný tet: SKMBT_C22012102615332 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Šedá literatura ve VÚGTK
Drozda, Jiří
Výzkumný ústav geodetický, kartografický a topografický (VÚGTK) se věnuje výzkumu a vývoji v oboru zeměměřičství, geodynamiky země a katastru nemovitostí, vývoji a testování nových technik, postupů a software a odborným konzultacím v těchto oblastech. Při těchto činnostech vzniká velké množství šedé literatury, kterou VÚGTK částečně zveřejňuje prostřednictvím svých webových stránek. V roce 2011 VÚGTK začal koncepčně řešit uchování šedé literatury s cílem vybudovat digitální repozitář. Strategickým záměrem VÚGTK je bezpečné uchování a zveřejnění šedé literatury s dodržením standardů pro výměnu dat tak, aby své výstupy mohl dále šířit prostřednictvím národních a mezinárodních bází. V příspěvku bude představeno též využití metodik a standardů Národního úložiště šedé literatury a navázání spolupráce.
Prezentace: nusl-126841_1 - PDF; nusl-126841_3 - PDF
Videozáznam: nusl-126841_2 -  MP4
|
|
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Paleoekologická geneze vegetačních a klimatických změn v průběhu holocénu v tundrové oblasti Krkonošský národní park
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Svobodová, Helena ; Vaněk, Jan
Cíl projektu: Popsání vodního režimu půd včetně znečištění těžkými kovy a distribuce radonu, dynamika tundrových ekosystémů v závislosti na změnách prostředí, sledování vývoje vegetačních a klimatických změn v krkonošské tundře v holocénu, rozbor příčin ohrožení populací vybraných krkonošských rostlinných druhů a sledování klíčivosti dominant travních dominant tundrových ekosystémů. Získané poznatky využit pro předvídání ekologických katastrof, navrhování účinných postupů revitalizace krajiny, začlenění území do sítě Natura 2000 a programu ITEX a v neposlední řadě pro rozhodování v činnosti státní správy. Výsledky projektu bude možné v některých parametrech srovnávat s projektem DART (Dynamic response of the forest - tundra, ecotone to environmental change) řešeným ve Skandinávii. Úkoly řešené v roce 2001 v rámci subprojektu 4: Palynologický výzkum rašelinišť a periglaciálních útvarů v alpinském stupni Krkonoš s cílem zjistit stáří a genezi rašelinišť v holocénu globálně a lokálně a doložit původ periglaciálních útvarů, zjistit kolísání horní hranice lesa v průběhu holocénu, detailně rozčlenit vliv člověka na vývoj rostlinných společevstev; Stanovit původ a rozšíření horské tundry v Krkonoších ve vztahu k vývoji horské tundry ve Skandinávii a Skotsku; Získání podkladů k ochraně periglaciálních jevů (včetně rašeliništních útvarů) v tundrové oblasti Krkonoš; Pylový monitoring, sledování současných pylových spadů na exponovaných stanovištích v oblasti Krkonoš.
|
|
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Paleoekologická geneze vegetačních a klimatických změn v průběhu holocénu v tundrové oblasti KRNAP
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Svobodová, Helena ; Vaněk, Jan
Cíl projektu: Popsání vodního režimu půd včetně znečištění těžkými kovy a distribuce radonu, dynamika tundrových ekosystémů v závislosti na změnách prostředí, sledování vývoje vegetačních a klimatických změn v krkonošské tundře v holocénu, rozbor příčin ohrožení populací vybraných krkonošských rostlinných druhů a sledování klíčivosti dominant travních dominant tundrových ekosystémů. Získané poznatky využit pro předvídání ekologických katastrof, navrhování účinných postupů revitalizace krajiny, začlenění území do sítě Natura 2000 a programu ITEX a v neposlední řadě pro rozhodování v činnosti státní správy. Výsledky projektu bude možné v některých parametrech srovnávat s projektem DART (Dynamic response of the forest - tundra, ecotone to environmental change) řešeným ve Skandinávii. Úkoly řešené v roce 2002 v rámci subprojektu 4: Palynologický výzkum rašelinišť a periglaciálních útvarů v alpinském stupni Krkonoš s cílem zjistit stáří a genezi rašelinišť v holocénu globálně a lokálně a doložit původ periglaciálních útvarů, zjistit kolísání horní hranice lesa v průběhu holocénu, detailně rozčlenit vliv člověka na vývoj rostlinných společevstev; Stanovit původ a rozšíření horské tundry v Krkonoších ve vztahu k vývoji horské tundry ve Skandinávii a Skotsku; Získání podkladů k ochraně periglaciálních jevů (včetně rašeliništních útvarů) v tundrové oblasti Krkonoš; Pylový monitoring, sledování současných pylových spadů na exponovaných stanovištích v oblasti Krkonoš.
|
|
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Paleoekologická geneze vegetačních a klimatických změn v průběhu holocénu v tundrové oblasti KRNAP
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Svobodová, Helena ; Vaněk, Jan
Cíl projektu: Popsání vodního režimu půd včetně znečištění těžkými kovy a distribuce radonu, dynamika tundrových ekosystémů v závislosti na změnách prostředí, sledování vývoje vegetačních a klimatických změn v krkonošské tundře v holocénu, rozbor příčin ohrožení populací vybraných krkonošských rostlinných druhů a sledování klíčivosti dominant travních dominant tundrových ekosystémů. Získané poznatky využit pro předvídání ekologických katastrof, navrhování účinných postupů revitalizace krajiny, začlenění území do sítě Natura 2000 a programu ITEX a v neposlední řadě pro rozhodování v činnosti státní správy. Výsledky projektu bude možné v některých parametrech srovnávat s projektem DART (Dynamic response of the forest - tundra, ecotone to environmental change) řešeným ve Skandinávii. Úkoly řešené v roce 2002 v rámci subprojektu 4: Palynologický výzkum rašelinišť a periglaciálních útvarů v alpinském stupni Krkonoš s cílem zjistit stáří a genezi rašelinišť v holocénu globálně a lokálně a doložit původ periglaciálních útvarů, zjistit kolísání horní hranice lesa v průběhu holocénu, detailně rozčlenit vliv člověka na vývoj rostlinných společevstev; Stanovit původ a rozšíření horské tundry v Krkonoších ve vztahu k vývoji horské tundry ve Skandinávii a Skotsku; Získání podkladů k ochraně periglaciálních jevů (včetně rašeliništních útvarů) v tundrové oblasti Krkonoš; Pylový monitoring, sledování současných pylových spadů na exponovaných stanovištích v oblasti Krkonoš.
|
| |
|
Vliv vybraných faktorů na produkci mléka a reprodukci krav
Novotná, Markéta ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit ukazatele plodnosti a produkci mléka na vybrané farmě. Během letních měsíců jsem předpokládala nižší mléčnou užitkovost a horší zabřezávání, než po zbytek roku.
Sledovaná stáj v Bílém Újezdě je součástí podniku ZEAS Podorlicko a.s. Ve stáji v Bílém Újezdě byly sledovány dojnice holštýnského plemene s přilitím krve plemene ayshir a red holštýn do 15 %. U mléčné užitkovosti bylo hodnoceno za období od 1. 10. 2013 do 31. 10. 2015 celkem 511 dojnic. Potřebná data byla získána z programu Milk Profi Data a následně byla statisticky vyhodnocena programem SAS verze 9.3. Sledování bylo zaměřeno na vliv pořadí laktace, vliv roku, vliv ročního období a vliv období laktace na denní nádoj, procentuální obsah složek a počet somatických buněk v mléce.
Za sledované období byl průměrný počet laktací ve stádě 2,34 a průměrný den laktace 169,32. Zjištěn byl pozitivní vliv pořadí laktace na denní nádoj (r = 0,056) na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší denní nádoj byl zjištěn u sledovaných dojnic na čtvrté laktaci (30,72 kg). Denní nádoj se meziročně zvyšoval, nejvyšší byl v roce 2015 (32,09 kg). Vliv ročního období na denní nádoj byl znatelný. Statisticky průkazně (P < 0,001) měly dojnice nejvyšší denní nádoj na podzim (30,32 kg). Negativní vliv na denní nádoj mělo období laktace (r = -0,548) na hladině významnosti (P < 0,001). Do 60. dne laktace se denní nádoj zvyšoval a od 61. dne až do konce laktace denní nádoj klesal. Dny laktace měly na obsah tuku pozitivní vliv (r = 0,078) na hladině významnosti (P < 0,001).
Vliv pořadí laktace na % tuku se nepodařilo statisticky prokázat. V roce 2013 byl obsah tuku vyšší (3,84 %) než v roce 2014 (3,64 %). Oproti roku 2014 se obsah tuku v roce 2015 zvýšil na 3,80 %. Nejnižší obsah tuku v mléce byl v létě (3,58 %). Na podzim obsah tuku stoupl na 3,79 % a v zimě byl obsah tuku nejvyšší ze všech ročních období (3,92 %). Na jaře obsah tuku klesl oproti zimě na 3,75 %. Byl prokázán pozitivní vliv období laktace na obsah tuku v % (r = 0,078) na hladině významnosti (P < 0,001).
Vliv pořadí laktace na obsah bílkovin v % se nepodařilo statisticky prokázat. Nejvyšší obsah bílkovin byl zaznamenán v roce 2013 (3,58 %), poté klesl v roce 2014 na 3,52 % a v roce 2015 na 3,48 %. Nejvyšší obsah bílkovin byl v zimě (3,62 %). Na jaře obsah bílkovin klesl na 3,51 % a v létě byl nejnižší obsah bílkovin ze všech ročních období (3,38 %). Na podzim obsah bílkovin oproti létu stoupl na 3,60 %. Byl prokázán pozitivní vliv období laktace na obsah bílkovin v % (r = 0,451) na hladině významnosti (P < 0,001).
Byl prokázán negativní vliv pořadí laktace na obsah laktózy v % (r = -0,375) na hladině významnosti (P < 0,001). Pozitivní vliv měl rok na obsah laktózy v % (r = 0,283) na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší obsah laktózy byl v zimě (4,74 %). Na jaře obsah laktózy stoupl na 4,79 %, v létě na 4,80 % a nejvyšší byl na podzim (4,84 %). Prokázán byl i negativní vliv období laktace na obsah laktózy (r = -0,221) na hladině významnosti (P < 0,001).
Byl zaznamenán pozitivní vliv pořadí laktace na obsah somatických buněk v tis./ml (r = 0,197) na hladině významnosti (P < 0,001). Negativní vliv měl rok na počet somatických buněk v tis./ml (r = -0,060) na hladině průkaznosti (P < 0,001). Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi obsahem somatických buněk na podzim (807,92 tis./ml) a v zimě (968,58 tis./ml). Vliv období laktace na počet somatických buněk nebyl prokázán.
U reprodukce bylo hodnoceno za období od 1. 10. 2012 do 31. 10. 2015 celkem 544 dojnic. Potřebná data byla získána z programu WebSkot a následně statisticky vyhodnocena programem SAS verze 9.3. Sledování bylo zaměřeno na vliv pořadí laktace, pořadí inseminace a měsíce inseminace na % zabřezávání, servis periodu a inseminační interval.
Vliv pořadí laktace a pořadí inseminace na % zabřezávání se nepodařilo prokázat. Prokázáno bylo, že v srpnu bylo nižší zabřezávání (23,69 %) než v prosinci (46,50 %).
Vliv pořadí inseminace na servis periodu se nepodařilo prokázat. Byl prokázán pozitivní vliv pořadí inseminace na servis periodu (r = 0,802) na hladině významnosti (P < 0,001). Vliv měsíce inseminace na servis periodu nebyl prokázán.
Vliv pořadí laktace ani pořadí inseminace na inseminační interval nebyl prokázán. Bylo prokázáno, že v prosinci byl kratší inseminační interval (70,01 dnů) než v červenci (90,15 dnů) na hladině významnosti (P < 0,005).
Hypotéza, která předpokládala, že v letních měsících je nižší mléčná užitkovost než v zimních měsících, byla vyvrácena. Hypotéza, která předpokládala nižší zabřezávání v letních měsících než v zimních, se potvrdila.
|
|
Optimalizace nákladů na ochranu životního prostředí
CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Praha ; Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta národohospodářská, Katedra životního prostředí, Praha ; Zámyslický, Pavel ; Vaněček, Vojtěch ; Urbanová, Tereza ; Prchal, Jaroslav ; Kovář, Jaromír ; Klusák, Jaroslav ; Hadrabová, Alena ; Geuss, Erik ; Fiala, Petr ; Dvořák, Antonín ; Bartoš, Julie ; Šauer, Petr
Studie obsahuje závěry z řešení projektu v roce 2004. Projekt byl rozdělen do 6 částí: 1: Zkoumání alternativního pojetí nákladů na ochranu ŽP v teorii environmentální ekonomie; 2. Zkoumání alternativního pojetí nákladů na ochranu ŽP v praxi ČR i zahraničí (analýza používaných metodik); 3. K problému rozlišení hrubých a čistých nákladů (resp. investic) na ochranu ŽP a jeho význam pro politiku životního prostředí; 4. Zkoumání (analýza) stávajících konceptů vztahů výdajů/nákladů na ochranu ŽP a udržitelného rozvoje; 5. Makroekonomické souvislosti alokace ekonomických nástrojů na ochranu ŽP; 6. Systémy financování nákladů na ochranu životního prostředí.
|
host ::
