|
|
Analýza a možnosti podpory pracovníků ve zdravotnictví během aktuální krizové situace s COVID-19
MRÁZKOVÁ, Vendula
Koronavirové onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Česká republika se k datu 1. 12. 2021 nacházela v 5. stupni pohotovosti, neboli v kritickém stavu protiepidemického systému. Kritický stav znamená, že kapacita systému nemocniční lůžkové a intenzivní péče se začíná blížit svému limitu, počet nakažených v populaci je vysoký a probíhá komunitní šíření nákazy. K datu 8. 12. 2021 ukazovala statistika v České republice 19 482 nových případů nákazy COVID-19, celkem 2 282 212 potvrzených případů nákazy, 6 670 hospitalizovaných, 1 963 455 vyléčených obyvatel, 14 031 605 vykázaných očkování a 34 034 úmrtí. WHO k datu 20. 1. 2023 publikovalo celkový počet 663 640 386 potvrzených případů s COVID-19 a 6 713 093 úmrtí ve světě v časovém úseku od 31. 12. 2019 -16. 1. 2023. Současné koronavirové onemocnění má celosvětový dopad, ovšem pracovníci ve zdravotnictví hrají zásadní roli a jsou jednou z nejvíce exponovaných skupin. Stres v ošetřovatelství v oblasti duševního zdraví je již dlouho uznáván jako vliv na výkon jednotlivce, nemoc a udržení zaměstnání. Od začátku pandemie se zdravotničtí pracovníci potýkají s vyšším pracovním nasazením, jsou vystaveni riziku přenosu infekce na sebe a své blízké, proto často bývají od nich odloučeni. Zažívají diskomfort způsobený používáním většího množství ochranných pomůcek. Dále jsou vystaveni zátěžovým situacím, kdy umírá velké množství mladých i starších lidí s ohledem na nedostatečnou kapacitu lůžek a ventilátorů, rozhodují o lidských životech, a komu bude přednostně poskytnuta péče. Proto je přirozené, že se zaměstnanci dostávají do deprese, mají strach, stavy úzkosti, jsou podrážděni, trpí poruchou spánku nebo se objevují případy, kdy situaci řeší alkoholem.
|
|
|
Komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky
Dolejšová, Kateřina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické. Obsahem čtvrté kapitoly je výzkumné šetření. První teoretická kapitola definuje afázii a další základní pojmy a nastiňuje klasifikaci afázie. Druhá teoretická kapitola je z větší části věnována multidisciplinárnímu týmu v rehabilitaci osob s afázií a roli jednotlivých zdravotnických pracovníků v týmu. Zabývá se také diagnostikou a terapií afázie v akutním, subakutním a chronickém stadiu. Třetí kapitola popisuje komunikaci s osobami s afázií a její specifika. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem probíhá ve zdravotnickém zařízení komunikace mezi osobou s afázií a zdravotnickými pracovníky, a to na základě zkušeností osob s afázií i zdravotnických pracovníků. Dílčí cíle se soustředily na formu, kterou komunikace probíhá, na užívané postupy a pomůcky k usnadnění komunikace a také na faktory, které komunikaci usnadňují nebo naopak ztěžují. Pro realizaci výzkumného šetření byla s ohledem na zapojení osob s afázií zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo realizováno 10 rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 5 osob s afázií a 5 zdravotnických...
|
|
|
Zaměstnávání cizinců ve zdravotnickém zařízení
Atanasova, Albena ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Přibylová, Kateřina (oponent)
Témata: Zaměstnávání cizinců ve zdravotnickém zařízení Diplomová práce Vedoucí: Mgr. Eva Prošková Řešitel: Bc. Albena Ananasova Obor práce: Intenzivní péče Předmětem této diplomové práce je charakterizovat požadavky na legální pobyt, zaměstnání a uznávání kvalifikací cizinců. Práce mapuje současný stav zaměstnávání cizinců v českých zdravotnických zařízeních. V teoretické časti je zpracována literatura související s mezinárodní migrací zdravotnických pracovníků, pobytem, pravidly pro zaměstnání a uznání kvalifikací. Cílem praktické časti je zjištění stavu dvou zdravotnických zařízení a jejich srovnání z hlediska faktického stavu kvantitativně i z hlediska struktury profesí a pracovního zařazení cizinců. Práce dále zjišťuje, zda a popřípadě proč, jsou porušovány právní předpisy. Klíčová slova: pobyt cizinců, zaměstnávání cizinců, uznávání kvalifikací, zdravotnické zařízení, zdravotnický pracovník
|
|
|
Trestní odpovědnost ve zdravotnictví se zaměřením na analýzu rozhodovací praxe českých a slovenských soudů
Kodýmová, Kateřina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
1 Trestní odpovědnost ve zdravotnictví se zaměřením na analýzu rozhodovací praxe českých a slovenských soudů Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou trestní odpovědnosti zdravotnických pracovníků. Jejím cílem je vytvořit ucelený přehled české právní úpravy relevantní části trestního práva a jednotlivých institutů zdravotnického práva a představit související judikaturu. Pro komparaci je užita slovenská právní úprava. Práce se skládá z šesti částí. V první kapitole je pozornost zaměřena na právní úpravu zdravotnického práva a její mezinárodní a vnitrostátní prameny. Zabývá se také jednotlivými druhy odpovědnosti, jež mohou zdravotnické pracovníky za jejich protiprávní jednání postihnout. Druhá kapitola je jednou z nejrozsáhlejších a věnuje se trestní odpovědnosti jako takové a předpokladům jejího naplnění. Blíže přibližuje současné pojetí trestného činu a rozbor potřebnosti zásady subsidiarity trestní represe. Zahrnuje také právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob. Třetí kapitola se zabývá klíčovým pojmem lex artis jakožto náležité odborné úrovně, jež v sobě obsahuje celou řadu povinností, které musí každý zdravotnický pracovník dodržovat. Jako související problematika je předneseno dokazování trestní odpovědnosti zdravotnických pracovníků v trestním řízení zejména prostřednictvím...
|
|
|
Trestný čin neposkytnutí pomoci a zdravotnictví
Cimlerová, Jana ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Trestný čin neposkytnutí pomoci a zdravotnictví Abstrakt Práce se zabývá specifiky trestného činu neposkytnutí pomoci vyvstávajícími v případě, kdy je jeho pachatelem zdravotnický pracovník. Práce analyzuje, za jakých podmínek se uplatní povinnost poskytovat pomoc, která určitým osobám plyne z titulu jejich příslušnosti ke zdravotnickému povolání, a co je jejím obsahem. Vzhledem k tomu, že výkon zdravotnického povolání je činností notně regulovanou mimotrestními předpisy, je předmětná povinnost vykládána v kontextu celého právního řádu. Výchozím předpokladem autorky je tvrzení, že předmětná povinnost je užší, než by mohla implikovat doslovná intepretace trestněprávních norem, jsou-li vykládány izolovaně, neboť ve světle ostatních relevantních předpisů je oproti všeobecnému předpokladu limitován jak okruh osob, na které ustanovení dopadá, tak podmínky, za kterých povinnost vzniká, a kvalitativně také její vyžadovaná úroveň. V první části se práce nejprve zabývá definicí klíčových pojmů (se zaměřením na pojem zdravotnického pracovníka) a vymezuje základní povinnosti, které zdravotnickým pracovníkům právní řád ukládá. Další část je věnována výkladům o trestném činu neposkytnutí pomoci v obecné rovině; rozebírají se obě jeho skutkové podstaty a vymezuje se obecná povinnost konat oproti zvláštní povinnosti...
|
|
|
Postoje zdravotníků na jednotce intenzivní péče k pacientům po sebevražedném pokusu
Kukelková, Petra ; Kukol, Václav (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Diplomová práce pojednává o postojích zdravotníků na jednotce intenzivní péče k pacientům po sebevražedném pokusu. Úvodní kapitoly se detailně věnují suicidální problematice, nastiňují zdroje emočních problémů a zátěže, se kterými se mohou zdravotníci při výkonu svého povolání setkávat. Následující kapitola hovoří o syndromu vyhoření. Výzkumná část práce mapuje postoje zdravotníků k pacientům po suicidálním pokusu, zjišťuje úroveň a efektivitu informovanosti zdravotníků v psychiatrické a psychologické problematice a její vliv na jejich postoj, posuzuje povědomí o syndromu vyhoření a případné vlastní zkušenosti respondentů s tímto stavem a dále hodnotí míru psychické a emoční náročnosti při péči o pacienta po sebevražedném pokusu. Kvalitativního výzkumu formou semistrukturovaných rozhovorů se zúčastnilo 20 respondentů. Shledali jsme, že postoje zdravotníků k pacientům po suicidálním pokusu jsou spíše pozitivní. Překvapivým zjištěním bylo, že 70 % respondentů neabsolvovalo žádný seminář či kurz zaměřený na výše uvedená témata, a že se žádný z nich aktivně nezajímá o konkrétní problematiku intenzivní péče o psychiatrického nemocného se somatickým onemocněním a ani o problematiku suicidií. Znepokojivým zjištěním bylo, že na sobě 85 % respondentů za dobu své praxe pozorovalo nějaké příznaky syndromu...
|
|
|
Výukový sebeobranný kurz pro zdravotnické pracovníky
VRÁTNÍK, Jakub
Téma bakalářské práce se nazývá Výukový sebeobranný kurz pro zdravotnické pracovníky. Teoretická část práce se zabývá různými aspekty sebeobrany. Je zde popsána agrese a příčiny jejího vzniku, právní aspekty sebeobrany a problematika statusu úřední osoby pro zdravotnické záchranáře. Dále se práce zabývá psychickou stránkou konfliktu, která má podle expertů na sebeobranu zásadní vliv na výsledek konfliktu. V práci jsou popisovány také jednotlivé fáze konfliktu a postupy jak v jednotlivých fázích jednat. V praktické části bylo cílem výzkumu především zjistit, za jakých okolností jsou zdravotničtí pracovníci napadáni, zmapovat jejich zkušenosti se sebeobranou a zda mají zájem se v oblasti sebeobrany vzdělávat. Ze zjištěných poznatků se pak pokusit vytvořit několik jednoduchých technik, které by zdravotničtí pracovníci mohli v případě napadení použít. Výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s jedenácti zdravotnickými pracovníky. Z výsledků bylo zjištěno, že s verbální agresí mají zkušenost všichni dotazovaní zdravotničtí pracovníci. Část z nich pak uvedla zkušenost i s fyzickým napadením. Dále bylo zjištěno, že i přestože se sebeobranou má jen malou zkušenost pouze část respondentů, většina dotazovaných projevila o sebeobranný kurz zájem. V práci je také popsáno několik jednoduchých sebeobranných technik, které lze snadno využít ať už při výkonu povolání nebo v osobním životě. Tuto bakalářskou práci lze využít jako zdroj informací z oblasti sebeobrany jak pro zdravotnické pracovníky, tak i nezdravotníky. Zároveň by mohla být použita jako podklad pro další práce nebo přednášky, které by rozvíjely jednotlivé aspekty uvedené v této práci.
|
|
|
Hygiena rukou zdravotnických pracovníků při poskytování péče ve zdravotnickém zařízení
Hájková, Iveta ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Předmětem bakalářské práce, je zaměření na problematiku týkající se hygieny rukou u zdravotnických pracovníků, při poskytování péče ve zdravotnickém zařízení. I přesto, že toto téma je často zmiňované, je v praxi méně chápáno, nebo špatně vysvětleno. Někdy, je ze strany zdravotnických pracovníků opomíjeno, nebo bagatelizováno. Teoretická část, je rozdělena do 7 kapitol. Zde je uvedena anatomie a fyziologie kůže, mikrobiologická a epidemiologická situace, opatření zaměřená na eliminaci zdroje a zamezení cesty přenosu, účinné metody dezinfekce, sterilizace, k eliminaci mikroorganismů a jejich přenosu, ve zdravotnickém zařízení. Hygiena rukou a její techniky, správné používání osobních ochranných pracovních pomůcek, hygiena nehtů a v neposlední řadě péče o pokožku. Vysvětlení pojmu nemocniční nákaza, která zvyšuje morbiditu a mortalitu pacientů, zvyšuje diagnostické i terapeutické intervence a celkově zhoršuje kvalitu poskytované péče s prodloužením doby hospitalizace. Práci jsem vypracovala na základě vyhledávání relevantních zdrojů k tématu. Zdroje jsem čerpala především z guidelines WHO, CDC, vyhlášky č. 306/2012 Sb. a na základě rešerše literatury z Národní lékařské knihovny. Souhlas pro provedení akčního výzkumu jsem získala od náměstkyně ošetřovatelské péče konkrétního zdravotnického zařízení,...
|
|
|
Specifické rysy komunikace sociálního a zdravotnického pracovníka s rodinou dítěte s postižením
PALASOVÁ, Andrea
Téma mé práce zní Specifické rysy komunikace sociálního a zdravotnického pracovníka s rodinou dítěte s postižením. Obsahem teoretické části je představení postojů, jaké k rodině s dítětem s disabilitou zaujímá blízké okolí a širší společnost. V tomto úseku najdeme také fáze, kterými si rodiče při zjištění diagnózy jejich dítěte procházejí. Důležitým tématem při zpracování této práce se stal také způsob, jakým probíhá sdělení informace o diagnóze či zdravotním stavu dítěte jeho rodinným příslušníkům. V teoretické části jsem se také zabývala možnostmi a druhy komunikace jak obecné, tak specifické v pomáhajících profesích. Převážně jsem se zaměřila na komunikaci ve zdravotnictví a v sociální práci. V metodologické části jsem využila kvalitativní výzkum. Zejména jsem aplikovala techniku polostrukturovaného rozhovoru, kdy jsem vedla rozhovory s rodinnými příslušníky dětí s disabilitou a strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami vedený s lékaři a sociálními pracovníky. Cílem práce je rozpoznat, které etické aspekty mohou ovlivňovat efektivitu vzájemné komunikace, v souvislosti se specifickým rodinným prostředím dítěte s postižením. Práce poukazuje na chyby v komunikaci ve specifických situacích a hledá zásady pro co nejvhodnější komunikaci s rodinnými příslušníky dětí s postižením. Výsledkem práce je zjištění, jaké chyby se v komunikaci s rodinou dítěte s postižením v práci sociálních a zdravotnických pracovníků objevují nejčastěji a jaké etické aspekty je ovlivňují.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních pracovníků
PAPOUŠKOVÁ, Michala
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretické a praktické části. První teoretická část se zabývá problematikou syndromu vyhoření u zdravotních pracovníků. Syndrom vyhoření je v dnešní době fenomén a všeobecně známý trend, který nikdo nebere vážně. Proto teoretická část obsahuje různé definice, které tento syndrom popisují, charakteristiku a jeho význam, fáze a příčiny jeho vzniku a koho může nejvíce postihnout. Dále pak poznatky, jak syndromu předcházet, jeho prevence a léčba. Ve druhé praktické části je stanoven cíl práce. Cílem je seznámit studenty Jihočeské univerzity, jako prevenci syndromu vyhoření, dále pal laiky, kteří se s tímto termínem setkávají ojediněle, a v neposlední řadě připomenout tuto problematiku zdravotnímu personálů a zdravotním pracovníkům, kteří si v mnoha případech nepřiznávají, že opravdu tímto syndromem trpí a opak je pravdou. Na vzorku zdravotních pracovníků a zdravotnického personálu, na kterých jsem výzkum prováděla, chci zmapovat náchylnost tohoto problému. Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie s použitím dotazníkového šetření. Dále v praktické části využívám tabulky a grafy pro lepší orientaci výsledků mého šetření. V konečné části bakalářské práce v diskuzi porovnávám výsledky z dotazníkového šetření se stanovenými hypotézami. A v závěru navrhuji opatření, která by vedla k prevenci tohoto syndromu.
|
host ::
RSS.