|
|
Tvorba biofilmu u probiotických bakterií a jejich zpracování do pevné lékové formy.
Grossová, Marie ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce je kultivace probiotických bakterií L. acidophilus, B. breve a B. longum tak, aby kultura vytvářela shluky buněk nebo souvislý biofilm na různých typech volných nosičů. Tvorba biofilmu L. acidophilus na oxidu křemičitém byla následně studována z hlediska vyšší odolnost vůči nízkému pH a koncentraci žlučových solí v zažívacím traktu. Zatímco počet živých buněk u planktonické formy při pH 1 klesl o 30 %, života schopnost biofilmových buněk se udržela za stejných podmínek na 90 %. V případě působení žluči byla také sledována protektivní ochrana biofilmu před škodlivým prostředím žlučových solí. Dále byly studovány možnosti sušení tekutých biofilmových kultur komerčně užívanými technologiemi ve farmaceutickém průmyslu. Srovnání lyofilizace a fluidního sušení ukázalo, že lyofilizace je v závislosti na výběru vhodného kryoprotektivního média vhodnější sušící technikou zachovávající nejvyšší počty životaschopných buněk a ve srovnání s fluidním sušením byla získána o přibližně 90 % vyšší životaschopnost probiotických buněk. Závěrem bylo studováno velkoobjemové zpracování probiotických kmenů do pevné lékové formy. Tablety je vhodné vyrábět při pevnosti 70 - 90 N, přičemž vodní aktivita tabletoviny může být udržována pod 0,3. Následně musí být zajištěno sušení tablet v hermeticky uzavřeném prostoru s minimálně 10 % silikagelu, pak tablety i po 6 měsíčním skladování obsahují (5,4 ± 0,7)109 životaschopných buněk. Technologie výroby kapslí nemá výrazný vliv na počty živých buněk během výroby. Pro následné primární balení byla vybrána triplexová blistrovací fólie, která má nízké hodnoty propustnosti vodní páry (0,07 g H2O / (m2 × den)) a kyslíku (0,01 cm3/m2 × den). Blistrovací folie běžně užívané ve farmaceutickém průmyslu nejsou pro skladování probiotik vhodné.
|
|
|
Plísně a obytné budovy
Dvořák, Tomáš ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na plísně v obytných budovách. Na jejich výskyt a podmínky pro jejich růst a rozmnožování. Definuje jejich rozdělení, morfologii, metabolizmus a způsob rozmnožování. Popisuje nejvýznamnější rody plísní, jejich identifikaci a postup při eliminaci. Praktická část se zaměřuje na dvě metody stanovení výskytu plísní ve dvou rozdílných typech obytných budov, v panelovém domě a v domě rodinném. Cílem praktické části bylo vyhodnotit rody vyskytujících se plísní.
|
|
|
Jakostní parametry trvanlivých fermentovaných masných výrobků
Pavlík, Zdeněk ; Ing.Miroslav Jůzl, Ph.D. (oponent) ; Alena,, Saláková (vedoucí práce)
Cílem práce bylo stanovení a vyhodnocení výsledků jakostních parametrů trvanlivých fermentovaných salámů. Byly odebrány vzorky dvou typů trvanlivých fermentovaných salámů – salámu Poličan a Loveckého salámu, každý z nich od tří různých výrobců. Byly provedeny analýzy základních fyzikálně-chemických parametrů jakosti v díle salámů a těsně po dokončení zrání (u salámu Poličan 21 dní, u Loveckého salámu 16 dní). Výsledky analýz jakostních parametrů u čerstvě uzrálých salámů byly srovnány s požadavky danými platnou českou legislativou a byly sledovány rozdíly mezi jednotlivými vzorky. Byly zaznamenány výrazné rozdíly mezi jednotlivými výrobci, nicméně všichni výrobci splnili u obou druhů salámů požadavky stanovené Vyhláškou MZe č. 326/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
|
|
|
Vliv aktivity vody na obsah mikroorganizmů ve vybraných masných výrobcích
BURIANOVÁ, Michaela
Cílem této diplomové práce je sledovat, jakým způsobem ovlivňuje množství vody (vodní aktivita) množství mikroorganismů ve vybraných balených masných výrobcích z pohledu norem, které udávají jejich specifické požadavky na zdravotní nezávadnost těchto výrobků. První část této práce popisuje různé typy obalových materiálů masných výrobků, rody mikroorganismů, které se v nich vyskytují a definici vodní aktivity. Druhá část poté zachycuje provádění vlastního měření vodní aktivity a měření výskytu mikroorganismů a koliformních bakterií, od výběru vhodných masných výrobků, jejich typů balení, přípravy vzorků a vyhodnocení naměřených metod. Výsledky ukázaly, že aktivita vody ovlivňuje výskyt mikroorganismů a koliformních bakterií, a to tím způsobem, že čím je vodní aktivita nižší, tím je nižší výskyt mikroorganismů a koliformních bakterií.
|
|
|
Morfologické indicie činnosti vody na Marsu
Klíma, Jan ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá morfologickými indiciemi činnosti vody na povrchu Marsu. V práci jsou shrnuty a charakterizovány útvary na povrchu planety, které v minulosti vytvořila voda v plynném, kapalném nebo pevném skupenství. Na základě odborných článků a odborných publikací byla vytvořena rešeršní práce, která podává přehled indicií na povrchu Marsu, které svědčí o přítomnosti vody na této planetě. Zabývá se také informacemi o výskytu vody na Marsu v minulosti. V současné době jsou projevy výskytu vodou vytvořených útvarů na povrchu planety velmi průkazné. V práci jsou tak charakterizovány údolní sítě, rozsáhlá pánev na severní polokouli, jenž je pozůstatkem dávného oceánu, krátery, v nichž byla v minulosti jezera, voda vázaná jako pevná složka polárních čepiček a řada dalších projevů. U těchto povrchových tvarů je popsán jejich vývoj a jsou lokalizovány pomocí přehledné mapy povrchu. V předložené studii je tedy zpracován komplexní pohled na morfologické projevy výskytu a činnosti vody na Marsu.
|
|
|
Mechanismy adaptace vláknitých hub na vodní stres
Sklenář, František ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Některé druhy vláknitých hub dokáží růst na substrátech s nízkou vodní aktivitu, které buď obsahují málo vody, nebo mají vysoký obsah osmoticky aktivních látek. Tyto houby jsou nejčastěji označovány jako osmotolerantní nebo xerotolerantní. Vyskytují se zejména v půdě v aridních oblastech a v hypersalinních prostředích. Ekonomicky významné jsou druhy znehodnocující skladované potraviny, osivo a krmivo. Předkládaná práce přináší přehled fyziologických a morfologických adaptací houbových organismů na vodní stres a zabývá se i jejich molekulárně genetickým podkladem. Je také uveden přehled taxonomického zařazení houbových organismů přizpůsobených růstu při nízké vodní aktivitě. Samostatné kapitoly jsou věnovány vlivu odlišných osmoticky aktivních látek na fenotyp hub a možnostem využití médií s osmoticky aktivními látkami pro taxonomické účely.
|
|
|
Tvorba biofilmu u probiotických bakterií a jejich zpracování do pevné lékové formy.
Grossová, Marie ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce je kultivace probiotických bakterií L. acidophilus, B. breve a B. longum tak, aby kultura vytvářela shluky buněk nebo souvislý biofilm na různých typech volných nosičů. Tvorba biofilmu L. acidophilus na oxidu křemičitém byla následně studována z hlediska vyšší odolnost vůči nízkému pH a koncentraci žlučových solí v zažívacím traktu. Zatímco počet živých buněk u planktonické formy při pH 1 klesl o 30 %, života schopnost biofilmových buněk se udržela za stejných podmínek na 90 %. V případě působení žluči byla také sledována protektivní ochrana biofilmu před škodlivým prostředím žlučových solí. Dále byly studovány možnosti sušení tekutých biofilmových kultur komerčně užívanými technologiemi ve farmaceutickém průmyslu. Srovnání lyofilizace a fluidního sušení ukázalo, že lyofilizace je v závislosti na výběru vhodného kryoprotektivního média vhodnější sušící technikou zachovávající nejvyšší počty životaschopných buněk a ve srovnání s fluidním sušením byla získána o přibližně 90 % vyšší životaschopnost probiotických buněk. Závěrem bylo studováno velkoobjemové zpracování probiotických kmenů do pevné lékové formy. Tablety je vhodné vyrábět při pevnosti 70 - 90 N, přičemž vodní aktivita tabletoviny může být udržována pod 0,3. Následně musí být zajištěno sušení tablet v hermeticky uzavřeném prostoru s minimálně 10 % silikagelu, pak tablety i po 6 měsíčním skladování obsahují (5,4 ± 0,7)109 životaschopných buněk. Technologie výroby kapslí nemá výrazný vliv na počty živých buněk během výroby. Pro následné primární balení byla vybrána triplexová blistrovací fólie, která má nízké hodnoty propustnosti vodní páry (0,07 g H2O / (m2 × den)) a kyslíku (0,01 cm3/m2 × den). Blistrovací folie běžně užívané ve farmaceutickém průmyslu nejsou pro skladování probiotik vhodné.
|
|
|
Technologie výroby trvanlivých fermentovaných masných výrobků
BEDRNÍČEK, Jan
Tématem práce je technologie výroby fermentovaných masných výrobků se zaměřením na Lovecký salám. V literárním přehledu se práce zabývá historií, legislativou, surovinami a technologií výroby této skupiny masných produktů. Jsou zde popsány i vybrané metody senzorické analýzy. Praktická část se zabývala: a) měřením vybraných fyzikálních a chemických veličin (pH, aktivita vody) u Loveckého salámu v průběhu zrání a dlouhodobého skladování; b) vlivem způsobu balení (bez obalu, ochranná atmosféra, vakuum) na senzorickou jakost v průběhu dlouhodobého skladování. Výsledky poskytnou informace o průběhu zrání Loveckého salámu a preferencích spotřebitelů z hlediska balení výrobku. Pokus probíhal ve firmě MasoWest s.r.o., která nově zavedla výrobu Loveckého salámu.
|
|
|
Jakostní parametry trvanlivých fermentovaných masných výrobků
Pavlík, Zdeněk ; Ing.Miroslav Jůzl, Ph.D. (oponent) ; Alena,, Saláková (vedoucí práce)
Cílem práce bylo stanovení a vyhodnocení výsledků jakostních parametrů trvanlivých fermentovaných salámů. Byly odebrány vzorky dvou typů trvanlivých fermentovaných salámů – salámu Poličan a Loveckého salámu, každý z nich od tří různých výrobců. Byly provedeny analýzy základních fyzikálně-chemických parametrů jakosti v díle salámů a těsně po dokončení zrání (u salámu Poličan 21 dní, u Loveckého salámu 16 dní). Výsledky analýz jakostních parametrů u čerstvě uzrálých salámů byly srovnány s požadavky danými platnou českou legislativou a byly sledovány rozdíly mezi jednotlivými vzorky. Byly zaznamenány výrazné rozdíly mezi jednotlivými výrobci, nicméně všichni výrobci splnili u obou druhů salámů požadavky stanovené Vyhláškou MZe č. 326/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
|
|
|
Plísně a obytné budovy
Dvořák, Tomáš ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na plísně v obytných budovách. Na jejich výskyt a podmínky pro jejich růst a rozmnožování. Definuje jejich rozdělení, morfologii, metabolizmus a způsob rozmnožování. Popisuje nejvýznamnější rody plísní, jejich identifikaci a postup při eliminaci. Praktická část se zaměřuje na dvě metody stanovení výskytu plísní ve dvou rozdílných typech obytných budov, v panelovém domě a v domě rodinném. Cílem praktické části bylo vyhodnotit rody vyskytujících se plísní.
|
host ::
RSS.