|
|
Zobrazení vedlejších účinků vakcín proti covid-19 v českém televizním zpravodajství
Zelbová, Judita ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na to, jakým způsobem byly v době pandemie nemoci covid-19 mediálně prezentovány vedlejší účinky očkování proti této nemoci. Jejím cílem bylo zjistit, jakým způsobem o vedlejších účincích referovaly české celostátní televizní stanice ve večerních zpravodajských relacích, jaké byly rozdíly v podání mezi stanicemi a jaké si k prezentování tématu zvaly odborníky. Práce primárně využívá kvalitativní obsahovou analýzu a doplňkově kvantitativní obsahovou analýzu. Práce ukazuje, že tři ze čtyř sledovaných televizních stanic (ČT1, Nova a Prima) přistupovaly koncepčně k prezentování tématu velmi podobným způsobem, TV Barrandov se v tomto směru zcela vymyká. Všechny televize prezentovaly vedlejší účinky na základě podložených dat s důrazem na informace získané od relevantních organizací (Evropská léková agentura, Státní ústav pro kontrolu léčiv) a odborníků (nejčastěji epidemiologů, imunologů a lékařů různých odborností). Obecně byly vedlejší účinky zobrazeny oproti očekávání poměrně okrajově a stěžejním tématem se staly pouze v období jara 2021, kdy se objevilo větší množství nežádoucích reakcí u očkovací látky AstraZeneca.
|
|
|
Nežádoucí účinky léčby antiepileptiky u dětí
Arnošová, Karolína ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Biologických a lékařských věd Kandidát Karolína Arnošová Konzultant doc.MUDr. Josef Herink DrSc. Název práce Nežádoucí účinky léčby antiepileptiky u dětí Cílem této diplomové práce bylo zjistit nejčastěji používaná antiepileptika v dětské epileptologii, jejich nežádoucí účinky a výsledky porovnat s epileptologií dospělých. V teoretické části je popsána etiopatogeneze, patofyziologie, klinická manifestace, typy záchvatů a epileptické syndromy. Stejně tak jsou popsána i specifika léčby epilepsie u dětí, a to jak farmakoterapie, tak i nefarmakologické možnosti léčby. Ve studii byla přesně polovina pacientů léčena monoterapií a druhá polovina kombinovanou terapií léčiv, což neodpovídá původní hypotéze, předpokládající převahu monoterapie. Nejčastěji používanými antiepileptiky u dětí byly valproát (62,5 %), lamotrigin (25 %) a topiramát s levetiracetamem (shodně 18,75 %), což odpovídalo pracovní hypotéze. Hypotéza předpokládající vyšší výskyt nežádoucích účinků u kombinované terapie byla potvrzena. Nejčastějším nežádoucím účinkem u dětí bylo ovlivnění celkové denní aktivity, vyskytující se u 83,33 % pacientů, i když s průměrným nejmírnějším ohodnocením. Dalšími nejčastějšími nežádoucími účinky byly poruchy pohybových funkcí...
|
|
|
Současné poznatky o vlivu léčiv na mužskou fertilitu
Klapková, Tereza ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Hyršová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Klapková Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Název diplomové práce: Současné poznatky o vlivu léčiv na mužskou fertilitu Mezi různými typy nežádoucích účinků klinicky užívaných léčiv se vyskytuje i negativní působení na mužské reprodukční funkce. Vzhledem k obecnému trendu poklesu plodnosti u mužů a rostoucímu užívání léčiv v mladších věkových skupinách se jeví tato problematika jako důležitá a aktuální. Cílem této diplomové práce bylo vytvořit přehled shrnující současné odborné znalosti v oblasti vlivu léčiv na mužskou fertilitu. Za tímto účelem bylo provedeno vyhledání relevantních publikací dostupných v databázi PubMed, provedena jejich analýza a vytvořen text typu rešeršní práce. Vypracovaný přehled je zaměřen především na skupiny léčiv, která jsou v dnešní době často užívaná a diskutovaná ve vztahu k mužské fertilitě, jako jsou léčiva působící na kardiovaskulární systém, antimikrobiální léčiva, léčiva používaná v terapii bolesti, antidepresiva, antiepileptika, antipsychotika, imunosupresiva, a některá další léčiva. Vedle standardních léčiv jsou v práci zmíněny i významnější přírodní látky, s kterými se u pacientů můžeme běžně setkat jako s doplňkovou léčbou různých...
|
|
|
Zneužívání návykových látek u vrcholových kulturistů v České republice
Hoffmanová, Jana ; Harsa, Pavel (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
V průběhu posledních let se opět zvedl zájem o budování těla, které mnohdy doprovází užívání dopingových látek. V této době se však dozvídáme pouze jen o anabolických steroidech a i o nich se dozvídáme výhradně skrz média informující o dopingových skandálech vrcholových sportovců. Byla napsána spousta knih o dopingu a kulturistice, avšak téměř všechny byly prvně vydány do roku 2000 a dnešní literatura se zabývá převážně výživou a tréninkem. Cílem této práce bylo zmapovat postoje vrcholových kulturistů k dopingu v rámci rekreační a vrcholové úrovně a jejich informovanost o vedlejších účincích zakázaných látek. Jedná se o kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí sérií rozhovorů. Rozhovory byly polostrukturované a se souhlasem respondentů byly nahrány na diktafon a následně přepsány a editovány. Hlavní výzkumné otázky se zabývaly riziky, která si kulturisté uvědomují, jaké byly jejich motivace k tomuto sportu a k případnému užívání zakázaných látek, a jaké mají zkušenosti se závislostí na zakázaných látkách. Z výzkumu vyplývá, že i přesto, že jsou sportovci informování o rizicích zakázaných látek, většina z nich pravidelně užívá větší množství dopingu. Motivace ke kulturistice a dopingu jsou různé, ale kulturisté mají společnou touhu po uznání okolí a snahu být součástí určité skupiny lidí....
|
|
|
Bezpečnost užívání léčivých rostlin u dětí
Rapiová, Vendula ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Student: Vendula Rapiová Název diplomové práce: Bezpečnost užívání léčivých rostlin u dětí Klíčová slova: léčivá rostlina, alergie, vedlejší účinky, toxicita Léčivé rostliny doprovázejí lidstvo již od nepaměti a nepochybně patří mezi první léky, se kterými se člověk setkal. V posledních desetiletích byl zaznamenán dramatický nárůst využívání rostlinných léčiv u pediatrických pacientů. Proto cílem této diplomové práce je zmapování dostupných informací zabývajících se bezpečností léčivých rostlin, tedy takových rostlin, které jsou nebezpečné či nevhodné k užívání v dětském věku. Součástí práce je také vytvoření jednoduchého systému hodnocení bezpečnosti. Kromě kapitol zabývající se bezpečností jsou obsahem diplomové práce také poznatky o obecném využití fytoterapie v pediatrii, jejich výhody a nevýhody, a samostatná kapitola na téma dítě. Ke sběru dat byla využita vědecká literatura a webové stránky, které byly publikovány v letech 1968-2017. Elektronické informační zdroje byly získané zejména z databází PubMed, ScienceDirect a Google Scholar. Míra bezpečnosti užívání léčivých rostlin u dětí vzhledem k možnému riziku vzniku nežádoucích účinků je vyjádřena pomocí 5 speciálních...
|
|
|
Postoje pacientů k léčbě antidepresivy
Dvořáčková, Vendula ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Vendula Dvořáčková Postoje pacientů k léčbě antidepresivy Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Farmacie Cíl práce: Diplomová práce se zabývá hodnocením postojů k léčbě u pacientů hospitalizovaných na psychiatrické klinice Ústřední vojenské nemocnice Střešovice. Hlavním cílem bylo objasnit, jaký je vztah mezi postoji těchto pacientů k léčbě a podanou antidepresivní medikaci, určenou diagnózou a sociodemografickými charakteristikami. Metody: Data byla sbírána pomocí dotazníku Drug Attitude Inventory v české verzi dle Masopusta a výsledný postoj získán sečtením kladných bodů za pozitivní odpověď a záporných bodů za odpověď negativní. Charakteristiky pacientů byly získány vstupním dotazníkem, přesná medikace z lékařských záznamů. Výsledky: V souboru pacientů jevily pozitivnější postoje ženy proti mužům, lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním oproti ostatním a pacienti ve věku 31-40 let v porovnání s ostatními věkovými skupinami. Nejlepší postoje k léčbě byly zjištěny u nemocných užívajících agomelatin, trazodon a paroxetin. Více pozitivních postojů měli také pacienti s diagnózou poruch osobnosti či bipolární poruchou, naopak nejvíce negativních postojů nemocní s diagnózou schizofrenie a schizoafektivní poruchy....
|
|
|
Využití ozařovacích technik IGRT a IMRT u pacientů s karcinomem prostaty a jejich vedlejší účinky
KŘIVSKÁ, Klára
Karcinom prostaty je onemocnění s celosvětově stále se zvyšujícím počtem nově zjištěných případů. Podle běžně dostupných statistických údajů je nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. V příčinách úmrtí z onkologických důvodů je na místě druhém, za karcinomem plic. Situace v České republice je stejná. Za poslední dvě dekády se výskyt v republice téměř ztrojnásobil. Na druhou stranu, úmrtí na karcinom prostaty ubývá, je jich přibližně o třetinu méně. Tento velmi výrazný rozdíl je dán zejména možností vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA) v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře, případně jiných specialistů. Nezpochybnitelný vliv má moderní léčba nádorů prostaty, ať už se jedná o léčbu radikální (kurativní) nebo podpůrnou (paliativní). Podle údajů ze statistiky vedené Národním onkologickým registrem z roku 2009 činil počet nových zachycených karcinomů prostaty v České republice 119,3 případů na 100 000 mužů. Úmrtnost byla 28,5 případů na 100 000 mužů. V přepočtu na absolutní čísla z roku 2009 to znamená, že bylo odhaleno 6154 mužů s nádorem prostaty a 1472 mužů na něj zemřelo. O velkých úspěších moderní léčby svědčí i procentuální vyjádření přežití pacientů po ukončení léčby. V časovém období posledních třiceti let se celkové pětileté přežití u mužů s karcinomem prostaty zvýšilo z 68 % na současných téměř 100 %. Znamená to, že valná většina pacientů po pěti letech od diagnózy svého onemocnění stále žije. K léčbě karcinomu prostaty se využívá konformní radioterapie od doby jejího vzniku. Jejími průkopníky jsou japonští vědci Umegaki a Takahashi, kteří v 60. letech minulého století vynalezli první rotační konformní techniku ozařování. Více bývá spojena se zavedením počítačové tomografie (CT) do běžné klinické praxe. Až v roce 1983 byl představen 3D plánovací systém, jež ještě více umožnil rozvoj konformní radioterapie. Bylo zjištěno, že dávky z konvenčních technik (např. box) nejsou pro pacienty s karcinomem prostaty dostačující, nevedou k vyléčení a naopak ještě zvyšují riziko vzniku a většího rozvoje vedlejších účinků. Pokročilá metoda radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT), jež se začala v praxi aplikovat v 90. letech 20. století, dosahovala mnohem lepších výsledků. Kromě změny tvaru paprsku umožňuje i změnu jeho intenzity. Toho lze dosáhnout ve spolupráci s multi leaf kolimátorem (MLC), který dynamicky mění tvar svých lamel a tím upravuje a přesouvá paprsek. Metoda IMRT lépe a přesněji tvaruje paprsek a tím více šetří okolní zdravé tkáně. Jako nedílná součást techniky IMRT se vždy provádí portálové zobrazování ozařované oblasti. Ještě mladší je technika řízená obrazem (IGRT), při které se využívá možnosti zobrazení ozařované oblasti formou snímků. Ty se provádějí pokaždé před samotným ozářením a dopomáhají k případné úpravě pozice pacienta. Kromě klasického souřadnicového systému a laserových zaměřovačů se tedy navíc uplatňuje kontrola pomocí 3D portálových snímků. 3D snímky vznikají při použití Cone Beam CT přístroje. Korigováním odchylek ještě před spuštěním ozařování lze docílit ozáření pouze vytyčeného cílového objemu a šetřit okolní tkáně.
|
|
|
Vedlejší účinky radioterapie a informovanost pacientů o těchto účincích
CHMELÍKOVÁ, Helena
Onkologická onemocnění jsou jedním z nejzávažnějších celosvětových zdravotních problémů. Zhoubným nádorem onemocní v průběhu života každý třetí občan České republiky. Jednou z hlavních metod léčby onkologického onemocnění je radioterapie. K léčbě se využívá ionizující záření, které však s sebou nese také řadu nežádoucích vedlejších účinků. V praktické části jsem se zaměřila zejména na informovanost pacientů o nežádoucích účincích léčby. Pro získání informací jsem zpracovala dotazník, na jehož vyplňování se podílelo 250 pacientů z celé České republiky. Výzkum byl anonymní pro pacienty i pro nemocnice, ve kterých byl průzkum proveden. Ve výsledcích většina pacientů uvedla, že obdržené informace jsou dostatečné. Přesto však 57 % z dotázaných pacientů dodává, že by uvítali více informací i z ostatních zdrojů, především pak z letáků a internetu. Neméně podstatnou součástí této práce se tedy stal leták pro pacienty, který informuje o radioterapii jako takové a především pak o vedlejších účincích a možnostech léčby.
|
|
|
Toxicita radioterapie u pacientek nad 60 let s gynekologickými nádory
POLODNOVÁ, Šárka
Nádory děložního čípku a děložního těla jsou nejčastějšími nádory ženských reprodukčních orgánů a jejich incidence stále stoupá. V České republice je každoročně diagnostikováno více než 1000 nových případů karcinomu děložního čípku a 1500 případů endometriálního karcinomu. V terapii se uplatňuje chirurgická léčba a zevní radioterapie, popřípadě v kombinaci s brachyterapií a chemoterapií. Zaměřila jsem se na časnou toxicitu radioterapie, která může být limitujícím faktorem dokončení léčby, zejména u starších pacientek. Soubor tvoří 100 pacientek, které jsou rozděleny do 4 skupin dle věku a primární diagnózy. Každá skupina zahrnuje 25 žen. V I. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního čípku (věkový průměr 48 let), II. skupina obsahuje pacientky se stejnou diagnózou, ale starší 60-ti let (věkový průměr 66 let). Ve III. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 54 let). V poslední IV. skupině jsou pacientky starší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 71 let). Všechny pacientky byly ozařovány na Onkologickém oddělení v Nemocnici v Českých Budějovicích a.s.. Ve své práci jsem mezi sebou porovnávala toxicitu radioterapie u skupiny pacientek mladších oproti pacientkám, které byly starší 60-ti let. Hematologická toxicita byla zjištěna častěji u starších pacientek, ať už se zhoubným nádorem děložního čípku(76 % či s endometriálním karcinomem (52 %). U mladších pacientek se projevily hematologické komplikace v menší míře(děložní čípek - 52 %, děložní tělo {--} 24 %). Závažná toxicita grade 4 byla zjištěna u jedné pacientky starší 60-ti let se samotnou radioterapií na oblast pánve pro nádor děložního čípku. Toxicita grade 3 se vyskytla u jedné nemocné ze skupiny mladších a u jedné ze skupiny starších pacientek s kombinovanou léčbou pro karcinom čípku děložního. Při porovnávání nehematologických komplikací byla toxicita také více vyjádřena u starších pacientek. Výskyt průjmů u starších byl v 64 % oproti mladším 48 %. Daná hypotéza o vyšší toxicitě léčby u starších pacientek se mi výzkumem potvrdila.
|
host ::
RSS.