Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza a vyhodnocení umísťování staveb dle stavebního zákona ve vybrané lokalitě v okrese Brno - venkov
Zichová, Jana ; Hrnčířová, Eva (oponent) ; Superatová, Alena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou a vyhodnocením umísťování staveb dle stavebního zákona. Práce má dvě části: v teoretické části je v prvé řadě popsán stavební zákon a základní pojmy spojené s umisťováním staveb, dále jsou podrobně rozebrány formy územních rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že problematika umisťování staveb je značně rozsáhlá, je snahou práce více se věnovat výjimkám při umisťování staveb, tedy vyhlášce č. 501/2006 Sb., v platném znění. Druhá, praktická část, na třech příkladech ukazuje právě postup projednání výjimek z odstupových vzdáleností v lokalitě Brno-venkov. V závěru práce je zhodnoceno naplnění cílů a jsou uvedeny výsledky práce.
Vybrané otázky zadávání veřejných zakázek: pojem a druhy veřejných zakázek
Večerková, Kateřina ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje vybraným otázkám problematiky zadávání veřejných zakázek a to se zaměřením na vymezení pojmu veřejná zakázka a druhy veřejných zakázek. Tato práce se pokouší přinést aktuální stav právní úpravy veřejných zakázek a to s ohledem na novelu, která nabyla účinnosti 15. 9. 2010 a pozměnila některá ustanovení zákona o veřejných zakázkách. Tyto změny nastaly i v ustanoveních, na která se tato práce zaměřila a jelikož k nim ještě neexistuje výklad ani judikatura, pokouší se tato práce osvětlit dopady novely na vybraná ustanovení. Jelikož vymezení pojmu veřejná zakázka je z hlediska řádného plnění ustanovení zákona o veřejných zakázkách klíčové, je jedním z hlavních bodů práce právě definice pojmu veřejná zakázka se zaměřením na jeho jednotlivé náležitosti. S touto problematikou souvisí i řádné vymezení pojmu zadavatel a zařazení jednotlivých subjektů do správné kategorie zadavatele. Právě určení subjektu jako zadavatele je z hlediska zadávání veřejných zakázek zcela zásadní. Z tohoto důvodu se práce snaží odpovědět i na situace, kdy není určení zadavatele jednoznačné. Jako praktický příklad problematiky určení subjektu jako zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách byl zvolen případ společnosti ČEPRO, a.s. Práce se zabývá otázkou, zda společnost ČEPRO, a.s. porušila zákon o...
Vybrané otázky zadávání veřejných zakázek: pojem a druhy veřejných zakázek
Večerková, Kateřina ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje vybraným otázkám problematiky zadávání veřejných zakázek a to se zaměřením na vymezení pojmu veřejná zakázka a druhy veřejných zakázek. Tato práce se pokouší přinést aktuální stav právní úpravy veřejných zakázek a to s ohledem na novelu, která nabyla účinnosti 15. 9. 2010 a pozměnila některá ustanovení zákona o veřejných zakázkách. Tyto změny nastaly i v ustanoveních, na která se tato práce zaměřila a jelikož k nim ještě neexistuje výklad ani judikatura, pokouší se tato práce osvětlit dopady novely na vybraná ustanovení. Jelikož vymezení pojmu veřejná zakázka je z hlediska řádného plnění ustanovení zákona o veřejných zakázkách klíčové, je jedním z hlavních bodů práce právě definice pojmu veřejná zakázka se zaměřením na jeho jednotlivé náležitosti. S touto problematikou souvisí i řádné vymezení pojmu zadavatel a zařazení jednotlivých subjektů do správné kategorie zadavatele. Právě určení subjektu jako zadavatele je z hlediska zadávání veřejných zakázek zcela zásadní. Z tohoto důvodu se práce snaží odpovědět i na situace, kdy není určení zadavatele jednoznačné. Jako praktický příklad problematiky určení subjektu jako zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách byl zvolen případ společnosti ČEPRO, a.s. Práce se zabývá otázkou, zda společnost ČEPRO, a.s. porušila zákon o...
Výjimky z harmonizačních opatření práva Evropské unie
Kratinová, Lucie ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Diplomová práce má za cíl podat komplexní přehled možností, které evropské právo poskytuje členským státům v případech, že se nemohou nebo nechtějí účastnit integračního procesu v hlavním proudu, ale potřebují své záležitosti upravit odchylně. Práce pojednává o národní identitě členského státu, integračním procesu a možnosti státu se od integračního postupu odchýlit v případě, že mu možnost daná harmonizovanou úpravou, která je závazná pro všechny členské státy, nevyhovuje. Protože součástí Evropské unie je vyšší množství států, jejichž vnitrostátní úprava se liší, je často složité najít společnou cestu, která by vyhovovala všem zúčastněným. V případě, že stát z nějakého důvodu nechce, nebo se nemůže účastnit hlavního proudu, měla by mu dát možnost upravit své postavení odchylně, a to buď na přechodnou dobu, nebo trvale. V prví části práce jsou nastíněny termíny jako diferenciace, flexibilita, harmonizace, které je třeba vysvětlit k pochopení oblasti, ve které se pohybujeme. V kapitole 2 je podrobně rozebrán postup harmonizace, oblasti v jakých má EU pravomoc vydávat opatření směřující k harmonizaci právní úpravy členských států. A dále spory o pravomoc, pokud si orgán EU přisvojil pravomoc, kterou podle členského státu nemůže, a vydal opatření v rámci této pravomoci. Možností diferenciace poskytnuté...
Analýza a vyhodnocení umísťování staveb dle stavebního zákona ve vybrané lokalitě v okrese Brno - venkov
Zichová, Jana ; Hrnčířová, Eva (oponent) ; Superatová, Alena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou a vyhodnocením umísťování staveb dle stavebního zákona. Práce má dvě části: v teoretické části je v prvé řadě popsán stavební zákon a základní pojmy spojené s umisťováním staveb, dále jsou podrobně rozebrány formy územních rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že problematika umisťování staveb je značně rozsáhlá, je snahou práce více se věnovat výjimkám při umisťování staveb, tedy vyhlášce č. 501/2006 Sb., v platném znění. Druhá, praktická část, na třech příkladech ukazuje právě postup projednání výjimek z odstupových vzdáleností v lokalitě Brno-venkov. V závěru práce je zhodnoceno naplnění cílů a jsou uvedeny výsledky práce.
International arbitration and the Brussels' jurisdictional regime
Macháčová, Paulína ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
v českém jazyce Účelem této diplomové práce je analýza styčných ploch mezi mezinárodním rozhodčím řízením a soudním řízením v rámci Bruselského režimu určování soudní příslušnosti a pravidel pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí. Rozhodčí řízení bylo vždy vyloučeno z oblasti působnosti Bruselského jurisdikčního režimu. Přesný rozsah tohoto vyloučení (dále jen "Výjimky") byl ovšem vždy nejasný a byl předmětem dlouhotrvajících debat a sporů. Dělící čára mezi rozhodčím a soudním řízením mnohdy není vůbec tak zřejmá, jak by se mohlo zdát. Přitom určení, zda se na konkrétní případ Výjimka vztahuje, anebo jestli se uplatní pravidla Bruselského režimu, má často zásadní význam a dalekosáhlé důsledky, které mohou ohrozit vymahatelnost rozhodčí dohody, a tím i znemožnit uskutečnění rozhodčího řízení. Hlavním problémem spojeným s nejasným obsahem Výjimky je riziko paralelního rozhodčího a soudního řízení v téže věci a s tím související nebezpečí vydání vzájemně rozporného soudního rozhodnutí a rozhodčího nálezu. V úvodních kapitolách poskytuje diplomová práce obecnou charakteristiku alternativních způsobů řešení sporů se zaměřením na mezinárodní rozhodčí řízení a zdroje jeho regulace. Následuje přehled historického vývoje Výjimky. Jádro práce se pak soustředí na vlastní analýzu obsahu Výjimky, a to zejména...
Evropská koordinace sociálního zabezpečení: pravidla určování aplikovatelné legislativy
Kněžická, Šárka ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analyzovat praktické důsledky použití speciálních pravidel pro určení příslušnosti k právním předpisům dle Nařízení 883/2004 a prováděcího Nařízení 987/2009, identifikovat potenciální negativní dopady spojené s aplikací principu jediného pojištění, stejně jako nedostatků vyplývajících z praktického provádění evropské koordinace a diskutovat možnosti řešení nežádoucích efektů plynoucích ze slabých stránek koordinačních nařízení. Práce je rozdělena do čtyř částí. Po úvodu následuje kapitola, ve které jsou vyloženy obecné principy fungování evropské koordinace systémů sociálního zabezpečení a aktuální vývoj v této oblasti. Předmětem druhé kapitoly je institut vyslání dle čl. 12 Nařízení 883/2004 s rozlišením na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, dále jsou zde uvedena procesní pravidla a přehled vystavených přenositelných dokumentů A1 (E101) v letech 2009 -- 2011. Třetí kapitola se věnuje souběžnému výkonu činností ve dvou či více členských státech dle čl. 13 Nařízení 883/2004. Zvláštní pozornost je zaměřena na tenkou hranici mezi vysláním a souběhem činností. Poslední subkapitola diskutuje aktuální problém vyplývající z určení aplikovatelné legislativy se zpětnou účinností, s kterým se potýkají české instituce a zaměstnavatelé a navrhuje řešení, které by mělo zamezit negativním důsledkům retroaktivity takového určení. Čtvrtá kapitola se zabývá výjimkou dle čl. 16 Nařízení 883/2004. Hlavní náplní této kapitoly je definice situací, které je vhodné a možné řešit udělením výjimky. Na závěr kapitoly bude uvedena statistika počtu žádostí o vynětí z českých, resp. cizích právních předpisů.
Problematika repatriací raků - literární rešerše a příklady z praxe
HRBEK, Vladimír
Problematika repatriací raků - literární rešerše a příklady z praxe V posledních několika desítkách let klesly počty raků v našich vodách, a to zejména kvůli račímu moru, který přenáší američtí druhy raků. Proto je třeba nyní provádět repatriace, které stejně jako každá jiná manipulace s raky vyžaduje výjimku. Výjimky v České republice vydávají Správy chráněných krajinných oblastí a krajské úřady. Příslušné orgány dokládají, že od roku 2009 vydaly celkem šest výjimek. Skutečnost je však v několika případech jiná. Zvláště Ministerstvo životního prostředí, kterému náležela kompetence vydávání výjimek do roku 2009, podalo informaci, že žádnou výjimku na manipulaci s raky nevydávalo. Bylo zjištěno, že MŽP výjimky vydávalo, a to dokonce několikrát.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.