|
|
Dynamika růstu klonálních rostlin
Štorková, Zdeňka ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Práce se zabývá růstem klonálních rostlin. Klonální rostliny jsou výjimečné díky tvorbě jak generativních, tak vegetativních orgánů, sloužících k rozmnožování. Rychlost růstu rozmnožovacích orgánů ovlivňuje reprodukční úspěšnost rostliny. V práci uvádím, jak je tato dynamika určena typem klonálního orgánu, množstvím živin, heterogenitou prostředí a kompeticí rostlin o zdroje. Tyto faktory ovlivňují délku trvání tvorby rozmnožovacích orgánů, rovněž i jejich perzistenci. Energetická náročnost tvorby, jak generativních, tak vegetativních orgánů, přináší do života klonálních rostlin kompromisy. Tomu, jaké korelace se u rostlin v distribuci energie do vegetativního a generativního rozmnožováním vyskytují se prozatím věnovalo málo pozornosti. Tato práce proto shrnuje informace z dostupné literatury o vegetativním a generativním růstu rostlin a kompromisům mezi nimi. Klíčová slova: klonální rostliny, načasování rozmnožování, vegetativní množení, generativní množení, trade-off
|
|
|
Reakce rostlin na okus jelenovitými a důsledky pro další okus
Dudlová, Tamara ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
(česky) Práce se zabývá interakcí rostlin a herbivorů, konkrétně jelenovitých přežvýkavců. Hlavní otázkou práce je, zda (a případně jak) změny navozené v rostlinách okusem ovlivňují pravděpodobnost dalšího okusu. Na otázku jsem se pokusila odpovědět pomocí rešerše publikované literatury. Rostliny se vyrovnávají s okusem tolerancí (kompenzačním růstem), nebo rezistencí (produkcí obranných chemických sloučenin). Převažující reakce je dána primárně životní strategií rostliny. U dospělých dřevin a trav převažuje tolerance, u mladých dřevin a širolistých bylin rezistence. U rezistentních rostlin se po okusu zvyšuje obsah fenolických látek a snižuje obsah celulózy, tolerantní druhy reagují opačně. Právě obsahy těchto látek, které jsou negativně korelované, jsou klíčové pro výběr potravy jelenovitými. Velké druhy jelenovitých obecně preferují rostliny s větším množstvím celulózy, kterou jsou schopni efektivně trávit. Menší druhy preferují rostliny s nižším obsahem celulózy a s vyšší koncentrací jednoduchých cukrů. Tyto výživnější rostliny jsou před okusem chráněny fenolickými látkami, které jsou menší druhy jelenovitých schopny efektivněji neutralizovat. Otázkou opakovaného okusu týchž rostlin se zabývá jen několik studií a jejich výsledky nejsou jednoznačné. Další studie zahrnující více faktorů a...
|
|
|
Omezení a evoluce velikosti vajec a mláďat u amniotických obratlovců
Kubát, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Amniotičtí obratlovci (savci a plazi včetně ptáků) vykazují značnou rozmanitost v relativní velikosti vejce/mláděte vzhledem k velikosti matky. Tato práce shrnuje mechanismy určující velikost vajec a mláďat (např. morfologická či fyziologická omezení, kompromis mezi počtem a velikostí). Zvláštní zřetel je věnován srovnání alometrických vztahů velikosti vejce/mláděte vůči velikosti matky mezi jednotlivými skupinami a jejich determinantám.
|
|
|
Role of genetic variance in speciation
Payne, Pavel ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Rueffler, Claus (oponent)
Sympatrická speciace byla významným předmětem zájmu jak z hlediska empirického tak teoretického, nicméně její příspěvek k biodiverzitě stále zůstává nejasný. Jedna z chybějících částí této skládačky je možnost sympatrické ekologické divergence druhů na základě jejich adaptace v polygenních znacích. V této studii uvažujeme prostředí skládající se ze dvou nik, přičemž jedna hodnota polygenního znaku je výhodná v jedné nice a druhá hodnota ve druhé nice. Selekční režim je pak popsán pomocí trade-off v tomto znaku mezi dvěma nikami, a díky tomu, že tyto polygenní znaky mohou, a často též zahrnují epistatické interakce mezi geny, příspěvek jednotlivých alel k danému znaku se odchyluje od aditivity. Tato epistáze pak může ovlivnit zmíněné trade-off, takže převládající přítomnost méně než aditivní (negativní) epistáze způsobuje odchýlení trade-off směrem ke konkávní křivce, zatímco přítomnost více než aditivní (pozitivní) epistáze odchyluje trade-off směrem k vyšší konvexitě. Zakřivení trade-off hraje klíčovou roli v evoluci populací, přičemž pod konvexním trade-off jsou zvýhodněni nositelé extrémních hodnot znaku a populace má tendenci k divergenci. V tomto případě však je vyžadována relativně přísná symetrie v síle selekce v jednotlivých nikách a jejich velikostech, aby se v populaci udržel...
|
|
|
Vztah mezi velikostí vajec a dobou inkubace u gekonů (Squamata: Gekkota)
Mrskočová, Jana ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předchozí studie vztahu mezi velikostí vejce a dobou embryonálního vývinu ukazovaly pozitivní korelaci mezi oběma veličinami na mezidruhové úrovni, tudíž se nabízí myšlenka, že doba vývinu by mohla být limitujícím faktorem pro zvětšování velikosti vajec během evoluce. Některé výzkumy plazů na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni tuto korelaci nepotvrzují. Zároveň je vztah mezi dobou vývinu a velikostí vejce ovlivněn mnoha faktory, například posuny v ontogenetických stádiích embrya v době snesení vejce, vlivem teploty a vlhkosti prostředí, přítomností diapauzy během embryonálního vývinu či synchronizací doby líhnutí mláďat, které autoři předchozích studií vůbec nezohlednili, nebo je odfiltrovali nesprávným způsobem. Myslím si, že většinu těchto faktorů lze dobře kontrolovat u vnitrodruhových studií, zároveň ale v rámci druhu bývá malá variabilita ve velikosti vajec, což znemožňuje spolehlivý test přítomnosti korelace. Řešením může být porovnání blízce příbuzných druhů s velkou variabilitou ve velikostech vajec, zde provedené u gekonů rodu Paroedura a gekončíků (čeleď Eublepharidae). Vliv teploty jsem odstranila porovnáváním dob inkubace ve dvou stejných konstantních teplotách. Výsledky ukazují, že na této užší škále není patrná korelace doby vývinu s velikostí vejce. Zdá se tedy, že doba embryonálního...
|
|
|
Dynamika obsahu sekundárních metabolitů v rostlinách během vegetační sezóny (Artemisia sp.)
Koutská, Barbora ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Rostliny produkují sekundární metabolity (SM), které nachází své využití v mnohých odvětvích lidské činnosti (farmacie, biotechnologie a další). Pro maximální možné využití těchto látek je důležité znát, jak se jejich množství v rostlinách mění v průběhu jejich vývoje a čím jsou tyto změny dány. Po dobu jedné vegetační sezóny (od dubna do září 2016) byly ve skleníku pěstovány tři druhy pelyňku (Artemisia absinthium, A. annua, A. vulgaris). V pravidelných intervalech byly měřeny jejich růstové parametry, zaznamenáván přechod z vegetativní do generativní fáze a odebírány vzorky biomasy. Z některých rostlin byly vzorky biomasy odebírány opakovaně. Dynamika syntézy sekundárních metabolitů během vegetační sezóny byla stanovena nepřímo pomocí generalistického herbivora (saranče stěhovavá). Výsledky prokázaly obsah obranných sekundárních metabolitů v rostlinách. Výjimkou byl druh Artemisia vulgaris, u něhož přítomnost obranných látek nebyla potvrzena. Vývoj obsahu SM byl nelineární a závislý na čase. Na začátku experimentu byly hladiny SM v rostlinách nízké. Následoval prudký nárůst množství SM v rostlinách a ustálení jejich hladin na konstantních hladinách. Byl zaznamenán posun jednotlivých fenofází rostlin, ze kterých byla biomasa odebírána opakovaně. Tyto rostliny pomaleji rostly a kvetly později....
|
|
|
Vztah mezi velikostí vajec a dobou inkubace u gekonů (Squamata: Gekkota)
Mrskočová, Jana ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předchozí studie vztahu mezi velikostí vejce a dobou embryonálního vývinu ukazovaly pozitivní korelaci mezi oběma veličinami na mezidruhové úrovni, tudíž se nabízí myšlenka, že doba vývinu by mohla být limitujícím faktorem pro zvětšování velikosti vajec během evoluce. Některé výzkumy plazů na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni tuto korelaci nepotvrzují. Zároveň je vztah mezi dobou vývinu a velikostí vejce ovlivněn mnoha faktory, například posuny v ontogenetických stádiích embrya v době snesení vejce, vlivem teploty a vlhkosti prostředí, přítomností diapauzy během embryonálního vývinu či synchronizací doby líhnutí mláďat, které autoři předchozích studií vůbec nezohlednili, nebo je odfiltrovali nesprávným způsobem. Myslím si, že většinu těchto faktorů lze dobře kontrolovat u vnitrodruhových studií, zároveň ale v rámci druhu bývá malá variabilita ve velikosti vajec, což znemožňuje spolehlivý test přítomnosti korelace. Řešením může být porovnání blízce příbuzných druhů s velkou variabilitou ve velikostech vajec, zde provedené u gekonů rodu Paroedura a gekončíků (čeleď Eublepharidae). Vliv teploty jsem odstranila porovnáváním dob inkubace ve dvou stejných konstantních teplotách. Výsledky ukazují, že na této užší škále není patrná korelace doby vývinu s velikostí vejce. Zdá se tedy, že doba embryonálního...
|
|
|
Omezení a evoluce velikosti vajec a mláďat u amniotických obratlovců
Kubát, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Amniotičtí obratlovci (savci a plazi včetně ptáků) vykazují značnou rozmanitost v relativní velikosti vejce/mláděte vzhledem k velikosti matky. Tato práce shrnuje mechanismy určující velikost vajec a mláďat (např. morfologická či fyziologická omezení, kompromis mezi počtem a velikostí). Zvláštní zřetel je věnován srovnání alometrických vztahů velikosti vejce/mláděte vůči velikosti matky mezi jednotlivými skupinami a jejich determinantám.
|
|
|
Role of genetic variance in speciation
Payne, Pavel ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Rueffler, Claus (oponent)
Sympatrická speciace byla významným předmětem zájmu jak z hlediska empirického tak teoretického, nicméně její příspěvek k biodiverzitě stále zůstává nejasný. Jedna z chybějících částí této skládačky je možnost sympatrické ekologické divergence druhů na základě jejich adaptace v polygenních znacích. V této studii uvažujeme prostředí skládající se ze dvou nik, přičemž jedna hodnota polygenního znaku je výhodná v jedné nice a druhá hodnota ve druhé nice. Selekční režim je pak popsán pomocí trade-off v tomto znaku mezi dvěma nikami, a díky tomu, že tyto polygenní znaky mohou, a často též zahrnují epistatické interakce mezi geny, příspěvek jednotlivých alel k danému znaku se odchyluje od aditivity. Tato epistáze pak může ovlivnit zmíněné trade-off, takže převládající přítomnost méně než aditivní (negativní) epistáze způsobuje odchýlení trade-off směrem ke konkávní křivce, zatímco přítomnost více než aditivní (pozitivní) epistáze odchyluje trade-off směrem k vyšší konvexitě. Zakřivení trade-off hraje klíčovou roli v evoluci populací, přičemž pod konvexním trade-off jsou zvýhodněni nositelé extrémních hodnot znaku a populace má tendenci k divergenci. V tomto případě však je vyžadována relativně přísná symetrie v síle selekce v jednotlivých nikách a jejich velikostech, aby se v populaci udržel...
|
|
|
Trade-off mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce na úrovni čeledí ptáků
Špaldoňová, Alexandra ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Trade-off mezi velikostí a počtem mláďat ve snůšce patří mezi nejvíce diskutované koncepty teorie životních strategií. Cílem této práce bylo objasnit, jaký je vztah mezi hmotností vejce, velikostí snůšky a hmotností samice na úrovni ptačích čeledí a zjistit, zda existuje souvislost mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce a charakteristikami životních strategií jednotlivých čeledí. Z publikovaných zdrojů jsem shromáždila údaje o 5073 druzích ptáků patřících do 146 čeledí. Většina ptačích druhů klade menší snůšky, v průměru tři vejce, jejichž velikost u 112 čeledí ze 130 testovaných pozitivně korelovala s velikostí těla samice. Provedené statistické analýzy dokládají negativní závislost mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce u 83 čeledí ze 130 testovaných, ale pouze u 34 čeledí vyšel vztah signifikantní. Na úrovni čeledí ptáků existuje tento vztah nezávisle na hmotnosti samice, což také potvrzuje existenci trade-off mezi těmito dvěma znaky. Souvislost síly a tvaru negativní korelace s charakteristikami životních strategií není však příliš častá. Na základě výsledků je zřejmé, že těsnost korelace souvisí s typem vývoje mláďat a s druhem potravy a současně lze říci, že čím je negativní korelace silnější, tím je delší doba inkubace, doba vzletnosti a druhy se dožívají vyššího věku. Vztah mezi tvarem...
|
host ::
RSS.