Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
Léčím, tedy jsem: Konstrukce symbolických hranic a nerovností mezi reprezentanty vědecké a alternativní medicíny
Dostálová, Lenka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku vztahu, respektive symbolických hranic a nerovností mezi vědeckou a alternativní medicínou z konstruktivisticko-interakcionistického pohledu. Zkoumá, jakým způsobem jsou konstruovány hranice reprezentanty vědecké medicíny na jedné straně a reprezentanty alternativní medicíny na straně druhé. Východiskem této práce byl výzkum provedený kvalitativní metodou polostrukturovaného rozhovoru se zástupci obou medicínských systémů. Práce seznamuje čtenáře se situací a postavením, v jakém se alternativní medicína v českém prostředí nachází a na základě tohoto kontextu nahlíží zmíněnou konstrukci hranic. Práce ukazuje, že reprezentanti kategorie vědecké medicíny zakládají své hranice zejména na morálních aspektech, zatímco reprezentanti kategorie alternativní medicíny mají repertoár hranic různorodější a objemnější. Tento fakt je zřejmě dán právě strukturální situací a postavením alternativní medicíny. Zatímco reprezentanti vědecké medicíny usilují o "pouhé" zachování stávající situace, reprezentanti alternativní medicíny se snaží tuto situaci změnit, což vyžaduje větší úsilí.
Parenting v kontextu kulturních nerovností: Jak rodiče legitimizují svá rozhodnutí ve výchově dětí
Šulcová, Zuzana ; Frantová, Veronika (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
V této práci se v kontextu studia kulturních aspektů sociálních nerovností zaměřuji na středostavovské rodiče a způsoby, jak legitimizují a hodnotí svůj styl výchovy. Dále popisuji, jak vybírají a hodnotí různé instituce, ve kterých se jejich děti pohybují, jak se vyjadřují o "těch druhých", tedy o rodičích s odlišnými hodnotami, a nakolik se v jejich výpovědích odráží prvky concerted cultivation - výchovného stylu, který je velmi úzce spojen právě se středostavovským ideálem rodičovství. Tento převládající výchovný styl na rodiče vyvíjí tlak a způsobuje symbolický boj o uznání a o pozici v kulturním prostoru. Ve své práci popisuji, vůči komu se informátorky vymezují, jaké výchovné postupy schvalují, jaké jsou jejich hlavní hodnoty a s jakými problémy se potýkají. Také identifikuji čtyři hlavní aspekty, ve kterých se moje informátorky rozcházejí s konceptem concerted cultivation: důraz na budování přátelství, důraz na rovnováhu mezi organizovanou aktivitou a časem na odpočinek, důraz na nevyčnívání z davu a schvalování některých aspektů direktivní výchovy jako jsou tresty, příkazy a zákazy.
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
Crisis and the construction of home: Narrative accounts of the Financial crisis on the Czech housing market
Samec, Tomáš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Text prezentuje téma finanční krize (2008) z každodenní perspektivy laického aktéra na českém realitním trhu. V textu je obsažena analýza narativních výpovědí těchto aktérů, kteří měli zkušenost s nákupem nemovitostí v průběhu krize. Teoreticky a konceptuálně text vychází přístupů narativní analýzy. Rozšiřuje tak většinově převládající zkoumání finanční krize o novou dimenzi tím, že vnáší do analýzy koncepty emocí, étosu a symbolických hranic. Text ukazuje, jak se v rámci výpovědí o krizi ukázal jako významný narativ vytváření domova. V textu jsou prezentovány tři hlavní zjištění: a) Krize je vypravěči v narativech využívána jako trope a je nejčastěji chápána jako vnější síla pomocí které je možné vysvětlit určité strukturální podmínky (př. nejistotu na pracovním trhu) b) v narativech se často objevují morální hodnocení, které lze označit jako měšťanskou morálku, a jsou významná pro tvorbu symbolických hranic i expresi identity vypravěče c) v rámci rozhodování o bydlení hrají roli faktory "racionální" a "iracionální" - emoce, morální hodnocení. Interpretace těchto zjištění naznačuje význam narativu vytváření domova pro možnost vyjádření určitých vlastností a schopností: nezávislosti, schopnosti, zodpovědnosti, dospělosti a tedy úspěšnosti. Právě kategorie úspěšnosti na základě toho, že je jedinec a...
Svět pražských matek na rodičovské dovolené
Brennová, Martina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá volbami pražských žen na rodičovské dovolené, a to především v oblasti kombinace práce a rodiny. Volby žen nejsou vždy výsledkem jejich ideální preference a jejich konečná podoba je silně ovlivněna institucionálními podmínkami a zájmy celé rodiny. Preference žen se orientují také podle ideologie mateřství, kterou upřednostňují. Práce se dále věnuje budování symbolických hranic mezi matkami a bezdětnými ženami. Matky se vůči bezdětným ženám vymezují pomocí morálních kritérií a vůči sobě navzájem prostřednictvím znalosti mateřské kultury. Matky na rodičovské dovolené popisují toto období jako šťastné a nevnímají ho v intencích ztráty svobody či sebeobětování. Přesto reflektují, že dlouhodobý pobyt doma je stereotypní a může vyvolat pocit izolovanosti. Část žen se z toho důvodu snaží alespoň částečně vymanit ze sféry péče o dítě a vrátit se do světa dospělých.
Léčím, tedy jsem: Konstrukce symbolických hranic a nerovností mezi reprezentanty vědecké a alternativní medicíny
Dostálová, Lenka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku vztahu, respektive symbolických hranic a nerovností mezi vědeckou a alternativní medicínou z konstruktivisticko-interakcionistického pohledu. Zkoumá, jakým způsobem jsou konstruovány hranice reprezentanty vědecké medicíny na jedné straně a reprezentanty alternativní medicíny na straně druhé. Východiskem této práce byl výzkum provedený kvalitativní metodou polostrukturovaného rozhovoru se zástupci obou medicínských systémů. Práce seznamuje čtenáře se situací a postavením, v jakém se alternativní medicína v českém prostředí nachází a na základě tohoto kontextu nahlíží zmíněnou konstrukci hranic. Práce ukazuje, že reprezentanti kategorie vědecké medicíny zakládají své hranice zejména na morálních aspektech, zatímco reprezentanti kategorie alternativní medicíny mají repertoár hranic různorodější a objemnější. Tento fakt je zřejmě dán právě strukturální situací a postavením alternativní medicíny. Zatímco reprezentanti vědecké medicíny usilují o "pouhé" zachování stávající situace, reprezentanti alternativní medicíny se snaží tuto situaci změnit, což vyžaduje větší úsilí.
Manifestace diskursivních hierarchií ve spotřebě a jejich proměna v kontextu finanční krize
Šrám, Kristián ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tahal, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jakým způsobem spotřebitelé vyjednávají svoji sociální pozici prostřednictvím spotřebních praktik. Teoreticky je práce opřena o sociálně-konstruktivistická východiska a předpokládá, že realita je sociálně konstruovaná a sestává z neustále vyjednávaných významů, což implikuje, že studované fenomény jako spotřeba a sociální pozice jsou studovány v symbolických a kulturních kontextech, jež je konstituují. Metodologicky je práce ukotvena v kvalitativním výzkumu a v rámci výzkumu spotřebního chování se hlásí k výzkumnému proudu consumer culture theory. Mezi hlavní zjištění patří závěry, že pohled na konkrétní spotřební praktiky je ovlivněn sociální pozicí spotřebitele, přičemž platí, že vyšší vrstvy jsou více reflexivní. Nicméně hranice sociální pozice nejsou pevné, což umožňuje jejich překročení. Toho lze dosáhnout reinterpretací sociální pozice, kde byla pozorována opozice diskursu neoliberalismu a diskursu egalitarismu, jež se stávaly základními strategiemi obhájení vlastní sociální pozice. Druhou možností je překročení ekonomických hranic kulturním rozhledem a prostřednictvím spotřeby demonstrovat, že kulturní kapitál je důležitější než kapitál ekonomický. V českém prostředí však zatím neexistuje obecný konsensus ohledně výkladu toho, co je kulturní kapitál, což vytváří větší prostor pro vyjednávání vlastní sociální pozice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.