|
|
Sociální práce v rámci pěstounské péče
PLZÁKOVÁ, Terezie
Bakalářská práce se zaměřuje na realizaci sociální práce v rámci poskytování pěstounské péče. VČeské republice máme dvě formy pěstounské péče zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péči. Obě tyto formy pěstounské péče mají svá specifika, liší se například procesem, který předchází svěření dítěte do pěstounské péče. Cílem bakalářské práce je popsat sociální práci, kterou poskytují sociální pracovníci pěstounům v doprovázejících organizacích, se zaměřením na případné odlišnosti dle formy poskytované péče. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena kvalitativní forma výzkumu, sběr dat byl proveden metodou dotazování, konkrétně formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se sociálními pracovníky v doprovázejících organizacích pro pěstouny v Jihočeském kraji. Takto získaná data byla vyhodnocena metodou vytváření trsů. Zvýsledků výzkumu vyplývá, že proces doprovázení, který realizují organizace, resp. sociální pracovníci doprovázejících organizací, je odlišný. Obě formy pěstounské péče mají svá specifika, ať už pozitivní, tak i negativní. Bakalářská práce může být využita jako podklad pro zkvalitnění sociální práce s pěstouny, výsledky mohou být inspirativní pro sociální pracovníky, kteří se zabývají náhradní rodinnou péčí. V neposlední řadě výsledky mohou sloužit široké veřejnosti, která se o tuto problematiku zajímá.
|
|
|
Percepce studentek a studentů sociální práce úlohy sociálního pracovníka náhradní rodinné péče
KOPEČNÁ, Eliška
Náhradní rodinná péče se orientuje na děti, které nemohou vyrůstat u svých biologických rodičů a je potřeba takovému dítěti zajistit náhradní formu rodinného zázemí. K tomuto zajištění existují formy náhradní rodinné péče, kterými jsou: osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství s osobní péčí a svěření dítěte do péče jiné osoby. Systém náhradní rodinné péče prochází či se plánují změny, které mají proběhnout v rámci připravované novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V bakalářské práci se věnuji problematice náhradní rodinné péče, ve které jsem se zaměřila na to, jak studenti a studentky sociální práce na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vnímají roli sociálního pracovníka v náhradní rodinné péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části definuji pojem náhradní rodinná péče, poté uvádím základní právní úpravu této problematiky, vyjmenovala a definovala jsem jednotlivé formy náhradní rodinné péče, a nakonec jsem definovala sociálního pracovníka a popsala jeho roli v náhradní rodinné péči, ať už se jedná o sociálního pracovníka OSPOD či v doprovázející organizaci. Při zpracovávání výzkumné části byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie a metoda dotazníkového šetření, která byla zrealizována pomocí vlastního strukturovaného dotazníku. V rámci výzkumu byly pro další vyhodnocení výsledků stanoveny dvě hypotézy. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak studenti a studentky sociální práce vnímají roli sociálního pracovníka v náhradní rodinné péči.
|
|
|
Monitoring aktivit jednotlivých krajských úřadů pro náhradní rodinnou péči
REINOVÁ, Renata
Bakalářská práce je zaměřena na náhradní rodinnou péči a činnost krajských úřadů v procesu jejího zprostředkování. Cílem této bakalářské práce je zmapovat aktivity jednotlivých krajských úřadů pro podporu pěstounské péče, dále pak zjistit, jakým způsobem přibližují tuto problematiku široké veřejnosti a jak podporují a vzdělávají případné žadatele o pěstounskou péči. V bakalářské práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jakým způsobem propagují jednotlivé krajské úřady pěstounskou péči?" a "Jaké činnosti provádějí jednotlivé krajské úřady pro vzdělávání žadatelů o pěstounskou péči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž teoretická část zahrnuje definici pojmů rodina, náhradní rodinná péče spolu s popisem jejích jednotlivých forem, vysvětlení tématiky sociálně-právní ochrany dětí a činnosti krajských úřadů v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. V praktické části byla k dosažení stanoveného cíle využita kvalitativní výzkumná strategie, technika polostrukturovaného rozhovoru a metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci krajských úřadů z oddělení sociálně-právní ochrany dětí, kteří mají na starost náhradní rodinnou péči. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování. Z výsledků provedených rozhovorů vyplývá, že způsoby propagace náhradní rodinné péče se u zkoumaných krajských úřadů převážně shodují. Zároveň bylo zjištěno, že vzdělávání žadatelů o pěstounskou péči není ve většině případů prováděno přímo krajskými úřady. Tuto roli zastávají příspěvkové organizace, které mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Tato bakalářské práce může být použita jako souhrnný studijní materiál pro studenty, širokou veřejnost či zájemce o náhradní rodinnou péči. Na základě zjištěných dat lze práci využít jako studijní materiál pro strategické plánování usilující o zlepšení propagace náhradní rodinné péče.
|
|
|
Etická dilemata v rozhodovacím procesu umísťování kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možné navracení do biologické rodiny.
URBÁNKOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se bude věnovat analýze etických dilemat spojených s rozhodovacím procesem umísťování kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možnému navracení do biologické rodiny řešených orgány sociálně právní ochrany dětí, dále jen OSPOD. Využití etických teorií je jedním z možných nástrojů, jak se v procesu vyhodnocování a řešení situací nezletilých dětí s etickými dilematy a problémy vypořádat. Cílem práce je zjistit, s jakými etickými dilematy ve vztahu s rozhodováním o umístění kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možnému navracení do biologické rodiny se pracovníci OSPOD nejčastěji potýkají, jaké strategie a postupy využívají. Zvolenou metodou a technikou je kvalitativní výzkumná strategie s využitím techniky rozhovoru.
|
|
|
Psychologický dopad na dítě při odchodu z pěstounské péče
ULDRYCHOVÁ, Iveta
Práce se zabývá problematikou důvodů, kvůli kterým, musí děti opouštět náhradní rodiny. Práce je rozdělena do šesti částí. Práce popisuje jednotlivé druhy náhradní rodinné péče, kdy se nejvíce zabývá pěstounskou a poručenskou péčí. Dále se zaměřuje na problémy, které se mohou vyskytnout na jejím začátku, v průběhu a po odchodu dítěte. Práce obsahuje kategorie dětského traumatu, které mohou v rámci náhradní péče hrát roli a které mají dopad na různé oblasti vývoje dítěte. Práce se dále zabývá typy dětí, které na trauma reagují a také popisuje vybrané vlivy, které na děti v obtížných situacích jejich vývoje působí. Dále se v práci hovoří o principech terapeutické péče a vlivech, které na děti v pěstounské a poručenské péči působí. Další část práce rozlišuje různé druhy důvodů, kvůli kterým, musí děti náhradní rodiny opouštět. Poslední kapitola práce propojuje všechny aspekty předchozích kapitol a nahlíží na problém odchodu dětí z náhradní péče z více úhlů pohledu. Poslední část práce se zabývá zprostředkovanou a nezprostředkovanou péčí, kdy jejich problémy nesou rozdílné situace, a i rozdílné psychologické dopady na dítě.
|
|
| |
|
|
Osobnost pěstouna v současném systému náhradní rodinné péče v České republice
Charyparová, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem osobnosti pěstounů v současném systému náhradní rodinné péče v České republice. Teoretická část práce popisuje současný systém náhradní rodinné péče u nás, specifika pěstounské péče a úlohu psychologa v procesu zprostředkování i následné realizace náhradní péče o dítě. Všechna tato témata jsou předkládána na základě studia odborných tuzemských i zahraničních pramenů a jsou zasazena do kontextu tématu osobnosti pěstouna. Druhá část představuje návrh designu výzkumného empirického šetření vážícího se k tématu práce. Klíčová slova: Náhradní rodinná péče, pěstoun, osobnost, nároky, zátěž.
|
|
| |
|
|
Hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje
Karasová, Vendula ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Kvašňáková, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Tématem této diplomové práce je hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje. Diplomová práce je obsahově rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je primární pozornost věnována především problematice ohroženého dítěte, neboť právě ohroženým dětem je směřována sociálně-právní ochrana, které je pak věnována další teoretická část. Třetí část v rámci teoretické problematiky je zaměřena na náhradní rodinnou výchovu, kdy největší zájem je zúžen právě na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Poslední kapitola teoretické části je směřována k aktuálním legislativním změnám, které celou problematiku podtrhují. V souvislosti s cílem práce a teoretickými poznatky byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální situaci pěstounské péče na přechodnou dobu? Dále byly stanoveny dílčí výzkumné otázky: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální spolupráci s pěstouny na přechodnou dobu? Jaká pozitiva vnímají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Jaká negativa předpokládají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Aby bylo možné naplnit výzkumný záměr, byla zvolena...
|
|
|
Děti z institucionální a přechodné pěstounské péče v novém domově očima náhradních rodičů
Zdražilová, Elen ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá srovnáním a hloubkovou analýzou některých psychologických aspektů (zejména problematikou citové vazby) u dětí aktuálně pobývajících v náhradní rodinné péči se zkušeností se dvěma typy rané péče - institucionální péčí a PPPD po dobu prvního roku života. Zkoumanými oblastmi jsou projevy attachmentu a významné projevy chování, prožívání a vztahovosti u těchto dětí. Cílem práce je srovnání vlivu obou forem péče na psychiku dítěte a hlubší pochopení souvislostí mezi sledovanými jevy. Výzkum byl prováděn formou kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny či osvojiteli zkoumaných dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zkoumané děti z PPPD, i přes často neuspokojivou kvalitu poskytované péče, vykazují příznivější projevy ve většině zkoumaných oblastí než děti z institucionální péče a zůstává u nich zachována schopnost navázání důvěrného vztahu s pečující osobou. U dětí je ale patrná zvýšená míra úzkostnosti a nejistoty. U zkoumaných dětí z institucionální péče byly patrné projevy narušené citové vazby a další obtíže v chování a v regulaci emocí. U obou skupin dětí bylo možné zaznamenat zlepšení stavu po příchodu do rodiny, v případě dětí z instituce však měla na změně nejvýraznější podíl odborná pomoc v podobě terapie attachmentu. Výzkum také upozorňuje na problematické aspekty...
|
host ::
RSS.