Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  začátekpředchozí15 - 24dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rodinný dům
Pourová, Veronika ; Blažek, Petr (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je novostavba rodinného domu v Miletíně. Rodinný dům je stavba pro trvalé rodinné bydlení s jednou bytovou jednotkou. Jedná se o rodinný dům se dvěmi nadzemními podlažími a suterénem. Rodinný dům je zasazen do mírně svažitého terénu. Technické provedení novostavby z tradičních materiálů a tradičních technologií. Budova je navržena ze systému POROTHERM a stropní konstrukci ze systému POROTHERM MIAKO. Obvodový plášť je zateplen kontaktním zateplením. Fasády jsou členěny barevně v kombinaci s velkými prosklenými okenními otvory. Okna jsou plastová s izolačním sklem. Střechy jsou ploché.
Dostavba objektů určených pro FA a FaVU VUT Brno v areálu Údolní
Ertl, Jakub ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Koncept dostavby je založený na vytvorení rastru, ktorý je možné voľne prispôsobovať požiadavkam jednotlivých odborov. Vytvára sa tak systém, ktorý fakulty neobmedzuje v ich budúcom rozvoji. Základnou jednotkou sa stáva „veľký“ ateliér, vhodný napríklad pre sochárov. Ten je dispozične otvorený s vysokou svetlou výškou. Do tohto priestoru je možné vložiť medziposchodie a rozdeliť tak priestor na menšie ateliéry vhodné na prácu s po počítačom a podobne.
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Kvardová, Markéta ; Poslušná, Iva (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Novostavby architektonicky doplňují dosud nevyužitý prostor nárožní parcely a logicky navazují na okolní zástavbu. Jedná se o městské domy se smíšenou funkcí s převahou bydlení. Objekt se hmotovým řešením uzavírá do sebe, vnitroblok není pohledově přístupný a otevřený kolemjdoucím, vzniká zde semiprivátní prostor. Jednoduchy objem, přestože hmotově nekopíruje nároží, nároží přesně definuje.
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
Studiové nahrávání z komplexního a pedagogického pohledu interpreta. Ve studiu Sono Records
Melcrová, Hana ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Práce pojednává o problematice přípravy na nahrávání a samotného aktu nahrávání. Je určena začínajícím hudebníkům. Je rozdělena na dvě základní části, které se dělí na další menší oddíly. První část je zaměřena na přípravu na nahrávání a projednává výběr materiálu, řešení různých bodů jako je text, hudba, příprava nástrojů a další úkony. Dále se zaměřuje na výběr studia, hodnotí, za jakých okolností je vhodné si k nahrávání přizvat producenta a producentskou práci v České republice také mapuje. Část je také věnována distribuci, propagaci a finanční stránce nahrávání. V neposlední řadě se snaží nastínit, jak celý projekt naplánovat. Opírá se především o prameny vycházející z konzultací, jelikož tato problematika není v literatuře dostatečně obsažena. Druhá část se zabývá nahráváním. Přibližuje proces nahrávání kapely, a zároveň ukazuje zvláštnosti studiové interpretace. Kapitoly obsahují příklady zajímavých nahrávacích technik a srovnání nahrávání v České republice a v zahraničí. Nahrávání zde prochází všemi fázemi - zvučením, nahráváním, finalizací. V závěru práce zhodnocuje obsažené informace a s nimi spojené zdroje, ukazuje problémy při řešení problematiky, jako například malé množství zdrojů, a vyvozuje základní teze, které ze zpracování vyšly.
Elementární architektura / Elementy výuky architektury
Juřicová, Magdaléna ; Veselá, Markéta (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší propojení fakulty architektury a fakulty výtvarných umění v nově navrženém objektu. Obě fakulty definuje především praktická tvorba a tomu odpovídající elementární výukové prostory – ateliéry. Z těchto základních elementů doslova vyrůstá konečná podoba školy. Samotný proces návrhu je provázen neustálými změnami a hledáním přiměřeného prostorového vyjádření pro jednotlivé funkce školy. Konečné řešení je výsledkem postupné racionalizace, nacházení jistot a záchytných bodů v návrhu. Z množství variant a úvah o prostoru se tak nakonec vykrystalizuje to nejnutnější, nejelementárnější.
Rodinný dům s provozovnou
Gilbert, David ; Janda, Lukáš (oponent) ; Sobotka, Jindřich (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vypracováním projektové dokumentace pro provádění stavby rodinného domu s provozovnou architektonického ateliéru. Objekt se nachází na pozemku v obci Jihlava. Jedná se o dvoupodlažní částečně podsklepený rodinný dům sloužící pro bydlení čtyřčlenné rodiny, ve kterém je navržena provozovna za účelem podnikání. Funkce provozovny je architektonický ateliér, přičemž pro přístup klientů a návštěvníků provozovny slouží pouze zasedací místnost s hygienickým zázemím v prvním nadzemním podlaží, ve druhém nadzemním podlaží se nachází soukromá pracovna architekta žijícího v domě, která je přístupná pouze z bytové jednotky. Výrazným prvkem objektu je ve druhém nadzemním podlaží předsíň určena k relaxaci a odpočinku, prosvětlena velkým oknem pod pultovou střechou a soukromá pracovna architekta, vybavená velkou prosklenou plochou ve východní stěně, včetně okna pod pultovou střechou sloužícímu pro přísun jižního svitu, obě tyto místnosti mají odkrytý pohled na střešní nosnou konstrukci, kterou tvoří pohledové krokve. Obvodové stěny jsou navrženy z keramických bloků typu Therm tloušťky 440 mm s integrovanou minerální izolací. Stropní konstrukce je tvořena z předpjatých dutinových stropních panelů. K objektu je navržena jednotlivá garáž se stáním pro jeden osobní automobil směřující k uliční komunikaci. Projektová dokumentace je zpracována dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Polyfunkční dům na Francouzské v Brně
Vrtílek, Osvald ; Krejsová, Aneta (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonického návrhu v rámci ateliéru ve druhém ročníku bakalářského studia. Jejím cílem bylo navrhnout bytový dům s přidruženou funkcí dle vlastního výběru. Mnou zvolené funkce byla komerční – malá prodejna v přízemí a ateliér v nejvyšším podlaží. V ostatních nadzemních podlažích se nacházejí 4 samostatné bytové jednotky s lodžií a balkonem, dvěmi ložnicemi a prostornou společenskou místností. Každý z bytů má svůj sklepní prostor v podzemí. Univerzální ateliér nabízí zázemí pro umělce, či kanceláře. Obsahuje jednu velkou místnost, která má multifunkční využití, na kterou navazuje rozsáhlá terasa s výhledem do okolí. Prodejna se nachází v prvním podlaží a vstupuje se do ní přímo z ulice. Dnešní doba nabízí spousty možností využití i takto malých prostor, které jsou obohaceny o sklad i zázemím pro zaměstnance. Místo stavby se nachází v centru Brna na ulici Francouzská, která navazuje na ulici Milady Horákové. Na místě se současně nachází jednopodlažní objekt, který nahradil původní bytový dům a v ulici díky tomu vznikla proluka mezi ostatními vícepodlažními domy. Návrh se snaží svojí formou dodržet zásady okolní zástavby nejen venkovními prostory pro jednotlivé byty, ale také návaznost na odskok uliční čáry – na ten reaguje dům formou jemné křivky ve fasádě.
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   začátekpředchozí15 - 24dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.